Ukrajinská armáda podnikla překvapivý a vícestupňový útok na Krymský most, který spojuje Ruskem okupovaný polostrov s ruskou pevninou. Akce proběhla v noci na úterý a zanechala za sebou vážné škody na silniční i železniční části této monumentální stavby. Kyjev přitom operaci načasoval záměrně tak, aby demonstroval zranitelnost režimu ruského prezidenta Vladimira Putina před nadcházejícím mezinárodním summitem.
Podle informací webu The Guardian od přímých účastníků operace z řad ukrajinských bezpilotních sil se přípravy účastnili vojáci ze 7. střediska hlubokých úderů. Záběry z místa startu ukázaly kamikadze drony s nápisy v cyrilici, které zamířily k přibližně pět set kilometrů vzdálenému cíli na jihu. Na rozdíl od častých útoků na ropné rafinérie uvnitř Ruska tentokrát vojáci cílili na symbol ruských imperiálních ambicí.
Samotná operace byla vysoce koordinovaná a probíhala v několika vlnách s cílem přetížit hustě organizovanou ruskou protivzdušnou obranu. První vlna dronů zaměstnala lokální obranné systémy, načež následovala druhá vlna sloužící jako rádiový a video komunikační relé. Ukrajinské jednotky tak dokázaly obejít nedávná omezení satelitního systému Starshield a vytvořily vlastní spolehlivé spojení v reálném čase.
Do třetí fáze úderu se zapojily silné ukrajinské střely s plochou dráhou letu typu Flamingo, z nichž každá nese asi tisíc kilogramů trhaviny. Palubní kamery zaznamenaly přiblížení střel k mohutným ocelovým obloukům mostu a následný mohutný výbuch. Ranní záběry z místa události potvrdily zřícení hlavní části silničního mostu do vod Kertčského průlivu.
Krymský most byl otevřen samotným Vladimirem Putinem v roce 2018 a v ruské propagandě platil za nepropustný symbol síly. Pro Ukrajinu představoval nelegální stavbu a nenáviděný znak koloniálního smýšlení, na který již v minulosti mířily dva neúspěšné útoky. Zničení jeho klíčových částí proto vyvolalo v zemi vlnu radosti a oslav mezi obyvateli i vojáky.
Načasování úderu nebylo náhodné, neboť proběhlo těsně před čtvrtečním summitem v Číně, kde se měli setkat Donald Trump, Si Ťin-pching a Vladimir Putin. Podle ukrajinských vojenských zdrojů měla akce vyslat jasný signál dalším světovým lídrům o skutečné slabosti ruského prezidenta. Úspěšný útok dokázal, že Kreml nedokáže ochránit ani ty nejvýznamnější symboly své moci.
Vyřazení mostu z provozu má rovněž zásadní praktické důsledky pro ruské vojenské operace na jihu Ukrajiny. Okupační armáda dosud spoléhala na toto spojení při pravidelných dodávkách munice, pohonných hmot a vojenského vybavení na militarizovaný poloostrov. Po částečném uzavření přechodu se ruská logistika musí spoléhat na pozemní koridor přes okupované části Záporožské a Chersonské oblasti.
Trosky z poškozeného mostu navíc zablokovaly úzký plavební koridor v Kertčském průlivu, který spojuje Azovské a Černé moře. Obydlené ukrajinské přístavy v Azovském moři se tak ocitly v odříznutí a osobní trajekty nemohou plout. Ukrajinští vojáci se po úspěšném návratu na základnu sešli k uctění památky padlých a k oslavě provedené operace.
Ukrajinská armáda podnikla překvapivý a vícestupňový útok na Krymský most, který spojuje Ruskem okupovaný polostrov s ruskou pevninou. Akce proběhla v noci na úterý a zanechala za sebou vážné škody na silniční i železniční části této monumentální stavby. Kyjev přitom operaci načasoval záměrně tak, aby demonstroval zranitelnost režimu ruského prezidenta Vladimira Putina před nadcházejícím mezinárodním summitem.
Globální klimatická konference COP31 v turecké Antalyi v neděli ztroskotala, protože se více než sto devadesáti zúčastněným zemím nepodařilo shodnout na zastřešující dohodě po více než dvou týdnech sporných jednání. Zlomovým bodem se stala samotná příčina změny klimatu, tedy fosilní paliva, kolem nichž se státy nedokázaly dohodnout na odklonu.
Mezinárodní výbor Červeného kříže a organizace na ochranu lidských práv varovaly, že brzy bude příliš pozdě na to, aby se podařilo vrátit džina zpět do láhve, protože vývoj autonomních zbraní podle nich předbíhá snahy o jejich regulaci. Výrazné varování zaznělo v neděli na závěr týdenní konference v Ženevě, které se zúčastnilo více než sto dvacet členských států Úmluvy OSN o některých konvenčních zbraních.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské síly během uplynulého týdne vypustily proti dvaceti ukrajinským regionům přibližně 2700 útočných dronů, téměř 1460 naváděných leteckých pum a 165 raket různých typů. Zároveň vyzval Spojené státy, aby schválily předání střel protivzdušné obrany Patriot již zaplacených spojenci v rámci programu PURL, a informoval, že po nočním útoku dronu na pětipatrový bytový dům v Dymeru v Kyjevské oblasti zůstává čtrnáct obyvatel nezvěstných.
Evropu čeká mezi koncem letošního listopadu a koncem příštího roku mimořádná série voleb, která může podle The Guardian otřást samotnými základy Evropské unie a narušit poválečný evropský konsenzus. Volební vlna se dotkne čtyř z pěti největších členských států unie podle počtu obyvatel i ekonomické síly, přičemž hlasování se uskuteční také v Estonsku, Finsku, Řecku či na Slovensku a regionální volby proběhnou v Německu. Posilování nacionalistických a euroskeptických stran v řadě velkých zemí unie může v nadcházejícím roce prověřit odolnost evropského společenství jako nikdy dříve.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu prohlásila, že hybridní hrozby ze strany Ruska jsou stále méně hybridní. Uvedla to poté co dánské úřady oznámily zmaření ruského plánu na zavraždění ukrajinského rappera v Dánsku ze září. Von der Leyenová na síti X uvedla, že šlo o útok na půdě Evropské unie, což je nepřijatelné.
Matematik a zaměstnanec společnosti zabývající se umělou inteligencí Anthropic Levent Alpöge oznámil, že pomocí velkého jazykového modelu dokázal nejslavnější dosud nevyřešený problém celé matematiky, Riemannovu hypotézu. Na svých webových stránkách uvedl, že ve spolupráci s modelem Claude pravděpodobně objevil důkaz této hypotézy, pouhý den po rekordním vstupu společnosti Anthropic na burzu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že systémy řízení letového provozu spravující lety po celých Spojených státech jsou prastaré, ale bezpečné, a vyzval Kongres, aby uvolnil nákladné prostředky na jejich modernizaci. Jeho slova zazněla týden po rozsáhlém pozastavení provozu, které na celé hodiny zastavilo lety napříč USA a bylo nejdelší takovou událostí od teroristických útoků z 11. září 2001.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.
Více než sto dvacet států se v sobotu v Ženevě dohodlo, že po vyčerpávajících jednáních v rámci Organizace spojených národů budou v příštích dvou letech pracovat na mezinárodním ujednání o autonomních zbraňových systémech. Krok přichází v době, kdy pokroky v umělé inteligenci proměňují způsob vedení válek, zatímco občanské iniciativy kritizují výsledek jako oslabený.
Klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi přetáhla svůj plánovaný páteční závěr a jednání pokračují v přesčasech bez dosažené konečné dohody. Nevládní a občanské organizace varují, že summit může skončit žalostně pod úrovní potřebných kroků a hrozí, že se zařadí mezi nejhorší klimatické konference v historii.