Po sobotní vojenské operaci v Jižní Americe, při níž byl zadržen Nicolás Maduro, vyslal prezident Donald Trump a jeho nejbližší spolupracovníci jasný signál: Venezuela je pouze začátkem širší ofenzivy na západní polokouli. Trump na tiskové konferenci v floridském sídle Mar-a-Lago otevřeně prohlásil, že Spojené státy budou zemi dočasně řídit, a zároveň varoval ostatní státy v regionu, že americká dominance v této části světa již nikdy nesmí být zpochybněna.
Ministr obrany Pete Hegseth na adresu zadrženého Madura poznamenal, že měl dostatek příležitostí odejít dobrovolně, ale místo toho se rozhodl čelit tlaku USA. Podle Hegsetha je Madurovův pád varovným příkladem pro každého lídra, který by chtěl ignorovat požadavky Washingtonu. Doslova uvedl, že Maduro „si zahrával a následky na sebe nenechaly dlouho čekat,“ čímž potvrdil agresivní kurz nové administrativy.
Napětí se nyní přenáší především na Kolumbii, Kubu a Mexiko, které se zdají být dalšími cíli na seznamu. Prezident Trump znovu ostře zaútočil na kolumbijského prezidenta Gustava Petra, kterého obvinil z přímého zapojení do výroby kokainu. Vzkázal mu, že by si měl „dávat velký pozor“, protože Spojené státy nebudou nečinně přihlížet toku drog přes své hranice.
Ministr zahraničí Marco Rubio zase adresoval mrazivé varování kubánské vládě v Havaně. Prohlásil, že kdyby on sám byl členem tamního komunistického vedení, měl by v tuto chvíli vážné obavy o svou budoucnost. Rubio naznačil, že americká kampaň za změnu režimů v regionu je teprve v počáteční fázi a Havana rozhodně nezůstane stranou zájmu.
Ostatní země regionu reagují na tyto výhrůžky s velkým znepokojením a volají po mezinárodní solidaritě. Kolumbijský prezident Petro označil americkou agresi za útok na suverenitu celé Jižní Ameriky a preventivně mobilizoval jednotky na hranicích s Venezuelou. Brazilský prezident Lula da Silva rovněž odsoudil Madurovo svržení s tím, že Washington překročil nepřijatelnou hranici a vrací kontinent do nejtemnějších dob zahraničního vměšování.
Trumpova administrativa se při obhajobě svých kroků vrací k tzv. Monroeově doktríně, která již dvě století definuje americkou sféru vlivu na kontinentu. Prezident však s nadsázkou poznamenal, že tuto doktrínu již dávno překonal a jeho tým ji nyní interně nazývá „Donroeův dokument“. Tento nový přístup počítá s přímým zajištěním energetických zdrojů a totální stabilitou sousedních států pod taktovkou USA.
Zatímco se pozornost soustředí na jih, Trump nečekaně obnovil svůj tlak na severu, konkrétně vůči Dánsku a jeho autonomnímu území Grónsku. Zopakoval, že Spojené státy ostrov „absolutně potřebují“ pro svou národní bezpečnost a k obraně proti rostoucímu vlivu Ruska a Číny v Arktidě. Dánská premiérka Frederiksenová na to reagovala kategorickým odmítnutím a zdůraznila, že USA nemají na anexi Grónska žádné právo.
Celkovou atmosféru v Bílém domě dokreslil i virální příspěvek Katie Millerové, manželky Trumpova zástupce personálního šéfa, která sdílela mapu Grónska v barvách USA s nápisem „BRZY“. Tato kombinace vojenských úspěchů v Karibiku a agresivní rétoriky vůči spojencům i nepřátelům naznačuje, že Trumpova administrativa se v rámci svého druhého funkčního období nehodlá držet žádných diplomatických konvencí.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.
Kim Jo-čong, sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una, nemá informace o tom, že by se chystalo jednání mezi jejím bratrem a nejvyšší představitelem Spojených států amerických. Podle amerických médií se setkání snaží iniciovat americký prezident Donald Trump.