Venezuela mu nestačí. Trump naznačil, které další státy jsou v ohrožení

Ministr obrany Pete Hegseth na adresu zadrženého Madura poznamenal, že měl dostatek příležitostí odejít dobrovolně, ale místo toho se rozhodl čelit tlaku USA. Podle Hegsetha je Madurovův pád varovným příkladem pro každého lídra, který by chtěl ignorovat požadavky Washingtonu. Doslova uvedl, že Maduro „si zahrával a následky na sebe nenechaly dlouho čekat,“ čímž potvrdil agresivní kurz nové administrativy.

Napětí se nyní přenáší především na Kolumbii, Kubu a Mexiko, které se zdají být dalšími cíli na seznamu. Prezident Trump znovu ostře zaútočil na kolumbijského prezidenta Gustava Petra, kterého obvinil z přímého zapojení do výroby kokainu. Vzkázal mu, že by si měl „dávat velký pozor“, protože Spojené státy nebudou nečinně přihlížet toku drog přes své hranice.

Ministr zahraničí Marco Rubio zase adresoval mrazivé varování kubánské vládě v Havaně. Prohlásil, že kdyby on sám byl členem tamního komunistického vedení, měl by v tuto chvíli vážné obavy o svou budoucnost. Rubio naznačil, že americká kampaň za změnu režimů v regionu je teprve v počáteční fázi a Havana rozhodně nezůstane stranou zájmu.

Ostatní země regionu reagují na tyto výhrůžky s velkým znepokojením a volají po mezinárodní solidaritě. Kolumbijský prezident Petro označil americkou agresi za útok na suverenitu celé Jižní Ameriky a preventivně mobilizoval jednotky na hranicích s Venezuelou. Brazilský prezident Lula da Silva rovněž odsoudil Madurovo svržení s tím, že Washington překročil nepřijatelnou hranici a vrací kontinent do nejtemnějších dob zahraničního vměšování.

Trumpova administrativa se při obhajobě svých kroků vrací k tzv. Monroeově doktríně, která již dvě století definuje americkou sféru vlivu na kontinentu. Prezident však s nadsázkou poznamenal, že tuto doktrínu již dávno překonal a jeho tým ji nyní interně nazývá „Donroeův dokument“. Tento nový přístup počítá s přímým zajištěním energetických zdrojů a totální stabilitou sousedních států pod taktovkou USA.

Zatímco se pozornost soustředí na jih, Trump nečekaně obnovil svůj tlak na severu, konkrétně vůči Dánsku a jeho autonomnímu území Grónsku. Zopakoval, že Spojené státy ostrov „absolutně potřebují“ pro svou národní bezpečnost a k obraně proti rostoucímu vlivu Ruska a Číny v Arktidě. Dánská premiérka Frederiksenová na to reagovala kategorickým odmítnutím a zdůraznila, že USA nemají na anexi Grónska žádné právo.

Celkovou atmosféru v Bílém domě dokreslil i virální příspěvek Katie Millerové, manželky Trumpova zástupce personálního šéfa, která sdílela mapu Grónska v barvách USA s nápisem „BRZY“. Tato kombinace vojenských úspěchů v Karibiku a agresivní rétoriky vůči spojencům i nepřátelům naznačuje, že Trumpova administrativa se v rámci svého druhého funkčního období nehodlá držet žádných diplomatických konvencí.