Po sobotní vojenské operaci v Jižní Americe, při níž byl zadržen Nicolás Maduro, vyslal prezident Donald Trump a jeho nejbližší spolupracovníci jasný signál: Venezuela je pouze začátkem širší ofenzivy na západní polokouli. Trump na tiskové konferenci v floridském sídle Mar-a-Lago otevřeně prohlásil, že Spojené státy budou zemi dočasně řídit, a zároveň varoval ostatní státy v regionu, že americká dominance v této části světa již nikdy nesmí být zpochybněna.
Ministr obrany Pete Hegseth na adresu zadrženého Madura poznamenal, že měl dostatek příležitostí odejít dobrovolně, ale místo toho se rozhodl čelit tlaku USA. Podle Hegsetha je Madurovův pád varovným příkladem pro každého lídra, který by chtěl ignorovat požadavky Washingtonu. Doslova uvedl, že Maduro „si zahrával a následky na sebe nenechaly dlouho čekat,“ čímž potvrdil agresivní kurz nové administrativy.
Napětí se nyní přenáší především na Kolumbii, Kubu a Mexiko, které se zdají být dalšími cíli na seznamu. Prezident Trump znovu ostře zaútočil na kolumbijského prezidenta Gustava Petra, kterého obvinil z přímého zapojení do výroby kokainu. Vzkázal mu, že by si měl „dávat velký pozor“, protože Spojené státy nebudou nečinně přihlížet toku drog přes své hranice.
Ministr zahraničí Marco Rubio zase adresoval mrazivé varování kubánské vládě v Havaně. Prohlásil, že kdyby on sám byl členem tamního komunistického vedení, měl by v tuto chvíli vážné obavy o svou budoucnost. Rubio naznačil, že americká kampaň za změnu režimů v regionu je teprve v počáteční fázi a Havana rozhodně nezůstane stranou zájmu.
Ostatní země regionu reagují na tyto výhrůžky s velkým znepokojením a volají po mezinárodní solidaritě. Kolumbijský prezident Petro označil americkou agresi za útok na suverenitu celé Jižní Ameriky a preventivně mobilizoval jednotky na hranicích s Venezuelou. Brazilský prezident Lula da Silva rovněž odsoudil Madurovo svržení s tím, že Washington překročil nepřijatelnou hranici a vrací kontinent do nejtemnějších dob zahraničního vměšování.
Trumpova administrativa se při obhajobě svých kroků vrací k tzv. Monroeově doktríně, která již dvě století definuje americkou sféru vlivu na kontinentu. Prezident však s nadsázkou poznamenal, že tuto doktrínu již dávno překonal a jeho tým ji nyní interně nazývá „Donroeův dokument“. Tento nový přístup počítá s přímým zajištěním energetických zdrojů a totální stabilitou sousedních států pod taktovkou USA.
Zatímco se pozornost soustředí na jih, Trump nečekaně obnovil svůj tlak na severu, konkrétně vůči Dánsku a jeho autonomnímu území Grónsku. Zopakoval, že Spojené státy ostrov „absolutně potřebují“ pro svou národní bezpečnost a k obraně proti rostoucímu vlivu Ruska a Číny v Arktidě. Dánská premiérka Frederiksenová na to reagovala kategorickým odmítnutím a zdůraznila, že USA nemají na anexi Grónska žádné právo.
Celkovou atmosféru v Bílém domě dokreslil i virální příspěvek Katie Millerové, manželky Trumpova zástupce personálního šéfa, která sdílela mapu Grónska v barvách USA s nápisem „BRZY“. Tato kombinace vojenských úspěchů v Karibiku a agresivní rétoriky vůči spojencům i nepřátelům naznačuje, že Trumpova administrativa se v rámci svého druhého funkčního období nehodlá držet žádných diplomatických konvencí.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.