Po sobotní vojenské operaci v Jižní Americe, při níž byl zadržen Nicolás Maduro, vyslal prezident Donald Trump a jeho nejbližší spolupracovníci jasný signál: Venezuela je pouze začátkem širší ofenzivy na západní polokouli. Trump na tiskové konferenci v floridském sídle Mar-a-Lago otevřeně prohlásil, že Spojené státy budou zemi dočasně řídit, a zároveň varoval ostatní státy v regionu, že americká dominance v této části světa již nikdy nesmí být zpochybněna.
Ministr obrany Pete Hegseth na adresu zadrženého Madura poznamenal, že měl dostatek příležitostí odejít dobrovolně, ale místo toho se rozhodl čelit tlaku USA. Podle Hegsetha je Madurovův pád varovným příkladem pro každého lídra, který by chtěl ignorovat požadavky Washingtonu. Doslova uvedl, že Maduro „si zahrával a následky na sebe nenechaly dlouho čekat,“ čímž potvrdil agresivní kurz nové administrativy.
Napětí se nyní přenáší především na Kolumbii, Kubu a Mexiko, které se zdají být dalšími cíli na seznamu. Prezident Trump znovu ostře zaútočil na kolumbijského prezidenta Gustava Petra, kterého obvinil z přímého zapojení do výroby kokainu. Vzkázal mu, že by si měl „dávat velký pozor“, protože Spojené státy nebudou nečinně přihlížet toku drog přes své hranice.
Ministr zahraničí Marco Rubio zase adresoval mrazivé varování kubánské vládě v Havaně. Prohlásil, že kdyby on sám byl členem tamního komunistického vedení, měl by v tuto chvíli vážné obavy o svou budoucnost. Rubio naznačil, že americká kampaň za změnu režimů v regionu je teprve v počáteční fázi a Havana rozhodně nezůstane stranou zájmu.
Ostatní země regionu reagují na tyto výhrůžky s velkým znepokojením a volají po mezinárodní solidaritě. Kolumbijský prezident Petro označil americkou agresi za útok na suverenitu celé Jižní Ameriky a preventivně mobilizoval jednotky na hranicích s Venezuelou. Brazilský prezident Lula da Silva rovněž odsoudil Madurovo svržení s tím, že Washington překročil nepřijatelnou hranici a vrací kontinent do nejtemnějších dob zahraničního vměšování.
Trumpova administrativa se při obhajobě svých kroků vrací k tzv. Monroeově doktríně, která již dvě století definuje americkou sféru vlivu na kontinentu. Prezident však s nadsázkou poznamenal, že tuto doktrínu již dávno překonal a jeho tým ji nyní interně nazývá „Donroeův dokument“. Tento nový přístup počítá s přímým zajištěním energetických zdrojů a totální stabilitou sousedních států pod taktovkou USA.
Zatímco se pozornost soustředí na jih, Trump nečekaně obnovil svůj tlak na severu, konkrétně vůči Dánsku a jeho autonomnímu území Grónsku. Zopakoval, že Spojené státy ostrov „absolutně potřebují“ pro svou národní bezpečnost a k obraně proti rostoucímu vlivu Ruska a Číny v Arktidě. Dánská premiérka Frederiksenová na to reagovala kategorickým odmítnutím a zdůraznila, že USA nemají na anexi Grónska žádné právo.
Celkovou atmosféru v Bílém domě dokreslil i virální příspěvek Katie Millerové, manželky Trumpova zástupce personálního šéfa, která sdílela mapu Grónska v barvách USA s nápisem „BRZY“. Tato kombinace vojenských úspěchů v Karibiku a agresivní rétoriky vůči spojencům i nepřátelům naznačuje, že Trumpova administrativa se v rámci svého druhého funkčního období nehodlá držet žádných diplomatických konvencí.
Donald Trump se pravděpodobně domnívá, že mu pokus o ovládnutí Grónska projde, i když jde o území jeho spojence v NATO. Americký prezident totiž velmi dobře ví, že žádná evropská země by se mu neodvážila postavit silou, protože by v přímém střetu neměla šanci uspět. Tato nebezpečná kalkulace vychází z prosté reality, že zbytek Severoatlantické aliance potřebuje Spojené státy mnohem více, než Trump potřebuje je.
Extrémní zimní počasí doprovázené sněžením a mrazy si v Evropě vyžádalo již nejméně šest lidských životů. Tragické zprávy přicházejí především z Francie, kde v jihozápadním departementu Landes zahynuli tři lidé při dopravních nehodách na namrzlých silnicích. Další dvě oběti hlásí okolí Paříže, přičemž v jednom případě řidič s vozem sjel do řeky Marny a v druhém došlo ke střetu s nákladním automobilem. Šestou obětí se stala žena v bosenském Sarajevu, na kterou spadla větev stromu pod tíhou čerstvého sněhu.
Severoatlantická aliance čelí dosud nepředstavitelné hrozbě, která nepochází zvenčí, ale zevnitř. Možnost, že by jeden členský stát napadl druhý, konkrétně americký pokus o ovládnutí Grónska, staví NATO před právní i existenční propast. Zakládající smlouva z roku 1949 totiž vůbec nepočítala se scénářem, kdy by se nejsilnější člen aliance obrátil proti jinému spojenci.
Soudní proces s bývalým venezuelským vůdcem Nicolásem Madurem, který v pondělí stanul před federálním soudem na Manhattanu, slibuje jednu z nejkomplexnějších právních bitev v historii USA. Přestože Maduro i jeho manželka Cilia Floresová vinu popírají, jejich právní tým již nyní připravuje sérii strategií, které by mohly proces zdržet o roky nebo jej zcela zastavit. Podle odborníků na mezinárodní právo bude obhajoba sázet především na procesní pochybení a diplomatickou imunitu.
Spojené státy znovu sází na osvědčený, ale hluboce problematický a systematicky neúspěšný recept. Po pokusech „stabilizovat“ Afghánistán a Irák nyní vstoupily do Venezuely, kde zadržely prezidenta Nicoláse Madura a oznámily, že zemi budou dočasně řídit. Vojenská správa cizího státu přitom zpochybňuje mezinárodní právo, posiluje antiamerikanismus a hrozí, že místo obnovy přinese regionu ještě hlubší chaos.
Donald Trump vystoupil před republikánskými zákonodárci ve Washingtonu a nešetřil chválou na adresu víkendové vojenské operace v Caracasu. Zásah, který vedl k dopadení Nicoláse Madura, označil za „úžasný“, „brilantní“ a takticky naprosto neuvěřitelný. Prezident vyzdvihl zejména to, že na straně USA nedošlo k žádným ztrátám na životech, zatímco na straně obránců režimu zahynulo mnoho lidí, zejména Kubánců, kteří Madura chránili. Podle Trumpa se ukázalo, že americká armáda je nejmocnější silou na planetě, které se nikdo nemůže rovnat.
Donald Trump přenesl své proslulé heslo „drill, baby, drill“ (těžte, miláčkové, těžte) na globální úroveň. Poté, co americké síly bleskově zajaly Nicoláse Madura, začal Bílý dům otevřeně plánovat masivní navýšení produkce venezuelské ropy. Podle odborníků však tento krok představuje „klimatickou katastrofu“, která by mohla definitivně pohřbít globální snahy o omezení oteplování planety, neboť Venezuela disponuje největšími známými zásobami ropy na světě, odhadovanými na 300 miliard barelů.
Venezuelská města se po bleskové operaci amerických speciálních sil, která vedla k zajetí Nicoláse Madura, ocitla v sevření strachu a nejistoty. Přestože byl oficiální stav nouze zrušen, obyvatelé Caracasu i dalších regionů zůstávají uvězněni ve svých domovech. Ulice hlavního města, které dříve tepaly životem, jsou nyní prakticky liduprázdné, lemované desítkami vojenských kontrolních stanovišť a hlídkami ozbrojených civilních skupin.
Svět, ve kterém žijeme, se dramaticky změnil. Pokud někdo pochyboval o tom, že druhý mandát Donalda Trumpa přinese fundamentální rozchod s poválečným uspořádáním, pondělní slova jeho klíčového poradce Stephena Millera ho musela vyvést z omylu. V rozhovoru pro CNN Miller popsal novou americkou misi s mrazivou upřímností: Spojené státy už nehodlají hrát roli laskavého ochránce mezinárodního práva, ale hodlají se chovat jako supervelmoc, která prosazuje svou vůli silou.
Pouhých 48 hodin poté, co americké speciální síly bleskovým úderem v Caracasu zajaly Nicoláse Madura, stanul svržený venezuelský vůdce před federálním soudem v New Yorku. V poutech a oranžových vězeňských pantoflích si vyslechl obžalobu čítající 25 stran, kterou americké ministerstvo spravedlnosti připravovalo více než deset let. Maduro, který se označil za „uneseného prezidenta“ a válečného zajatce, trvá na své nevině a legálnost celého procesu i svého únosu ostře zpochybňuje.
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva v čele s Volkerem Türkem vydal ostré prohlášení, ve kterém označil víkendovou americkou vojenskou operaci ve Venezuele za jasné porušení základních principů mezinárodního práva. Podle OSN tento jednostranný zásah, který vedl k dopadení Nicoláse Madura a jeho manželky, podkopává suverenitu států a vytváří nebezpečný precedens, jenž činí všechny země světa méně bezpečnými.
V Bruselu roste nervozita. Pondělní zásah amerických speciálních sil ve Venezuele a dopadení Nicoláse Madura oživilo téma, které si evropští diplomaté přáli nechat minulosti: hrozbu anexe Grónska.