Venezuela mu nestačí. Trump naznačil, které další státy jsou v ohrožení

Donald Trump
Donald Trump, foto: Depositphotos
Klára Marková 5. ledna 2026 10:24
Sdílej:

Po sobotní vojenské operaci v Jižní Americe, při níž byl zadržen Nicolás Maduro, vyslal prezident Donald Trump a jeho nejbližší spolupracovníci jasný signál: Venezuela je pouze začátkem širší ofenzivy na západní polokouli. Trump na tiskové konferenci v floridském sídle Mar-a-Lago otevřeně prohlásil, že Spojené státy budou zemi dočasně řídit, a zároveň varoval ostatní státy v regionu, že americká dominance v této části světa již nikdy nesmí být zpochybněna.

Ministr obrany Pete Hegseth na adresu zadrženého Madura poznamenal, že měl dostatek příležitostí odejít dobrovolně, ale místo toho se rozhodl čelit tlaku USA. Podle Hegsetha je Madurovův pád varovným příkladem pro každého lídra, který by chtěl ignorovat požadavky Washingtonu. Doslova uvedl, že Maduro „si zahrával a následky na sebe nenechaly dlouho čekat,“ čímž potvrdil agresivní kurz nové administrativy.

Napětí se nyní přenáší především na Kolumbii, Kubu a Mexiko, které se zdají být dalšími cíli na seznamu. Prezident Trump znovu ostře zaútočil na kolumbijského prezidenta Gustava Petra, kterého obvinil z přímého zapojení do výroby kokainu. Vzkázal mu, že by si měl „dávat velký pozor“, protože Spojené státy nebudou nečinně přihlížet toku drog přes své hranice.

Ministr zahraničí Marco Rubio zase adresoval mrazivé varování kubánské vládě v Havaně. Prohlásil, že kdyby on sám byl členem tamního komunistického vedení, měl by v tuto chvíli vážné obavy o svou budoucnost. Rubio naznačil, že americká kampaň za změnu režimů v regionu je teprve v počáteční fázi a Havana rozhodně nezůstane stranou zájmu.

Ostatní země regionu reagují na tyto výhrůžky s velkým znepokojením a volají po mezinárodní solidaritě. Kolumbijský prezident Petro označil americkou agresi za útok na suverenitu celé Jižní Ameriky a preventivně mobilizoval jednotky na hranicích s Venezuelou. Brazilský prezident Lula da Silva rovněž odsoudil Madurovo svržení s tím, že Washington překročil nepřijatelnou hranici a vrací kontinent do nejtemnějších dob zahraničního vměšování.

Trumpova administrativa se při obhajobě svých kroků vrací k tzv. Monroeově doktríně, která již dvě století definuje americkou sféru vlivu na kontinentu. Prezident však s nadsázkou poznamenal, že tuto doktrínu již dávno překonal a jeho tým ji nyní interně nazývá „Donroeův dokument“. Tento nový přístup počítá s přímým zajištěním energetických zdrojů a totální stabilitou sousedních států pod taktovkou USA.

Zatímco se pozornost soustředí na jih, Trump nečekaně obnovil svůj tlak na severu, konkrétně vůči Dánsku a jeho autonomnímu území Grónsku. Zopakoval, že Spojené státy ostrov „absolutně potřebují“ pro svou národní bezpečnost a k obraně proti rostoucímu vlivu Ruska a Číny v Arktidě. Dánská premiérka Frederiksenová na to reagovala kategorickým odmítnutím a zdůraznila, že USA nemají na anexi Grónska žádné právo.

Celkovou atmosféru v Bílém domě dokreslil i virální příspěvek Katie Millerové, manželky Trumpova zástupce personálního šéfa, která sdílela mapu Grónska v barvách USA s nápisem „BRZY“. Tato kombinace vojenských úspěchů v Karibiku a agresivní rétoriky vůči spojencům i nepřátelům naznačuje, že Trumpova administrativa se v rámci svého druhého funkčního období nehodlá držet žádných diplomatických konvencí.

Témata:
Stalo se
Novinky
Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci

Nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu je členství v NATO, prohlásil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.

Novinky
Donald Tusk a Ozbrojené síly Polské republiky

Polsko vyrábí švédskou minometnou munici na obranu proti Rusku

Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.

Novinky
Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Na 130 států se dohodlo na jednáních o regulaci „zabijáckých robotů“

Více než sto dvacet států se v sobotu v Ženevě dohodlo, že po vyčerpávajících jednáních v rámci Organizace spojených národů budou v příštích dvou letech pracovat na mezinárodním ujednání o autonomních zbraňových systémech. Krok přichází v době, kdy pokroky v umělé inteligenci proměňují způsob vedení válek, zatímco občanské iniciativy kritizují výsledek jako oslabený.

Novinky
Klimatická konference COP31

Klimatická konference COP31 se prodlužuje. Hrozí, že skončí fiaskem

Klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi přetáhla svůj plánovaný páteční závěr a jednání pokračují v přesčasech bez dosažené konečné dohody. Nevládní a občanské organizace varují, že summit může skončit žalostně pod úrovní potřebných kroků a hrozí, že se zařadí mezi nejhorší klimatické konference v historii.