Zatímco prezident Donald Trump slibuje, že jeho nově schválený „velký a krásný zákon“ bude jedním z nejúspěšnějších legislativních počinů v americké historii, experti upozorňují, že dopady tohoto balíku reforem budou velmi rozdílné v závislosti na tom, do které společenské či ekonomické skupiny jednotlivci nebo firmy patří.
Balík, který úspěšně prošel Senátem a čeká na projednání ve Sněmovně reprezentantů, může přinést zásadní změny zejména v oblasti daňové politiky, sociálních dávek, zdravotnictví a průmyslových pobídek. Zatímco korporátní sféra a nejbohatší Američané vítají návrh s nadšením, nízkopříjmové skupiny a sektory zaměřené na čistou energii se připravují na bolestivé škrty.
Největším vítězem je bezesporu korporátní Amerika. Firmy získají trvalé prodloužení daňových úlev z Trumpovy daňové reformy z roku 2017. Zákon rovněž obnovuje možnost okamžitého odepsání nákladů na výzkum a vývoj a nákup zařízení, což podniky přivítaly s nadšením.
Výrobní sektor si může mnout ruce – nový zákon umožňuje okamžité a plné odečtení nákladů na výstavbu nových továren, přičemž pobídky se vztahují zpětně od 19. ledna 2025 a potrvají až do konce roku 2028. Dodatečné daňové kredity mají povzbudit i domácí výrobu polovodičů.
Malé podniky a partnerství budou těžit z prodloužené slevy pro tzv. pas-through entity, tedy firmy, které daně odvádějí přes osobní daňová přiznání svých vlastníků. Sněmovní verze dokonce navrhuje zvýšit odpočet z 20 na 23 procent.
Nejvíce však profitují nejbohatší Američané. Podle analýzy Penn Wharton Budget Model se příjmy horních 20 procent domácností zvýší průměrně o 13 000 dolarů ročně, což představuje tříprocentní nárůst. Pro nejbohatších 0,1 procenta činí průměrný roční přírůstek přes 290 000 dolarů.
Speciální výhodu přináší zákon pracovníkům pobírajícím spropitné nebo přesčasy. Do roku 2028 si mohou z daní odepsat až 25 000 dolarů ze spropitného a 12 500 dolarů z přesčasů. Vysokopříjmoví nad 160 000 dolarů ročně však mají smůlu.
Zcela opačný dopad pocítí nízkopříjmoví Američané. Návrh zákona zahrnuje největší škrty v historii programů Medicaid a potravinové pomoci (SNAP). Poprvé za 60 let zavádí zákon federálně povinné pracovní požadavky pro příjemce Medicaid, stejně jako rozšiřuje pracovní podmínky u SNAP – týká se to i rodičů dětí od 14 let.
Podle odhadů rozpočtového úřadu Kongresu (CBO) ztratí miliony lidí přístup ke zdravotní péči. Mnozí z nich přitom nemají jiné možnosti než Medicaid. Zpřísnění se týká i středněpříjmových skupin, kterým bude obtížnější získat dotace na pojištění v rámci zákona o dostupné péči (Obamacare).
V roce 2034 by podle CNN a CBO mohlo být o 10 milionů lidí více bez zdravotního pojištění.
Nemocnice, především ve venkovských oblastech, se obávají propadu příjmů kvůli redukci podpory na péči o pacienty v systému Medicaid. Asociace amerických nemocnic uvedla, že škrty ve výši téměř 1 bilionu dolarů „způsobí nevratné škody americkému zdravotnictví“.
Balík sice obsahuje 50 miliardový záchranný fond pro venkovské nemocnice, podle odborníků je to však jen kapka v moři.
Velmi tvrdě narazí i čistá energie a elektromobily. Ačkoli Senát odstranil plánovanou spotřební daň na solární a větrné elektrárny, stále platí, že do roku 2027 dojde k odstranění daňových pobídek pro tyto projekty a zavedení přísnějších podmínek pro jejich nárokování.
Podle Americké asociace pro čistou energii jde o „krok zpět“, který ohrozí tisíce pracovních míst a zvýší ceny elektřiny. Výrobci elektromobilů budou rovněž znevýhodněni – daňový bonus až 7 500 dolarů na nákup EV skončí už v září 2025, místo původního roku 2032.
Rozpočtoví jestřábi bijí na poplach. CBO odhaduje, že zákon zvýší federální deficit o 3,4 bilionu dolarů během následující dekády. Vyšší zadlužení pravděpodobně zatlačí na růst úrokových sazeb, což zdraží půjčky na bydlení, auta i firemní investice. Zároveň to znamená, že federální vláda bude muset platit vyšší úroky – podle CBO by roční výdaje na úroky mohly přesáhnout 1 bilion dolarů.
Už nyní překonaly náklady na obsluhu dluhu výdaje na celou obranu USA – a situace se může nadále zhoršovat.
Trumpův „velký a krásný zákon“ je skutečně ambiciózní a přelomový – avšak rozhodně není bez kontroverzí. Zatímco firmy a bohatí Američané slaví, ti nejzranitelnější budou čelit omezení přístupu ke zdravotní péči, potravinám i podpoře v nezaměstnanosti. Vítězové a poražení jsou v tomto případě jasně rozděleni.
Ve středu 12. srpna 2026 nastane mimořádná astronomická situace. Odehraje se zatmění Slunce, které bude z území Česka a Slovenska pozorovatelné v podvečerních hodinách jako velmi výrazné částečné. Spatříme ho nízko mezi západním a severozápadním obzorem přibližně hodinu před západem Slunce a v průběhu samotného západu. Jako úplné bude pozorovatelné z Grónska, Islandu a Španělska, kam se za ním chystá i mnoho výprav.
Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv pokračuje v intenzivním řešení omezené dostupnosti léčivých přípravků s účinnou látkou tamoxifen. Díky mimořádným opatřením se podařilo zajistit téměř 6 000 balení, která jsou nyní postupně distribuována do lékáren po celé České republice. Další dodávky jsou již na cestě a budou do distribuční sítě uvolňovány v průběhu příštího týdne.
Čtyři roky uplynou za několik týdnů od smrti legendární britské královny Alžběty II., která během svého působení v čele monarchie navštívila i Českou republiku. Po návratu domů napsala dopis, který se teď na Pražském hradě po třiceti letech znovu našel.
Počasí psalo tento týden v prostoru střední Evropy, kam patří i Česká republika, historii. Nový slovenský národní teplotní rekord je totiž zároveň i historicky nejvyšší hodnotou naměřenou ve středoevropském regionu. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Premiér Andrej Babiš zdaleka neinformuje občany jen o dění v politice, ale občas se zmíní i o něčem jiném. Například o tom, že v poslední době znovu přibral, což ho vůbec netěší. Babiš vysvětlil, jak se to podle jeho názoru stalo.
Letošní sklizeň potvrzuje, že české zemědělce letos drtí počasí, zvláště pak sucho. Podle nejnovějšího červencového odhadu Českého statistického úřadu se totiž má letos sklidit jen 6,39 milionu tun základních obilovin. To je meziročně o 16,9 procenta méně, tedy přibližně o 1,3 milionu tun. Zároveň jde o nejnižší úrodu obilovin za posledních 14 let. Ve srovnání s pětiletým průměrem je letošní výsledek o 13 procent slabší. Navíc se odhad od června ještě zhoršil o dalších 75 tisíc tun.
Hydrologické sucho na našem území dál výrazně zesiluje. Vedra, nedostatek srážek a rekordně nízké stavy vodních toků i podzemních vod potvrzují závažnost současné situace. Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje opatření, která pomáhají vodu v krajině zadržovat, zpomalovat její odtok a zvyšovat odolnost přírodních ekosystémů i obcí a měst vůči dopadům změny klimatu.
Meteorologové v neděli varovali před návratem tropických teplot, které budou hrozit i zítra, kdy odpolední maxima vyšplhají až na 36 stupňů. Nadále panuje také nebezpečí požárů, vyplývá z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Kdy se opět uklidní situace v Hormuzském průlivu, která má dalekosáhlé dopady na světovou ekonomiku? Rozhovory, které mají zajistit bezpečný lodní provoz, pokračují podle Ománu pozitivně. Írán nicméně upozornil, že ani případná dohoda nepovede k okamžitému znovuotevření klíčové vodní cesty. Upozornila na to britská stanice BBC.
Hvězdné konstelace nadcházejících dnů přinesou výrazný posun v osobních i pracovních vztazích, což donutí většinu znamení přehodnotit dosavadní priority a otevřít se novým výzvám.
Ministerstvo zahraničních věcí upravuje svou diplomatickou síť tak, aby lépe odpovídala současným zájmům České republiky. Už za několik týdnu ukončí činnost jeden z konzulátů, jiný ji naopak zahájí. Ministerstvo o tom informovalo na webu.
Andrej Babiš (ANO) jako každý premiér čelí kritické práci tuzemských novinářů, což se mu samozřejmě občas nelíbí. Tak to u politiků bývá. Tentokrát se Babiš rozhodl prozradit svůj pohled na věc a dal najevo, že novináři nebudou mít klid.