Zatímco prezident Donald Trump slibuje, že jeho nově schválený „velký a krásný zákon“ bude jedním z nejúspěšnějších legislativních počinů v americké historii, experti upozorňují, že dopady tohoto balíku reforem budou velmi rozdílné v závislosti na tom, do které společenské či ekonomické skupiny jednotlivci nebo firmy patří.
Balík, který úspěšně prošel Senátem a čeká na projednání ve Sněmovně reprezentantů, může přinést zásadní změny zejména v oblasti daňové politiky, sociálních dávek, zdravotnictví a průmyslových pobídek. Zatímco korporátní sféra a nejbohatší Američané vítají návrh s nadšením, nízkopříjmové skupiny a sektory zaměřené na čistou energii se připravují na bolestivé škrty.
Největším vítězem je bezesporu korporátní Amerika. Firmy získají trvalé prodloužení daňových úlev z Trumpovy daňové reformy z roku 2017. Zákon rovněž obnovuje možnost okamžitého odepsání nákladů na výzkum a vývoj a nákup zařízení, což podniky přivítaly s nadšením.
Výrobní sektor si může mnout ruce – nový zákon umožňuje okamžité a plné odečtení nákladů na výstavbu nových továren, přičemž pobídky se vztahují zpětně od 19. ledna 2025 a potrvají až do konce roku 2028. Dodatečné daňové kredity mají povzbudit i domácí výrobu polovodičů.
Malé podniky a partnerství budou těžit z prodloužené slevy pro tzv. pas-through entity, tedy firmy, které daně odvádějí přes osobní daňová přiznání svých vlastníků. Sněmovní verze dokonce navrhuje zvýšit odpočet z 20 na 23 procent.
Nejvíce však profitují nejbohatší Američané. Podle analýzy Penn Wharton Budget Model se příjmy horních 20 procent domácností zvýší průměrně o 13 000 dolarů ročně, což představuje tříprocentní nárůst. Pro nejbohatších 0,1 procenta činí průměrný roční přírůstek přes 290 000 dolarů.
Speciální výhodu přináší zákon pracovníkům pobírajícím spropitné nebo přesčasy. Do roku 2028 si mohou z daní odepsat až 25 000 dolarů ze spropitného a 12 500 dolarů z přesčasů. Vysokopříjmoví nad 160 000 dolarů ročně však mají smůlu.
Zcela opačný dopad pocítí nízkopříjmoví Američané. Návrh zákona zahrnuje největší škrty v historii programů Medicaid a potravinové pomoci (SNAP). Poprvé za 60 let zavádí zákon federálně povinné pracovní požadavky pro příjemce Medicaid, stejně jako rozšiřuje pracovní podmínky u SNAP – týká se to i rodičů dětí od 14 let.
Podle odhadů rozpočtového úřadu Kongresu (CBO) ztratí miliony lidí přístup ke zdravotní péči. Mnozí z nich přitom nemají jiné možnosti než Medicaid. Zpřísnění se týká i středněpříjmových skupin, kterým bude obtížnější získat dotace na pojištění v rámci zákona o dostupné péči (Obamacare).
V roce 2034 by podle CNN a CBO mohlo být o 10 milionů lidí více bez zdravotního pojištění.
Nemocnice, především ve venkovských oblastech, se obávají propadu příjmů kvůli redukci podpory na péči o pacienty v systému Medicaid. Asociace amerických nemocnic uvedla, že škrty ve výši téměř 1 bilionu dolarů „způsobí nevratné škody americkému zdravotnictví“.
Balík sice obsahuje 50 miliardový záchranný fond pro venkovské nemocnice, podle odborníků je to však jen kapka v moři.
Velmi tvrdě narazí i čistá energie a elektromobily. Ačkoli Senát odstranil plánovanou spotřební daň na solární a větrné elektrárny, stále platí, že do roku 2027 dojde k odstranění daňových pobídek pro tyto projekty a zavedení přísnějších podmínek pro jejich nárokování.
Podle Americké asociace pro čistou energii jde o „krok zpět“, který ohrozí tisíce pracovních míst a zvýší ceny elektřiny. Výrobci elektromobilů budou rovněž znevýhodněni – daňový bonus až 7 500 dolarů na nákup EV skončí už v září 2025, místo původního roku 2032.
Rozpočtoví jestřábi bijí na poplach. CBO odhaduje, že zákon zvýší federální deficit o 3,4 bilionu dolarů během následující dekády. Vyšší zadlužení pravděpodobně zatlačí na růst úrokových sazeb, což zdraží půjčky na bydlení, auta i firemní investice. Zároveň to znamená, že federální vláda bude muset platit vyšší úroky – podle CBO by roční výdaje na úroky mohly přesáhnout 1 bilion dolarů.
Už nyní překonaly náklady na obsluhu dluhu výdaje na celou obranu USA – a situace se může nadále zhoršovat.
Trumpův „velký a krásný zákon“ je skutečně ambiciózní a přelomový – avšak rozhodně není bez kontroverzí. Zatímco firmy a bohatí Američané slaví, ti nejzranitelnější budou čelit omezení přístupu ke zdravotní péči, potravinám i podpoře v nezaměstnanosti. Vítězové a poražení jsou v tomto případě jasně rozděleni.
Prezident Petr Pavel v úterý potřetí ve funkci předá státní vyznamenání. Z publika však bude oceněným tleskat jen jeden ze dvou žijících exprezidentů. Na Pražský hrad dorazí pouze Václav Klaus. Pavlův předchůdce v úřadu Miloš Zeman totiž pokračuje v rekonvalescenci po nedávné operaci zad.
Felix Slováček už je sice dávno v důchodovém věku, přesto i po osmdesátce neustále pracuje. Momentálně na novém projektu, který je velmi osobní. Známý saxofonista totiž předem odhalil, v čem spočívá.
Simona Stašová zasvětila lidi do tajů vlastní rodiny, jejíž nejvýraznější postavou je samozřejmě její maminka Jiřina Bohdalová. Málo se ale ví o švédské rodinné větvi. Stašová už se pomalu těší na nevlastní dceru.
Počasí v Evropě má už dnes ovlivnit výrazná tlaková níže, jejíž projevy se nevyhnou ani České republice. Podle meteorologů je nutné počítat se silnějším větrem, jehož rychlost ale nebude úplně extrémní. Vyplývá to z příspěvku Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X.
Zítra budou do Vánoc zbývat přesně dva měsíce. Česká televize si tak řekla, že je nejvyšší čas odhalit stěžejní okamžiky vánočního programu. Diváci se mohou těšit na nové pohádky, Karla Šípa s Všechnopárty či speciální vydání StarDance.
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.
V době, kdy probíhá demolice Východního křídla Bílého domu, části budovy, která byla po desetiletí spojena s prvními dámami Spojených států, zachovává Melania Trumpová mlčení. První dáma se veřejně nevyjádřila ke zbourání Východního křídla, jež sloužilo jako sídlo prezidentských manželek od administrativy Carthera. Tato demolice přitom narušila kancelářské prostory jejího týmu a vynutila si zastavení prohlídek Bílého domu pro veřejnost.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová ve čtvrtek prohlásila, že jakýkoli krok Evropské unie ke konfiskaci ruských aktiv držených na účtech společnosti Euroclear povede k „bolestivé reakci“ ze strany Ruska. Zacharovová uvedla, že EU nemá žádné zákonné prostředky k zabavení ruského majetku. Jeho konfiskace by tak byla považována za „krádež“.