Zatímco prezident Donald Trump slibuje, že jeho nově schválený „velký a krásný zákon“ bude jedním z nejúspěšnějších legislativních počinů v americké historii, experti upozorňují, že dopady tohoto balíku reforem budou velmi rozdílné v závislosti na tom, do které společenské či ekonomické skupiny jednotlivci nebo firmy patří.
Balík, který úspěšně prošel Senátem a čeká na projednání ve Sněmovně reprezentantů, může přinést zásadní změny zejména v oblasti daňové politiky, sociálních dávek, zdravotnictví a průmyslových pobídek. Zatímco korporátní sféra a nejbohatší Američané vítají návrh s nadšením, nízkopříjmové skupiny a sektory zaměřené na čistou energii se připravují na bolestivé škrty.
Největším vítězem je bezesporu korporátní Amerika. Firmy získají trvalé prodloužení daňových úlev z Trumpovy daňové reformy z roku 2017. Zákon rovněž obnovuje možnost okamžitého odepsání nákladů na výzkum a vývoj a nákup zařízení, což podniky přivítaly s nadšením.
Výrobní sektor si může mnout ruce – nový zákon umožňuje okamžité a plné odečtení nákladů na výstavbu nových továren, přičemž pobídky se vztahují zpětně od 19. ledna 2025 a potrvají až do konce roku 2028. Dodatečné daňové kredity mají povzbudit i domácí výrobu polovodičů.
Malé podniky a partnerství budou těžit z prodloužené slevy pro tzv. pas-through entity, tedy firmy, které daně odvádějí přes osobní daňová přiznání svých vlastníků. Sněmovní verze dokonce navrhuje zvýšit odpočet z 20 na 23 procent.
Nejvíce však profitují nejbohatší Američané. Podle analýzy Penn Wharton Budget Model se příjmy horních 20 procent domácností zvýší průměrně o 13 000 dolarů ročně, což představuje tříprocentní nárůst. Pro nejbohatších 0,1 procenta činí průměrný roční přírůstek přes 290 000 dolarů.
Speciální výhodu přináší zákon pracovníkům pobírajícím spropitné nebo přesčasy. Do roku 2028 si mohou z daní odepsat až 25 000 dolarů ze spropitného a 12 500 dolarů z přesčasů. Vysokopříjmoví nad 160 000 dolarů ročně však mají smůlu.
Zcela opačný dopad pocítí nízkopříjmoví Američané. Návrh zákona zahrnuje největší škrty v historii programů Medicaid a potravinové pomoci (SNAP). Poprvé za 60 let zavádí zákon federálně povinné pracovní požadavky pro příjemce Medicaid, stejně jako rozšiřuje pracovní podmínky u SNAP – týká se to i rodičů dětí od 14 let.
Podle odhadů rozpočtového úřadu Kongresu (CBO) ztratí miliony lidí přístup ke zdravotní péči. Mnozí z nich přitom nemají jiné možnosti než Medicaid. Zpřísnění se týká i středněpříjmových skupin, kterým bude obtížnější získat dotace na pojištění v rámci zákona o dostupné péči (Obamacare).
V roce 2034 by podle CNN a CBO mohlo být o 10 milionů lidí více bez zdravotního pojištění.
Nemocnice, především ve venkovských oblastech, se obávají propadu příjmů kvůli redukci podpory na péči o pacienty v systému Medicaid. Asociace amerických nemocnic uvedla, že škrty ve výši téměř 1 bilionu dolarů „způsobí nevratné škody americkému zdravotnictví“.
Balík sice obsahuje 50 miliardový záchranný fond pro venkovské nemocnice, podle odborníků je to však jen kapka v moři.
Velmi tvrdě narazí i čistá energie a elektromobily. Ačkoli Senát odstranil plánovanou spotřební daň na solární a větrné elektrárny, stále platí, že do roku 2027 dojde k odstranění daňových pobídek pro tyto projekty a zavedení přísnějších podmínek pro jejich nárokování.
Podle Americké asociace pro čistou energii jde o „krok zpět“, který ohrozí tisíce pracovních míst a zvýší ceny elektřiny. Výrobci elektromobilů budou rovněž znevýhodněni – daňový bonus až 7 500 dolarů na nákup EV skončí už v září 2025, místo původního roku 2032.
Rozpočtoví jestřábi bijí na poplach. CBO odhaduje, že zákon zvýší federální deficit o 3,4 bilionu dolarů během následující dekády. Vyšší zadlužení pravděpodobně zatlačí na růst úrokových sazeb, což zdraží půjčky na bydlení, auta i firemní investice. Zároveň to znamená, že federální vláda bude muset platit vyšší úroky – podle CBO by roční výdaje na úroky mohly přesáhnout 1 bilion dolarů.
Už nyní překonaly náklady na obsluhu dluhu výdaje na celou obranu USA – a situace se může nadále zhoršovat.
Trumpův „velký a krásný zákon“ je skutečně ambiciózní a přelomový – avšak rozhodně není bez kontroverzí. Zatímco firmy a bohatí Američané slaví, ti nejzranitelnější budou čelit omezení přístupu ke zdravotní péči, potravinám i podpoře v nezaměstnanosti. Vítězové a poražení jsou v tomto případě jasně rozděleni.
Počet potvrzených obětí po středečních ničivých po sobě jdoucích zemětřeseních ve Venezuele vzrostl na nejméně 188, přičemž zranění utrpělo minimálně 1 520 lidí. Podle speciálního webu, který byl zřízen pro nahlašování blízkých, je však v současné době pohřešováno více než 30 000 osob.
Nejvyšší soud USA rozhodl v poměru hlasů 6:3 ve prospěch Trumpovy administrativy a umožnil jí odebrat status dočasné ochrany (TPS) pro stovky tisíc migrantů z Haiti a Sýrie. Tento verdikt zvrátil předchozí rozhodnutí federálních soudců, která vládní snahy o ukončení programu blokovala.
V Česku o víkendu vyvrcholí vlna veder, přičemž teploty mohou dosáhnout dosud nevídaných hodnot. Náročné tak bude během volných dnů i cestování hromadnou dopravou. Například České dráhy vydaly návod s doporučeními pro cestující. Co by si lidé neměli zapomenout?
Česko má před sebou dny, během nichž vyvrcholí vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že v neděli padne absolutní tuzemský teplotní rekord. Policisté v té souvislosti připomněli občanům, aby rozhodně nenechávali děti či mazlíčky v rozpálených autech. K ohrožení života totiž může stačit pár minut.
Mapa Česka se vybarvila červeně, protože meteorologové očekávají extrémně teplé počasí. Vyplývá to ze čtvrteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle expertů není vyloučeno, že nedělní maxima překročí 40 stupňů.
Nezávislá vyšetřovací komise OSN vydala novou zprávu, ve které uvádí, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti.
Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.
Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.