Zatímco prezident Donald Trump slibuje, že jeho nově schválený „velký a krásný zákon“ bude jedním z nejúspěšnějších legislativních počinů v americké historii, experti upozorňují, že dopady tohoto balíku reforem budou velmi rozdílné v závislosti na tom, do které společenské či ekonomické skupiny jednotlivci nebo firmy patří.
Balík, který úspěšně prošel Senátem a čeká na projednání ve Sněmovně reprezentantů, může přinést zásadní změny zejména v oblasti daňové politiky, sociálních dávek, zdravotnictví a průmyslových pobídek. Zatímco korporátní sféra a nejbohatší Američané vítají návrh s nadšením, nízkopříjmové skupiny a sektory zaměřené na čistou energii se připravují na bolestivé škrty.
Největším vítězem je bezesporu korporátní Amerika. Firmy získají trvalé prodloužení daňových úlev z Trumpovy daňové reformy z roku 2017. Zákon rovněž obnovuje možnost okamžitého odepsání nákladů na výzkum a vývoj a nákup zařízení, což podniky přivítaly s nadšením.
Výrobní sektor si může mnout ruce – nový zákon umožňuje okamžité a plné odečtení nákladů na výstavbu nových továren, přičemž pobídky se vztahují zpětně od 19. ledna 2025 a potrvají až do konce roku 2028. Dodatečné daňové kredity mají povzbudit i domácí výrobu polovodičů.
Malé podniky a partnerství budou těžit z prodloužené slevy pro tzv. pas-through entity, tedy firmy, které daně odvádějí přes osobní daňová přiznání svých vlastníků. Sněmovní verze dokonce navrhuje zvýšit odpočet z 20 na 23 procent.
Nejvíce však profitují nejbohatší Američané. Podle analýzy Penn Wharton Budget Model se příjmy horních 20 procent domácností zvýší průměrně o 13 000 dolarů ročně, což představuje tříprocentní nárůst. Pro nejbohatších 0,1 procenta činí průměrný roční přírůstek přes 290 000 dolarů.
Speciální výhodu přináší zákon pracovníkům pobírajícím spropitné nebo přesčasy. Do roku 2028 si mohou z daní odepsat až 25 000 dolarů ze spropitného a 12 500 dolarů z přesčasů. Vysokopříjmoví nad 160 000 dolarů ročně však mají smůlu.
Zcela opačný dopad pocítí nízkopříjmoví Američané. Návrh zákona zahrnuje největší škrty v historii programů Medicaid a potravinové pomoci (SNAP). Poprvé za 60 let zavádí zákon federálně povinné pracovní požadavky pro příjemce Medicaid, stejně jako rozšiřuje pracovní podmínky u SNAP – týká se to i rodičů dětí od 14 let.
Podle odhadů rozpočtového úřadu Kongresu (CBO) ztratí miliony lidí přístup ke zdravotní péči. Mnozí z nich přitom nemají jiné možnosti než Medicaid. Zpřísnění se týká i středněpříjmových skupin, kterým bude obtížnější získat dotace na pojištění v rámci zákona o dostupné péči (Obamacare).
V roce 2034 by podle CNN a CBO mohlo být o 10 milionů lidí více bez zdravotního pojištění.
Nemocnice, především ve venkovských oblastech, se obávají propadu příjmů kvůli redukci podpory na péči o pacienty v systému Medicaid. Asociace amerických nemocnic uvedla, že škrty ve výši téměř 1 bilionu dolarů „způsobí nevratné škody americkému zdravotnictví“.
Balík sice obsahuje 50 miliardový záchranný fond pro venkovské nemocnice, podle odborníků je to však jen kapka v moři.
Velmi tvrdě narazí i čistá energie a elektromobily. Ačkoli Senát odstranil plánovanou spotřební daň na solární a větrné elektrárny, stále platí, že do roku 2027 dojde k odstranění daňových pobídek pro tyto projekty a zavedení přísnějších podmínek pro jejich nárokování.
Podle Americké asociace pro čistou energii jde o „krok zpět“, který ohrozí tisíce pracovních míst a zvýší ceny elektřiny. Výrobci elektromobilů budou rovněž znevýhodněni – daňový bonus až 7 500 dolarů na nákup EV skončí už v září 2025, místo původního roku 2032.
Rozpočtoví jestřábi bijí na poplach. CBO odhaduje, že zákon zvýší federální deficit o 3,4 bilionu dolarů během následující dekády. Vyšší zadlužení pravděpodobně zatlačí na růst úrokových sazeb, což zdraží půjčky na bydlení, auta i firemní investice. Zároveň to znamená, že federální vláda bude muset platit vyšší úroky – podle CBO by roční výdaje na úroky mohly přesáhnout 1 bilion dolarů.
Už nyní překonaly náklady na obsluhu dluhu výdaje na celou obranu USA – a situace se může nadále zhoršovat.
Trumpův „velký a krásný zákon“ je skutečně ambiciózní a přelomový – avšak rozhodně není bez kontroverzí. Zatímco firmy a bohatí Američané slaví, ti nejzranitelnější budou čelit omezení přístupu ke zdravotní péči, potravinám i podpoře v nezaměstnanosti. Vítězové a poražení jsou v tomto případě jasně rozděleni.
Sean „Diddy“ Combs byl federálním soudem ve středu shledán vinným ze dvou méně závažných trestných činů – přepravy osob za účelem prostituce. Zproštěn byl však obvinění z nejtěžších zločinů: obchodování s lidmi a účasti na organizovaném zločinu. Verdikt tak představuje jakousi úlevu pro někdejšího rapového magnáta, který čelil možnosti doživotního vězení. I tak ho ale čeká několik let za mřížemi a čelí desítkám dalších žalob.
Prezidenti Vladimir Putin a Donald Trump spolu vedli téměř hodinový telefonát, během kterého dominovala otázka ukončení války na Ukrajině. Jak uvedl poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov, obě strany vyjádřily ochotu hledat vyjednané řešení, nicméně ruský prezident znovu potvrdil, že Moskva se svých původních cílů nevzdá.
Zfetovaní teenageři neschopní chůze, matky s vyrážkami pokrytými miminky a „rodiny pod mostem“, které spojuje jediná věc – závislost na droze zvané kush. Tato extrémně návyková a smrtící syntetická látka devastuje nejen Sierru Leone, ale i sousední země západní Afriky jako Libérii, Guineu, Guineu-Bissau a Gambii. Podle zjištění Sky News sahají její kořeny mnohem dál – až do Evropy a Velké Británie, odkud do oblasti proudí klíčové ingredience.
Lídři členských států NATO se na červnovém summitu v nizozemském Haagu zavázali k zásadnímu navýšení výdajů na obranu – konkrétně až na 5 % HDP do roku 2035. Prezident Spojených států Donald Trump označil dohodu za „monumentální vítězství pro USA“ a „velké vítězství pro západní civilizaci“. Podle kritiků však nejde o vítězství, nýbrž o drahou cestu, která s sebou nese obrovská geopolitická a ekonomická rizika.
Téměř celá Evropa se tento týden ocitla v sevření extrémních veder, která meteorologové označují za „tichého zabijáka“. Zatímco teploty stoupají k 40 stupňům Celsia, podle dostupných zpráv si žhavá vlna vyžádala už nejméně devět obětí napříč kontinentem.
Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že ještě dnes uskuteční telefonní hovor se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Podle agentury Reuters půjde o jejich šestý známý rozhovor od lednového nástupu Trumpa do funkce. Naposledy spolu mluvili v polovině června.
Jarní měsíce roku 2025 přinesly do Evropy extrémní hladiny pylu, které způsobily zdravotní obtíže nejen alergikům, ale i lidem, kteří dříve nikdy žádnými potížemi netrpěli. Vyplývá to z aktuálních dat evropské monitorovací služby Copernicus Atmosphere Monitoring Service (CAMS), která sleduje kvalitu ovzduší a šíření pylů.
Zatímco prezident Donald Trump slibuje, že jeho nově schválený „velký a krásný zákon“ bude jedním z nejúspěšnějších legislativních počinů v americké historii, experti upozorňují, že dopady tohoto balíku reforem budou velmi rozdílné v závislosti na tom, do které společenské či ekonomické skupiny jednotlivci nebo firmy patří.
Evropská unie se znovu pokouší prosadit v globálním technologickém závodě. Poté, co ztratila náskok v oblasti umělé inteligence, se nyní snaží proměnit svůj vědecký potenciál v konkrétní ekonomický úspěch v nově se rodící oblasti kvantových technologií. Přestože má Evropa silnou výzkumnou základnu, její schopnost převést vědecké objevy do praxe zůstává nadále slabinou, což se může stát osudným i v této nové soutěži s USA a Čínou.
Sucho po celém světě ohrožuje životy desítek milionů lidí a podle nové zprávy se stává předzvěstí hluboké celosvětové krize, kterou zrychluje změna klimatu. Východní a jižní Afrika momentálně čelí nejhorší situaci – více než 90 milionů obyvatel trpí extrémním hladem v důsledku rekordního sucha, zhroucení zemědělství a úhynu hospodářských zvířat.
Nový generální tajemník NATO Mark Rutte ostře kritizoval ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova a v rozhovoru pro americkou stanici Fox News jej obvinil z naprosté irelevance v debatě o obranných výdajích aliance. Rutte se přitom ironicky zmínil, že Lavrov je ve funkci „snad už od narození Ježíše Krista“.
Evropu opět sužuje ničivá vlna veder, která s sebou přináší rekordní teploty a tropické noci, kdy teplota neklesá ani pod 30 °C. Přestože je život v takových podmínkách nesnesitelný, klimatizace zůstává podle CNN v evropských domácnostech výjimkou.