Zatímco prezident Donald Trump slibuje, že jeho nově schválený „velký a krásný zákon“ bude jedním z nejúspěšnějších legislativních počinů v americké historii, experti upozorňují, že dopady tohoto balíku reforem budou velmi rozdílné v závislosti na tom, do které společenské či ekonomické skupiny jednotlivci nebo firmy patří.
Balík, který úspěšně prošel Senátem a čeká na projednání ve Sněmovně reprezentantů, může přinést zásadní změny zejména v oblasti daňové politiky, sociálních dávek, zdravotnictví a průmyslových pobídek. Zatímco korporátní sféra a nejbohatší Američané vítají návrh s nadšením, nízkopříjmové skupiny a sektory zaměřené na čistou energii se připravují na bolestivé škrty.
Největším vítězem je bezesporu korporátní Amerika. Firmy získají trvalé prodloužení daňových úlev z Trumpovy daňové reformy z roku 2017. Zákon rovněž obnovuje možnost okamžitého odepsání nákladů na výzkum a vývoj a nákup zařízení, což podniky přivítaly s nadšením.
Výrobní sektor si může mnout ruce – nový zákon umožňuje okamžité a plné odečtení nákladů na výstavbu nových továren, přičemž pobídky se vztahují zpětně od 19. ledna 2025 a potrvají až do konce roku 2028. Dodatečné daňové kredity mají povzbudit i domácí výrobu polovodičů.
Malé podniky a partnerství budou těžit z prodloužené slevy pro tzv. pas-through entity, tedy firmy, které daně odvádějí přes osobní daňová přiznání svých vlastníků. Sněmovní verze dokonce navrhuje zvýšit odpočet z 20 na 23 procent.
Nejvíce však profitují nejbohatší Američané. Podle analýzy Penn Wharton Budget Model se příjmy horních 20 procent domácností zvýší průměrně o 13 000 dolarů ročně, což představuje tříprocentní nárůst. Pro nejbohatších 0,1 procenta činí průměrný roční přírůstek přes 290 000 dolarů.
Speciální výhodu přináší zákon pracovníkům pobírajícím spropitné nebo přesčasy. Do roku 2028 si mohou z daní odepsat až 25 000 dolarů ze spropitného a 12 500 dolarů z přesčasů. Vysokopříjmoví nad 160 000 dolarů ročně však mají smůlu.
Zcela opačný dopad pocítí nízkopříjmoví Američané. Návrh zákona zahrnuje největší škrty v historii programů Medicaid a potravinové pomoci (SNAP). Poprvé za 60 let zavádí zákon federálně povinné pracovní požadavky pro příjemce Medicaid, stejně jako rozšiřuje pracovní podmínky u SNAP – týká se to i rodičů dětí od 14 let.
Podle odhadů rozpočtového úřadu Kongresu (CBO) ztratí miliony lidí přístup ke zdravotní péči. Mnozí z nich přitom nemají jiné možnosti než Medicaid. Zpřísnění se týká i středněpříjmových skupin, kterým bude obtížnější získat dotace na pojištění v rámci zákona o dostupné péči (Obamacare).
V roce 2034 by podle CNN a CBO mohlo být o 10 milionů lidí více bez zdravotního pojištění.
Nemocnice, především ve venkovských oblastech, se obávají propadu příjmů kvůli redukci podpory na péči o pacienty v systému Medicaid. Asociace amerických nemocnic uvedla, že škrty ve výši téměř 1 bilionu dolarů „způsobí nevratné škody americkému zdravotnictví“.
Balík sice obsahuje 50 miliardový záchranný fond pro venkovské nemocnice, podle odborníků je to však jen kapka v moři.
Velmi tvrdě narazí i čistá energie a elektromobily. Ačkoli Senát odstranil plánovanou spotřební daň na solární a větrné elektrárny, stále platí, že do roku 2027 dojde k odstranění daňových pobídek pro tyto projekty a zavedení přísnějších podmínek pro jejich nárokování.
Podle Americké asociace pro čistou energii jde o „krok zpět“, který ohrozí tisíce pracovních míst a zvýší ceny elektřiny. Výrobci elektromobilů budou rovněž znevýhodněni – daňový bonus až 7 500 dolarů na nákup EV skončí už v září 2025, místo původního roku 2032.
Rozpočtoví jestřábi bijí na poplach. CBO odhaduje, že zákon zvýší federální deficit o 3,4 bilionu dolarů během následující dekády. Vyšší zadlužení pravděpodobně zatlačí na růst úrokových sazeb, což zdraží půjčky na bydlení, auta i firemní investice. Zároveň to znamená, že federální vláda bude muset platit vyšší úroky – podle CBO by roční výdaje na úroky mohly přesáhnout 1 bilion dolarů.
Už nyní překonaly náklady na obsluhu dluhu výdaje na celou obranu USA – a situace se může nadále zhoršovat.
Trumpův „velký a krásný zákon“ je skutečně ambiciózní a přelomový – avšak rozhodně není bez kontroverzí. Zatímco firmy a bohatí Američané slaví, ti nejzranitelnější budou čelit omezení přístupu ke zdravotní péči, potravinám i podpoře v nezaměstnanosti. Vítězové a poražení jsou v tomto případě jasně rozděleni.
Evropští vojenští velitelé a diplomaté diskutují o vytvoření nárazníkové zóny jako součásti případné mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Tento 40 km široký pás země nikoho by vytvořil novou „železnou oponu“ proti budoucí ruské agresi.
Ukrajina se v nedávných mírových rozhovorech v Anchorage dostala pod tlak Vladimira Putina. Ten požadoval, aby Kyjev předal Rusku celou Doněckou oblast. Přistoupit na takový požadavek by však pro Ukrajinu znamenalo faktické přijetí porážky. Vzdání se tohoto území by totiž znamenalo ztrátu hlavní obranné bariéry proti dalšímu postupu ruské armády.
Odvaha východoevropských zemí podporovat Ukrajinu prochází v poslední době těžkou zkouškou, což by mohlo oslabit regionální jednotu. Nedávné politické kroky v Polsku, Litvě a České republice naznačují, že by se tento region mohl odvrátit od podpory Ukrajiny. To by mohlo mít vážné dopady na evropskou bezpečnost i na zájmy USA, upozornil odborník z American Enterprise Institute ve Washingtonu Dalibor Rohac.
Bývalý durynský premiér a současný místopředseda Spolkového sněmu Bodo Ramelow ze strany Levice se vyslovil pro zavedení nové německé hymny. Navrhl také uspořádat referendum o barvách národní vlajky.
Brusel by měl přehodnotit obchodní dohodu se Spojenými státy, pokud americký prezident Donald Trump splní své hrozby a potrestá Evropskou unii kvůli jejím technologickým regulacím. Prohlásila to Teresa Ribera, výkonná viceprezidentka Evropské komise, v rozhovoru pro Financial Times.
Nově uzavřená obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy vzbudila v automobilovém průmyslu rozruch. V jejím textu je totiž ukrytý bod, který hovoří o vzájemném uznávání norem pro automobily. V praxi by to mohlo znamenat, že by se na evropské silnice mohly dostat americké vozy, které by splňovaly nižší standardy, než jsou ty evropské.
Ačkoliv se v poslední době objevily naděje na mír, Ukrajinu zasáhla druhá nejhorší noc ruských vzdušných útoků od začátku války. Prohlášení Kremlu o cílení na vojenské objekty je v rozporu s realitou, protože záběry ukazují zasažené civilní budovy. Při útocích bylo zabito nejméně 23 osob a poškozeny byly i budovy Britské rady a delegace Evropské unie.
Tři roky v úterý uplynuly od smrti Hany Zagorové, která je pochována na vyšehradském hřbitově v Praze. Logicky tam včera bylo rušno, uctít památku slavné zpěvačky přišel její manžel Štefan Margita. A nebyl sám.
V Česku dnes vyšplhaly teploty až nad 33 stupňů, konkrétně na několika místech ve středních Čechách a na jižní Moravě. Nejtepleji bylo v Dyjákovicích, kde bylo 33,6 °C. Teplotní rekordy ale nepadaly, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Česko se již v minulém týdnu dozvědělo, že Monika Babišová se - možná i po vzoru manžela - chystá podnikat. Neuniklo to samozřejmě ani samotnému Andreji Babišovi, ačkoliv dvojice už netvoří pár. Co tomu říká bývalý premiér?
Karel Šíp oslavil v červnu kulaté osmdesáté narozeniny, ale do důchodu v tom pravém slova smyslu stále neodešel. Občas se sice objeví jeho kritici, zároveň má populární moderátor nadále věrnou fanouškovskou základnu. Tito lidé se na něj mohou těšit i v následujících měsících.
Podle vědecké zprávy, kterou zveřejnila skupina klimatologů World Weather Attribution, zvýšila klimatická změna pravděpodobnost vzniku lesních požárů v jihovýchodní Evropě desetinásobně. Požáry, které v letošním roce spálily přes jeden milion hektarů půdy, byly o 22 % intenzivnější kvůli globálnímu oteplování. Tento rok se tak stal nejhorší zaznamenanou sezónou lesních požárů v Evropě.