Veganství je v některých částech světa na vzestupu. Zatímco celosvětová data jsou omezená, odhady z roku 2018 uváděly, že přibližně 3 % světové populace se hlásí k veganství. V USA podle průzkumu Gallup z roku 2023 dodržuje veganskou stravu zhruba 1 % obyvatel. Ve Velké Británii pak podle údajů Vegan Society žije přibližně 3 % populace na rostlinné stravě, což odpovídá asi dvěma milionům lidí.
Důvody jsou různé – ekologické, etické i zdravotní. Konzumace masa a mléčných výrobků škodí klimatu, zatímco rostlinná strava je udržitelnější. Mnozí lidé také odmítají podmínky, v nichž se chovají hospodářská zvířata, a vědecké studie potvrzují, že vyvážená veganská strava může mít zdravotní výhody.
Přesto existují případy závažné podvýživy u kojenců krmených výhradně rostlinnou stravou, což vede některé odborníky ke skepsi ohledně veganství u dětí. Zatímco například americké a britské zdravotnické instituce tvrdí, že dobře naplánovaná veganská strava je pro děti bezpečná, úřady v Německu, Francii, Belgii nebo Polsku zaujímají opatrnější postoj.
Vegani nejí žádné živočišné produkty – maso, ryby, vejce ani mléčné výrobky. Jejich jídelníček tvoří zelenina, ovoce, luštěniny, ořechy, semena, houby, řasy či produkty jako hummus nebo rostlinná mléka. Ale co na to říká věda, pokud jde o dětský vývoj?
1. Zdravotní benefity rostlinné stravy
Podle nutriční specialistky Federicy Amati z Imperial College London přináší veganství především výhody pro kardiovaskulární zdraví. Vegani mají nižší hladinu LDL cholesterolu, menší riziko srdečních onemocnění, bývají štíhlejší a mají nižší riziko obezity, diabetu II. typu nebo rakoviny tlustého střeva. Rostlinné potraviny jsou také bohaté na vlákninu a polyfenoly, které mají antioxidační účinky.
2. Riziko nedostatku vitamínu B12
Vitamin B12, důležitý pro nervovou soustavu a krvetvorbu, se přirozeně vyskytuje pouze v živočišných produktech. Pro vegany je nutné jej doplňovat pomocí výživových doplňků nebo fortifikovaných potravin. Nedostatek tohoto vitamínu se u dětí může projevit velmi rychle, zejména u těch, které jsou kojeny veganskými matkami bez doplňků.
3. Omega-3 mastné kyseliny z mořských řas
Omega-3 mastné kyseliny EPA a DHA, důležité pro vývoj mozku, jsou přítomné v rybách a mořských řasách. Rostlinné zdroje (například lněná nebo chia semínka) obsahují ALA, která má však menší biologickou účinnost. Vegani by tak měli doplňovat EPA a DHA prostřednictvím suplementů z mořských řas.
4. Vzácné, ale závažné případy podvýživy
V některých případech došlo kvůli neodborně sestavené veganské stravě ke zdravotnímu kolapsu dětí. V Itálii byl například v roce 2016 hospitalizován roční chlapec s kritickým nedostatkem vápníku. V Belgii o rok později zemřel sedmiměsíční kojenec, který byl krmen pouze rostlinnými nápoji. Experti ale upozorňují, že těmto případům lze předejít správným doplňováním živin.
5. Důležitost plánování a suplementace
Studie z Polska z roku 2021 ukázala, že veganské děti mají sice nižší cholesterol a méně zánětlivých markerů, ale také nižší hladiny vápníku a vyšší riziko deficitu železa, vitamínu D a B12. Suplementace je klíčová, ale ne vždy se dodržuje důsledně.
6. Veganské děti bývají o něco menší
Studie rovněž zjistila, že veganské děti byly průměrně o 3–4 centimetry menší než děti masožravé, i když stále v rámci normy. Horší zprávou je, že měly nižší hustotu kostní hmoty – až o 6 % méně. To by je v budoucnu mohlo vystavit vyššímu riziku osteoporózy a zlomenin.
7. Odborníci se shodují, že veganství je pro děti možné – ale zodpovědně
Přestože existují rizika, výživoví odborníci jako Malgorzata Desmond či Tom Sanders se shodují, že s odpovídajícím plánováním a dohledem lze veganství v dětství bezpečně zvládnout. Klíčem je důslednost, pestrý jídelníček a pravidelné kontroly růstu a vývoje dítěte.
8. Fortifikované potraviny jako pomocníci
Rostlinná mléka a cereálie často obsahují přidané vitamíny B12, D a vápník. Vhodným doplňkem může být i vystavování dětí slunečnímu záření (za bezpečných podmínek) pro podporu přirozené tvorby vitamínu D.
9. Vyhýbat se ultra-zpracovaným veganským potravinám
Veganství neznamená automaticky zdravou stravu. Vysoce průmyslově zpracované produkty jako veganské párky, sýry či nuggety mohou být plné soli a nasycených tuků. Nutriční odborníci doporučují raději rozmanitý přirozený jídelníček než náhražky.
10. Vzdělání a poradenství jsou klíčové
Rodiče, kteří chtějí vést dítě k veganství, by měli spolupracovat s odborníky – ideálně s dětským nutričním specialistou. Je třeba pochopit zásadní živiny jako B12, železo, vitamín D, omega-3 či vápník a sledovat vývoj dítěte pravidelnými kontrolami.
Duben odstartoval, což dobře vědí i meteorologové, kteří připravili výhled na téměř celý probíhající kalendářní měsíc. Odpolední maxima porostou, vyplývá z předběžné předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Po desítkách let se opět přiblížil okamžik, kdy lidstvo přistane na Měsíci. V nočních hodin totiž byla zahájena desetidenní mise Artemis, v jejímž rámci posílá NASA čtyři astronauty do vesmíru. Všechno zatím probíhá bez komplikací.
Americký prezident Donald Trump prostřednictvím své sociální sítě Truth Social oznámil, že jej Írán požádal o uzavření příměří. Podle Trumpových slov přišla tato žádost od blíže nespecifikovaného „prezidenta nového režimu“, jehož jméno však šéf Bílého domu ve svém příspěvku přímo neuvedl.
Britský premiér Keir Starmer v reakci na stupňující se napětí v souvislosti s válkou v Íránu a nepředvídatelnou politikou Washingtonu vyzval k výraznému sblížení s Evropskou unií. Podle předsedy vlády je současná mezinárodní situace natolik nestabilní, že dlouhodobý národní zájem Spojeného království vyžaduje mnohem užší partnerství s evropskými spojenci. Starmer zdůraznil, že způsob, jakým Británie vyjde z této krize, definuje celou jednu generaci.
V Itálii byl potvrzen první případ nákazy člověka virem ptačí chřipky typu H9N2 na evropském kontinentu. Italské ministerstvo zdravotnictví ohlásilo tento záchyt 25. března 2026. Přestože jde o první takovou událost v Evropě, virologové zatím nebijí na poplach a situaci hodnotí s odborným klidem.
Globální turismus v posledních letech prokázal neuvěřitelnou odolnost. Navzdory rostoucí nestabilitě přesáhl v roce 2025 počet mezinárodních cestovatelů hranici 1,5 miliardy, čímž definitivně pokořil rekordy z doby před pandemií. Válka v Íránu, která vypukla počátkem března 2026, však nyní zásadně překresluje turistickou mapu světa. Otázkou již není, zda budeme cestovat méně, ale kam se obrovské proudy turistů pod vlivem geopolitiky přelijí.
Současná globální ekonomika se ocitla v roli rukojmí kvůli faktickému uzavření Hormuzského průlivu. Tato kritická námořní cesta u íránského pobřeží, kterou běžně protéká pětina světové ropy, je nyní neprůchodná, což vyvolalo raketový růst cen benzínu, nafty i leteckého paliva. Zatímco akciové trhy klesají a pravděpodobnost globální recese se zvyšuje, americký prezident Donald Trump přichází se strategií, která odborníky šokuje: prostě odejít a nechat ostatní, aby si nepořádek uklidili sami.
Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.