Veganství je v některých částech světa na vzestupu. Zatímco celosvětová data jsou omezená, odhady z roku 2018 uváděly, že přibližně 3 % světové populace se hlásí k veganství. V USA podle průzkumu Gallup z roku 2023 dodržuje veganskou stravu zhruba 1 % obyvatel. Ve Velké Británii pak podle údajů Vegan Society žije přibližně 3 % populace na rostlinné stravě, což odpovídá asi dvěma milionům lidí.
Důvody jsou různé – ekologické, etické i zdravotní. Konzumace masa a mléčných výrobků škodí klimatu, zatímco rostlinná strava je udržitelnější. Mnozí lidé také odmítají podmínky, v nichž se chovají hospodářská zvířata, a vědecké studie potvrzují, že vyvážená veganská strava může mít zdravotní výhody.
Přesto existují případy závažné podvýživy u kojenců krmených výhradně rostlinnou stravou, což vede některé odborníky ke skepsi ohledně veganství u dětí. Zatímco například americké a britské zdravotnické instituce tvrdí, že dobře naplánovaná veganská strava je pro děti bezpečná, úřady v Německu, Francii, Belgii nebo Polsku zaujímají opatrnější postoj.
Vegani nejí žádné živočišné produkty – maso, ryby, vejce ani mléčné výrobky. Jejich jídelníček tvoří zelenina, ovoce, luštěniny, ořechy, semena, houby, řasy či produkty jako hummus nebo rostlinná mléka. Ale co na to říká věda, pokud jde o dětský vývoj?
1. Zdravotní benefity rostlinné stravy
Podle nutriční specialistky Federicy Amati z Imperial College London přináší veganství především výhody pro kardiovaskulární zdraví. Vegani mají nižší hladinu LDL cholesterolu, menší riziko srdečních onemocnění, bývají štíhlejší a mají nižší riziko obezity, diabetu II. typu nebo rakoviny tlustého střeva. Rostlinné potraviny jsou také bohaté na vlákninu a polyfenoly, které mají antioxidační účinky.
2. Riziko nedostatku vitamínu B12
Vitamin B12, důležitý pro nervovou soustavu a krvetvorbu, se přirozeně vyskytuje pouze v živočišných produktech. Pro vegany je nutné jej doplňovat pomocí výživových doplňků nebo fortifikovaných potravin. Nedostatek tohoto vitamínu se u dětí může projevit velmi rychle, zejména u těch, které jsou kojeny veganskými matkami bez doplňků.
3. Omega-3 mastné kyseliny z mořských řas
Omega-3 mastné kyseliny EPA a DHA, důležité pro vývoj mozku, jsou přítomné v rybách a mořských řasách. Rostlinné zdroje (například lněná nebo chia semínka) obsahují ALA, která má však menší biologickou účinnost. Vegani by tak měli doplňovat EPA a DHA prostřednictvím suplementů z mořských řas.
4. Vzácné, ale závažné případy podvýživy
V některých případech došlo kvůli neodborně sestavené veganské stravě ke zdravotnímu kolapsu dětí. V Itálii byl například v roce 2016 hospitalizován roční chlapec s kritickým nedostatkem vápníku. V Belgii o rok později zemřel sedmiměsíční kojenec, který byl krmen pouze rostlinnými nápoji. Experti ale upozorňují, že těmto případům lze předejít správným doplňováním živin.
5. Důležitost plánování a suplementace
Studie z Polska z roku 2021 ukázala, že veganské děti mají sice nižší cholesterol a méně zánětlivých markerů, ale také nižší hladiny vápníku a vyšší riziko deficitu železa, vitamínu D a B12. Suplementace je klíčová, ale ne vždy se dodržuje důsledně.
6. Veganské děti bývají o něco menší
Studie rovněž zjistila, že veganské děti byly průměrně o 3–4 centimetry menší než děti masožravé, i když stále v rámci normy. Horší zprávou je, že měly nižší hustotu kostní hmoty – až o 6 % méně. To by je v budoucnu mohlo vystavit vyššímu riziku osteoporózy a zlomenin.
7. Odborníci se shodují, že veganství je pro děti možné – ale zodpovědně
Přestože existují rizika, výživoví odborníci jako Malgorzata Desmond či Tom Sanders se shodují, že s odpovídajícím plánováním a dohledem lze veganství v dětství bezpečně zvládnout. Klíčem je důslednost, pestrý jídelníček a pravidelné kontroly růstu a vývoje dítěte.
8. Fortifikované potraviny jako pomocníci
Rostlinná mléka a cereálie často obsahují přidané vitamíny B12, D a vápník. Vhodným doplňkem může být i vystavování dětí slunečnímu záření (za bezpečných podmínek) pro podporu přirozené tvorby vitamínu D.
9. Vyhýbat se ultra-zpracovaným veganským potravinám
Veganství neznamená automaticky zdravou stravu. Vysoce průmyslově zpracované produkty jako veganské párky, sýry či nuggety mohou být plné soli a nasycených tuků. Nutriční odborníci doporučují raději rozmanitý přirozený jídelníček než náhražky.
10. Vzdělání a poradenství jsou klíčové
Rodiče, kteří chtějí vést dítě k veganství, by měli spolupracovat s odborníky – ideálně s dětským nutričním specialistou. Je třeba pochopit zásadní živiny jako B12, železo, vitamín D, omega-3 či vápník a sledovat vývoj dítěte pravidelnými kontrolami.
Na summitu NATO v Haagu se podařilo dosáhnout něčeho, co bylo ještě před pár lety nemyslitelné: prezident Donald Trump odjel s pocitem spokojenosti a chválil alianci, kterou dříve opakovaně kritizoval jako „zastaralou“ a „nefér“. Jak se to stalo? Podle evropských diplomatů za to může především dobře promyšlená strategie lichotek, ústupků a důrazu na „dobré vibrace“ místo obtížných jednání o konkrétních závazcích.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa opět čelí tvrdé kritice vědecké komunity poté, co v návrhu federálního rozpočtu navrhla ukončení provozu slavné observatoře Mauna Loa na Havaji. Právě zde vědci od roku 1958 měří koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře – čímž vznikl takzvaný Keelingův graf, považovaný za jeden z nejvýznamnějších důkazů o lidském vlivu na změnu klimatu.
Více než tři a půl roku od začátku tzv. „speciální vojenské operace“ překročily ruské ztráty hranici jednoho milionu. Přitom se předpokládalo, že Kyjev padne během tří dnů. A navzdory drtivé vojenské převaze Ruska se Kremlu podařilo ovládnout jen necelou pětinu Ukrajiny. Jak je možné, že země s tak obrovskou vojenskou silou je opakovaně tak neefektivní? Na to odpověděli serveru The Telegraph plukovník Hamish de Bretton-Gordon (bývalý příslušník britského tankového pluku) a vojenský historik James Holland.
Polsko oznámilo, že od 7. července obnoví dočasné kontroly na hranicích s Německem a Litvou. Podle premiéra Donalda Tuska je důvodem rostoucí napětí ohledně nelegální migrace v rámci Schengenského prostoru, kde jinak platí volný pohyb osob.
Počátkem června zahájil Izrael leteckou kampaň proti íránskému jadernému programu a provedl cílené atentáty na významné vědce a vojenské činitele. Dne 22. června se k útoku přidaly i Spojené státy, které zasáhly tři íránská jaderná zařízení. Izrael útok odůvodnil tím, že Írán se nebezpečně přiblížil k výrobě jaderné zbraně.
Léto je v plném proudu, ale spolu s ním přicházejí i extrémní teploty, které mohou ohrozit zdraví i život. Evropa se potýká s vlnami veder, které překonávají historické rekordy. V některých oblastech Itálie a Řecka teploty překročily 40 °C a úřady varují před zvýšeným rizikem požárů i úmrtí z přehřátí. Teploty budou v následujících dnech rapidně stoupat i v Česku a v takových podmínkách už nestačí jen obyčejný větrák nebo zmrzlina – je potřeba jednat systematicky.
Čína zveřejnila záběry nové zbraně označované jako „grafitová bomba“, která může způsobit kompletní výpadek elektřiny v oblasti o rozloze až 10 000 metrů čtverečních, případně vyřadit celé elektrárny. Informovala o tom 29. června televize CCTV, jejíž zprávu převzal list South China Morning Post.
Prezident Vladimir Putin sice v roce 2022 vtrhl na Ukrajinu s tanky, ale v roce 2024 zaútočil na Rumunsko jinými zbraněmi – dezinformacemi a manipulacemi na sociálních sítích. Tato nová forma války ohrožuje nejen jednotlivé státy, ale i samotné základy demokracie.
Veřejné i soukromé plavecké bazény jsou v létě oblíbeným místem pro relaxaci i sport, přesto mohou být zdrojem zdravotních rizik, pokud nejsou správně udržovány. Ačkoliv plavání má mnoho přínosů – je šetrné k pohybovému aparátu, posiluje celé tělo i srdce – voda v bazénech může ukrývat více, než by si kdo přál. Paraziti, bakterie, viry i chemické látky mohou být neviditelnými "spoluplavci".
Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), nejdůležitější světový vědecký orgán zabývající se klimatickou změnou, čelí vnitřnímu napětí a ostré kritice. Důvodem je nominace dlouholetého zaměstnance saúdskoarabské ropné společnosti Aramco na jednu z klíčových pozic ve vznikající vědecké zprávě a současné oslabování americké účasti pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Evropu zasáhla ničivá vlna veder, která podle expertů může mít fatální následky. V následujících dnech by mohla připravit o život až 4 500 lidí. Teploty přesahující 40 stupňů Celsia lámou rekordy a znepokojují klimatology i zdravotníky, kteří volají po urychlených opatřeních na ochranu veřejnosti.
Veganství je v některých částech světa na vzestupu. Zatímco celosvětová data jsou omezená, odhady z roku 2018 uváděly, že přibližně 3 % světové populace se hlásí k veganství. V USA podle průzkumu Gallup z roku 2023 dodržuje veganskou stravu zhruba 1 % obyvatel. Ve Velké Británii pak podle údajů Vegan Society žije přibližně 3 % populace na rostlinné stravě, což odpovídá asi dvěma milionům lidí.