Veganství je v některých částech světa na vzestupu. Zatímco celosvětová data jsou omezená, odhady z roku 2018 uváděly, že přibližně 3 % světové populace se hlásí k veganství. V USA podle průzkumu Gallup z roku 2023 dodržuje veganskou stravu zhruba 1 % obyvatel. Ve Velké Británii pak podle údajů Vegan Society žije přibližně 3 % populace na rostlinné stravě, což odpovídá asi dvěma milionům lidí.
Důvody jsou různé – ekologické, etické i zdravotní. Konzumace masa a mléčných výrobků škodí klimatu, zatímco rostlinná strava je udržitelnější. Mnozí lidé také odmítají podmínky, v nichž se chovají hospodářská zvířata, a vědecké studie potvrzují, že vyvážená veganská strava může mít zdravotní výhody.
Přesto existují případy závažné podvýživy u kojenců krmených výhradně rostlinnou stravou, což vede některé odborníky ke skepsi ohledně veganství u dětí. Zatímco například americké a britské zdravotnické instituce tvrdí, že dobře naplánovaná veganská strava je pro děti bezpečná, úřady v Německu, Francii, Belgii nebo Polsku zaujímají opatrnější postoj.
Vegani nejí žádné živočišné produkty – maso, ryby, vejce ani mléčné výrobky. Jejich jídelníček tvoří zelenina, ovoce, luštěniny, ořechy, semena, houby, řasy či produkty jako hummus nebo rostlinná mléka. Ale co na to říká věda, pokud jde o dětský vývoj?
1. Zdravotní benefity rostlinné stravy
Podle nutriční specialistky Federicy Amati z Imperial College London přináší veganství především výhody pro kardiovaskulární zdraví. Vegani mají nižší hladinu LDL cholesterolu, menší riziko srdečních onemocnění, bývají štíhlejší a mají nižší riziko obezity, diabetu II. typu nebo rakoviny tlustého střeva. Rostlinné potraviny jsou také bohaté na vlákninu a polyfenoly, které mají antioxidační účinky.
2. Riziko nedostatku vitamínu B12
Vitamin B12, důležitý pro nervovou soustavu a krvetvorbu, se přirozeně vyskytuje pouze v živočišných produktech. Pro vegany je nutné jej doplňovat pomocí výživových doplňků nebo fortifikovaných potravin. Nedostatek tohoto vitamínu se u dětí může projevit velmi rychle, zejména u těch, které jsou kojeny veganskými matkami bez doplňků.
3. Omega-3 mastné kyseliny z mořských řas
Omega-3 mastné kyseliny EPA a DHA, důležité pro vývoj mozku, jsou přítomné v rybách a mořských řasách. Rostlinné zdroje (například lněná nebo chia semínka) obsahují ALA, která má však menší biologickou účinnost. Vegani by tak měli doplňovat EPA a DHA prostřednictvím suplementů z mořských řas.
4. Vzácné, ale závažné případy podvýživy
V některých případech došlo kvůli neodborně sestavené veganské stravě ke zdravotnímu kolapsu dětí. V Itálii byl například v roce 2016 hospitalizován roční chlapec s kritickým nedostatkem vápníku. V Belgii o rok později zemřel sedmiměsíční kojenec, který byl krmen pouze rostlinnými nápoji. Experti ale upozorňují, že těmto případům lze předejít správným doplňováním živin.
5. Důležitost plánování a suplementace
Studie z Polska z roku 2021 ukázala, že veganské děti mají sice nižší cholesterol a méně zánětlivých markerů, ale také nižší hladiny vápníku a vyšší riziko deficitu železa, vitamínu D a B12. Suplementace je klíčová, ale ne vždy se dodržuje důsledně.
6. Veganské děti bývají o něco menší
Studie rovněž zjistila, že veganské děti byly průměrně o 3–4 centimetry menší než děti masožravé, i když stále v rámci normy. Horší zprávou je, že měly nižší hustotu kostní hmoty – až o 6 % méně. To by je v budoucnu mohlo vystavit vyššímu riziku osteoporózy a zlomenin.
7. Odborníci se shodují, že veganství je pro děti možné – ale zodpovědně
Přestože existují rizika, výživoví odborníci jako Malgorzata Desmond či Tom Sanders se shodují, že s odpovídajícím plánováním a dohledem lze veganství v dětství bezpečně zvládnout. Klíčem je důslednost, pestrý jídelníček a pravidelné kontroly růstu a vývoje dítěte.
8. Fortifikované potraviny jako pomocníci
Rostlinná mléka a cereálie často obsahují přidané vitamíny B12, D a vápník. Vhodným doplňkem může být i vystavování dětí slunečnímu záření (za bezpečných podmínek) pro podporu přirozené tvorby vitamínu D.
9. Vyhýbat se ultra-zpracovaným veganským potravinám
Veganství neznamená automaticky zdravou stravu. Vysoce průmyslově zpracované produkty jako veganské párky, sýry či nuggety mohou být plné soli a nasycených tuků. Nutriční odborníci doporučují raději rozmanitý přirozený jídelníček než náhražky.
10. Vzdělání a poradenství jsou klíčové
Rodiče, kteří chtějí vést dítě k veganství, by měli spolupracovat s odborníky – ideálně s dětským nutričním specialistou. Je třeba pochopit zásadní živiny jako B12, železo, vitamín D, omega-3 či vápník a sledovat vývoj dítěte pravidelnými kontrolami.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.
Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.