Vědci už delší dobu vědí, že nedostatek spánku škodí srdci. Nový výzkum z Uppsalské univerzity ve Švédsku však poprvé odhaluje, jak přesně krátkodobé špatné spaní mění chemii v krvi a zvyšuje riziko srdečních onemocnění.
Podle studie už pouhé tři noci omezeného spánku – přibližně čtyři hodiny denně – spouštějí v těle zvýšenou produkci zánětlivých proteinů. Tyto molekuly se běžně tvoří, když tělo čelí stresu nebo infekci. Pokud ale zůstávají zvýšené delší dobu, mohou poškozovat cévy a přispívat ke vzniku srdečního selhání, ischemické choroby srdeční nebo nepravidelného srdečního rytmu (fibrilace síní).
Výzkumu se zúčastnilo 16 zdravých mladých mužů, kteří byli několik dní sledováni v laboratorních podmínkách. Vše – od stravy po fyzickou aktivitu a světelné podmínky – bylo pečlivě kontrolováno. Účastníci absolvovali dva režimy: tři noci s běžným spánkem (8,5 hodiny) a tři noci se spánkovou deprivací (4,25 hodiny). Po každé fázi následovalo krátké intenzivní cvičení na rotopedu a odběr krve před a po výkonu.
Analýza téměř 90 různých proteinů v krvi ukázala, že špatný spánek výrazně zvyšuje množství zánětlivých markerů spojených se srdečními chorobami. Obvyklé pozitivní účinky cvičení – jako zvýšená hladina interleukinu-6 nebo BDNF, které podporují zdraví mozku a srdce – byly po nedostatku spánku znatelně slabší.
Zarážející je, že tyto změny se objevily i u mladých zdravých jedinců, a to již po několika málo nocích nekvalitního spánku. To je zvlášť znepokojivé vzhledem k tomu, jak časté jsou problémy se spánkem – zhruba čtvrtina dospělých pracuje na směny, které narušují spánkový režim.
Studie navíc ukázala, že důležité je i načasování odběru krve – hladiny proteinů se lišily ráno a večer, a při spánkové deprivaci byly rozdíly ještě výraznější. To znamená, že spánek neovlivňuje jen složení krve, ale i to, kdy jsou změny v krvi nejvíce patrné.
Autorka studie, profesorka Annie Curtis z RCSI University of Medicine and Health Sciences, varuje, že v době, kdy moderní životní styl často nutí lidi obětovat spánek kvůli práci, společenskému životu nebo času u obrazovek, si tělo tuto daň zapisuje – chemicky, nekompromisně a bez varování.
Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti.
Naděje, že Patrik Hezucký bude ještě před posledním listopadovým víkendem propuštěn do domácího léčení, pohasla. Hospitalizace pokračuje. Fanoušci stále nevědí, co přesně moderátorovi je. A pravidelné výstupy Hezuckého ve vysílání také ke zlepšení dojmu nepomáhají.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý, jen krátce před plánovaným setkáním s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kremlu, pronesl ostré komentáře namířené proti Evropě. Putin uvedl, že požadavky Evropy na ukončení války jsou pro Rusko „nepřijatelné“. Zároveň obvinil evropské země, že se „samy vyřadily z evropského urovnání“ a nemají „žádnou mírovou agendu“. Místo toho prý brání snahám USA o vyřešení konfliktu na Ukrajině.
Evropská unie bude v budoucnu „dvakrát přemýšlet“, než podpoří slabé dohody na klimatických summitech COP. Toto varování zaznělo od Katarzyny Wrony, polské vyjednavačky a členky delegace EU na letošní konferenci COP30 v Brazílii.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podle své vlastní knihy řekl vojákům pod svým velením v Iráku, aby ignorovali právní rady týkající se pravidel nasazení a toho, kdy jim je povoleno zabíjet nepřátelské bojovníky. Tato anekdota se objevuje v Hegsethově knize s názvem The War on Warriors, kde ministr opakovaně kritizuje omezení kladená na „americké bojovníky“ válečným právem a Ženevskými úmluvami.
Ukrajina čelí kruté zimě a rozpočtovému deficitu ve výši 65 miliard dolarů v příštích dvou letech, odhaduje Mezinárodní měnový fond. Jelikož téměř dvě třetiny rozpočtu země jdou na válku, spoléhá se Kyjev na zahraniční pomoc, která pokrývá každodenní potřeby, jako jsou důchody a platy ve veřejném sektoru. Zatímco Evropská komise slíbila mobilizovat až 100 miliard eur v dalším rozpočtovém období, získání peněz do té doby je složité, zvláště poté, co Spojené státy po návratu prezidenta Donalda Trumpa k moci nepřidělily nové fondy pro Ukrajinu.
Americká a ukrajinská delegace si sice v neděli vyměnily vřelé diplomatické formulace během klíčového jednání na Floridě o ukončení války s Ruskem, avšak Ukrajina má hluboké obavy, že Spojené státy naslouchají především Vladimiru Putinovi. Rozhovory byly pro Kyjev nejlepší příležitostí lobbovat u zvláštního zástupce USA Steva Witkoffa před jeho plánovanou cestou do Moskvy, kde má jednat i s ruským prezidentem.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu požádal o milost v rámci svého dlouhodobého procesu kvůli korupci, čímž vyvolal poplach u svých kritiků, kteří v tom vidí snahu obejít právní stát. Netanjahu ve videozprávě uvedl, že současná „bezpečnostní a politická“ situace Izraele mu znemožňuje dostavovat se k soudu několikrát týdně. Jeho žádost o milost od izraelského prezidenta je zatím poslední zvrat v případu, který se táhne roky, a který by mohl mít významné dopady na izraelský právní systém a Netanjahuovu politickou budoucnost před nadcházejícími volbami.
Počet obětí záplav a sesuvů půdy na indonéském ostrově Sumatra vystoupal na 631, oznámila tamní katastrofická agentura. Z oblastí s vysokým rizikem byl evakuován jeden milion lidí. Silné monzunové deště a tropické cyklóny tento týden ničivě zasáhly některé části Asie, včetně Indonésie, Srí Lanky a jižního Thajska. V celém regionu si přírodní katastrofy vyžádaly více než 1 160 obětí, zničily infrastrukturu a zaplavily města.
Britská vláda ostře kritizovala průtahy v povolování vstupu humanitární pomoci do Pásma Gazy. Odsouzení přichází poté, co zásilka více než 1 100 stanů, které Spojené království do oblasti odeslalo, trvala déle než rok, než se dostala na místo. Ministryně zahraničí Yvette Cooper vyjádřila rovněž obavy, že se k obyvatelům navzdory příměří mezi Hamásem a Izraelem nedostala ani jiná pomoc financovaná Británií.
Vůdce Hongkongu prohlásil, že zajistí „spravedlnost“ v souvislosti s obrovským požárem, který minulý týden usmrtil více než sto padesát lidí. Úředníci města se zaměřují na stavební společnosti, které údajně použily nevyhovující síťovinu k obalení lešení na budovách. Počet zatčených osob v souvislosti s požárem, který se prohnal sedmi výškovými obytnými bloky a hořel téměř dva dny, se zvýšil na čtrnáct a úřady nevylučují další zatýkání.
Dobrodružství prezidenta Donalda Trumpa, jehož cílem je změna režimu ve Venezuele, se začíná proměňovat ve strategický, politický a právní chaos. Trump svolal na pondělní večer do Oválné pracovny vysoké představitele a poradce pro národní bezpečnost, aby určili další kroky v konfrontaci, která se mu vymkla z rukou jak v samotné, na ropu bohaté, ale chudé zemi, tak i ve Washingtonu.
