Vědci už delší dobu vědí, že nedostatek spánku škodí srdci. Nový výzkum z Uppsalské univerzity ve Švédsku však poprvé odhaluje, jak přesně krátkodobé špatné spaní mění chemii v krvi a zvyšuje riziko srdečních onemocnění.
Podle studie už pouhé tři noci omezeného spánku – přibližně čtyři hodiny denně – spouštějí v těle zvýšenou produkci zánětlivých proteinů. Tyto molekuly se běžně tvoří, když tělo čelí stresu nebo infekci. Pokud ale zůstávají zvýšené delší dobu, mohou poškozovat cévy a přispívat ke vzniku srdečního selhání, ischemické choroby srdeční nebo nepravidelného srdečního rytmu (fibrilace síní).
Výzkumu se zúčastnilo 16 zdravých mladých mužů, kteří byli několik dní sledováni v laboratorních podmínkách. Vše – od stravy po fyzickou aktivitu a světelné podmínky – bylo pečlivě kontrolováno. Účastníci absolvovali dva režimy: tři noci s běžným spánkem (8,5 hodiny) a tři noci se spánkovou deprivací (4,25 hodiny). Po každé fázi následovalo krátké intenzivní cvičení na rotopedu a odběr krve před a po výkonu.
Analýza téměř 90 různých proteinů v krvi ukázala, že špatný spánek výrazně zvyšuje množství zánětlivých markerů spojených se srdečními chorobami. Obvyklé pozitivní účinky cvičení – jako zvýšená hladina interleukinu-6 nebo BDNF, které podporují zdraví mozku a srdce – byly po nedostatku spánku znatelně slabší.
Zarážející je, že tyto změny se objevily i u mladých zdravých jedinců, a to již po několika málo nocích nekvalitního spánku. To je zvlášť znepokojivé vzhledem k tomu, jak časté jsou problémy se spánkem – zhruba čtvrtina dospělých pracuje na směny, které narušují spánkový režim.
Studie navíc ukázala, že důležité je i načasování odběru krve – hladiny proteinů se lišily ráno a večer, a při spánkové deprivaci byly rozdíly ještě výraznější. To znamená, že spánek neovlivňuje jen složení krve, ale i to, kdy jsou změny v krvi nejvíce patrné.
Autorka studie, profesorka Annie Curtis z RCSI University of Medicine and Health Sciences, varuje, že v době, kdy moderní životní styl často nutí lidi obětovat spánek kvůli práci, společenskému životu nebo času u obrazovek, si tělo tuto daň zapisuje – chemicky, nekompromisně a bez varování.
Bývalý princ Andrew loni přišel o několik titulů a letos z rozhodnutí krále Karla III. definitivně přijde i o střechu nad hlavou. Podle nejnovějších informací britských médií odpočítává poslední dny v jednom ze sídel britské královské rodiny. Ještě v lednu by se totiž mladší bratr panovníka měl přestěhovat do vlastního.
Agáta Hanychová a Jaromír Soukup ukončili spory ohledně péče o společnou dceru Rozárku, které se táhly poměrně dlouhou dobu. Dohodu bývalých partnerů posvětil soud, který tak nerozhodl o pomyslném vítězi ostře sledovaného souboje. Jeden vítěz by ale byl.
Česko v loňském roce zasáhly zprávy o úmrtí několika slavných osobností. V prosinci to byl Patrik Hezucký, který podlehl vážné nemoci. Fanoušci přitom až do jeho odchodu netušili, co přesně oblíbenému moderátorovi Evropy 2 je. Vdova Nikola nyní vysvětlila, proč tomu tak bylo.
Údajné tajemství Freddieho Mercuryho, že měl mít utajovanou dceru, prasklo teprve nedávno. Na začátku letošního roku ale přišla z Velké Británii smutná zpráva. Žena, která má být dcerou zpěváka, což mnozí lidé stejně zpochybňují, je po smrti. Podlehla vážné nemoci.
Snaha Donalda Trumpa získat Grónsko pod americkou kontrolu naráží na zásadní překážku: samotné Američany. Podle nových průzkumů veřejného mínění většina obyvatel Spojených států o ovládnutí největšího ostrova světa nestojí. To však prezidenta nijak nebrzdí v jeho odhodlání přepsat mapu Arktidy. Trump je podle magazínu Time pevně přesvědčen, že díky svému „obchodnímu instinktu“ dokáže národ i spojence nakonec přesvědčit, že nákup Grónska je pro bezpečnost USA nevyhnutelný.
Donald Trump má jako bývalý realitní magnát cit pro lukrativní nemovitosti, ale v případě Grónska jde o mnohem víc než jen o obchod. Podle analýzy zveřejněné na Fox News prezident velmi dobře chápe, že tento arktický ostrov je naprosto klíčový pro národní bezpečnost USA a vybudování takzvaného „Zlatého dómu“ – ambiciózního protiraketového štítu. Trump svými prohlášeními na síti Truth Social cíleně vyvíjí tlak na Dánsko i celé NATO, aby je přiměl k rychlejší a efektivnější akci proti rostoucímu vlivu Ruska a Číny.
Vztahy mezi Spojenými státy a jejich evropskými partnery procházejí v oblasti Arktidy zatěžkávací zkouškou. Zatímco Washington znepokojeně sleduje rostoucí vliv Ruska a Číny na dálném severu, způsob, jakým prezident Donald Trump o ochraně regionu mluví, vyvolává v Evropě spíše napětí než pocit bezpečí. Podle analýzy ukrajinského stratéga Pavla Žovnirenka může jakýkoli náznak rozkolu mezi spojenci Moskva okamžitě a nemilosrdně využít ve svůj prospěch.
Současná vlna nepokojů v Íránu, která zemi svírá od konce prosince, představuje podle odborníků bezprecedentní hrozbu pro stabilitu teokratického režimu. Politolog Francesco Cavatorta z Université Laval upozorňuje, že situace je vysoce výbušná a liší se od předchozích revolt z let 2019 či 2022 především svým sociálním složením. Do ulic nyní vyrážejí i dříve privilegované vrstvy, jako je obchodní buržoazie a odborníci, které k zoufalému kroku dohnala drastická devalvace měny a nekontrolovaná inflace.
V hlubokém sněhu norských hor, kde teploty klesají pod minus 20 stupňů Celsia, podstupují elitní britští námořní pěšáci jeden z nejtvrdších vojenských výcviků na světě. Základna Camp Viking v severonorském Skjoldu se stala centrem britských operací v Arktidě, kde se vojáci připravují na možný střet s Ruskem. Jejich trénink vrcholí drastickou zkouškou – skokem do vysekané díry v ledu, po kterém následuje rituální přípitek rumem na zdraví krále Karla III.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ohradil proti tvrzení Donalda Trumpa, že Kyjev brzdí ukončení válečného konfliktu. Ve svém večerním projevu zdůraznil, že Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou pro mír. Reagoval tak na slova amerického prezidenta, který na otázku, proč diplomatická jednání dosud neuspěla, odpověděl stroze jménem ukrajinského lídra. Trump navíc dodal, že zatímco Vladimir Putin je prý připraven k dohodě, Kyjev se k ní staví váhavě.
Bílý dům dal jasně najevo, že přítomnost evropských vojáků v Grónsku nijak neovlivní záměr Donalda Trumpa získat tento strategický arktický ostrov pod americkou kontrolu. Mluvčí Karoline Leavittová prohlásila, že nasazení jednotek z Evropy nemá na prezidentovo rozhodování žádný dopad a nijak nemění jeho cíl ostrov ovládnout. Podle Washingtonu jde o nutný krok k ochraně území, kterému údajně hrozí pád do rukou Ruska nebo Číny.
Íránský režim se po brutálním zásahu proti celostátním protestům, které si podle lidskoprávních organizací vyžádaly tisíce obětí, ocitl pod extrémním mezinárodním tlakem. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) sice vlna nepokojů v posledních dnech mírně opadla, ale situace zůstává výbušná. Masivní nasazení bezpečnostních složek je pro Teherán dlouhodobě neudržitelné, a jakmile se vojáci stáhnou z ulic, hrozí okamžité obnovení demonstrací.
