Vědci už delší dobu vědí, že nedostatek spánku škodí srdci. Nový výzkum z Uppsalské univerzity ve Švédsku však poprvé odhaluje, jak přesně krátkodobé špatné spaní mění chemii v krvi a zvyšuje riziko srdečních onemocnění.
Podle studie už pouhé tři noci omezeného spánku – přibližně čtyři hodiny denně – spouštějí v těle zvýšenou produkci zánětlivých proteinů. Tyto molekuly se běžně tvoří, když tělo čelí stresu nebo infekci. Pokud ale zůstávají zvýšené delší dobu, mohou poškozovat cévy a přispívat ke vzniku srdečního selhání, ischemické choroby srdeční nebo nepravidelného srdečního rytmu (fibrilace síní).
Výzkumu se zúčastnilo 16 zdravých mladých mužů, kteří byli několik dní sledováni v laboratorních podmínkách. Vše – od stravy po fyzickou aktivitu a světelné podmínky – bylo pečlivě kontrolováno. Účastníci absolvovali dva režimy: tři noci s běžným spánkem (8,5 hodiny) a tři noci se spánkovou deprivací (4,25 hodiny). Po každé fázi následovalo krátké intenzivní cvičení na rotopedu a odběr krve před a po výkonu.
Analýza téměř 90 různých proteinů v krvi ukázala, že špatný spánek výrazně zvyšuje množství zánětlivých markerů spojených se srdečními chorobami. Obvyklé pozitivní účinky cvičení – jako zvýšená hladina interleukinu-6 nebo BDNF, které podporují zdraví mozku a srdce – byly po nedostatku spánku znatelně slabší.
Zarážející je, že tyto změny se objevily i u mladých zdravých jedinců, a to již po několika málo nocích nekvalitního spánku. To je zvlášť znepokojivé vzhledem k tomu, jak časté jsou problémy se spánkem – zhruba čtvrtina dospělých pracuje na směny, které narušují spánkový režim.
Studie navíc ukázala, že důležité je i načasování odběru krve – hladiny proteinů se lišily ráno a večer, a při spánkové deprivaci byly rozdíly ještě výraznější. To znamená, že spánek neovlivňuje jen složení krve, ale i to, kdy jsou změny v krvi nejvíce patrné.
Autorka studie, profesorka Annie Curtis z RCSI University of Medicine and Health Sciences, varuje, že v době, kdy moderní životní styl často nutí lidi obětovat spánek kvůli práci, společenskému životu nebo času u obrazovek, si tělo tuto daň zapisuje – chemicky, nekompromisně a bez varování.
V Anchorage na Aljašce začala ostře sledovaná schůzka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem, která může trvat až sedm hodin. Hlavním tématem jednání bude válka na Ukrajině, jejíž politici nejsou na schůzce zastoupeni.
Šest let uplyne na podzim od smrti Karla Gotta, jenž dlouhá léta žil v domě na Bertramce. Jeho rodina jej v nedávné době opustila a plánovala zpřístupnění vily pro veřejnost. Až do středy, kdy vdova Ivana Gottová oznámila, že k tomu alespoň pro tuto chvíli nedojde. Jaké scénáře se teď nabízejí?
Až sedm hodin může podle Kremlu trvat schůzka prezidentů USA a Ruska, která začne na Aljašce v pátek večer. Hlavním tématem jednání mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem bude válka na Ukrajině, která trvá přes tři roky. Kyjev na summitu zastoupen není.
Nejrůznějších podvodů, které cílí na důvěřivce, je v současnosti opravdu mnoho. Pokud lidé naletí, je jim většinou trapně a málokdo přizná, co se mu přihodilo. Veronika Žilková se ale rozhodla přiznat, že podvodníkům skočila na lep, když si dělala obavy o svou dceru Kordulu.
Před summitem s Vladimirem Putinem na Aljašce uskutečnil americký prezident Donald Trump telefonický hovor s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem, který je Putinovým spojencem. Trump na sociální síti Truth Social sdělil, že s „vysoce respektovaným prezidentem Běloruska“ mluvil o řadě témat, včetně Putinovy návštěvy na Aljašce.
Donald Trump a Vladimir Putin se dnes sejdou na Aljašce, aby projednali válku na Ukrajině. Oba prezidenti dorazí obklopeni svými nejbližšími poradci, kteří mají utvářet jejich pozice na jednání. Delegace obou zemí naznačují, co bude pro oba lídry prioritou, píše The Guardian.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se objevil na summitu na Aljašce s oděvem, který vyvolal debaty a spekulace. Po příletu do Anchorage si pod černou vestu oblékl mikinu s nápisem „CCCP“, tedy zkratkou pro Svaz sovětských socialistických republik. Tato volba oblečení tak okamžitě upoutala pozornost celého světa.
Ztráty na životech během války na Ukrajině patří k nejstřeženějším tajemstvím konfliktu. Přesné počty padlých, zraněných i nezvěstných zůstávají neznámé a dostupné odhady se výrazně liší. V informační válce se i čísla stávají nástrojem propagandy, a záměrné mlžení ze strany zúčastněných států komplikuje jejich ověření. Mnohé statistiky navíc zahrnují různě definované kategorie ztrát, což dále zkresluje celkový obraz lidského utrpení, které tento konflikt přináší.
Navzdory své politice „Amerika na prvním místě“ se Donald Trump v prvních měsících svého druhého funkčního období neustále soustředí na mezinárodní vztahy a vyjednávání. Trump si podle zdrojů z Bílého domu užívá roli mírotvůrce a je přesvědčen, že dokáže uzavřít dohody, které se jeho předchůdcům nepodařily. To podle CNN ukazuje nejen jeho údajnou bystrost, ale také jeho moc.
Neville Chamberlain se v září 1938 snažil odvrátit válku a přinesl si z Mnichova slib, že zajistil "mír pro naši dobu". Ve skutečnosti však ustoupil Hitlerovým požadavkům, což mu dodalo sebevědomí a vedlo k další agresi. Podobná situace se nyní rýsuje před summitem v americké Aljašce, kde se setká Donald Trump s Vladimirem Putinem, varuje Tim Luckhurst, ředitel South Colleg na Durhamově Univerzitě.
Mezinárodní rozhovory o vytvoření přelomové smlouvy, která by ukončila znečištění plasty, opět ztroskotaly. Poslední kolo jednání OSN, které bylo v pořadí už šesté za necelé tři roky, mělo skončit ve čtvrtek, ale země jednaly až do noci ve snaze překonat patovou situaci. Skupina více než 100 států usilovala o omezení výroby plastů, zatímco ropné státy se soustředily na recyklaci.
Donald Trump získává podporu stále většího počtu zahraničních lídrů pro nominaci na Nobelovu cenu míru. Ocenit chtějí jeho roli při zprostředkování příměří v několika konfliktech, naposledy mezi Kambodžou a Thajskem či Arménií a Ázerbájdžánem. Historie ceny však ukazuje, že nominace bývají i kontroverzní. V roce 1939 se na seznamu objevil i Adolf Hitler.
