Vědci už delší dobu vědí, že nedostatek spánku škodí srdci. Nový výzkum z Uppsalské univerzity ve Švédsku však poprvé odhaluje, jak přesně krátkodobé špatné spaní mění chemii v krvi a zvyšuje riziko srdečních onemocnění.
Podle studie už pouhé tři noci omezeného spánku – přibližně čtyři hodiny denně – spouštějí v těle zvýšenou produkci zánětlivých proteinů. Tyto molekuly se běžně tvoří, když tělo čelí stresu nebo infekci. Pokud ale zůstávají zvýšené delší dobu, mohou poškozovat cévy a přispívat ke vzniku srdečního selhání, ischemické choroby srdeční nebo nepravidelného srdečního rytmu (fibrilace síní).
Výzkumu se zúčastnilo 16 zdravých mladých mužů, kteří byli několik dní sledováni v laboratorních podmínkách. Vše – od stravy po fyzickou aktivitu a světelné podmínky – bylo pečlivě kontrolováno. Účastníci absolvovali dva režimy: tři noci s běžným spánkem (8,5 hodiny) a tři noci se spánkovou deprivací (4,25 hodiny). Po každé fázi následovalo krátké intenzivní cvičení na rotopedu a odběr krve před a po výkonu.
Analýza téměř 90 různých proteinů v krvi ukázala, že špatný spánek výrazně zvyšuje množství zánětlivých markerů spojených se srdečními chorobami. Obvyklé pozitivní účinky cvičení – jako zvýšená hladina interleukinu-6 nebo BDNF, které podporují zdraví mozku a srdce – byly po nedostatku spánku znatelně slabší.
Zarážející je, že tyto změny se objevily i u mladých zdravých jedinců, a to již po několika málo nocích nekvalitního spánku. To je zvlášť znepokojivé vzhledem k tomu, jak časté jsou problémy se spánkem – zhruba čtvrtina dospělých pracuje na směny, které narušují spánkový režim.
Studie navíc ukázala, že důležité je i načasování odběru krve – hladiny proteinů se lišily ráno a večer, a při spánkové deprivaci byly rozdíly ještě výraznější. To znamená, že spánek neovlivňuje jen složení krve, ale i to, kdy jsou změny v krvi nejvíce patrné.
Autorka studie, profesorka Annie Curtis z RCSI University of Medicine and Health Sciences, varuje, že v době, kdy moderní životní styl často nutí lidi obětovat spánek kvůli práci, společenskému životu nebo času u obrazovek, si tělo tuto daň zapisuje – chemicky, nekompromisně a bez varování.
V Česku se v pátek očekávají další silné bouřky, platí z toho důvodu příslušná výstraha. Podle meteorologů mohou první bouře udeřit už nad ránem. Naprosto vyloučen není ani výskyt supercel.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Pohonné hmoty v Česku po nedělním ukončení vládní regulace zdraží, přičemž výraznější růst lze čekat u motorové nafty a na dálničních čerpacích stanicích. V celorepublikovém průměru by během prvního týdne mohla cena benzínu Natural 95 vzrůst přibližně o 0,50 až 1,20 koruny za litr, nejpravděpodobněji zhruba o 80 haléřů. Nafta může zdražit o 2,80 až 3,60 koruny, přičemž nejpravděpodobnější je růst kolem 3,20 koruny za litr.
Série varování ze strany tuzemských meteorologů pokračuje i ve čtvrtek. Meteorologové opět upozornili na nebezpečí bouřek, zároveň plošně upřesnili výstrahu na vysoké teploty. Beze změny zůstává varování před požáry, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Příměří, které před třemi týdny podepsaly Spojené státy a Írán, definitivně zkolabovalo 8. července poté, co Írán začal útočit na plavidla proplouvající Hormuzským průlivem bez jeho svolení. V reakci na to prezident Donald Trump prohlásil dohodu za ukončenou a Spojené státy zahájily masivní vzdušné údery na vojenské pozice v zemi.
Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem opět provází vyostřené nepřátelství poté, co Donald Trump označil červnové příměří za skončené. V reakci na to nařídil americké armádě provést intenzivní letecké údery a znovu zavedl ekonomickou blokádu Íránu.
Mezi Spojenými státy a Íránem nadále pokračuje intenzivní výměna úderů, což provází stagnaci vzájemných vyjednávání. Teherán v rámci posledního vývoje zacílil na americké vojenské základny v sousedních státech Perského zálivu, zatímco Washington během noci pokračoval v bombardování íránského území.
Britský premiér Keir Starmer dorazil do Kyjeva na svou poslední zahraniční cestu ve funkci předsedy vlády, během níž se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Oba státníci společně položili věnce u zdi nářků na Michajlovském náměstí, kde uctili památku padlých ukrajinských vojáků.
Prezident Donald Trump loni na své sociální síti Truth Social sdílel nadšenou zprávu o tom, že technologický gigant Nvidia plánuje v USA stavět superpočítače pro umělou inteligenci. Svým milionům sledujících slíbil, že veškerá potřebná povolení pro podobné firmy budou vyřízena přednostně a bez průtahů. V příspěvku však opomněl zmínit, že jen několik dní předtím nakoupil akcie této společnosti v hodnotě mezi 200 a 500 tisíci dolary.
Němečtí vojáci se letos na podzim poprvé v historii zúčastní hlavního francouzského jaderného cvičení s názvem Poker. Tento krok představuje významný posun směrem k užší spolupráci mezi oběma zeměmi v oblasti jaderného odstrašování.
Bývalý příslušník marocké domácí tajné služby, který vystupuje pod pseudonymem Safir, poskytl zásadní svědectví o tom, jak severoafrický stát využíval izraelský špionážní software Pegasus k nabourávání mobilních telefonů novinářů, lidskoprávních aktivistů i zahraničních politiků.
Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov, který stál za technologickou modernizací armády, končí ve své funkci v rámci rozsáhlé vládní reorganizace. Prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl jeho jméno do nového kabinetu již nenavrhnout. Podle poslance z vládní strany Služebník lidu byly hlavními důvody Fedorovova odchodu vleklé konflikty s armádním velením a neúspěšná reforma vojenské mobilizace. Sám Fedorov svůj odchod potvrdil na Facebooku, kde uvedl, že v úsilí o porážku nepřítele prostřednictvím inovací a rychlosti bude pokračovat i mimo resort.