Vědci už delší dobu vědí, že nedostatek spánku škodí srdci. Nový výzkum z Uppsalské univerzity ve Švédsku však poprvé odhaluje, jak přesně krátkodobé špatné spaní mění chemii v krvi a zvyšuje riziko srdečních onemocnění.
Podle studie už pouhé tři noci omezeného spánku – přibližně čtyři hodiny denně – spouštějí v těle zvýšenou produkci zánětlivých proteinů. Tyto molekuly se běžně tvoří, když tělo čelí stresu nebo infekci. Pokud ale zůstávají zvýšené delší dobu, mohou poškozovat cévy a přispívat ke vzniku srdečního selhání, ischemické choroby srdeční nebo nepravidelného srdečního rytmu (fibrilace síní).
Výzkumu se zúčastnilo 16 zdravých mladých mužů, kteří byli několik dní sledováni v laboratorních podmínkách. Vše – od stravy po fyzickou aktivitu a světelné podmínky – bylo pečlivě kontrolováno. Účastníci absolvovali dva režimy: tři noci s běžným spánkem (8,5 hodiny) a tři noci se spánkovou deprivací (4,25 hodiny). Po každé fázi následovalo krátké intenzivní cvičení na rotopedu a odběr krve před a po výkonu.
Analýza téměř 90 různých proteinů v krvi ukázala, že špatný spánek výrazně zvyšuje množství zánětlivých markerů spojených se srdečními chorobami. Obvyklé pozitivní účinky cvičení – jako zvýšená hladina interleukinu-6 nebo BDNF, které podporují zdraví mozku a srdce – byly po nedostatku spánku znatelně slabší.
Zarážející je, že tyto změny se objevily i u mladých zdravých jedinců, a to již po několika málo nocích nekvalitního spánku. To je zvlášť znepokojivé vzhledem k tomu, jak časté jsou problémy se spánkem – zhruba čtvrtina dospělých pracuje na směny, které narušují spánkový režim.
Studie navíc ukázala, že důležité je i načasování odběru krve – hladiny proteinů se lišily ráno a večer, a při spánkové deprivaci byly rozdíly ještě výraznější. To znamená, že spánek neovlivňuje jen složení krve, ale i to, kdy jsou změny v krvi nejvíce patrné.
Autorka studie, profesorka Annie Curtis z RCSI University of Medicine and Health Sciences, varuje, že v době, kdy moderní životní styl často nutí lidi obětovat spánek kvůli práci, společenskému životu nebo času u obrazovek, si tělo tuto daň zapisuje – chemicky, nekompromisně a bez varování.
Íránská vláda s okamžitou platností zakázala vývoz veškerých potravin a zemědělských produktů. Rozhodnutí, které má platit až do odvolání, odůvodnily úřady snahou prioritně zajistit základní životní potřeby pro vlastní obyvatelstvo. V Teheránu se mezi lidmi šíří obavy z vleklého válečného konfliktu, což vede k masivnímu hromadění zásob jídla a nezbytného zboží.
Americký prezident Donald Trump v úterý rázně odmítl možnost dalšího vyjednávání s Íránem, přestože Teherán podle jeho slov o rozhovory sám požádal. Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že po drtivých úderech amerických a izraelských sil už není o čem jednat. Podle šéfa Bílého domu je íránská protivzdušná obrana, letectvo i námořnictvo v troskách a politické vedení země je paralyzováno.
Eskalující konflikt na Blízkém východě začal citelně zasahovat globální energetický trh. Poté, co Írán odpověděl na americké a izraelské útoky sérií protiúderů, se pozornost světa upřela na Hormuzský průliv. Tato strategická námořní cesta, která je v nejužším bodě široká pouhých 32 kilometrů, je naprosto klíčovým hrdlem světového obchodu, jímž protéká přibližně 20 % veškeré světové ropy.
I když válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem trvá teprve čtyři dny, už nyní je jasné, že jde o plnohodnotný regionální konflikt. Íránské rozhodnutí zaútočit na arabské státy, které jsou spojenci USA, a zapojení Velké Británie, jež povolila využití svých základen, situaci dramaticky vyhrotilo. Eskalace pokračuje každou hodinou, což potvrzuje i tragický incident, při kterém kuvajtská protivzdušná obrana omylem sestřelila tři americké stíhačky F-15E Strike Eagle v rámci takzvané přátelské palby.
Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že letectvo zasáhlo cíle režimu v Teheránu „významnou silou“. Podle jeho vyjádření Izrael pokračuje v systematické degradaci íránských schopností odpalovat rakety. Katz zdůraznil, že celá operace bude se vší rozhodností pokračovat tak dlouho, dokud to bude nutné k dosažení stanovených cílů.
Írán v rámci svých odvetných úderů v Perském zálivu překvapil mezinárodní společenství tím, že se přestal soustředit výhradně na vojenské objekty. Útoky se nyní zaměřují i na civilní infrastrukturu, což podle Mezinárodního výboru Červeného kříže zahrnuje vše, co není vojenským cílem. Pokud jsou taková místa napadena v době, kdy neslouží k armádním účelům, jde o porušení mezinárodního humanitárního práva.
Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson se ostře ohradil proti snahám některých zákonodárců omezit pravomoci prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu s Íránem. Schválení rezoluce o válečných pravomocích, která by vyžadovala předchozí souhlas Kongresu pro další vojenské akce, označil Johnson za děsivou vyhlídku. Podle něj by takový krok zbavil vrchního velitele ozbrojených sil schopnosti dokončit zahájenou operaci.
V průběhu letošního roku došlo v Bílém domě k nenápadné, ale podstatné změně protokolu – Donald Trump přestal pořádat své typické tiskové konference v Oválné pracovně za účasti zahraničních státníků. Tento formát, připomínající reality show, byl v prvním roce jeho funkčního období naprosto běžný, nyní se však zdá, že tyto veřejné spektákly ustoupily do pozadí. Poslední taková dramatická scéna se odehrála loni, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před běžícími kamerami Trumpovi odporoval, za což byl následně pokárán a vykázán z plánovaného oběda.
Izraelská armáda v úterý ráno pokračovala v ofenzivě a provedla souběžné údery na íránské hlavní město Teherán a libanonský Bejrút. Operace se zaměřila na íránská vojenská stanoviště a pozice hnutí Hizballáh, přičemž z jižních předměstí Bejrútu stoupaly husté sloupy dýmu. Izraelské síly těmto náletům předeslaly nové výzvy k evakuaci pro vybrané oblasti v Libanonu, aby minimalizovaly civilní ztráty při ničení velitelských center.
Plán českých repatriačních letů, které mají pomoci dostat české občany nacházející se na Blízkém východě do bezpečí, se změnil. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). Repatriace mají nakonec probíhat nejen z Egypta a Jordánska, ale také z Ománu.
Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout.
Írán se podle dostupných informací snaží zachránit, co zbývá z jaderného programu, než bude příliš pozdě. Tvrdí to zdroje izraelského deníku The Jerusalem Post. Teherán chce ochránit, co půjde, opevnit zařízení a schovat vybavení, u kterého to jde udělat.
