Ničivé lesní požáry v roce 2025 zasáhly především bohatší části světa, a to i přes skutečnost, že celková rozloha ploch zasažených plameny na celé planetě klesla. Katastrofální živly si vyžádaly lidské životy, domovy i pracovní místa v Kalifornii, Kanadě, Evropě a Jižní Koreji. Celkově však loni shořelo 335 milionů hektarů půdy, což představuje druhou nejnižší hodnotu od roku 2002. Tento globální pokles nastal zejména kvůli rozšiřování afrických farem, které rozdrobily tamní krajinu a zpomalily šíření velkých požárů v savanách.
Mezi nejvážnější katastrofy uplynulého roku patřil takzvaný obří požár ve Skotsku, který spálil více než 100 tisíc hektarů a přispěl k tomu, že Velká Británie překonala svůj dosavadní rekord v rozloze ohořelé plochy. V Los Angeles pak propukly požáry Palisades a Eaton, které se zařadily mezi nejničivější v historii Spojených států.
Rekordní plameny sužovaly také Španělsko a Portugalsko, kde sežehly přes půl milionu hektarů půdy, zatímco Jižní Korea zaznamenala svou vůbec největší a nejtragičtější sezónu lesních požárů. Tyto události se loni podílely na více než 38 procentech pojištěných škod způsobených povětrnostními pohromami.
Podle klimatických vědců z University of East Anglia ukazuje loňský rok rostoucí rozdíl mezi celkovou spálenou plochou a skutečnými dopady v reálném světě. Změny ve využívání půdy sice znamenají, že v historickém srovnání hoří menší část planety, ale globální oteplování vytváří podmínky pro snadnější šíření plamenů.
Nebezpečí roste zejména v oblastech, kde divoká příroda hraničí s městskou zástavbou a kde jsou lidé nejvíce ohroženi. Extrémní počasí zesílené uhlíkovým znečištěním pak proměnilo některé loňské požáry v neovladatelné výbuchy inferna.
V jižní Kalifornii a Jižní Koreji hnal silný vítr a suchá vegetace plameny hustě obydlenými oblastmi, což vedlo k výjimečně vysokému počtu úmrtí, masovým evakuacím a velkým ztrátám na infrastruktuře. V oblasti Středomoří, od Portugalska až po Turecko, zase extrémní teplo a sucho poháněly ničivé požáry.
Odborníci z univerzity v Alicante upozorňují, že tyto podmínky sice samotný oheň nezpůsobují, ale dělají okolní materiál mnohem hořlavějším, což zvyšuje pravděpodobnost vzniku rozsáhlých katastrof. Vědecké studie navíc potvrdily, že klimatický rozvrat zvýšil pravděpodobnost extrémního počasí ve Španělsku a Portugalsku devětatřicetkrát.
Díky celkovému snížení spálené plochy na Zemi klesly emise oxidu uhličitého z požárů na třetí nejnižší úroveň v historii měření. Výjimkou však byla Kanada, která zaznamenala extrémní množství emisí již třetí rok po sobě.
Od roku 2023 uvolnily tamní severské lesy do atmosféry téměř čtyři miliardy tun oxidu uhličitého, což překonalo celkové emise za předchozích patnáct let. Znečišťující látky z kouře navíc způsobují obrovské množství úmrtí kvůli dýchání znečištěného ovzduší, přičemž toxické částice z kanadských požárů z roku 2023 zabily podle studií 82 tisíc lidí a dusily města v USA, Evropě i Africe.
Krajinní ekologové poukazují na to, jak malý počet extrémních požárů dokáže zcela ovládnout ekologické, sociální a hospodářské důsledky celé sezóny. Tento trend je patrný v celé jižní Evropě, kde sice celková spálená plocha meziročně kolísá, ale klimatické změny neustále zvyšují riziko extrémního počasí.
Situaci navíc zhoršuje hromadění hořlavého materiálu v krajině kvůli opouštění venkova, což činí mnohá místa zranitelnější vůči rychlému šíření ohně. Současnou výzvou pro lidstvo proto zůstává nejen snižování počtu samotných požárů, ale také zvyšování odolnosti krajiny a lidských komunit vůči těmto extrémním událostem.
První místopředseda výboru pro obranu ruského parlamentu Aleksej Žuravljev veřejně vyzval k použití taktických jaderných zbraní proti Ukrajině. Podle ultranacionálního politika a předsedy strany Rodina by takový krok donutil napadenou zemi k okamžité kapitulaci a definitivně ukončil válečný konflikt. Žuravljev zdůraznil, že debata o přípustnosti použití těchto zbraní je zbytečná a ruská armáda by k nim měla v případě potřeby bez váhání sáhnout. Jeho ostrá rétorika přichází v době, kdy ruská vojska pokračují v útocích na ukrajinskou infrastrukturu.
Válečný konflikt s Íránem se podle amerického bezpečnostního analytika Bretta McGurka dostal do čtvrté fáze, v níž Teherán postupně ztrácí svou nejsilnější páku v Hormuzském průlivu. Přestože se v minulých měsících objevovaly názory, že z konfliktu vychází vítězně Írán, současný vývoj ukazuje na rostoucí tlak na tamní režim. Spojené státy v reakci na íránské útoky na obchodní lodě obnovily námořní blokádu íránských přístavů a zpřísnily ropné sankce. Americké námořnictvo zároveň intenzivně pracuje na zabezpečení klíčových námořních tras.
Iránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí vyzval v písemném poselství muslimské země, a zejména státy v oblasti Perského zálivu, ke sjednocení proti společnému nepříteli. Podle webu al-Džazíra má na mysli USA a Izrael, načež zdůraznil, že jakékoliv rozpory a nejednota mezi muslimy hrají výhradně do karet jejich protivníkům. Poselství bylo zveřejněno na jeho kanálu na síti Telegram u příležitosti Týdne islámské jednoty, který připomíná narození proroka Mohameda.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo zahájení příprav na rozsáhlé údery proti ukrajinské energetické infrastruktuře. Moskva tyto kroky označuje za odvetné opatření reagující na předchozí ukrajinské útoky zaměřené na ruské energetické objekty.
Upřímná omluva v cizím jazyce představuje složitý úkol, který přesahuje pouhou znalost gramatiky a slovní zásoby. Omluvy jako takové totiž nereflektují pouze uznání chyby, ale odhalují i to, jak jednotlivci chápou odpovědnost, etiku a společenské normy. Tyto hodnoty se v různých kulturních kontextech značně liší, což komplikuje mezikulturní komunikaci.
Mladá íránská aktivistka Nika, která ve vlasti čelila pronásledování za účast na protivládních protestech, nalezla útočiště ve Spojených státech pouze do chvíle, kdy ji americké úřady nečekaně deportovaly do Středoafrické republiky. Přestože disponovala soudním příkazem na ochranu před návratem do nebezpečných oblastí, administrativě se podařilo využít mezeru v zákonech a uzavřít dohody se třetími zeměmi. Spojené státy tak začaly hromadně vyhošťovat migranty do míst, kde nikdy dříve nebyli a kde jim hrozí vážná nebezpečí.
Ani po šesti měsících od zahájení vojenských úderů Spojených států a Izraele proti Íránu není íránská komunita v Americe jednotná v pohledu na tento konflikt. Íránská diaspora ve Spojených státech zahrnuje několik generací emigrantů, od pamětníků islámské revoluce až po uprchlíky před nedávnými zásahy proti protestujícím.
Záporožská jaderná elektrárna na Ukrajině je již déle než týden bez vnějšího přívodu elektrické energie. Zařízení je v současné době zcela závislé na provozu nouzových naftových generátorů. Podle zástupců Mezinárodní agentury pro atomovou energii má elektrárna na místě zásoby nafty pouze na deset dní. Energie je přitom nezbytně nutná k ochlazování šesti odstavených reaktorů.
Bývalý americký viceprezident Mike Pence po své návštěvě Kyjeva uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal Spojené státy o poskytnutí přibližně pěti procent z jejich zbývajících zásob systémů protivzdušné obrany Patriot. Ukrajinská hlava státu se obává nadcházejícího zimního období a očekává, že Ruská federace obnoví masivní útoky na energetickou infrastrukturu země.
Moskva požádala zástupce Spojených států a Turecka o oficiální vysvětlení v reakci na zprávy o možném předání rozsáhlého arzenálu zbraní Ukrajině. Informaci zveřejnila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová v oficiálním prohlášení. Ruská strana vyjádřila hluboké znepokojení nad tím, že by takový krok mohl způsobit zásadní narušení stávajících vztahů.
V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.
Bývalý operátor čtecího zařízení v Bílém domě Gabriel Perez dostal od amerických úřadů pokutu ve výši 172 tisíc dolarů za zneužití zákulisních informací k online sázkám. Podle Komise pro obchodování s komoditními deriváty využil Perez své pracovní pozice k tomu, aby sázel na konkrétní slova a fráze, které prezident Donald Trump použije ve svých projevech. Ke svým sázkám využíval online platformu Kalshi, čímž získal neoprávněný osobní prospěch.