Ničivé lesní požáry v roce 2025 zasáhly především bohatší části světa, a to i přes skutečnost, že celková rozloha ploch zasažených plameny na celé planetě klesla. Katastrofální živly si vyžádaly lidské životy, domovy i pracovní místa v Kalifornii, Kanadě, Evropě a Jižní Koreji. Celkově však loni shořelo 335 milionů hektarů půdy, což představuje druhou nejnižší hodnotu od roku 2002. Tento globální pokles nastal zejména kvůli rozšiřování afrických farem, které rozdrobily tamní krajinu a zpomalily šíření velkých požárů v savanách.
Mezi nejvážnější katastrofy uplynulého roku patřil takzvaný obří požár ve Skotsku, který spálil více než 100 tisíc hektarů a přispěl k tomu, že Velká Británie překonala svůj dosavadní rekord v rozloze ohořelé plochy. V Los Angeles pak propukly požáry Palisades a Eaton, které se zařadily mezi nejničivější v historii Spojených států.
Rekordní plameny sužovaly také Španělsko a Portugalsko, kde sežehly přes půl milionu hektarů půdy, zatímco Jižní Korea zaznamenala svou vůbec největší a nejtragičtější sezónu lesních požárů. Tyto události se loni podílely na více než 38 procentech pojištěných škod způsobených povětrnostními pohromami.
Podle klimatických vědců z University of East Anglia ukazuje loňský rok rostoucí rozdíl mezi celkovou spálenou plochou a skutečnými dopady v reálném světě. Změny ve využívání půdy sice znamenají, že v historickém srovnání hoří menší část planety, ale globální oteplování vytváří podmínky pro snadnější šíření plamenů.
Nebezpečí roste zejména v oblastech, kde divoká příroda hraničí s městskou zástavbou a kde jsou lidé nejvíce ohroženi. Extrémní počasí zesílené uhlíkovým znečištěním pak proměnilo některé loňské požáry v neovladatelné výbuchy inferna.
V jižní Kalifornii a Jižní Koreji hnal silný vítr a suchá vegetace plameny hustě obydlenými oblastmi, což vedlo k výjimečně vysokému počtu úmrtí, masovým evakuacím a velkým ztrátám na infrastruktuře. V oblasti Středomoří, od Portugalska až po Turecko, zase extrémní teplo a sucho poháněly ničivé požáry.
Odborníci z univerzity v Alicante upozorňují, že tyto podmínky sice samotný oheň nezpůsobují, ale dělají okolní materiál mnohem hořlavějším, což zvyšuje pravděpodobnost vzniku rozsáhlých katastrof. Vědecké studie navíc potvrdily, že klimatický rozvrat zvýšil pravděpodobnost extrémního počasí ve Španělsku a Portugalsku devětatřicetkrát.
Díky celkovému snížení spálené plochy na Zemi klesly emise oxidu uhličitého z požárů na třetí nejnižší úroveň v historii měření. Výjimkou však byla Kanada, která zaznamenala extrémní množství emisí již třetí rok po sobě.
Od roku 2023 uvolnily tamní severské lesy do atmosféry téměř čtyři miliardy tun oxidu uhličitého, což překonalo celkové emise za předchozích patnáct let. Znečišťující látky z kouře navíc způsobují obrovské množství úmrtí kvůli dýchání znečištěného ovzduší, přičemž toxické částice z kanadských požárů z roku 2023 zabily podle studií 82 tisíc lidí a dusily města v USA, Evropě i Africe.
Krajinní ekologové poukazují na to, jak malý počet extrémních požárů dokáže zcela ovládnout ekologické, sociální a hospodářské důsledky celé sezóny. Tento trend je patrný v celé jižní Evropě, kde sice celková spálená plocha meziročně kolísá, ale klimatické změny neustále zvyšují riziko extrémního počasí.
Situaci navíc zhoršuje hromadění hořlavého materiálu v krajině kvůli opouštění venkova, což činí mnohá místa zranitelnější vůči rychlému šíření ohně. Současnou výzvou pro lidstvo proto zůstává nejen snižování počtu samotných požárů, ale také zvyšování odolnosti krajiny a lidských komunit vůči těmto extrémním událostem.
Britský premiér Keir Starmer dorazil do Kyjeva na svou poslední zahraniční cestu ve funkci předsedy vlády, během níž se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Oba státníci společně položili věnce u zdi nářků na Michajlovském náměstí, kde uctili památku padlých ukrajinských vojáků.
Prezident Donald Trump loni na své sociální síti Truth Social sdílel nadšenou zprávu o tom, že technologický gigant Nvidia plánuje v USA stavět superpočítače pro umělou inteligenci. Svým milionům sledujících slíbil, že veškerá potřebná povolení pro podobné firmy budou vyřízena přednostně a bez průtahů. V příspěvku však opomněl zmínit, že jen několik dní předtím nakoupil akcie této společnosti v hodnotě mezi 200 a 500 tisíci dolary.
Němečtí vojáci se letos na podzim poprvé v historii zúčastní hlavního francouzského jaderného cvičení s názvem Poker. Tento krok představuje významný posun směrem k užší spolupráci mezi oběma zeměmi v oblasti jaderného odstrašování.
Bývalý příslušník marocké domácí tajné služby, který vystupuje pod pseudonymem Safir, poskytl zásadní svědectví o tom, jak severoafrický stát využíval izraelský špionážní software Pegasus k nabourávání mobilních telefonů novinářů, lidskoprávních aktivistů i zahraničních politiků.
Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov, který stál za technologickou modernizací armády, končí ve své funkci v rámci rozsáhlé vládní reorganizace. Prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl jeho jméno do nového kabinetu již nenavrhnout. Podle poslance z vládní strany Služebník lidu byly hlavními důvody Fedorovova odchodu vleklé konflikty s armádním velením a neúspěšná reforma vojenské mobilizace. Sám Fedorov svůj odchod potvrdil na Facebooku, kde uvedl, že v úsilí o porážku nepřítele prostřednictvím inovací a rychlosti bude pokračovat i mimo resort.
Křehký stav mezi válkou a mírem, který panoval od červnového podpisu předběžné dohody mezi USA a Íránem, se podle všeho definitivně překlopil v otevřený konflikt. Tato nestabilní situace by se sice mohla znovu stabilizovat díky úsilí arabských a pákistánských prostředníků a neochotě obou stran vracet se k vleklé válce, hlavním problémem však zůstává status strategického Hormuzského průlivu.
Ruské rakety brzy ráno zasáhly Kyjev, přičemž hlasité exploze otřásly ukrajinským hlavním městem jen několik hodin před plánovaným příjezdem odstupujícího britského premiéra Keira Starmera, který se má setkat s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle ukrajinské státní služby pro mimořádné události útok zasáhl dvě kyjevské čtvrti a vyžádal si dva lidské životy, včetně jednoho teenagera. Úder navíc způsobil požáry ve skladech a zapálil okolní vozidla.
Státy Evropské unie se ani po třech dnech intenzivních jednání nedokázaly shodnout na podobě nového, v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Kvůli chybějící dohodě museli velvyslanci členských zemí přistoupit k dočasnému zmrazení cenového stropu na ruskou ropu o další týden, aby zabránili jeho automatickému zvýšení. Současný limit ve výši 44,10 dolaru za barel tak zůstane v platnosti minimálně do 23. července. Další jednání, které by mělo patovou situaci vyřešit, je naplánováno na 22. července pod vedením irského předsednictví.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.