Ničivé lesní požáry v roce 2025 zasáhly především bohatší části světa, a to i přes skutečnost, že celková rozloha ploch zasažených plameny na celé planetě klesla. Katastrofální živly si vyžádaly lidské životy, domovy i pracovní místa v Kalifornii, Kanadě, Evropě a Jižní Koreji. Celkově však loni shořelo 335 milionů hektarů půdy, což představuje druhou nejnižší hodnotu od roku 2002. Tento globální pokles nastal zejména kvůli rozšiřování afrických farem, které rozdrobily tamní krajinu a zpomalily šíření velkých požárů v savanách.
Mezi nejvážnější katastrofy uplynulého roku patřil takzvaný obří požár ve Skotsku, který spálil více než 100 tisíc hektarů a přispěl k tomu, že Velká Británie překonala svůj dosavadní rekord v rozloze ohořelé plochy. V Los Angeles pak propukly požáry Palisades a Eaton, které se zařadily mezi nejničivější v historii Spojených států.
Rekordní plameny sužovaly také Španělsko a Portugalsko, kde sežehly přes půl milionu hektarů půdy, zatímco Jižní Korea zaznamenala svou vůbec největší a nejtragičtější sezónu lesních požárů. Tyto události se loni podílely na více než 38 procentech pojištěných škod způsobených povětrnostními pohromami.
Podle klimatických vědců z University of East Anglia ukazuje loňský rok rostoucí rozdíl mezi celkovou spálenou plochou a skutečnými dopady v reálném světě. Změny ve využívání půdy sice znamenají, že v historickém srovnání hoří menší část planety, ale globální oteplování vytváří podmínky pro snadnější šíření plamenů.
Nebezpečí roste zejména v oblastech, kde divoká příroda hraničí s městskou zástavbou a kde jsou lidé nejvíce ohroženi. Extrémní počasí zesílené uhlíkovým znečištěním pak proměnilo některé loňské požáry v neovladatelné výbuchy inferna.
V jižní Kalifornii a Jižní Koreji hnal silný vítr a suchá vegetace plameny hustě obydlenými oblastmi, což vedlo k výjimečně vysokému počtu úmrtí, masovým evakuacím a velkým ztrátám na infrastruktuře. V oblasti Středomoří, od Portugalska až po Turecko, zase extrémní teplo a sucho poháněly ničivé požáry.
Odborníci z univerzity v Alicante upozorňují, že tyto podmínky sice samotný oheň nezpůsobují, ale dělají okolní materiál mnohem hořlavějším, což zvyšuje pravděpodobnost vzniku rozsáhlých katastrof. Vědecké studie navíc potvrdily, že klimatický rozvrat zvýšil pravděpodobnost extrémního počasí ve Španělsku a Portugalsku devětatřicetkrát.
Díky celkovému snížení spálené plochy na Zemi klesly emise oxidu uhličitého z požárů na třetí nejnižší úroveň v historii měření. Výjimkou však byla Kanada, která zaznamenala extrémní množství emisí již třetí rok po sobě.
Od roku 2023 uvolnily tamní severské lesy do atmosféry téměř čtyři miliardy tun oxidu uhličitého, což překonalo celkové emise za předchozích patnáct let. Znečišťující látky z kouře navíc způsobují obrovské množství úmrtí kvůli dýchání znečištěného ovzduší, přičemž toxické částice z kanadských požárů z roku 2023 zabily podle studií 82 tisíc lidí a dusily města v USA, Evropě i Africe.
Krajinní ekologové poukazují na to, jak malý počet extrémních požárů dokáže zcela ovládnout ekologické, sociální a hospodářské důsledky celé sezóny. Tento trend je patrný v celé jižní Evropě, kde sice celková spálená plocha meziročně kolísá, ale klimatické změny neustále zvyšují riziko extrémního počasí.
Situaci navíc zhoršuje hromadění hořlavého materiálu v krajině kvůli opouštění venkova, což činí mnohá místa zranitelnější vůči rychlému šíření ohně. Současnou výzvou pro lidstvo proto zůstává nejen snižování počtu samotných požárů, ale také zvyšování odolnosti krajiny a lidských komunit vůči těmto extrémním událostem.
Registrační poplatek, platba za dřívější termín nebo poplatek za eRecept. Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodické stanovisko, které na konkrétních příkladech vysvětluje, kdy mohou poskytovatelé zdravotních služeb požadovat po pacientech platbu a kdy ne. Základní pravidlo je jednoduché: za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění pacient neplatí podruhé.
Krátkodobé ubytování přes Airbnb, Booking a Expedia v Česku dál roste. Ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostl počet přenocování meziročně o 9,3 procenta, zatímco v celé Evropské unii o 5,3 procenta. Česko tak rostlo výrazně rychleji než evropský průměr.
Americký prezident Donald Trump stupňuje svůj tlak na změnu terminologie v oblasti moderních technologií. Na své sociální síti Truth Social prohlásil, že Bílý dům bude považovat za nepřítele každého, kdo místo nově vyžadovaného označení „superinteligence“ nadále používá tradiční termín umělá inteligence. Prohlášení navazuje na řadu předchozích kroků, kterými se administrativa snaží přemodelovat veřejnou debatu o pokročilých jazykových modelech.
Nové technické omezení satelitní sítě Starlink, které přes noc zavedla společnost SpaceX v čele s Elonem Muskem, zkomplikovalo ukrajinské operace na frontové linii. Poradce ukrajinského prezidenta Serhij Beskrestnov upozornil, že systémy nyní neumožňují stabilní připojení k internetu zařízením pohybujícím se rychlostí vyšší než sto šedesát kilometrů v hodině. Podle jeho slov o tomto kroku ukrajinská strana nebyla předem informována a neočekávané restrikce ihned vedly ke zmaření řady důležitých vojenských misí.
Britský ministr obchodu Jonathan Reynolds důrazně odmítl tlak Evropské unie na zavedení cel na čínský dovoz. Během své obchodní cesty do Indie prohlásil, že Londýn nehodlá měnit svá obchodní pravidla kvůli požadavkům z Bruselu a že veškerá rozhodnutí o celní ochraně budou podřízena výhradně britským národním zájmům.
Indická politická scéna čelí hluboké krizi poté, co z volebních seznamů v zemi z dosud nevídaném rozsahu zmizelo sto třicet milionů voličů. Proces takzvané speciální intenzivní revize, který prosadila vláda premiéra Naréndry Módího, vyvolal vlnu bouřlivých protestů v metropoli Dillí i v dalších částech země.
Americký prezident Donald Trump ve středu ráno oznámil, že v Grónsku brzy začne masivní těžba ropy, zemního plynu a nerostů, aniž by však poskytl bližší podrobnosti o chystaných operacích či zapojených společnostech.
Evropská komise oficiálně navrhla roční odklad klíčového nařízení o metanu pro dovoz ropy a plynu, čímž ustupuje tlaku ze strany fosilního průmyslu, administrativy Spojených států a některých členských států unie. Původní pravidla, která měla začátkem ledna zavázat energetické společnosti k přísnému monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů, se tak posouvají s cílem zmírnit obavy z možných výpadků dodávek a růstu nákladů na energie.
Evropští političtí představitelé a špičkové technologické firmy začínají ustupovat od snahy vyvinout vlastní pokročilé modely umělé inteligence, které by mohly konkurovat americkým či čínským systémům. Místo toho se unijní strategie radikálně mění a novým hlavním mottem se stává podpora širšího praktického nasazení již existujících technologií v průmyslu a podnikové sféře, píše Politico.
Indonésie se v současnosti potýká s nejhorší sezónou lesních požárů za poslední desetiletí, což má za následek šíření toxického smogu, který dusí miliony obyvatel v regionu. Kvalita ovzduší na ostrovech Kalimantan a Sumatra dosáhla nebezpečných hodnot a obloha se zbarvila do výstražných tónů. Hnojení a rozsáhlé vypalování vegetace navíc překročilo hranice státu, přičemž hustý opar zahalil singapurské panorama a v Malajsii vynutil uzavření některých škol.
Papež Lev XIV. podstoupil v římské nemocnici Gemelli úspěšnou operaci, při níž mu byl odstraněn dolní lalok pravé plíce. Jak uvedl Vatikán v oficiálním lékařském bulletinu, zákrok následoval po diagnóze plicního adenokarcinomu, který byl u hlavy katolické církve odhalen během preventivních vyšetření.
Bílý dům požádal americkou velvyslankyni v Řecku Kimberly Guilfoyleovou o okamžitou rezignaci na její funkci. Toto rozhodnutí přišlo po sérii závažných obvinění z údajného neetického chování a zneužití diplomatického postavení. Odchod z důvodu požadavku na finanční prostředky výměnou za přístup k představitelům administrativy představuje prudký pád pro výraznou osobnost spojenou s hnutím MAGA.