Schopnost udržet rovnováhu je pro naše zdraví klíčová, přesto ji často přehlížíme. Nové studie ale potvrzují, že právě jednoduchý test stání na jedné noze může být nejlepším ukazatelem celkového zdravotního stavu a délky života – a zvládne ho každý doma.
Výzkum publikovaný v roce 2022 v British Journal of Sports Medicine ukázal, že lidé ve věku nad 50 let, kteří nedokázali stát na jedné noze alespoň 10 sekund, měli dvojnásobně vyšší riziko úmrtí během následujících sedmi let, uvedl The Conversation.
Tento trend potvrdila i novější studie Mayo Clinic z roku 2024 zveřejněná v časopise PLOS One. Ukázalo se, že schopnost udržet rovnováhu – zejména na méně dominantní noze – rychle klesá s věkem a že jde o nejlepší ukazatel neuromuskulárního stárnutí.
Dříve se proces stárnutí posuzoval například podle síly úchopu nebo rychlosti chůze. Nyní je ale jasné, že právě rovnováha je ukazatel, který věkem trpí nejvíce, a to viditelně už v každém desetiletí života.
K tomu, abychom udrželi stabilitu, potřebuje mozek neustále informace o poloze těla, musí správně koordinovat svalové napětí a rychle reagovat na drobné změny. Klíčovou roli hraje zrak, vnitřní ucho, které vnímá pohyb hlavy, a také propriocepce – tedy schopnost vnímat polohu vlastního těla.
S věkem všechny tyto systémy slábnou. Rovnováhu navíc negativně ovlivňují zdravotní problémy jako obezita, srdeční choroby, vysoký krevní tlak či cukrovka 2. typu.
Dobrou zprávou je, že stabilitu lze zlepšovat jednoduchými cviky: stát na jedné noze, chodit po přímé čáře nebo trénovat na nestabilních podložkách. Skvělými aktivitami jsou také jóga nebo tai-či, které rozvíjejí nejen rovnováhu, ale i sílu a koordinaci.
Podle odborníků platí, že fyzickou kondici je nutné neustále procvičovat – jinak ji rychle ztrácíme. Pravidelné cvičení pomáhá udržet svalovou sílu, flexibilitu i rovnováhu, a tím zpomaluje fyzické stárnutí.
Test stání na jedné noze je tak jednoduchým, ale velmi hodnotným ukazatelem našeho zdraví a může být klíčovou součástí prevence problémů ve stáří.
Příjezd amerických invazních pozemních sil na Blízký východ během uplynulého víkendu dává prezidentu Donaldu Trumpovi do rukou vojenskou sílu pro velmi riskantní pokus o násilné otevření Hormuzského průlivu. Tato klíčová vodní cesta, kterou momentálně blokuje Írán, představuje největší citlivý bod probíhajícího válečného konfliktu, neboť tudy běžně proudí pětina světového obchodu s ropou.
Demokracie v Evropské unii prochází vážnou zkouškou. Podle nejnovější zprávy přední organizace pro lidská práva Civil Liberties Union for Europe (Liberties) dochází v pěti členských státech k „soustavnému a úmyslnému“ rozkladu právního státu. Tato zpráva, čerpající z dat více než 40 nevládních organizací, označuje vlády v Bulharsku, Chorvatsku, Maďarsku, Itálii a na Slovensku za přímé „likvidátory“ demokratických standardů.
Rusko nařídilo britskému diplomatovi opustit zemi kvůli obvinění ze špionáže. Jde o další incident v rámci dlouhé řady vzájemného vyhošťování personálu ambasád, které provází napjaté vztahy mezi oběma mocnostmi.
Cíl amerického prezidenta Donalda Trumpa je na první pohled prostý a srozumitelný: zajistit, aby Írán nikdy nezískal jadernou zbraň. Podle mnohých analytiků však může mít současná válka v Íránu přesně opačný efekt. Namísto světa bez jaderných hrozeb by výsledkem mohl být bezprecedentní nárůst počtu států, které se rozhodnou pořídit si vlastní atomový arzenál jako jedinou pojistku své existence.
Čínské nezávislé rafinerie, kterým se pro jejich menší rozsah přezdívá „čajníky“ (teapots), se staly nečekaným pilířem energetické bezpečnosti země v době vrcholící globální krize. Zatímco zbytek světa čelí rekordním cenám ropy a energetickému kolapsu, provincie Šan-tung na severovýchodě Číny stále zpracovává miliony barelů suroviny. Aktuální vývoj na Blízkém východě a rostoucí ceny surové ropy však začínají tyto soukromé podniky, fungující na velmi nízkých maržích, nebezpečně vyčerpávat.
Izraelská armáda přistoupila k nevídanému disciplinárnímu kroku, když v pondělí pozastavila veškerou operační činnost celého záložního praporu. Toto rozhodnutí následuje po incidentu z minulého týdne, kdy vojáci na okupovaném Západním břehu napadli a zadrželi štáb americké televize CNN. Podle vyjádření vojenských představitelů bude jednotka čítající stovky rezervistů okamžitě stažena z oblasti a převelena k přeškolení, dokud nebude rozhodnuto o jejím dalším osudu.
Řecké protivzdušné jednotky se přímo zapojily do probíhajícího konfliktu na Blízkém východě, když nad územím Saúdské Arábie sestřelily íránské rakety. Tato událost podtrhuje fakt, že válka, která začala koncem února precizními údery USA a Izraele na íránské cíle, již dávno překročila hranice původních tří aktérů. Do bojových operací se nyní fakticky zapojilo i Řecko, které v regionu dlouhodobě udržuje své obranné kapacity.
Zatímco v roce 1989 stál Viktor Orbán na náměstí a nekompromisně vyzýval sovětská vojska k odchodu z Maďarska, dnes je vnímán jako nejbližší spojenec Vladimira Putina v Evropské unii. Tato proměna z liberálního disidenta v zastánce neliberalismu nebyla náhlá, ale probíhala v několika logických etapách. Pamětníci a bývalí spolustraníci vzpomínají na mladého politika jako na odhodlaného muže, který věřil v sílu národa svrhnout komunistickou diktaturu a nastolit svobodné volby.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vznesl závažné obvinění na adresu Moskvy, kterou viní z aktivní spolupráce s Íránem při útocích na americké vojenské cíle na Blízkém východě. Podle Zelenského Rusko poskytuje Teheránu detailní satelitní snímky základen a strategické infrastruktury, což íránským silám umožňuje přesněji zaměřovat balistické rakety a drony.
Napětí na Blízkém východě dosahuje nového vrcholu. Zatímco do regionu dorazilo dalších 3 500 amerických vojáků, íránské špičky vysílají do Washingtonu ostrá varování. Předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Qálibáf v neděli prohlásil, že tamní ozbrojené síly na Američany doslova „čekají“ a jsou připraveny na jakýkoli pokus o vstup na své území odpovědět „ohnivým deštěm“.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v nedělním videoprohlášení z centrály Severního velitelství oznámil, že nařídil armádě další rozšíření pozemní invaze v jižním Libanonu. Cílem je zvětšit takzvanou „nárazníkovou zónu“ a podle premiérových slov zásadně změnit bezpečnostní situaci v této nestabilní oblasti.
Papež Lev se během svatodušní bohoslužby na Svatopetrském náměstí nezvykle ostře ohradil proti zneužívání náboženství k ospravedlňování válečných konfliktů. Ačkoliv pontifik přímo nejmenoval žádnou konkrétní vládu, jeho slova jsou vnímána jako jasná kritika administrativy Donalda Trumpa a nedávných kontroverzních výroků amerického ministra obrany Petea Hegsetha.