Schopnost udržet rovnováhu je pro naše zdraví klíčová, přesto ji často přehlížíme. Nové studie ale potvrzují, že právě jednoduchý test stání na jedné noze může být nejlepším ukazatelem celkového zdravotního stavu a délky života – a zvládne ho každý doma.
Výzkum publikovaný v roce 2022 v British Journal of Sports Medicine ukázal, že lidé ve věku nad 50 let, kteří nedokázali stát na jedné noze alespoň 10 sekund, měli dvojnásobně vyšší riziko úmrtí během následujících sedmi let, uvedl The Conversation.
Tento trend potvrdila i novější studie Mayo Clinic z roku 2024 zveřejněná v časopise PLOS One. Ukázalo se, že schopnost udržet rovnováhu – zejména na méně dominantní noze – rychle klesá s věkem a že jde o nejlepší ukazatel neuromuskulárního stárnutí.
Dříve se proces stárnutí posuzoval například podle síly úchopu nebo rychlosti chůze. Nyní je ale jasné, že právě rovnováha je ukazatel, který věkem trpí nejvíce, a to viditelně už v každém desetiletí života.
K tomu, abychom udrželi stabilitu, potřebuje mozek neustále informace o poloze těla, musí správně koordinovat svalové napětí a rychle reagovat na drobné změny. Klíčovou roli hraje zrak, vnitřní ucho, které vnímá pohyb hlavy, a také propriocepce – tedy schopnost vnímat polohu vlastního těla.
S věkem všechny tyto systémy slábnou. Rovnováhu navíc negativně ovlivňují zdravotní problémy jako obezita, srdeční choroby, vysoký krevní tlak či cukrovka 2. typu.
Dobrou zprávou je, že stabilitu lze zlepšovat jednoduchými cviky: stát na jedné noze, chodit po přímé čáře nebo trénovat na nestabilních podložkách. Skvělými aktivitami jsou také jóga nebo tai-či, které rozvíjejí nejen rovnováhu, ale i sílu a koordinaci.
Podle odborníků platí, že fyzickou kondici je nutné neustále procvičovat – jinak ji rychle ztrácíme. Pravidelné cvičení pomáhá udržet svalovou sílu, flexibilitu i rovnováhu, a tím zpomaluje fyzické stárnutí.
Test stání na jedné noze je tak jednoduchým, ale velmi hodnotným ukazatelem našeho zdraví a může být klíčovou součástí prevence problémů ve stáří.
Slavnou rodinu Slováčkových čekají zřejmě ty nejsmutnější Vánoce. Poprvé se totiž sejdou u stromečku s vědomím, že nadaná herečka a zpěvačka Anna Slováčková už není mezi námi. Alespoň zbytek rodiny by měl být pohromadě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přiznal, že tlačil na poslance Filipa Turka (Motoristé), aby se zúčastnil pondělního rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem. Turek se z jednání ze zdravotních důvodů omluvil, jistě tak nebude v pondělí jmenován členem vlády. Pavel má navíc k jeho osobě dlouhodobé a trvající výhrady.
V pátek, tedy na den přesně týden po jeho odchodu, se Česko rozloučí s Patrikem Hezuckým. Osudným se mu stalo nádorové onemocnění, se kterou se moderátor snažil do poslední chvíle bojovat. Naděje prý existovala ještě několik dní před jeho úmrtím.
Po nadcházejícím víkendu už začne předvánoční týden. S návratem zimy, která je alespoň v očích meteorologů již v plném proudu, ale nepočítejte. Do Česka bude i nadále proudit teplý vzduch, přes den má být nad nulou. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.