Schopnost udržet rovnováhu je pro naše zdraví klíčová, přesto ji často přehlížíme. Nové studie ale potvrzují, že právě jednoduchý test stání na jedné noze může být nejlepším ukazatelem celkového zdravotního stavu a délky života – a zvládne ho každý doma.
Výzkum publikovaný v roce 2022 v British Journal of Sports Medicine ukázal, že lidé ve věku nad 50 let, kteří nedokázali stát na jedné noze alespoň 10 sekund, měli dvojnásobně vyšší riziko úmrtí během následujících sedmi let, uvedl The Conversation.
Tento trend potvrdila i novější studie Mayo Clinic z roku 2024 zveřejněná v časopise PLOS One. Ukázalo se, že schopnost udržet rovnováhu – zejména na méně dominantní noze – rychle klesá s věkem a že jde o nejlepší ukazatel neuromuskulárního stárnutí.
Dříve se proces stárnutí posuzoval například podle síly úchopu nebo rychlosti chůze. Nyní je ale jasné, že právě rovnováha je ukazatel, který věkem trpí nejvíce, a to viditelně už v každém desetiletí života.
K tomu, abychom udrželi stabilitu, potřebuje mozek neustále informace o poloze těla, musí správně koordinovat svalové napětí a rychle reagovat na drobné změny. Klíčovou roli hraje zrak, vnitřní ucho, které vnímá pohyb hlavy, a také propriocepce – tedy schopnost vnímat polohu vlastního těla.
S věkem všechny tyto systémy slábnou. Rovnováhu navíc negativně ovlivňují zdravotní problémy jako obezita, srdeční choroby, vysoký krevní tlak či cukrovka 2. typu.
Dobrou zprávou je, že stabilitu lze zlepšovat jednoduchými cviky: stát na jedné noze, chodit po přímé čáře nebo trénovat na nestabilních podložkách. Skvělými aktivitami jsou také jóga nebo tai-či, které rozvíjejí nejen rovnováhu, ale i sílu a koordinaci.
Podle odborníků platí, že fyzickou kondici je nutné neustále procvičovat – jinak ji rychle ztrácíme. Pravidelné cvičení pomáhá udržet svalovou sílu, flexibilitu i rovnováhu, a tím zpomaluje fyzické stárnutí.
Test stání na jedné noze je tak jednoduchým, ale velmi hodnotným ukazatelem našeho zdraví a může být klíčovou součástí prevence problémů ve stáří.
Zatímco německá Alternativa pro Německo (AfD) nadšeně vítá novou bezpečnostní strategii USA, která varuje před „civilizačním vymazáním“ Evropy, ostatní nacionalistické strany na kontinentu zachovávají chladný odstup. Nový dokument Trumpovy administrativy totiž vrazil klín mezi evropské pravicové populisty, kteří nyní váhají, zda přijmout americkou pomoc, nebo si zachovat národní suverenitu.
Světem filmu otřásla tragická zpráva. Legendární režisér Rob Reiner (78), tvůrce klasik jako Když Harry potkal Sally nebo Princezna Nevěsta, a jeho manželka, fotografka Michele Singer Reiner (68), byli v neděli nalezeni mrtví ve svém domě v Brentwoodu. Podle policie se stali oběťmi vraždy – oba podlehli četným bodným ranám.
Zatímco vyjednavači amerického prezidenta Donalda Trumpa hýří optimismem ohledně brzkého konce války na Ukrajině, v Kyjevě i evropských metropolích panuje značná skepse. Intenzivní diplomatické úsilí posledních dní se totiž podle analytiků čím dál více podobá snaze naklonit si Bílý dům a vyhnout se nálepce „viníka“ v případě, že vyjednávání ztroskotají.
Arktická krajina se mění tempem, které nemá v historii obdoby. Kromě postupného globálního oteplování čelí oblast stále častějším epizodám tzv. „extrémního tání“. Jde o jevy, kdy úbytek ledu, který dříve trval týdny nebo měsíce, proběhne během pouhých několika dní.
Tři roky války na Ukrajině přinesly brutální připomenutí staré pravdy, že o výsledku konfliktů rozhoduje především výroba, nikoliv diplomatické sliby. Zatímco evropské summity produkují nekonečné řady deklarací, na skutečném bojišti hraje hlavní roli počet dělostřeleckých granátů, dostupnost dronů a rychlost dodávek náhradních dílů. Podle expertů Emiliana Kavalského a Maximiliana Mayera však evropský obranný průmysl stále setrvává v mírovém nastavení, které je v éře vleklých a intenzivních válečných střetů zcela neudržitelné.
Zatímco hlavní zprávy často plní zprávy o stoupajících emisích a úbytku biodiverzity, rok 2025 přinesl i řadu zásadních, byť nenápadných úspěchů. Cílené kroky v oblasti čisté energie, ochrany oceánů a práv domorodých obyvatel ukazují, že ochrana planety přináší hmatatelné výsledky. BBC vybrala sedm klíčových milníků tohoto roku.
Americká Sněmovna reprezentantů vyslala jasný vzkaz Bílému domu. Navzdory nové národní bezpečnostní strategii Donalda Trumpa, která Evropu vykresluje jako kontinent v úpadku, schválili zákonodárci drtivou většinou obranný zákon (NDAA) pro rok 2026. Ten nejenže navyšuje rozpočet na obranu, ale přímo svazuje prezidentovi ruce v jeho snaze oslabit vazby na NATO.
Před dvěma týdny se v Bílém domě odehrála scéna, která by mohla být začátkem nové kapitoly americké politiky. Prezident Donald Trump se při zasedání kabinetu rozhlédl po místnosti a pronesl předpověď: „Příští republikánský kandidát na prezidenta pravděpodobně sedí u tohoto stolu.“
Německý kancléř Friedrich Merz v posledních týdnech radikálně mění tvář německé zahraniční politiky. Na rozdíl od svých předchůdců, Olafa Scholze a Angely Merkelové, kteří byli často kritizováni za váhavost (pro kterou se v Německu vžilo slovo „merkeln“), se Merz podle webu Politico staví do role nesmlouvavého lídra a ochránce zájmů celé Evropy.
Evropští lídři vyjádřili připravenost postavit se do čela „mnohonárodních sil“, které by v rámci nového amerického mírového plánu operovaly přímo na území Ukrajiny. Tento návrh, podporovaný Bílým domem, představuje zásadní průlom v diplomatickém úsilí o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.