Schopnost udržet rovnováhu je pro naše zdraví klíčová, přesto ji často přehlížíme. Nové studie ale potvrzují, že právě jednoduchý test stání na jedné noze může být nejlepším ukazatelem celkového zdravotního stavu a délky života – a zvládne ho každý doma.
Výzkum publikovaný v roce 2022 v British Journal of Sports Medicine ukázal, že lidé ve věku nad 50 let, kteří nedokázali stát na jedné noze alespoň 10 sekund, měli dvojnásobně vyšší riziko úmrtí během následujících sedmi let, uvedl The Conversation.
Tento trend potvrdila i novější studie Mayo Clinic z roku 2024 zveřejněná v časopise PLOS One. Ukázalo se, že schopnost udržet rovnováhu – zejména na méně dominantní noze – rychle klesá s věkem a že jde o nejlepší ukazatel neuromuskulárního stárnutí.
Dříve se proces stárnutí posuzoval například podle síly úchopu nebo rychlosti chůze. Nyní je ale jasné, že právě rovnováha je ukazatel, který věkem trpí nejvíce, a to viditelně už v každém desetiletí života.
K tomu, abychom udrželi stabilitu, potřebuje mozek neustále informace o poloze těla, musí správně koordinovat svalové napětí a rychle reagovat na drobné změny. Klíčovou roli hraje zrak, vnitřní ucho, které vnímá pohyb hlavy, a také propriocepce – tedy schopnost vnímat polohu vlastního těla.
S věkem všechny tyto systémy slábnou. Rovnováhu navíc negativně ovlivňují zdravotní problémy jako obezita, srdeční choroby, vysoký krevní tlak či cukrovka 2. typu.
Dobrou zprávou je, že stabilitu lze zlepšovat jednoduchými cviky: stát na jedné noze, chodit po přímé čáře nebo trénovat na nestabilních podložkách. Skvělými aktivitami jsou také jóga nebo tai-či, které rozvíjejí nejen rovnováhu, ale i sílu a koordinaci.
Podle odborníků platí, že fyzickou kondici je nutné neustále procvičovat – jinak ji rychle ztrácíme. Pravidelné cvičení pomáhá udržet svalovou sílu, flexibilitu i rovnováhu, a tím zpomaluje fyzické stárnutí.
Test stání na jedné noze je tak jednoduchým, ale velmi hodnotným ukazatelem našeho zdraví a může být klíčovou součástí prevence problémů ve stáří.
První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.
Evropští poslanci uspořádali v posledních dvou letech zhruba čtyřikrát více schůzek s lobbisty tabákového a nikotinového průmyslu než za celé předchozí pětileté volební období, což vyplývá z údajů registru transparence analyzovaných koalicí nevládních organizací Smoke Free Partnership.
Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.
Kanada a evropské státy posilují vzájemnou vojenskou a průmyslovou spolupráci s cílem vytvořit si určitou bezpečnostní pojistku proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho zpochybňování tradičních závazků. Vztahy mezi Ottawou a evropskými vládami se v posledních měsících výrazně zrychlují, avšak toto sbližování má své jasně vymezené hranice, neboť ani jedna strana si nepřeje úplnou roztržku s Washingtonem.
Izraelští voliči zamířili v úterý k volebním urnám v rámci prvních celostátních voleb od teroristických útoků ze 7. října 2023, přičemž volební účast dosáhla historických maxim za posledních pětačtyřicet let. Volební den provází mimořádně vyrovnaný souboj mezi dlouholetým premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho hlavním opozičním vyzyvatelem Gadim Eisenkotem.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.
Pětice hlavních evropských členů Severoatlantické aliance v pondělí v Paříži oznámila, že je připravena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Skupina označovaná jako E5, kterou tvoří Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie, zároveň potvrdila, že Spojené státy nadále zůstávají nepostradatelným spojencem. Cílem setkání bylo posílení evropské obranné role a prohloubení transatlantické koordinace.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.
