Vědci rozkryli tajemství dlouhověkosti. Plánují vytvořit projekt, který má lidem doslova měnit život

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková 20. července 2026 13:42
Sdílej:

Současná medicína zaměřená na zdravé stárnutí se dosud věnovala především dospělé populaci, u níž usiluje o zpomalení či zvrácení funkčního poklesu způsobeného desetiletími nahromaděného poškození. Jak ale upozorňuje mezinárodní tým odborníků v odborném článku publikovaném v časopise Nature Health, tento přístup přichází o kritické okno příležitosti. Preventivní zásahy a diagnostika by totiž měly začínat od nejranějších fází života.

Rostoucí množství vědeckých důkazů naznačuje, že vnitřní biologické faktory i vnější vlivy prostředí již v období před početím, během vnitroděložního vývoje a v raném dětství zanechávají trvalé stopy na zdraví jedince. Včasné determinanty, mezi které patří například zdraví matky, výživa či průběh porodu, formují celoživotní riziko onemocnění i fyzickou a neurokondiční kapacitu skrze epigenetické mechanizmy. Trajektorie biologického stárnutí se tak mohou začít rozcházet už při narození nebo ještě před ním.

Tradiční lékařská péče přitom zůstává roztříštěná do samostatných oborů, kdy porodnictví, neonatologie, pediatrie a medicína dospělých fungují odděleně. Pediatrie se v současnosti soustředí zejména na preventivní prohlídky, sledování růstových tabulek, očkování a reaktivní léčbu vzniklých nemocí. Stávající biomarkery stárnutí byly navíc vyvinuty na dospělé populaci a u dětí je nelze bez rizika chybné interpretace použít, protože odchylky v biologickém věku u nich mohou znamenat adaptační procesy či zrychlené zrání.

Na tyto výzvy reaguje mezinárodní konsorcium PROSPER, jehož cílem je vybudovat vědecké, klinické a infrastrukturní základy pro uplatnění medicíny dlouhověkosti od nejranějších fází života. Projekt usiluje o systematickou integraci dat, klinických projevů a funkčních měření napříč vývojovými fázemi k přesnějšímu předpovídání rizik a včasné intervenci.

Prvním krokem konsorcia je komplexní analýza mezer v dosavadních poznatcích a mapování stávajících datových souborů i probíhajících výzkumů. Tento postup má zabránit duplicitám a propojit dosud oddělené obory do jednoho celku. Výzkumníci usilují o vytvoření věkově specifických diagnostických a terapeutických postupů uzpůsobených dětské biologii, které by se staly běžnou součástí pediatrické a porodnické péče, čímž by se pozornost posunula od reaktivní léčby k preventivní optimalizaci zdraví.

Významnou postavou tohoto odvětví je profesorka Tzipora Straussová, zakladatelka a ředitelka Sheba Longevity Center, které představuje jedno z prvních akademických pracovišť svého druhu v rámci veřejného zdravotnictví. Tato lékařka, pediatrička a neonatoložka zdůrazňuje, že cílem moderní medicíny musí být prodlužování doby strávené v plném zdraví bez nutnosti zásadních lékařských zákroků, nikoli pouze samotné prodlužování délky života.

Podle profesorky Straussové se v poslední dekádě lidského života vynakládá až sedminásobek prostředků oproti výdajům na péči za všechny předchozí roky dohromady. Takový model je s ohledem na stárnoucí populaci dlouhodobě neudržitelný. Centrum pod jejím vedením proto kombinuje klinické inovace s výzkumem a usiluje o to, aby se péče o dlouhověkost založená na důkazech stala dostupným veřejným standardem.

Práce jejího týmu posuzuje všechny tělesné systémy a rizika jedince jako celek k identifikaci největších rizikových faktorů. Důležitou součástí péče je také změna chování pacientů. Ukazuje se, že pokud lidé vidí reálná data o svém biologickém věku a dopadu dosavadních rozhodnutí na lidský organismus, přistupují ke změně životního stylu s výrazně vyšší motivací.

Stalo se
Počasí
Ilustrační fotografie.

Léto v Česku: Meteorologové zhodnotili, co máme za sebou! Dobré zprávy nemají

V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století. 

Novinky
Komentář
Ilustrační foto

Hádanka světové ekonomiky: EU ani USA nespoléhají na plyn z Hormuzu! V Evropě rostou ceny i tak

Evropa získává přes Hormuzský průliv přímo jen velmi malou část plynu, který spotřebuje. Katarský zkapalněný plyn (LNG) představoval během poslední zimy pouze sedm procent veškerého LNG dováženého do Evropské unie a zhruba 3,5 až čtyři procenta celkového dovozu zemního plynu Unie. V poměru k celkové spotřebě, kterou částečně kryje také vlastní evropská těžba, jde řádově jen asi o tři procenta.

Novinky
Vladimir Putin

Mobilizace? Nesmysl, vojáků máme dost, tvrdí Putin. Realita je podle rozvědky opačná

Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.

Počasí
Ilustrační foto

Co udělá El Niño s počasím? Na vyprahlá území může přinést nevídané deště

Jev El Niño přináší do Indie výrazně nerovnoměrné rozložení srážek a vytváří nebezpečné výkyvy počasí. Ačkoli je tento fenomén tradičně spojován se slabším průběhem letních monzunů, nová zjištění podle The Guardian ukazují na současný nárůst extremity jednotlivých dešťů. Indické území tak sice čelí celkovému srážkovému deficitu, současně ho však zasahují prudké lokální průtrže mračen. Tento rozporuplný vývoj vyvolává v mnoha oblastech země vážné obavy.