Vědci rozkryli tajemství dlouhověkosti. Plánují vytvořit projekt, který má lidem doslova měnit život

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková 20. července 2026 13:42
Sdílej:

Současná medicína zaměřená na zdravé stárnutí se dosud věnovala především dospělé populaci, u níž usiluje o zpomalení či zvrácení funkčního poklesu způsobeného desetiletími nahromaděného poškození. Jak ale upozorňuje mezinárodní tým odborníků v odborném článku publikovaném v časopise Nature Health, tento přístup přichází o kritické okno příležitosti. Preventivní zásahy a diagnostika by totiž měly začínat od nejranějších fází života.

Rostoucí množství vědeckých důkazů naznačuje, že vnitřní biologické faktory i vnější vlivy prostředí již v období před početím, během vnitroděložního vývoje a v raném dětství zanechávají trvalé stopy na zdraví jedince. Včasné determinanty, mezi které patří například zdraví matky, výživa či průběh porodu, formují celoživotní riziko onemocnění i fyzickou a neurokondiční kapacitu skrze epigenetické mechanizmy. Trajektorie biologického stárnutí se tak mohou začít rozcházet už při narození nebo ještě před ním.

Tradiční lékařská péče přitom zůstává roztříštěná do samostatných oborů, kdy porodnictví, neonatologie, pediatrie a medicína dospělých fungují odděleně. Pediatrie se v současnosti soustředí zejména na preventivní prohlídky, sledování růstových tabulek, očkování a reaktivní léčbu vzniklých nemocí. Stávající biomarkery stárnutí byly navíc vyvinuty na dospělé populaci a u dětí je nelze bez rizika chybné interpretace použít, protože odchylky v biologickém věku u nich mohou znamenat adaptační procesy či zrychlené zrání.

Na tyto výzvy reaguje mezinárodní konsorcium PROSPER, jehož cílem je vybudovat vědecké, klinické a infrastrukturní základy pro uplatnění medicíny dlouhověkosti od nejranějších fází života. Projekt usiluje o systematickou integraci dat, klinických projevů a funkčních měření napříč vývojovými fázemi k přesnějšímu předpovídání rizik a včasné intervenci.

Prvním krokem konsorcia je komplexní analýza mezer v dosavadních poznatcích a mapování stávajících datových souborů i probíhajících výzkumů. Tento postup má zabránit duplicitám a propojit dosud oddělené obory do jednoho celku. Výzkumníci usilují o vytvoření věkově specifických diagnostických a terapeutických postupů uzpůsobených dětské biologii, které by se staly běžnou součástí pediatrické a porodnické péče, čímž by se pozornost posunula od reaktivní léčby k preventivní optimalizaci zdraví.

Významnou postavou tohoto odvětví je profesorka Tzipora Straussová, zakladatelka a ředitelka Sheba Longevity Center, které představuje jedno z prvních akademických pracovišť svého druhu v rámci veřejného zdravotnictví. Tato lékařka, pediatrička a neonatoložka zdůrazňuje, že cílem moderní medicíny musí být prodlužování doby strávené v plném zdraví bez nutnosti zásadních lékařských zákroků, nikoli pouze samotné prodlužování délky života.

Podle profesorky Straussové se v poslední dekádě lidského života vynakládá až sedminásobek prostředků oproti výdajům na péči za všechny předchozí roky dohromady. Takový model je s ohledem na stárnoucí populaci dlouhodobě neudržitelný. Centrum pod jejím vedením proto kombinuje klinické inovace s výzkumem a usiluje o to, aby se péče o dlouhověkost založená na důkazech stala dostupným veřejným standardem.

Práce jejího týmu posuzuje všechny tělesné systémy a rizika jedince jako celek k identifikaci největších rizikových faktorů. Důležitou součástí péče je také změna chování pacientů. Ukazuje se, že pokud lidé vidí reálná data o svém biologickém věku a dopadu dosavadních rozhodnutí na lidský organismus, přistupují ke změně životního stylu s výrazně vyšší motivací.

Stalo se
Novinky
Norsko

Nový dopad globálního oteplování: V Norském městě lidé nesmí pít vodu

Obyvatelé odlehlého arktického městečka Longyearbyen v norském souostroví Špicberky dostali zákaz pít vodu z kohoutku kvůli kontaminaci těžkými kovy. Vědci tuto krizi přičítají probíhajícím změnám klimatu, konkrétně rychlému tání permafrostu v jedné z nejrychleji se oteplujících oblastí planety. Město získává hlavní zásoby pitné vody z přehrazeného jezera zvaného Isdammen, které bylo tímto geologickým jevem vážně zasaženo.

Novinky
Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj odmítl srovnávání své osoby s Putinem ze strany Trumpa

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.

Novinky
Donald Trump

Trump pozastavil platnost několika protiruských sankcí

Americký prezident Donald Trump pozastavil platnost několika protiruských sankcí s cílem udržet Moskvu u jednacího stolu a pokračovat v mírových rozhovorech. Tento krok oznámil na své sociální síti Truth Social pouhé dva dny předtím, než měly sankce schválené Kongresem vstoupit v platnost. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se výrazně prohloubilo napětí ve vzájemných vztazích mezi Washingtonem a ukrajinským vedením.

Novinky
Hormuzský průliv

Válka mezi USA a Íránem nadále otřásá globálním ropným trhem. Hormuzský průliv není bezpečný

Válka mezi Spojenými státy a Íránem zásadně otřásla globálním ropným trhem a vážně narušila námořní dopravu. Konflikt, který trvá již osm měsíců, ochromil tok suroviny přes dvě klíčové vodní cesty. Jedná se o Hormuzský průliv a v posledních týdnech také o úžinu Bab al-Mandeb. Tyto výpadky udržují světové ceny ropy nad hranicí sta dolarů za barel.