Vědci v Británii zahajují analýzu dosud nejstaršího ledu na Zemi. Jedinečný ledový válec, starý až 1,5 milionu let, byl vyvrtán hluboko v antarktickém ledovci a nyní dorazil do výzkumného centra British Antarctic Survey v Cambridge. Odborníci doufají, že roztavením těchto ledových jader odkryjí zcela nové informace o dávné historii klimatu Země.
Tato ledová "časový kapsle" by podle klimatologů mohla přinést revoluční poznatky o vývoji atmosféry a mořské hladiny. „Jde o období naší planety, o kterém nevíme téměř nic,“ uvedla doktorka Liz Thomas, vedoucí výzkumu ledových jader. „To, co v ledu najdeme, může zásadně změnit naše chápání klimatických změn.“
Led byl získán během mezinárodní mise v oblasti východní Antarktidy poblíž francouzsko-italské stanice Concordia. Výzkumníci odebrali led v délce 2,8 kilometru – to je více než výška osmi Eiffelových věží postavených na sebe. Celý vrt trval čtyři výzkumné sezóny.
Jednotlivé metrové segmenty byly zmrazené uloženy do beden, přepraveny lodí do Evropy a následně chladicím vozem do Cambridge. Další části jader zamířily do laboratoří v Německu a Švýcarsku.
Uvnitř speciálního mrazicího skladu o teplotě -23 °C leží stovky beden se vzácným ledem. Vědci pracují v ochranných oblecích, v přísném časovém režimu – do mrazírny mohou vstoupit jen na 15 minut. „Když jsme poprvé drželi tento led v rukavicích, byl to neskutečný pocit,“ popsal inženýr James Veale.
Po dobu sedmi týdnů bude led pomalu tát a výsledná voda bude analyzována přístroji v sousední laboratoři. Vědci budou zkoumat stopy prachu, sopečného popela, mořských řas i chemických izotopů, které odhalí teplotu, srážky i větrné proudy v době před více než milionem let.
Používán bude i špičkový hmotnostní spektrometr ICP-MS, schopný identifikovat přes 20 prvků a stopových kovů – včetně mořských solí, vzácných zemin a prvků ukazujících na dávné sopečné erupce.
Zásadní otázkou, na kterou chce tým získat odpověď, je tzv. středopleistocénní přechod – období mezi 800 000 a 1,2 milionu let zpět, kdy se změnila perioda ledových dob. Zatímco dříve se střídaly každých 41 000 let, od té doby přechod mezi teplem a dobami ledovými trvá přibližně 100 000 let. Důvod této změny zůstává jednou z největších záhad klimatologie.
Záznamy z doby, kdy byly koncentrace CO₂ možná srovnatelné nebo i vyšší než dnes, mohou nabídnout představu o tom, co čeká naši planetu v příštích desetiletích. Rozdíl je v tom, že tehdejší změny byly přirozené, zatímco dnes je prudký nárůst emisí způsoben lidskou činností za pouhých 150 let.
Z ledových jader lze rovněž zjistit, jak se v minulosti zmenšovaly antarktické ledovce a jaký to mělo vliv na zvyšování hladiny oceánů – klíčový faktor i pro dnešní dobu.
„Musíme se dívat hluboko do minulosti, abychom pochopili budoucnost,“ uzavírá doktorka Thomas. „Tento led nám může ukázat, kde se nachází bod zlomu.“
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Válečný konflikt na Ukrajině délkou svého trvání překonal první světovou válku. Přestože srovnání těchto dvou střetů není ve všech ohledech dokonalé, podobnosti mezi nimi jsou stále zřetelnější a je obtížné je přehlížet.
Fotbalové mistrovství světa v roce 2026 se do historie zapíše jako jedno z nejekonomičtějších a zároveň nejkurióznějších vůbec. Turnaj se poprvé odehrává pod taktovkou tří spolupořadatelů – USA, Kanady a Mexika –, kteří se paradoxně nacházejí uprostřed ostré obchodní války. Geopolitické napětí navíc eskaluje i mimo severoamerický kontinent, což se projevilo těsně před zahájením šampionátu, kdy americký prezident Donald Trump teprve v posledních minutách odvolal hrozící letecké údery na Írán, který je zároveň jedním z účastníků turnaje.
Spojené státy a Írán se podle prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ocitly na prahu uzavření míru. Šéf Bílého domu uvedl, že rýsující se dohoda ho vedla k odvolání chystaných leteckých a raketových úderů. Podle jeho slov zbývá doladit poslední detaily na papíře a k podpisu dokumentů by mohlo dojít na evropské půdě během několika dnů, což by znamenalo faktický konec celého konfliktu.
Papež Lev XIV. během své čtvrteční návštěvy španělského ostrova Gran Canaria ostře zkritizoval evropské vlády za jejich lhostejnost vůči osudům migrantů. Pontifik promluvil v přístavu Arguineguín, kde tisíce afrických běženců strávily první dny koronavirové pandemie v izolaci na dokech bez odpovídajícího přístupu k jídlu nebo přístřeší.
Německo se musí připravit na možný ruský útok do roku 2029, nebo dokonce dříve. Na leteckém veletrhu ILA v Berlíně to uvedl šéf německé armády, generálporučík Christian Freuding, s tím, že země musí být připravena bojovat. Podle jeho slov panuje mezi spojenci v Severoatlantické aliancii široká shoda na tom, že Rusko by mohlo být schopno napadnout území NATO před koncem tohoto desetiletí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během rozhovoru v Londýně projevoval velmi optimisticky a vyjádřil přesvědčení, že největší evropský konflikt od roku 1945 se začíná pomalu obracet ve prospěch Kyjeva. Současná vojenská situace je podle něj pro ukrajinskou stranu nejslibnější za poslední dva a půl roku.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se bude v nadcházejících národních volbách, které jsou naplánovány na konec října, ucházet o znovuzvolení. Oznámila to jeho strana Likud na platformě Telegram s prohlášením, že premiér bude kandidovat a zvítězí. Reagovala tím na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa v rozhovoru pro stanici ABC News, kde zpochybnil, zda se šestasedmdesátiletý politik do volebního klání zapojí, přičemž připomněl jeho dlouhou kariéru i pozici válečného premiéra a vyjádřil nejistotu ohledně jeho politických záměrů.
V Tichém oceánu se zformoval klimatický jev El Niño, u kterého meteorologové předpovídají, že by mohl dosáhnout historické síly. Tento přirozený oteplovací cyklus v rovníkové oblasti Pacifiku ovlivňuje počasí na celé planetě.
Americká fotbalová reprezentace se připravuje na úvodní zápas mistrovství světa v Inglewoodu v Kalifornii, kde v pátek nastoupí proti Paraguayi. Pro Spojené státy, které hostí zápasy mužského šampionátu poprvé od roku 1994, to bude zcela jiná zkušenost než před čtyřmi lety v Kataru.
Vědecké experimenty prováděné od Španělska až po Japonsko opakovaně prokázaly, že lidé mají při chůzi přirozenou tendenci stáčet se doleva a pohybovat se proti směru hodinových ručiček. Podle doktora Iñakiho Echeverríi Huarteho z Navarrské univerzity v této dráze lidé podvědomě driftují, ať už se procházejí v muzeu, supermarketu, nebo dokonce v prázdné místnosti.