Vědci v Británii zahajují analýzu dosud nejstaršího ledu na Zemi. Jedinečný ledový válec, starý až 1,5 milionu let, byl vyvrtán hluboko v antarktickém ledovci a nyní dorazil do výzkumného centra British Antarctic Survey v Cambridge. Odborníci doufají, že roztavením těchto ledových jader odkryjí zcela nové informace o dávné historii klimatu Země.
Tato ledová "časový kapsle" by podle klimatologů mohla přinést revoluční poznatky o vývoji atmosféry a mořské hladiny. „Jde o období naší planety, o kterém nevíme téměř nic,“ uvedla doktorka Liz Thomas, vedoucí výzkumu ledových jader. „To, co v ledu najdeme, může zásadně změnit naše chápání klimatických změn.“
Led byl získán během mezinárodní mise v oblasti východní Antarktidy poblíž francouzsko-italské stanice Concordia. Výzkumníci odebrali led v délce 2,8 kilometru – to je více než výška osmi Eiffelových věží postavených na sebe. Celý vrt trval čtyři výzkumné sezóny.
Jednotlivé metrové segmenty byly zmrazené uloženy do beden, přepraveny lodí do Evropy a následně chladicím vozem do Cambridge. Další části jader zamířily do laboratoří v Německu a Švýcarsku.
Uvnitř speciálního mrazicího skladu o teplotě -23 °C leží stovky beden se vzácným ledem. Vědci pracují v ochranných oblecích, v přísném časovém režimu – do mrazírny mohou vstoupit jen na 15 minut. „Když jsme poprvé drželi tento led v rukavicích, byl to neskutečný pocit,“ popsal inženýr James Veale.
Po dobu sedmi týdnů bude led pomalu tát a výsledná voda bude analyzována přístroji v sousední laboratoři. Vědci budou zkoumat stopy prachu, sopečného popela, mořských řas i chemických izotopů, které odhalí teplotu, srážky i větrné proudy v době před více než milionem let.
Používán bude i špičkový hmotnostní spektrometr ICP-MS, schopný identifikovat přes 20 prvků a stopových kovů – včetně mořských solí, vzácných zemin a prvků ukazujících na dávné sopečné erupce.
Zásadní otázkou, na kterou chce tým získat odpověď, je tzv. středopleistocénní přechod – období mezi 800 000 a 1,2 milionu let zpět, kdy se změnila perioda ledových dob. Zatímco dříve se střídaly každých 41 000 let, od té doby přechod mezi teplem a dobami ledovými trvá přibližně 100 000 let. Důvod této změny zůstává jednou z největších záhad klimatologie.
Záznamy z doby, kdy byly koncentrace CO₂ možná srovnatelné nebo i vyšší než dnes, mohou nabídnout představu o tom, co čeká naši planetu v příštích desetiletích. Rozdíl je v tom, že tehdejší změny byly přirozené, zatímco dnes je prudký nárůst emisí způsoben lidskou činností za pouhých 150 let.
Z ledových jader lze rovněž zjistit, jak se v minulosti zmenšovaly antarktické ledovce a jaký to mělo vliv na zvyšování hladiny oceánů – klíčový faktor i pro dnešní dobu.
„Musíme se dívat hluboko do minulosti, abychom pochopili budoucnost,“ uzavírá doktorka Thomas. „Tento led nám může ukázat, kde se nachází bod zlomu.“
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stojí před zásadním politickým testem. Poté, co dekády budoval svou kariéru na slibu bránit Izrael před íránským nepřítelem a označoval současný střet za „osudové tažení za samotnou existenci“, se nyní zdá, že válka s Íránem skončí dříve, než dojde k pádu tamního režimu. Přestože se Izraeli podařilo při leteckém úderu zlikvidovat nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, naděje na okamžitou změnu režimu v Teheránu slábnou.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.