Vědci v Británii zahajují analýzu dosud nejstaršího ledu na Zemi. Jedinečný ledový válec, starý až 1,5 milionu let, byl vyvrtán hluboko v antarktickém ledovci a nyní dorazil do výzkumného centra British Antarctic Survey v Cambridge. Odborníci doufají, že roztavením těchto ledových jader odkryjí zcela nové informace o dávné historii klimatu Země.
Tato ledová "časový kapsle" by podle klimatologů mohla přinést revoluční poznatky o vývoji atmosféry a mořské hladiny. „Jde o období naší planety, o kterém nevíme téměř nic,“ uvedla doktorka Liz Thomas, vedoucí výzkumu ledových jader. „To, co v ledu najdeme, může zásadně změnit naše chápání klimatických změn.“
Led byl získán během mezinárodní mise v oblasti východní Antarktidy poblíž francouzsko-italské stanice Concordia. Výzkumníci odebrali led v délce 2,8 kilometru – to je více než výška osmi Eiffelových věží postavených na sebe. Celý vrt trval čtyři výzkumné sezóny.
Jednotlivé metrové segmenty byly zmrazené uloženy do beden, přepraveny lodí do Evropy a následně chladicím vozem do Cambridge. Další části jader zamířily do laboratoří v Německu a Švýcarsku.
Uvnitř speciálního mrazicího skladu o teplotě -23 °C leží stovky beden se vzácným ledem. Vědci pracují v ochranných oblecích, v přísném časovém režimu – do mrazírny mohou vstoupit jen na 15 minut. „Když jsme poprvé drželi tento led v rukavicích, byl to neskutečný pocit,“ popsal inženýr James Veale.
Po dobu sedmi týdnů bude led pomalu tát a výsledná voda bude analyzována přístroji v sousední laboratoři. Vědci budou zkoumat stopy prachu, sopečného popela, mořských řas i chemických izotopů, které odhalí teplotu, srážky i větrné proudy v době před více než milionem let.
Používán bude i špičkový hmotnostní spektrometr ICP-MS, schopný identifikovat přes 20 prvků a stopových kovů – včetně mořských solí, vzácných zemin a prvků ukazujících na dávné sopečné erupce.
Zásadní otázkou, na kterou chce tým získat odpověď, je tzv. středopleistocénní přechod – období mezi 800 000 a 1,2 milionu let zpět, kdy se změnila perioda ledových dob. Zatímco dříve se střídaly každých 41 000 let, od té doby přechod mezi teplem a dobami ledovými trvá přibližně 100 000 let. Důvod této změny zůstává jednou z největších záhad klimatologie.
Záznamy z doby, kdy byly koncentrace CO₂ možná srovnatelné nebo i vyšší než dnes, mohou nabídnout představu o tom, co čeká naši planetu v příštích desetiletích. Rozdíl je v tom, že tehdejší změny byly přirozené, zatímco dnes je prudký nárůst emisí způsoben lidskou činností za pouhých 150 let.
Z ledových jader lze rovněž zjistit, jak se v minulosti zmenšovaly antarktické ledovce a jaký to mělo vliv na zvyšování hladiny oceánů – klíčový faktor i pro dnešní dobu.
„Musíme se dívat hluboko do minulosti, abychom pochopili budoucnost,“ uzavírá doktorka Thomas. „Tento led nám může ukázat, kde se nachází bod zlomu.“
Reakce na zveřejněnou SMS komunikaci mezi ministrem zahraničí Petrem Macinkou a Hradem na sebe nenechala dlouho čekat. Premiér Andrej Babiš se pokusil napjatou atmosféru uklidnit, když označil ministrova slova za nešťastná a distancoval se od zvoleného stylu s tím, že on sám by takto určitě nekomunikoval. Zároveň se však Macinky zastal v otázce právní kvalifikace celého sporu; podle Babiše o vydírání jít nemůže, protože se jednalo o soukromou konverzaci s poradcem.
Zveřejněná textová komunikace mezi šéfem diplomacie Petrem Macinkou a prezidentovým poradcem Petrem Kolářem odhaluje hlubokou politickou roztržku provázenou nebývale útočným tónem. Ministr Macinka ve svých nočních zprávách otevřeně vyhrožuje totální destrukcí vztahů mezi ústavními institucemi, pokud nedojde ke jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí. Prezident Petr Pavel tuto nominaci dlouhodobě odmítá, což vedlo ministra k formulaci ultimáta, které vyprší tuto středu před jeho odletem na jednání do Bruselu.
Hlava státu Petr Pavel těsně před odjezdem na soukromou cestu do ciziny zorganizovala nečekaný brífink, na kterém ostře kritizovala chování šéfa diplomacie Petra Macinky. Podle vyjádření prezidenta se ministr již delší dobu pokouší nátlakem změnit jeho postoj k obsazení vládního postu. Zatímco dřívější snahy o ovlivňování bral prezident s nadhledem, dvě textové zprávy zaslané v noci situaci zcela vyhrotily.
Ruská federace se poprvé od roku 2020 ujala rotujícího předsednictví v Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO). Tato euroasijská vojenská aliance, zahrnující Rusko, Bělorusko a většinu Střední Asie, se však nachází v kritickém bodě. Vladimir Putin na summitu v Biškeku představil ambiciózní program rozsáhlých dodávek moderních ruských zbraní, které se osvědčily v reálných bojových operacích, a navrhl hlubší spolupráci v oblasti protivzdušné obrany a kybernetické bezpečnosti.
Americký prezident Donald Trump oznámil plošné zvýšení cel na jihokorejské zboží z dosavadních 15 % na 25 %. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že tamní zákonodárný sbor dosud neratifikoval dříve dohodnutou „historickou obchodní dohodu“. Trump svůj krok oznámil prostřednictvím sítě Truth Social, kde zdůraznil, že nová cla se dotknou především automobilů, řeziva, farmaceutických výrobků a dalšího zboží podléhajícího vzájemnému zdanění.
Německý generálporučík Gerald Funke, který stojí v čele Velitelství společné podpory Bundeswehru, varoval, že Rusko by mohlo zaútočit na země NATO během příštích dvou až tří let. V takovém případě by se Německo stalo centrálním logistickým uzlem celého konfliktu. Hlavní výzvou by podle něj byl přesun desítek tisíc spojeneckých vojáků na linii dotyku v situaci, kdy by klíčové silniční a železniční trasy mohly být poškozeny ruskými sabotážemi, kybernetickými útoky nebo raketovými údery.
Administrativa prezidenta Trumpa narychlo opustila svou obvyklou strategii popírání a útoků v souvislosti se sobotní smrtí Alexe Prettiho v Minneapolis. Sedmatřicetiletého zdravotního bratra zastřelili federální agenti, což vyvolalo vlnu odporu, která donutila Bílý dům změnit rétoriku. Zatímco první reakce úřadů vykreslovaly Prettiho jako domácího teroristu, unikající videozáznamy začaly tyto tvrzení rychle vyvracet.
Hospodářské křídlo německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) navrhuje zrušení zákonného nároku na zkrácený pracovní úvazek. Podle tohoto návrhu by lidé, kteří si přejí pracovat méně hodin, museli o povolení žádat. V současné době má přitom každý zaměstnanec v největší evropské ekonomice základní právo na částečný úvazek, čehož využívají zejména ženy kvůli péči o děti nebo starší příbuzné.
Velení čínské lidové armády prochází hlubokým otřesem, který vyvolal víkendový pád pětasedmdesátiletého generála Čang Jou-siaa. Tento nejvýše postavený uniformovaný důstojník v zemi a místopředseda mocné Ústřední vojenské komise byl společně s dalším vysokým funkcionářem, generálem Liou Čen-lim, oficiálně označen za vyšetřovaného. Podle čínského ministerstva obrany čelí oba muži podezření ze závažného porušení disciplíny a zákona, což je v tamním politickém systému běžný eufemismus pro korupční jednání.
Počet lidí, kteří budou muset čelit extrémním vedrům, se do roku 2050 více než zdvojnásobí, pokud globální oteplování dosáhne hranice 2 °C. Nová studie publikovaná v časopise Nature Sustainability varuje, že dopady pocítí celý svět a žádný region nezůstane imunní. Zatímco nejtvrději budou zasaženy tropy a jižní polokoule, severní země budou mít značné problémy s adaptací, protože jejich infrastruktura byla historicky budována pro chladnější klima.
Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln a doprovodná flotila torpédoborců s řízenými střelami dorazily do oblasti Blízkého východu. Tento přesun vojenských sil, spadajících pod centrální velení USA, vyvolává ve světě vážné obavy, že by prezident Donald Trump mohl vydat rozkaz k přímému úderu na Írán. Washington tímto krokem reaguje na krvavé potlačování masových protestů, které v posledních týdnech ochromily íránská města.
Evropští spojenci Spojených států se po začátku roku ocitli v další fázi politické nejistoty, kterou vyvolaly kroky a prohlášení prezidenta Donalda Trumpa. Podle analýz z posledních týdnů se ukazuje, že starý mezinárodní řád definitivně skončil a Evropa se musí připravit na realitu, kde namísto tiché spolupráce nastupuje otevřený odpor a snaha o strategickou autonomii.