Vědci v Británii zahajují analýzu dosud nejstaršího ledu na Zemi. Jedinečný ledový válec, starý až 1,5 milionu let, byl vyvrtán hluboko v antarktickém ledovci a nyní dorazil do výzkumného centra British Antarctic Survey v Cambridge. Odborníci doufají, že roztavením těchto ledových jader odkryjí zcela nové informace o dávné historii klimatu Země.
Tato ledová "časový kapsle" by podle klimatologů mohla přinést revoluční poznatky o vývoji atmosféry a mořské hladiny. „Jde o období naší planety, o kterém nevíme téměř nic,“ uvedla doktorka Liz Thomas, vedoucí výzkumu ledových jader. „To, co v ledu najdeme, může zásadně změnit naše chápání klimatických změn.“
Led byl získán během mezinárodní mise v oblasti východní Antarktidy poblíž francouzsko-italské stanice Concordia. Výzkumníci odebrali led v délce 2,8 kilometru – to je více než výška osmi Eiffelových věží postavených na sebe. Celý vrt trval čtyři výzkumné sezóny.
Jednotlivé metrové segmenty byly zmrazené uloženy do beden, přepraveny lodí do Evropy a následně chladicím vozem do Cambridge. Další části jader zamířily do laboratoří v Německu a Švýcarsku.
Uvnitř speciálního mrazicího skladu o teplotě -23 °C leží stovky beden se vzácným ledem. Vědci pracují v ochranných oblecích, v přísném časovém režimu – do mrazírny mohou vstoupit jen na 15 minut. „Když jsme poprvé drželi tento led v rukavicích, byl to neskutečný pocit,“ popsal inženýr James Veale.
Po dobu sedmi týdnů bude led pomalu tát a výsledná voda bude analyzována přístroji v sousední laboratoři. Vědci budou zkoumat stopy prachu, sopečného popela, mořských řas i chemických izotopů, které odhalí teplotu, srážky i větrné proudy v době před více než milionem let.
Používán bude i špičkový hmotnostní spektrometr ICP-MS, schopný identifikovat přes 20 prvků a stopových kovů – včetně mořských solí, vzácných zemin a prvků ukazujících na dávné sopečné erupce.
Zásadní otázkou, na kterou chce tým získat odpověď, je tzv. středopleistocénní přechod – období mezi 800 000 a 1,2 milionu let zpět, kdy se změnila perioda ledových dob. Zatímco dříve se střídaly každých 41 000 let, od té doby přechod mezi teplem a dobami ledovými trvá přibližně 100 000 let. Důvod této změny zůstává jednou z největších záhad klimatologie.
Záznamy z doby, kdy byly koncentrace CO₂ možná srovnatelné nebo i vyšší než dnes, mohou nabídnout představu o tom, co čeká naši planetu v příštích desetiletích. Rozdíl je v tom, že tehdejší změny byly přirozené, zatímco dnes je prudký nárůst emisí způsoben lidskou činností za pouhých 150 let.
Z ledových jader lze rovněž zjistit, jak se v minulosti zmenšovaly antarktické ledovce a jaký to mělo vliv na zvyšování hladiny oceánů – klíčový faktor i pro dnešní dobu.
„Musíme se dívat hluboko do minulosti, abychom pochopili budoucnost,“ uzavírá doktorka Thomas. „Tento led nám může ukázat, kde se nachází bod zlomu.“
Už jen s jediným kandidátem na ministra v nové české vládě nemluvil prezident Petr Pavel. Z pondělního jednání se totiž omluvil poslanec Filip Turek (Motoristé), možný příští ministr životního prostředí. Turek se dnes ozval z nemocnice a vysvětlil, co ho trápí.
V Brně došlo v pondělí dopoledne k vážnému trestnému činu. Žena, kterou útočník napadl a pobodal na ulici, zraněním podlehla. Podezřelého dopadla policie, která tragickou událost nadále vyšetřuje.
Ke slavným prosincovým oslavencům patří i Dara Rolins, která v neděli oslavila 53. narozeniny. Fanoušci ji zahrnuli vzkazy a přáli jí hodně štěstí a zdraví. Populární zpěvačka prý ale má všechno, po čem toužila.
Česko zasáhla v uplynulém týdnu jedna mimořádně smutná zpráva. Ve věku pouhých 55 let zemřel Patrik Hezucký. Jak následně vyšlo najevo, známého moderátora zabil nádor. Blízké teď čekají smutné povinnosti. Už se přitom objevily první informace o posledním rozloučení s Hezuckým.
Americký prezident Donald Trump naznačil potenciální obavy ohledně plánované dohody, v níž má Netflix za 72 miliard dolarů koupit filmové studio a oblíbené streamovací sítě HBO od společnosti Warner Brothers Discovery. Na nedělní akci ve Washingtonu řekl, že Netflix má „velký tržní podíl“ a spojená velikost firem „by mohla být problém“.
Bývalý americký velvyslanec při Evropské unii, Gordon Sondland, prohlásil, že Donald Trump chce, aby Evropa v budoucnu převzala vůdčí roli v jednáních s Ruskem. Sondland v rozhovoru pro BBC uvedl, že „USA mohou krýt záda, Spojené státy mohou podporovat, ale skutečně by měla být v čele Evropa, a k tomu Donald Trump směřuje.“
Země Evropské unie budou muset každá individuálně poskytnout miliardové záruky na pokrytí úvěrů ve výši až 210 miliard eur, které jsou naléhavě potřeba pro Ukrajinu. Podle dokumentů, které získal deník Politico, by Německo mělo nést největší potenciální břemeno ve výši až 52 miliard eur. Evropská komise představila tyto závratné souhrny diplomatům minulý týden poté, co odhalila návrh na reparační půjčku Ukrajině ve výši 165 miliard eur, která by byla zajištěna hotovostní hodnotou zmrazených ruských aktiv.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pondělí setká s evropskými lídry v Londýně na znamení jednoty. Tato schůzka proběhne poté, co ho americký prezident Donald Trump obvinil z toho, že si nepřečetl nejnovější mírový návrh, a v době, kdy Kreml pochválil nový, tvrdší postoj Spojených států vůči Evropě.
Ministr obrany USA Pete Hegseth vystoupil na každoročním Reagan Defense Forum, kde ostře kritizoval zahraniční politiku Spojených států po studené válce. Jmenovitě napadl bývalé prezidenty i generály a prohlásil éru amerického „utopického idealismu“ za definitivně u konce.
Po nedávné tragické události v Karibském moři, při níž byli zabiti lidé na údajné drogové lodi, se objevuje složitá otázka odpovědnosti. Jedna osoba se však nemusí obávat následků – americký prezident Donald Trump. Ten má na základě loňského rozhodnutí Nejvyššího soudu širokou imunitu pro oficiální akty vykonané během jeho mandátu.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide prohlásil, že evropské členské státy NATO jsou pevně přesvědčeny o nepřípustnosti jakýchkoli schémat na rozdělení Evropy, podobných poválečným Jaltským dohodám z roku 1945.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že první fáze plánu na příměří v Gaze, který podpořila OSN, se blíží ke svému závěru. Podle jeho slov musí druhá fáze nutně zahrnovat odzbrojení Hamásu. Netanjahu uvedl, že o dalších krocích bude jednat koncem tohoto měsíce ve Washingtonu s Donaldem Trumpem, jehož návrhy pro Gazu byly kodifikovány v rezoluci Rady bezpečnosti OSN ze 17. listopadu.