Vědci v Británii zahajují analýzu dosud nejstaršího ledu na Zemi. Jedinečný ledový válec, starý až 1,5 milionu let, byl vyvrtán hluboko v antarktickém ledovci a nyní dorazil do výzkumného centra British Antarctic Survey v Cambridge. Odborníci doufají, že roztavením těchto ledových jader odkryjí zcela nové informace o dávné historii klimatu Země.
Tato ledová "časový kapsle" by podle klimatologů mohla přinést revoluční poznatky o vývoji atmosféry a mořské hladiny. „Jde o období naší planety, o kterém nevíme téměř nic,“ uvedla doktorka Liz Thomas, vedoucí výzkumu ledových jader. „To, co v ledu najdeme, může zásadně změnit naše chápání klimatických změn.“
Led byl získán během mezinárodní mise v oblasti východní Antarktidy poblíž francouzsko-italské stanice Concordia. Výzkumníci odebrali led v délce 2,8 kilometru – to je více než výška osmi Eiffelových věží postavených na sebe. Celý vrt trval čtyři výzkumné sezóny.
Jednotlivé metrové segmenty byly zmrazené uloženy do beden, přepraveny lodí do Evropy a následně chladicím vozem do Cambridge. Další části jader zamířily do laboratoří v Německu a Švýcarsku.
Uvnitř speciálního mrazicího skladu o teplotě -23 °C leží stovky beden se vzácným ledem. Vědci pracují v ochranných oblecích, v přísném časovém režimu – do mrazírny mohou vstoupit jen na 15 minut. „Když jsme poprvé drželi tento led v rukavicích, byl to neskutečný pocit,“ popsal inženýr James Veale.
Po dobu sedmi týdnů bude led pomalu tát a výsledná voda bude analyzována přístroji v sousední laboratoři. Vědci budou zkoumat stopy prachu, sopečného popela, mořských řas i chemických izotopů, které odhalí teplotu, srážky i větrné proudy v době před více než milionem let.
Používán bude i špičkový hmotnostní spektrometr ICP-MS, schopný identifikovat přes 20 prvků a stopových kovů – včetně mořských solí, vzácných zemin a prvků ukazujících na dávné sopečné erupce.
Zásadní otázkou, na kterou chce tým získat odpověď, je tzv. středopleistocénní přechod – období mezi 800 000 a 1,2 milionu let zpět, kdy se změnila perioda ledových dob. Zatímco dříve se střídaly každých 41 000 let, od té doby přechod mezi teplem a dobami ledovými trvá přibližně 100 000 let. Důvod této změny zůstává jednou z největších záhad klimatologie.
Záznamy z doby, kdy byly koncentrace CO₂ možná srovnatelné nebo i vyšší než dnes, mohou nabídnout představu o tom, co čeká naši planetu v příštích desetiletích. Rozdíl je v tom, že tehdejší změny byly přirozené, zatímco dnes je prudký nárůst emisí způsoben lidskou činností za pouhých 150 let.
Z ledových jader lze rovněž zjistit, jak se v minulosti zmenšovaly antarktické ledovce a jaký to mělo vliv na zvyšování hladiny oceánů – klíčový faktor i pro dnešní dobu.
„Musíme se dívat hluboko do minulosti, abychom pochopili budoucnost,“ uzavírá doktorka Thomas. „Tento led nám může ukázat, kde se nachází bod zlomu.“
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.
V posledních čtyřiadvaceti hodinách došlo v oblasti Hormuzského průlivu k potopení dvou nákladních lodí po zásahu neznámými střelami. Tyto incidenty představují vážnou eskalaci napětí a výrazné zvýšení nebezpečí pro mezinárodní námořní dopravu. Írán v posledních týdnech vystupňoval své útoky s cílem znovu získat kontrolu nad touto klíčovou strategickou vodní cestou.
