Americký viceprezident JD Vance ostře zkritizoval Dánsko a zbytek Evropy za to, jakým způsobem přistupují k bezpečnosti Grónska. V rozhovoru pro televizi Fox News prohlásil, že tento arktický ostrov je naprosto klíčový pro obranu Spojených států i celého světa před případnými raketovými útoky z Ruska nebo Číny. Podle Vance dánská vláda v této oblasti „neodvedla dobrou práci“ a nedostatečně investovala do zabezpečení regionu.
Vanceova slova přicházejí v době, kdy Bílý dům oficiálně potvrdil, že aktivně diskutuje o možnosti koupě Grónska, které je autonomním územím Dánského království. Jen den před tímto prohlášením Washington dokonce naznačil, že jednou z variant je i vojenská anexe ostrova. Dánsko, které je stejně jako USA členem NATO, varovalo, že takový krok by znamenal definitivní konec Severoatlantické aliance. Kodaň i grónská samospráva opakovaně zdůrazňují, že ostrov není na prodej.
Strategický význam Grónska spočívá především v jeho poloze. Nachází se na nejkratší spojnici mezi Ruskem a Severní Amerikou, což z něj činí ideální místo pro systémy včasného varování před balistickými raketami. USA zde již od druhé světové války provozují základnu Pituffik (dříve Thule) na severozápadě ostrova, kde je trvale umístěno přes 100 amerických vojáků. Tato základna disponuje moderním radarem, který dokáže zachytit rakety mířící na americký kontinent i na Evropu.
Kromě vojenských aspektů hraje roli také bohatství přírodních zdrojů. V důsledku tání ledovců způsobeného klimatickými změnami se stávají přístupnějšími ložiska vzácných kovů, uranu a železné rudy. Vědci navíc předpokládají, že se pod ledovým příkrovem skrývají významné zásoby ropy a plynu. JD Vance v rozhovoru zdůraznil, že si Evropané neuvědomují, jak moc je celá architektura protiraketové obrany na Grónsku závislá.
Obavy z možného agresivního postupu USA vzrostly poté, co Trumpova administrativa v sobotu použila vojenskou sílu ve Venezuele k zadržení prezidenta Nicoláse Madura. Evropští lídři na stupňující se tlak reagovali společným prohlášením, ve kterém podpořili dánskou suverenitu. Představitelé Francie, Británie, Německa, Itálie, Polska a Španělska uvedli, že o osudu Grónska mohou rozhodovat pouze tamní obyvatelé a Dánsko, a vyzvali k dodržování zásad územní celistvosti.
Zatímco někteří místní obyvatelé, jako například inuitský lovec Aleqatsiaq Peary z Qaanaaqu, vnímají spor s jistou apatií jako výměnu jednoho „pána“ za druhého, grónští politici hovoří o jasné hrozbě. Poslankyně Aaja Chemnitz označila americké úvahy za naprosto neuctivé vůči spojenci v NATO. Podle ní USA pravděpodobně nepřistoupí k přímé anexi, ale budou na Grónsko vyvíjet takový tlak, aby nad ním postupem času získaly faktickou kontrolu.
Francie se rozhodla posunout termín konání letošního summitu G7, aby předešla termínové kolizi s neobvyklou událostí v Bílém domě. Původně se měli světoví lídři sejít v lázeňském městě Évian-les-Bains u Ženevského jezera již 14. června. Na tento den však americký prezident Donald Trump naplánoval velký turnaj v zápasech MMA přímo v sídle amerických prezidentů.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu nejistoty mezi evropskými spojenci prohlášením, že Spojené státy možná budou muset volit mezi ovládnutím Grónska a zachováním aliance NATO. V rozsáhlém rozhovoru pro deník New York Times potvrdil, že získání tohoto strategického dánského území je pro něj prioritou, která může převážit i nad šestasedmdesátiletou historií vojenského spojenectví.
Vztahy mezi Vatikánem a Bílým domem podle webu Politico směřují k otevřenému střetu, jaký historie moderní diplomacie nepamatuje. První americký papež v dějinách, v Chicagu narozený Lev XIV., se ocitl v přímém ideovém rozporu s politikou prezidenta Donalda Trumpa. Hlavním jablkem sváru se stala situace ve Venezuele a Trumpovy náznaky o možné vojenské správě této země, což papež kategoricky odmítl výzvou k ochraně národní suverenity.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro v rozhovoru pro BBC varoval před existencí „reálné hrozby“ vojenského zásahu Spojených států proti jeho zemi. Podle něj se USA chovají k ostatním národům jako k součásti svého „impéria“ a varoval, že takový přístup povede k mezinárodní izolaci Washingtonu. Reagoval tak na dřívější prohlášení Donalda Trumpa, který po operaci ve Venezuele označil možný vojenský zásah v Kolumbii za dobrý nápad.
Ruská armáda využila mrazivého počasí k dalšímu rozsáhlému úderu na ukrajinské území, při kterém nasadila i svou technologickou chloubu – hypersonickou raketu Orešnik.
Karel Šíp se naposledy představil v televizním vysílání v minulém týdnu. Diváci si přitom ještě nebyli jistí, že se mohou na svého oblíbence těšit v novém kalendářním roce. Nyní už se zdá být rozhodnuto.
Prezident Petr Pavel navštíví na začátku přespříštího týdne Vatikán. Hlavu státu doprovodí manželka, hlavním bodem programu bude setkání s papežem Lvem XIV. Pavel jej už loni pozval na návštěvu Česka.
Jiřina Bohdalová nepochodila u Ústavního soudu, kde si stěžovala na zajištění obrazu, který zakoupila za půldruhého milionu. Následně se ukázalo, že jde o padělek. Dílo bude i nadále v soudní úschově, informovala o tom Česká televize.
Série výstrah kvůli zimnímu počasí pokračuje. Další varování vydali meteorologové pro nadcházející noc a páteční den. Očekává se sněhová nadílka i pokračování krutých nočních mrazů. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americký viceprezident JD Vance ostře zkritizoval Dánsko a zbytek Evropy za to, jakým způsobem přistupují k bezpečnosti Grónska. V rozhovoru pro televizi Fox News prohlásil, že tento arktický ostrov je naprosto klíčový pro obranu Spojených států i celého světa před případnými raketovými útoky z Ruska nebo Číny. Podle Vance dánská vláda v této oblasti „neodvedla dobrou práci“ a nedostatečně investovala do zabezpečení regionu.
Trumpova nová éra „diplomacie dělových člunů“ staví Vladimira Putina do nejednoznačné pozice. Na jednu stranu představuje pád Nicoláse Madura další geopolitickou ránu pro Moskvu, na stranu druhou však Trumpův agresivní přístup paradoxně potvrzuje Putinův dlouhodobý narativ o světě ovládaném hrubou silou, píše CNN. Ještě loni v květnu přitom oba vůdci v Kremlu okázale podepisovali smlouvu o strategickém partnerství, která měla symbolizovat ruský vliv na západní polokouli.
Ruská armáda v noci na čtvrtek zaútočila na Ukrajinu více než devadesáti bezpilotními letouny, což způsobilo rozsáhlé výpadky elektřiny v klíčových průmyslových oblastech. Podle ukrajinského ministerstva energetiky byla nejhůře zasažena Dněpropetrovská a Záporožská oblast. Zatímco v Záporoží se podařilo dodávky během rána částečně obnovit, v dněperském regionu zůstalo bez proudu a tepla zhruba 800 000 domácností.