Americký viceprezident JD Vance ostře zkritizoval Dánsko a zbytek Evropy za to, jakým způsobem přistupují k bezpečnosti Grónska. V rozhovoru pro televizi Fox News prohlásil, že tento arktický ostrov je naprosto klíčový pro obranu Spojených států i celého světa před případnými raketovými útoky z Ruska nebo Číny. Podle Vance dánská vláda v této oblasti „neodvedla dobrou práci“ a nedostatečně investovala do zabezpečení regionu.
Vanceova slova přicházejí v době, kdy Bílý dům oficiálně potvrdil, že aktivně diskutuje o možnosti koupě Grónska, které je autonomním územím Dánského království. Jen den před tímto prohlášením Washington dokonce naznačil, že jednou z variant je i vojenská anexe ostrova. Dánsko, které je stejně jako USA členem NATO, varovalo, že takový krok by znamenal definitivní konec Severoatlantické aliance. Kodaň i grónská samospráva opakovaně zdůrazňují, že ostrov není na prodej.
Strategický význam Grónska spočívá především v jeho poloze. Nachází se na nejkratší spojnici mezi Ruskem a Severní Amerikou, což z něj činí ideální místo pro systémy včasného varování před balistickými raketami. USA zde již od druhé světové války provozují základnu Pituffik (dříve Thule) na severozápadě ostrova, kde je trvale umístěno přes 100 amerických vojáků. Tato základna disponuje moderním radarem, který dokáže zachytit rakety mířící na americký kontinent i na Evropu.
Kromě vojenských aspektů hraje roli také bohatství přírodních zdrojů. V důsledku tání ledovců způsobeného klimatickými změnami se stávají přístupnějšími ložiska vzácných kovů, uranu a železné rudy. Vědci navíc předpokládají, že se pod ledovým příkrovem skrývají významné zásoby ropy a plynu. JD Vance v rozhovoru zdůraznil, že si Evropané neuvědomují, jak moc je celá architektura protiraketové obrany na Grónsku závislá.
Obavy z možného agresivního postupu USA vzrostly poté, co Trumpova administrativa v sobotu použila vojenskou sílu ve Venezuele k zadržení prezidenta Nicoláse Madura. Evropští lídři na stupňující se tlak reagovali společným prohlášením, ve kterém podpořili dánskou suverenitu. Představitelé Francie, Británie, Německa, Itálie, Polska a Španělska uvedli, že o osudu Grónska mohou rozhodovat pouze tamní obyvatelé a Dánsko, a vyzvali k dodržování zásad územní celistvosti.
Zatímco někteří místní obyvatelé, jako například inuitský lovec Aleqatsiaq Peary z Qaanaaqu, vnímají spor s jistou apatií jako výměnu jednoho „pána“ za druhého, grónští politici hovoří o jasné hrozbě. Poslankyně Aaja Chemnitz označila americké úvahy za naprosto neuctivé vůči spojenci v NATO. Podle ní USA pravděpodobně nepřistoupí k přímé anexi, ale budou na Grónsko vyvíjet takový tlak, aby nad ním postupem času získaly faktickou kontrolu.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.