Americký viceprezident JD Vance ostře zkritizoval Dánsko a zbytek Evropy za to, jakým způsobem přistupují k bezpečnosti Grónska. V rozhovoru pro televizi Fox News prohlásil, že tento arktický ostrov je naprosto klíčový pro obranu Spojených států i celého světa před případnými raketovými útoky z Ruska nebo Číny. Podle Vance dánská vláda v této oblasti „neodvedla dobrou práci“ a nedostatečně investovala do zabezpečení regionu.
Vanceova slova přicházejí v době, kdy Bílý dům oficiálně potvrdil, že aktivně diskutuje o možnosti koupě Grónska, které je autonomním územím Dánského království. Jen den před tímto prohlášením Washington dokonce naznačil, že jednou z variant je i vojenská anexe ostrova. Dánsko, které je stejně jako USA členem NATO, varovalo, že takový krok by znamenal definitivní konec Severoatlantické aliance. Kodaň i grónská samospráva opakovaně zdůrazňují, že ostrov není na prodej.
Strategický význam Grónska spočívá především v jeho poloze. Nachází se na nejkratší spojnici mezi Ruskem a Severní Amerikou, což z něj činí ideální místo pro systémy včasného varování před balistickými raketami. USA zde již od druhé světové války provozují základnu Pituffik (dříve Thule) na severozápadě ostrova, kde je trvale umístěno přes 100 amerických vojáků. Tato základna disponuje moderním radarem, který dokáže zachytit rakety mířící na americký kontinent i na Evropu.
Kromě vojenských aspektů hraje roli také bohatství přírodních zdrojů. V důsledku tání ledovců způsobeného klimatickými změnami se stávají přístupnějšími ložiska vzácných kovů, uranu a železné rudy. Vědci navíc předpokládají, že se pod ledovým příkrovem skrývají významné zásoby ropy a plynu. JD Vance v rozhovoru zdůraznil, že si Evropané neuvědomují, jak moc je celá architektura protiraketové obrany na Grónsku závislá.
Obavy z možného agresivního postupu USA vzrostly poté, co Trumpova administrativa v sobotu použila vojenskou sílu ve Venezuele k zadržení prezidenta Nicoláse Madura. Evropští lídři na stupňující se tlak reagovali společným prohlášením, ve kterém podpořili dánskou suverenitu. Představitelé Francie, Británie, Německa, Itálie, Polska a Španělska uvedli, že o osudu Grónska mohou rozhodovat pouze tamní obyvatelé a Dánsko, a vyzvali k dodržování zásad územní celistvosti.
Zatímco někteří místní obyvatelé, jako například inuitský lovec Aleqatsiaq Peary z Qaanaaqu, vnímají spor s jistou apatií jako výměnu jednoho „pána“ za druhého, grónští politici hovoří o jasné hrozbě. Poslankyně Aaja Chemnitz označila americké úvahy za naprosto neuctivé vůči spojenci v NATO. Podle ní USA pravděpodobně nepřistoupí k přímé anexi, ale budou na Grónsko vyvíjet takový tlak, aby nad ním postupem času získaly faktickou kontrolu.
Světové ekonomické fórum v Davosu začalo letos v mimořádně napjaté atmosféře. Nad švýcarským letoviskem se vznáší stín územních nároků Donalda Trumpa na Grónsko, které otřásají základy dosavadního světového řádu. Téma letošního ročníku „Duch dialogu“ působí tváří v tvář výhrůžkám obchodními cly a narušování suverenity spojeneckého státu NATO téměř ironicky.
Donald Trump prohlásil, že Spojené státy Grónsko „prostě musí mít“ pro svou národní bezpečnost. Aby své odhodlání zdůraznil, zveřejnil na sociálních sítích soukromé zprávy od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona i šéfa NATO Marka Rutteho.
Španělsko se od úterý zahalí do třídenního státního smutku za oběti tragické srážky dvou rychlovlaků v Andalusii. Neštěstí, ke kterému došlo v neděli večer u obce Adamuz, si vyžádalo nejméně 40 lidských životů. Záchranáři stále prohledávají trosky zdemolovaných vagonů a úřady varují, že konečná bilance obětí může být ještě vyšší.
Čas letí, už několik dní tady máme nový kalendářní rok, v němž legendární Jiřina Bohdalová oslaví již 95. narozeniny. Navzdory požehnanému věku, kdy by si už mnoho let mohla užívat zaslouženého důchodu, je nadále aktivní v šoubyznyse. A kolegové ji za to obdivují.
Rodina někdejšího řeporyjského starosty a bývalého novináře Pavla Novotného se ocitla v nezáviděníhodné situaci. Syn legendárního baviče má podle dostupných informací dlužit poměrně vysokou částku. Co jemu a jeho blízkým hrozí?
Ve zbytku ledna a do poloviny února se očekává typicky zimní počasí, které může být i teplotně podprůměrné. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Už tento týden se může vyskytnout další sněžení.
Spekulace z posledních dní se ukázaly jako pravdivé. Karlos Vémola se dočkal propuštění z vazby po zaplacení kauce. Podle dostupných informací bylo nutné zaplatit částku přesahující 10 milionů korun.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.