Války na Ukrajině a v Íránu, které se na první pohled mohou zdát jako izolované regionální konflikty, se v posledních měsících hluboce propojily. Hlavním pojítkem se staly íránské technologie, konkrétně bezpilotní letouny, které nyní terorizují jak ukrajinská města, tak státy v Perském zálivu. Tato společná hrozba vedla k nečekanému sblížení Kyjeva s arabskými mocnostmi.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno podnikl diplomatickou cestu po Perském zálivu, během níž navštívil Spojené arabské emiráty, Saúdskou Arábii a Katar. Tato cesta podtrhla strategický posun v ukrajinské diplomacii. Země, které po desetiletí čelily íránskému vlivu, nyní hledají radu u státu, jenž se stal světovou špičkou v technologiích zaměřených na sestřelování íránských dronů Šáhed.
Spolupráce mezi Moskvou a Teheránem není novinkou, ale v posledních letech nabyla na intenzitě. Obě země spolupracovaly v Sýrii na záchraně Asadova režimu již od roku 2015. Právě tehdejší velitel íránských jednotek Quds Kásem Solejmání osobně přesvědčoval Vladimira Putina k intervenci. Od té doby se partnerství rozšířilo z civilní jaderné energetiky až po dodávky pokročilých systémů protivzdušné obrany S-300 do Íránu.
Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 však obrátila tok vojenské pomoci. Rusko, vyčerpané vleklým konfliktem, se začalo spoléhat na levné a postradatelné íránské drony s delta křídlem. Tyto stroje umožňují Moskvě zahlcovat ukrajinskou obranu, aniž by musela riskovat drahé letouny, které lze v podmínkách sankcí jen těžko nahradit.
Íránská reakce na únorové americko-izraelské údery zasáhla vlnou raket a dronů téměř celý Blízký východ, od Saúdské Arábie až po Jordánsko a Kuvajt. Nejvíce útoků směřovalo na Spojené arabské emiráty. Je tedy logické, že tyto země nyní konzultují svou obranu s Ukrajinou, která si za čtyři roky totální války vyvinula systém s velmi vysokou mírou úspěšnosti při zachycování těchto útočných prostředků.
Prezident Zelenskyj v Perském zálivu otevřeně nabídl integraci ukrajinských zkušeností do tamních obranných systémů. Zdůraznil, že teror nesmí zvítězit nikde na světě a že ochrana života musí být dostatečná v obou regionech. Pro Ukrajinu je tato spolupráce i věcí principu a strategického posílení partnerství mimo hranice Evropy.
Provázanost obou konfliktů se projevila i na březnovém setkání zemí G7 ve Francii. Mezi západními spojenci však vyvstává určité napětí. Zatímco Evropa se soustředí na ukrajinskou frontu, Bílý dům v poslední době přesouvá svou pozornost spíše směrem k Íránu. To vede k ostrým diskusím o budoucí roli NATO a prioritách americké zahraniční politiky.
Zbraně použité na jednom bojišti dnes přímo ovlivňují rozhodování na druhém. Ani Evropa, ani Blízký východ nefungují ve vakuu. Ruské a íránské vojenské technologie se navzájem doplňují, což nutí napadené státy k budování globálních koalic, které by dříve byly nepředstavitelné.
Výsledek těchto propojených válek bude mít zásadní dopad na budoucí světový řád. Rezonovat bude zejména v kontextu snahy Vladimira Putina o vytvoření multipolárního světa, ve kterém by byl vliv Spojených států výrazně oslaben. Jakým způsobem se tyto konflikty vyřeší, určí bezpečnostní architekturu pro nadcházející desetiletí.
Vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla v pondělí brzy ráno území Ukrajiny, kde usmrtila nejméně 21 lidí a těžce poškodila obytné domy a další budovy. Úder přišel v předvečer summitu NATO v Turecku a odhalil narůstající mezery v ukrajinské protivzdušné obraně. Samotné hlavní město Kyjev, které bylo hlavním terčem, zaznamenalo 15 mrtvých a 56 zraněných, přičemž dalších šest obětí a 21 zraněných hlásí širší kyjevská oblast.
Britské ozbrojené síly v Norském moři zasáhly proti ruskému letounu poté, co přesunuly svou letadlovou loď za polární kruh na podporu misí NATO. Britské ministerstvo obrany oznámilo, že ruské hlídkové letadlo Tu-142, známé pod kódovým označením „Bear F“, se koncem minulého týdne opakovaně přiblížilo k britské úderné skupině. Tento manévr britská strana označila za nebezpečný a neprofesionální.
Floridský právník Peter Ticktin, který se označuje za nejlepšího přítele Donalda Trumpa ze středoškolských let na New York Military Academy, intenzivně tlačí na Bílý dům, aby vyhlásil výjimečný stav. Podle jeho představ by měl prezident prostřednictvím krizového dekretu převzít kontrolu nad nadcházejícími podzimními kongresovými volbami. Ticktin varuje před údajným spiknutím Demokratické strany, která chce podle něj získat v legislativním sboru dostatek křesel, aby mohla Trumpa i viceprezidenta JD Vance sesadit z úřadu.
V Teheránu se v pondělí sešel milionový dav, aby doprovodil na poslední cestě zavražděného íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího. Rozsah a hloubka smutečního průvodu představují mimořádný zvrat pro zemi, kterou ještě před sedmi měsíci svíraly pouliční protesty s tisíci mrtvými po zásazích vládních bezpečnostních složek. Podle mnohých názorů je toto shromáždění monumentem odrážejícím neuváženou válku, kterou proti Íránu v únoru rozpoutal Donald Trump.
Z Chorvatska, které je oblíbenou dovolenkovou destinací českých občanů, se vracela čtyřčlenná česká rodina, když došlo k dopravní nehodě na dálnici u rakouské obce Großwilfersdorf. Trojice cestujících skončila v nemocnici.
Čína provedla raketový test, který ostatní země v regionu zjevně vnímají jako provokaci. Co se stalo? Jedna z čínských ponorek odpálila balistickou raketu s maketou bojové hlavice v Pacifiku. Informovala o tom BBC. Kdo se Pekingu ozval?
Na jídlo si během dne najde čas snad úplně každý z nás. Pokud si během něj vyhradíte dvě minuty, můžete se třeba zbavit i nadváhy. Vědci totiž přišli na to, jak se zbavit chuti na tučná a nezdravá jídla.
Překvapily vás včera či dnes otevřené obchody? I po letech si Češi nejsou jistí tím, kdy je během svátků otevřeno a kdy naopak zavřeno. Kdy se provozovatelé budou opět podřizovat platnému zákonu? Dvakrát je to čeká na podzim.
Oto Klempíř (Motoristé) by se jako ministr kultury měl snažit mít dobrou pověst mezi umělci, ale zjevně se mu to úplně nedaří. Svědčí o tom slova jednoho známého herce, který vládního politika neváhal označit za komika.
Napětí by se dalo krájet, protože již zítra začne letošní summit NATO v turecké Ankaře. Česko jako členská země aliance nebude chybět. Není přitom vyloučeno, že si vyslechne kritiku ze strany spojenců kvůli nedostatečnému plnění závazků. Připustil to i premiér Andrej Babiš (ANO).
Česko má před sebou první ryze červencový týden a jeho dvě rozdílné části. V té první se bude hodit deštník. Následně se ale vyčasí a oteplí, teploty vystoupají až na 31 stupňů. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Český blackout loni oficiálně spustil spadlý vodič. Španělský (přesněji iberský) blackout, jenž za sebou zanechal i mrtvé, o pár měsíců dříve zase nezvládnuté napětí, jalový výkon, oscilace a kaskádové odpojování výroben. Na papíře tedy dvě rozdílné technické události. V podstatě však ukazují totéž: evropská síť je v éře překotného nástupu obnovitelných zdrojů křehčí, než politici připouštějí.