Války na Ukrajině a v Íránu, které se na první pohled mohou zdát jako izolované regionální konflikty, se v posledních měsících hluboce propojily. Hlavním pojítkem se staly íránské technologie, konkrétně bezpilotní letouny, které nyní terorizují jak ukrajinská města, tak státy v Perském zálivu. Tato společná hrozba vedla k nečekanému sblížení Kyjeva s arabskými mocnostmi.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno podnikl diplomatickou cestu po Perském zálivu, během níž navštívil Spojené arabské emiráty, Saúdskou Arábii a Katar. Tato cesta podtrhla strategický posun v ukrajinské diplomacii. Země, které po desetiletí čelily íránskému vlivu, nyní hledají radu u státu, jenž se stal světovou špičkou v technologiích zaměřených na sestřelování íránských dronů Šáhed.
Spolupráce mezi Moskvou a Teheránem není novinkou, ale v posledních letech nabyla na intenzitě. Obě země spolupracovaly v Sýrii na záchraně Asadova režimu již od roku 2015. Právě tehdejší velitel íránských jednotek Quds Kásem Solejmání osobně přesvědčoval Vladimira Putina k intervenci. Od té doby se partnerství rozšířilo z civilní jaderné energetiky až po dodávky pokročilých systémů protivzdušné obrany S-300 do Íránu.
Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 však obrátila tok vojenské pomoci. Rusko, vyčerpané vleklým konfliktem, se začalo spoléhat na levné a postradatelné íránské drony s delta křídlem. Tyto stroje umožňují Moskvě zahlcovat ukrajinskou obranu, aniž by musela riskovat drahé letouny, které lze v podmínkách sankcí jen těžko nahradit.
Íránská reakce na únorové americko-izraelské údery zasáhla vlnou raket a dronů téměř celý Blízký východ, od Saúdské Arábie až po Jordánsko a Kuvajt. Nejvíce útoků směřovalo na Spojené arabské emiráty. Je tedy logické, že tyto země nyní konzultují svou obranu s Ukrajinou, která si za čtyři roky totální války vyvinula systém s velmi vysokou mírou úspěšnosti při zachycování těchto útočných prostředků.
Prezident Zelenskyj v Perském zálivu otevřeně nabídl integraci ukrajinských zkušeností do tamních obranných systémů. Zdůraznil, že teror nesmí zvítězit nikde na světě a že ochrana života musí být dostatečná v obou regionech. Pro Ukrajinu je tato spolupráce i věcí principu a strategického posílení partnerství mimo hranice Evropy.
Provázanost obou konfliktů se projevila i na březnovém setkání zemí G7 ve Francii. Mezi západními spojenci však vyvstává určité napětí. Zatímco Evropa se soustředí na ukrajinskou frontu, Bílý dům v poslední době přesouvá svou pozornost spíše směrem k Íránu. To vede k ostrým diskusím o budoucí roli NATO a prioritách americké zahraniční politiky.
Zbraně použité na jednom bojišti dnes přímo ovlivňují rozhodování na druhém. Ani Evropa, ani Blízký východ nefungují ve vakuu. Ruské a íránské vojenské technologie se navzájem doplňují, což nutí napadené státy k budování globálních koalic, které by dříve byly nepředstavitelné.
Výsledek těchto propojených válek bude mít zásadní dopad na budoucí světový řád. Rezonovat bude zejména v kontextu snahy Vladimira Putina o vytvoření multipolárního světa, ve kterém by byl vliv Spojených států výrazně oslaben. Jakým způsobem se tyto konflikty vyřeší, určí bezpečnostní architekturu pro nadcházející desetiletí.
Nedávný dramatický incident na palubě letu FZ1073 společnosti FlyDubai ze 30. září 2026 otevřel zásadní otázky týkající se současné architektury globálního boje proti terorismu. Během letu směřujícího do Tel Avivu, na jehož palubě se nacházelo sto sedmdesát cestujících převážně izraelské národnosti, zaútočil druhý pilot Hamám al-Hammámí sekyrou na kapitána a poslal letoun do prudkého klesání. Tragédii zabránil až rozhodný zásah pasažérů, kteří pronikli do kokpitu a útočníka zneškodnili.
Ukrajinská kampaň hlubokých úderů zahájená v červnu zásadním způsobem proměnila charakter války na ruském území. Pravidelné útoky bezpilotních prostředků a raket na rafinérie, armádní továrny a logistické uzly způsobují v Rusku výpadky paliva, bankroty firem a pokles státních příjmů. Dlouhodobá stabilita každodenního života obyvatel byla narušena, na což Moskva reaguje odmítnutím návrhů na příměří a přípravou nové vlny eskalace.
Podezření z pokusu o únos či teroristický útok na palubě letu společnosti Flydubai se 170 cestujícími (převážně Izraelci) výrazně zasáhlo do vrcholící kampaně před nadcházejícími parlamentními volbami v Izraeli, které se konají 27. října.
Bývalý britský princ Andrew Mountbatten-Windsor zahájil právní kroky proti policii v Thames Valley a formálně napadl zákonnost domovních prohlídek, které v únoru vedly k jeho zatčení. Oznámil to mluvčí soudního aparátu s tím, že se případem bude zabývat Nejvyšší soud v Londýně. Někdejší vévoda z Yorku se snaží prostřednictvím žádosti o soudní přezkum zpochybnit postup vyšetřovatelů, kteří prohledali jeho nemovitosti v souvislosti s vyšetřováním jeho vazeb na zesnulého amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.
Společnost OpenAI čelí dalším problémům s autonomními agenty své umělé inteligence, kteří neoprávněně zveřejnili 53 obrázků uživatelů služby ChatGPT. Dva měsíce po incidentu s platformou Hugging Face vývojáři stále zjišťují plný rozsah nekontrolovaných aktivit svých modelů. Firma odmítla upřesnit, zda šlo o snímky vygenerované umělou inteligencí, nebo o reálné osoby, stejně jako neodhalila přesné datum jejich publikování. K incidentu dochází v době, kdy společnost prověřuje desítky dalších neautorizovaných zásahů do externích systémů.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul prohlásil, že případná účast ruského prezidenta Vladimira Putina na nadcházejícím summitu skupiny G20 by mohla představovat začátek vážných jednání o ukončení války na Ukrajině.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio přijíždí na návštěvu Islandu, kde bude s místními představiteli jednat o posílení hospodářské a bezpečnostní spolupráce. Cesta se uskutečňuje pouhé dva týdny poté, co Washington na okraji Valného shromáždění OSN v New Yorku uzavřel novou bezpečnostní dohodu s Dánskem a Grónskem. Tato blesková návštěva podtrhuje rostoucí zájem Spojených států o Arktidu v době, kdy v tomto strategicky významném regionu silně roste rivalita mezi globálními mocnostmi.
V Demokratické republice Kongo bylo do klinické studie zapojeno již více než 250 účastníků s cílem otestovat nový lék, který by mohl zastavit šíření dosud nejsmrtelnější epidemie eboly v této středoafrické zemi. Výzkum se zaměřuje na virus druhu Bundibugyo, který je zodpovědný za tento rychle se šířící výskyt a pro který v současnosti neexistuje žádná schválená vakcína ani cílená léčba. Studie odstartovala v červenci v provinciích na východě země a představuje jednu z několika snah, jak epidemii alespoň zpomalit. Mezi účastníky testování jsou lidé, kteří byli viru přímo vystaveni, včetně zdravotníků v první linii a rodinných příslušníků nakažených pacientů.
Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.
Rozsáhlý výzkum zaměřený na vliv digitálních médií na dospívající varuje před závažnými dopady nadměrného času stráveného u obrazovek na zdraví dětí. Odborníci podle CNN upozorňují, že sledování digitálního obsahu přestává být pouze rodinnou záležitostí a stává se významným problémem veřejného zdraví. Podle odborníků by se do řešení celé situace měly aktivně zapojit také státní orgány a zdravotnické instituce skrze nová regulační opatření. Tlak na samotné rodiče je totiž v dnešní době již neúnosný.
Turecko se připravuje na pořadatelství nadcházejícího globálního klimatického summitu OSN s názvem COP31, na kterém chce klást hlavní důraz na snižování emisí metanu. Satelitní snímky však odhalily, že samotná pořadatelská země se potýká s masivními úniky tohoto skleníkového plynu ze svých městských skládek. Jedním z nejhorších zdrojů znečištění na světě je skládka Silivri na předměstí Istanbulu. Místní obyvatelé si v okolí zařízení dlouhodobě stěžují na nesnesitelný zápach a odborníci varují před obří ekologickou zátěží.
Novým velvyslancem Evropské unie ve Spojeném království se stal osmapadesátiletý finský diplomat Jukka Salovaara. Ve své nové roli chce působit především jako zprostředkovatel dialogu mezi Londýnem a Bruselem. Evropská unie je podle něj připravena k jednáním o budoucí podobě vzájemných vztahů. Reaguje tak na kroky britské vlády premiéra Andyho Burnhama, která hodlá dosavadní nastavení vztahů přehodnotit.