Války na Ukrajině a v Íránu, které se na první pohled mohou zdát jako izolované regionální konflikty, se v posledních měsících hluboce propojily. Hlavním pojítkem se staly íránské technologie, konkrétně bezpilotní letouny, které nyní terorizují jak ukrajinská města, tak státy v Perském zálivu. Tato společná hrozba vedla k nečekanému sblížení Kyjeva s arabskými mocnostmi.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno podnikl diplomatickou cestu po Perském zálivu, během níž navštívil Spojené arabské emiráty, Saúdskou Arábii a Katar. Tato cesta podtrhla strategický posun v ukrajinské diplomacii. Země, které po desetiletí čelily íránskému vlivu, nyní hledají radu u státu, jenž se stal světovou špičkou v technologiích zaměřených na sestřelování íránských dronů Šáhed.
Spolupráce mezi Moskvou a Teheránem není novinkou, ale v posledních letech nabyla na intenzitě. Obě země spolupracovaly v Sýrii na záchraně Asadova režimu již od roku 2015. Právě tehdejší velitel íránských jednotek Quds Kásem Solejmání osobně přesvědčoval Vladimira Putina k intervenci. Od té doby se partnerství rozšířilo z civilní jaderné energetiky až po dodávky pokročilých systémů protivzdušné obrany S-300 do Íránu.
Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 však obrátila tok vojenské pomoci. Rusko, vyčerpané vleklým konfliktem, se začalo spoléhat na levné a postradatelné íránské drony s delta křídlem. Tyto stroje umožňují Moskvě zahlcovat ukrajinskou obranu, aniž by musela riskovat drahé letouny, které lze v podmínkách sankcí jen těžko nahradit.
Íránská reakce na únorové americko-izraelské údery zasáhla vlnou raket a dronů téměř celý Blízký východ, od Saúdské Arábie až po Jordánsko a Kuvajt. Nejvíce útoků směřovalo na Spojené arabské emiráty. Je tedy logické, že tyto země nyní konzultují svou obranu s Ukrajinou, která si za čtyři roky totální války vyvinula systém s velmi vysokou mírou úspěšnosti při zachycování těchto útočných prostředků.
Prezident Zelenskyj v Perském zálivu otevřeně nabídl integraci ukrajinských zkušeností do tamních obranných systémů. Zdůraznil, že teror nesmí zvítězit nikde na světě a že ochrana života musí být dostatečná v obou regionech. Pro Ukrajinu je tato spolupráce i věcí principu a strategického posílení partnerství mimo hranice Evropy.
Provázanost obou konfliktů se projevila i na březnovém setkání zemí G7 ve Francii. Mezi západními spojenci však vyvstává určité napětí. Zatímco Evropa se soustředí na ukrajinskou frontu, Bílý dům v poslední době přesouvá svou pozornost spíše směrem k Íránu. To vede k ostrým diskusím o budoucí roli NATO a prioritách americké zahraniční politiky.
Zbraně použité na jednom bojišti dnes přímo ovlivňují rozhodování na druhém. Ani Evropa, ani Blízký východ nefungují ve vakuu. Ruské a íránské vojenské technologie se navzájem doplňují, což nutí napadené státy k budování globálních koalic, které by dříve byly nepředstavitelné.
Výsledek těchto propojených válek bude mít zásadní dopad na budoucí světový řád. Rezonovat bude zejména v kontextu snahy Vladimira Putina o vytvoření multipolárního světa, ve kterém by byl vliv Spojených států výrazně oslaben. Jakým způsobem se tyto konflikty vyřeší, určí bezpečnostní architekturu pro nadcházející desetiletí.
Evropská komise ve čtvrtek potvrdila, že se stala terčem kybernetického útoku. Informoval o tom web DW, podle kterého Evropská unie historicky poprvé čelila kyberútoku, při němž útočníkům asistovala umělá inteligence.
Umělá inteligence se vyvíjí rychleji, než naše schopnost ji kontrolovat. Rizika sahají od masivního zneužití přes destabilizaci společnosti až po možnost vzniku superinteligence, kterou lidstvo nebude schopné ovládat. Extrémní rizika AI nejsou bohužel vzdálená desítky let, ale mohou ohrozit lidstvo již během velmi krátké doby.
V Česku utíkají poslední dny meteorologického podzimu, ale během nadcházejícího víkendu není vyloučena další sněhová nadílka, kterou většinou očekáváme až v zimě. Sněžit by tentokrát nemuselo jen v nejvyšších horských polohách.
Skupina GasNet, největší distributor plynu v České republice, od pondělí 23. listopadu do pátku 27. listopadu 2026 dočasně zdvojnásobí dávku látky, která dodává zemnímu plynu charakteristický zápach. Proč se tak stane?
Kauza, která v posledních letech dopadla i na britskou královskou rodinu, může dostat novou zápletku. Forenzní expert pro britskou BBC uvedl, že se domnívá, že se finančník a sexuální delikvent Jeffrey Epstein stal ve vězení obětí vraždy. Podle uznávané oficiální verze spáchal Epstein sebevraždu.
Američtí zákonodárci zpochybnili úspěch čtvrtečního setkání prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v čínském Šen-čenu, přičemž se objevila i ostrá kritika ze strany bývalého britského ministra zahraničí. Zatímco Trump v Šen-čenu vystupoval vstřícně a vřele vůči oběma státníkům, řada politiků doma i v Evropě vyjádřila obavy z průběhu a dopadů jednání.
Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching se ve čtvrtek sešli na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v čínském technologickém centru Šen-čen na historickém jednání, během něhož Trump vyzval ke kontrole jaderných zbraní.
Americký prezident Donald Trump, čínský vůdce Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek sešli ve vile Kylin na okraji čínského města Šen-čen na bezprecedentním trojstranném jednání na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Představitelé předem otevřeně uváděli, že od schůzky nelze čekat zásadní dohody, přičemž samotné setkání představovalo hlavní výsledek jednání.
Ruský prezident Vladimir Putin po svém trojstranném jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, a zároveň vyzval evropské představitele do Moskvy k ujasnění jejich postojů. Putin uvedl, že Moskva poslala diplomatickými kanály pozvánky do evropských hlavních měst, aby si vysvětlila stanoviska Evropy ke konfliktu.
Německo od příštího roku výrazně sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na opatřeních se dohodla vládní koalice kancléře Friedricha Merze. Německé domácnosti a podniky si tak mají polepšit, a to za cenu miliardových výpadků daňových příjmů. Berlín tudíž současně riskuje další prohloubení svých rozpočtových problémů. Změny mohou citelně zasáhnout také českou ekonomiku, zejména její průmysl a exportéry.
Švédsko a Velká Británie vybaví ukrajinské stíhací letectvo pokročilými protiletadlovými střelami typu Meteor, které mají dorazit společně s bojovými letouny Saab Gripen na začátku roku 2027. Podle úterního prohlášení ukrajinského ministerstva obrany podepsali ministr Evgeniy Khmara, švédský protějšek Pål Jonson a britský ministr obrany Wes Streeting v Bruselu příslušné memorandum o pokračující spolupráci. Dodávka se týká letounů verze C v jednomístném provedení a verze D ve dvoumístném uspořádání, s jejichž předáním ukrajinskému letectvu se počítá v lednu a únoru 2027.
Americký prezident Donald Trump, čínský prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin zahájili ve čtvrtek v čínském městě Šen-čen vůbec první společná trojstranná jednání lídrů tří největších jaderných mocností světa. Schůzka se koná na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v prostředí světových konfliktů a obchodního napětí a patří k nejsledovanějším událostem týdne.