Války na Ukrajině a v Íránu, které se na první pohled mohou zdát jako izolované regionální konflikty, se v posledních měsících hluboce propojily. Hlavním pojítkem se staly íránské technologie, konkrétně bezpilotní letouny, které nyní terorizují jak ukrajinská města, tak státy v Perském zálivu. Tato společná hrozba vedla k nečekanému sblížení Kyjeva s arabskými mocnostmi.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno podnikl diplomatickou cestu po Perském zálivu, během níž navštívil Spojené arabské emiráty, Saúdskou Arábii a Katar. Tato cesta podtrhla strategický posun v ukrajinské diplomacii. Země, které po desetiletí čelily íránskému vlivu, nyní hledají radu u státu, jenž se stal světovou špičkou v technologiích zaměřených na sestřelování íránských dronů Šáhed.
Spolupráce mezi Moskvou a Teheránem není novinkou, ale v posledních letech nabyla na intenzitě. Obě země spolupracovaly v Sýrii na záchraně Asadova režimu již od roku 2015. Právě tehdejší velitel íránských jednotek Quds Kásem Solejmání osobně přesvědčoval Vladimira Putina k intervenci. Od té doby se partnerství rozšířilo z civilní jaderné energetiky až po dodávky pokročilých systémů protivzdušné obrany S-300 do Íránu.
Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 však obrátila tok vojenské pomoci. Rusko, vyčerpané vleklým konfliktem, se začalo spoléhat na levné a postradatelné íránské drony s delta křídlem. Tyto stroje umožňují Moskvě zahlcovat ukrajinskou obranu, aniž by musela riskovat drahé letouny, které lze v podmínkách sankcí jen těžko nahradit.
Íránská reakce na únorové americko-izraelské údery zasáhla vlnou raket a dronů téměř celý Blízký východ, od Saúdské Arábie až po Jordánsko a Kuvajt. Nejvíce útoků směřovalo na Spojené arabské emiráty. Je tedy logické, že tyto země nyní konzultují svou obranu s Ukrajinou, která si za čtyři roky totální války vyvinula systém s velmi vysokou mírou úspěšnosti při zachycování těchto útočných prostředků.
Prezident Zelenskyj v Perském zálivu otevřeně nabídl integraci ukrajinských zkušeností do tamních obranných systémů. Zdůraznil, že teror nesmí zvítězit nikde na světě a že ochrana života musí být dostatečná v obou regionech. Pro Ukrajinu je tato spolupráce i věcí principu a strategického posílení partnerství mimo hranice Evropy.
Provázanost obou konfliktů se projevila i na březnovém setkání zemí G7 ve Francii. Mezi západními spojenci však vyvstává určité napětí. Zatímco Evropa se soustředí na ukrajinskou frontu, Bílý dům v poslední době přesouvá svou pozornost spíše směrem k Íránu. To vede k ostrým diskusím o budoucí roli NATO a prioritách americké zahraniční politiky.
Zbraně použité na jednom bojišti dnes přímo ovlivňují rozhodování na druhém. Ani Evropa, ani Blízký východ nefungují ve vakuu. Ruské a íránské vojenské technologie se navzájem doplňují, což nutí napadené státy k budování globálních koalic, které by dříve byly nepředstavitelné.
Výsledek těchto propojených válek bude mít zásadní dopad na budoucí světový řád. Rezonovat bude zejména v kontextu snahy Vladimira Putina o vytvoření multipolárního světa, ve kterém by byl vliv Spojených států výrazně oslaben. Jakým způsobem se tyto konflikty vyřeší, určí bezpečnostní architekturu pro nadcházející desetiletí.
Britští policisté zřejmě nejsou spokojeni se zapojením veřejnosti do vyšetřování bývalého prince Andrewa. Rozhodli se totiž zopakovat výzvu, kterou se obracejí na lidi, jejichž informace by mohly být cenné. Upozornila na to BBC. Policie vyšetřuje mladšího bratra krále Karla III. pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby.
Jedna éra americké televizní zábavy je u konce. CBS ve čtvrtek odvysílala poslední epizodu úspěšné talk show The Late Show, kterou moderovali David Letterman a Stephen Colbert. Americký prezident Donald Trump toho rozhodně nelituje.
Čínský vůdce Si Ťin-pching se během rozhovorů v Pekingu nechal slyšet, že by Vladimir Putin mohl jednou litovat svého rozhodnutí zaútočit na Ukrajinu. Podle bezpečnostního analytika CNN Bretta McGurka dává aktuální situace na frontě čínskému prezidentovi zapravdu. Tento vývoj zároveň otevírá prostor pro vyjednávání ze strany Donalda Trumpa, jehož diplomatický přístup by se však měl začít opírat o zcela odlišné argumenty než doposud.
Klimatický jev El Niño se v Tichém oceánu vyvíjí mnohem rychleji, než ukazovaly původní vědecké odhady. Podle aktuálních dat Centra pro předpověď klimatu navíc prudce roste pravděpodobnost, že by tato anomálie mohla do konce roku dosáhnout mimořádné intenzity. Meteorologové nevylučují ani vznik velmi vzácného a silného takzvaného super El Niňa, přičemž šance na rozvoj silného nebo velmi silného fenoménu dosahuje v současnosti 66 procent.
Ukrajinské síly v noci na pátek zaútočily na ropnou rafinérii v ruské Jaroslavské oblasti, která se nachází přibližně 700 kilometrů od ukrajinských hranic. Úder potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že se jedná o součást intenzivnější strategie zaměřené na likvidaci ruské energetické infrastruktury.
Britská policie, která vyšetřuje Andrewa Mountbatten-Windsora, potvrdila, že by se její prověřování mohlo rozšířit také na obvinění ze sexuálního obtěžování. Tento krok je součástí širšího vyšetřování možného zneužití pravomoci úřední osoby v době, kdy bývalý princ působil jako obchodní zmocněnec Velké Británie. Policie hrabství Thames Valley v pátek obnovila svou výzvu, aby se přihlásili případní svědci, a uvedla, že již kontaktovala právní zástupce ženy, která v minulosti popsala svou zkušenost ze sídla Royal Lodge ve Windsoru.
Íránská vláda přišla s novým plánem, jak využít strategický Hormuzský průliv k ekonomickému a politickému tlaku na Západ. Teherán podle státních médií zvažuje zavedení licenčních poplatků pro největší světové technologické firmy, jako jsou Google, Meta, Microsoft a Amazon, za využívání podmořských internetových kabelů, které procházejí dnem této klíčové námořní tepny. Tento krok následuje po úspěšné íránské blokádě lodní dopravy v průlivu a přichází v momentě, kdy uvízla diplomatická jednání mezi Íránem a Spojenými státy.
Používání notebooku přímo na klíně doprovází řada otázek ohledně možných zdravotních rizik. Lidé se často obávají, zda neviditelná energie a teplo sálající z plastové či kovové konstrukce nemohou tělu dlouhodobě škodit. Vědecké výzkumy však mnohé z těchto obav vyvracejí, zatímco jiné hrozby označují za reálné. Odborníci proto poukazují na konkrétní rizika i na způsoby, jak se jim efektivně vyhnout.
Druhé funkční období amerického prezidenta Donalda Trumpa se podle CNN stále výrazněji soustředí na prosazování jeho osobní moci a zájmů. V uplynulém týdnu učinil Bílý dům několik kroků, které kritici označují za zneužívání prezidentského úřadu k vlastnímu prospěchu. Nejvýraznějším z nich bylo rozhodnutí ministerstva spravedlnosti, které na základě urovnání miliardového soudního sporu definitivně a navždy zakázalo daňovému úřadu provádět audity minulých finančních záležitostí prezidenta a jeho rodiny. Tento krok vyvolal značné pobouření, neboť Trumpovi přiznává privilegium, jaké žádný jiný občan Spojených států nemá.
Zavedení amerického zákazu vstupu pro cestující z Demokratické republiky Kongo, Ugandy a Jižního Súdánu může podle odborníků a kritiků celou situaci kolem epidemie eboly ještě zhoršit. Africké centrum pro kontrolu a prevenci nemocí sice plně uznává právo každé suverénní vlády chránit zdraví svých obyvatel, avšak plošná cestovní omezení a uzavírání hranic nepovažuje za správné řešení. Podle této organizace mohou podobná opatření vyvolat strach, poškodit ekonomiku, odradit od transparentnosti, zkomplikovat humanitární operace a nasměrovat pohyb lidí na neoficiální a nemonitorované trasy, což rizika pro veřejné zdraví naopak zvyšuje.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že použití jaderných zbraní představuje pro Moskvu až krajní možnost. Tento výrok zazněl v době, kdy Rusko společně s Běloruskem dokončilo rozsáhlé jaderné cvičení na zemi, na moři i ve vzduchu. Ruský vůdce zároveň uvedl, že jaderný arsenál země funguje jako garant její suverenity. Evropské státy tyto manévry ostře odsoudily jako provokativní a generální tajemník NATO Mark Rutte varoval, že jakýkoli útok na alianci by vyvolal zdrcující reakci.
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že Spojené státy vyšlou do Polska dodatečných 5 000 vojáků. Tento krok představuje zjevný obrat v nedávném postupu jeho administrativy, která naopak usilovala o snižování počtu amerických vojáků v Evropě. K rozhodnutí došlo pouhý týden poté, co ministr obrany Pete Hegseth zastavil plánované nasazení bojového týmu, který měl v Polsku rotovat. Tehdejší krok ministerstvo zdůvodnilo frustrací z evropských národů, které podle něj nepodpořily Ameriku v době, kdy to potřebovala.
