Války na Ukrajině a v Íránu, které se na první pohled mohou zdát jako izolované regionální konflikty, se v posledních měsících hluboce propojily. Hlavním pojítkem se staly íránské technologie, konkrétně bezpilotní letouny, které nyní terorizují jak ukrajinská města, tak státy v Perském zálivu. Tato společná hrozba vedla k nečekanému sblížení Kyjeva s arabskými mocnostmi.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno podnikl diplomatickou cestu po Perském zálivu, během níž navštívil Spojené arabské emiráty, Saúdskou Arábii a Katar. Tato cesta podtrhla strategický posun v ukrajinské diplomacii. Země, které po desetiletí čelily íránskému vlivu, nyní hledají radu u státu, jenž se stal světovou špičkou v technologiích zaměřených na sestřelování íránských dronů Šáhed.
Spolupráce mezi Moskvou a Teheránem není novinkou, ale v posledních letech nabyla na intenzitě. Obě země spolupracovaly v Sýrii na záchraně Asadova režimu již od roku 2015. Právě tehdejší velitel íránských jednotek Quds Kásem Solejmání osobně přesvědčoval Vladimira Putina k intervenci. Od té doby se partnerství rozšířilo z civilní jaderné energetiky až po dodávky pokročilých systémů protivzdušné obrany S-300 do Íránu.
Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 však obrátila tok vojenské pomoci. Rusko, vyčerpané vleklým konfliktem, se začalo spoléhat na levné a postradatelné íránské drony s delta křídlem. Tyto stroje umožňují Moskvě zahlcovat ukrajinskou obranu, aniž by musela riskovat drahé letouny, které lze v podmínkách sankcí jen těžko nahradit.
Íránská reakce na únorové americko-izraelské údery zasáhla vlnou raket a dronů téměř celý Blízký východ, od Saúdské Arábie až po Jordánsko a Kuvajt. Nejvíce útoků směřovalo na Spojené arabské emiráty. Je tedy logické, že tyto země nyní konzultují svou obranu s Ukrajinou, která si za čtyři roky totální války vyvinula systém s velmi vysokou mírou úspěšnosti při zachycování těchto útočných prostředků.
Prezident Zelenskyj v Perském zálivu otevřeně nabídl integraci ukrajinských zkušeností do tamních obranných systémů. Zdůraznil, že teror nesmí zvítězit nikde na světě a že ochrana života musí být dostatečná v obou regionech. Pro Ukrajinu je tato spolupráce i věcí principu a strategického posílení partnerství mimo hranice Evropy.
Provázanost obou konfliktů se projevila i na březnovém setkání zemí G7 ve Francii. Mezi západními spojenci však vyvstává určité napětí. Zatímco Evropa se soustředí na ukrajinskou frontu, Bílý dům v poslední době přesouvá svou pozornost spíše směrem k Íránu. To vede k ostrým diskusím o budoucí roli NATO a prioritách americké zahraniční politiky.
Zbraně použité na jednom bojišti dnes přímo ovlivňují rozhodování na druhém. Ani Evropa, ani Blízký východ nefungují ve vakuu. Ruské a íránské vojenské technologie se navzájem doplňují, což nutí napadené státy k budování globálních koalic, které by dříve byly nepředstavitelné.
Výsledek těchto propojených válek bude mít zásadní dopad na budoucí světový řád. Rezonovat bude zejména v kontextu snahy Vladimira Putina o vytvoření multipolárního světa, ve kterém by byl vliv Spojených států výrazně oslaben. Jakým způsobem se tyto konflikty vyřeší, určí bezpečnostní architekturu pro nadcházející desetiletí.
Současná energetická krize, vyvolaná blokádou Hormuzského průlivu v důsledku války s Íránem, dosahuje podle odborníků alarmujících rozměrů. Šéf Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatih Birol varoval, že tento šok je pro světovou ekonomiku závažnější než ropné krize z let 1973 a 1979 a energetické otřesy roku 2022 dohromady. Podle Birola je dopad na trhy drtivější než kombinovaná síla historických konfliktů minulého století a následků ruské invaze na Ukrajinu.
Krize v Hormuzském průlivu dospěla do rozhodující fáze poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu vystupňováním vojenských útoků, pokud cestu okamžitě neotevře.
Války na Ukrajině a v Íránu, které se na první pohled mohou zdát jako izolované regionální konflikty, se v posledních měsících hluboce propojily. Hlavním pojítkem se staly íránské technologie, konkrétně bezpilotní letouny, které nyní terorizují jak ukrajinská města, tak státy v Perském zálivu. Tato společná hrozba vedla k nečekanému sblížení Kyjeva s arabskými mocnostmi.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opětovně navrhl Rusku vzájemné zastavení úderů na energetickou infrastrukturu. Podle jeho vyjádření je Ukrajina připravena na ruské útoky neodpovídat stejnou mincí, pokud Moskva s těmito údery přestane jako první. Tento návrh byl ruské straně oficiálně předán prostřednictvím amerických diplomatů jako součást snahy o deeskalaci v oblasti kritických sítí.
Izraelská armáda (IDF) vydala naléhavé varování pro íránské občany, ve kterém je důrazně nabádá, aby přestali využívat železniční dopravu. Podle oficiálního prohlášení v perštině, které se objevilo na sociálních sítích, cestování vlakem v současné době přímo ohrožuje životy cestujících. Toto varování naznačuje, že se íránská železniční síť, která je rozsáhlá a klíčová pro pohyb po celé zemi, stane dalším terčem bezprostředně hrozících leteckých úderů.
Vztahy mezi Tchaj-wanem, Čínou a Spojenými státy procházejí v důsledku probíhajícího konfliktu v Íránu zásadní proměnou. Zatímco rodiny na ostrově během svátků uctívaly své předky, do veřejného prostoru se s novou intenzitou vrátila debata o tom, zda by se tato demokratická země měla v otázce bezpečnosti spoléhat na americké zbraně, nebo raději usilovat o zmírnění napětí skrze dialog s Pekingem.
Pentagon v současné době rozšiřuje seznam íránských energetických objektů, které by se mohly stát terčem budoucích útoků. Nově se na seznamu objevují místa zajišťující palivo a elektřinu jak pro armádu, tak pro civilní obyvatelstvo. Tento krok je podle webu Politico vnímán jako snaha administrativy vyhnout se obviněním z válečných zločinů v případě zasažení základní infrastruktury země.
V Maďarsku vrcholí kampaň před ostře sledovanými parlamentními volbami. Svého favorita v nich mají i některé velké osobnosti české politiky. Exprezident Miloš Zeman se dokonce rozhodl napsat dopis, jehož obsah zveřejnil.
Markéta Davidová má za sebou velmi náročnou sezónu. Jejím vrcholem měly být zimní olympijské hry v Itálii, kterých se sice zúčastnila, ale výkony poznamenaly zdravotní problémy. Sympatická biatlonistka nyní promluvila o tom, zda ji čeká operace.
Budou diplomatická jednání úspěšná a ukončí válku na Blízkém východě? Naděje žije, protože Pákistán předložil oběma stranám konfliktu návrh mírové dohody. Informovala o tom agentura Reuters. Návrh počítá nejprve s příměřím.
Uteklo sice teprve prvních pár dní z dubna, ale meteorologové už tuší, jak bude do konce měsíce či na prvního máje. Odpovědi se nacházejí v měsíčním výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Už jen poslední volná místa v sestavě letošního ročníku StarDance budou chybět po Velikonocích. Televize se totiž nezastavila ani během svátečního pondělí, kdy odhalila identitu osmého soutěžícího.