Evropské země na východním okraji NATO čelí novému a znepokojivému trendu – plánování zdravotní péče ve válečných podmínkách už není jen hypotetickým scénářem. Od zásobování traumatologickými sadami určenými pro hromadné oběti, přes výzbroj záchranářů těžkou balistickou ochranou až po přesuny operačních sálů do podzemí – přípravy na možný konflikt nabývají konkrétních podob. Válka už není vzdálenou hrozbou, ale realitou, na kterou se musí země připravit.
Příběh Martyny Veroniky Noreikaitė, paramedičky z Litvy, vystihuje atmosféru, která v regionu panuje. Její první zkušenost s masovým zraněním nastala během vojenských cvičení „Železný vlk“ v městě Jonava, kde simulace výbuchu v místní škole vnesla chaos, paniku a nejistotu do každodenní rutiny zdravotníků. „Když vidíte paniku a slyšíte křik, nevíte, co dělat. Zapomenete všechno, co jste se naučili,“ popisuje.
Situace není ojedinělá. Po ruské invazi na Ukrajinu se země na východní hranici NATO začaly důsledně připravovat na možnost ozbrojeného střetu. Všechna odvětví, od armády přes policii, hasiče až po nemocnice a zdravotníky, se zapojují do cvičení, která testují jejich schopnosti zvládat krizové situace. „Není otázka jestli, ale kdy k útoku dojde,“ varuje Ragnar Vaiknemets z Estonské zdravotní správy.
Východoevropské země, které ještě nedávno byly pod sovětskou nadvládou, si uvědomují, jak rychle může válka dorazit. „Máme špatné sousedy – Rusko a Bělorusko,“ říká litevský náměstek ministra zdravotnictví Daniel Naumovas. Klíčový strategický průchod zvaný Suvalkský průlom, spojující NATO s Pobaltím, je podle něj zranitelný a v ohrožení.
Válečný konflikt na Ukrajině ukázal, že zdravotnická zařízení a civilní infrastruktura nejsou ušetřeny ruských útoků. Nemocnice blízko hranic EU, jako je například Vilnius University Hospital Santaros Clinics, proto budují podzemní zázemí, krizové sklady, heliporty a systémy, které umožní provoz i při výpadku elektřiny a vody.
V Estonsku kromě těžkých vest pro záchranáře připravují i satelitní telefony pro případ kolapsu běžných komunikačních sítí a plánují vytvoření nezávislé internetové sítě. Do systému zdravotní péče jsou instalovány generátory, aby nemocnice byly soběstačné i při výpadku elektrické energie, což je zkušenost načerpaná přímo z ukrajinského bojiště.
Mnohé nemocnice jsou stále postaveny podle sovětského modelu – velké, komplexní budovy, snadno zranitelné. Proto zdravotnická zařízení hledají způsoby, jak rychle přeměnit sklepy na operační sály, protože práce v horních patrech by znamenala velké riziko. Také se pořizují mobilní zdravotnické jednotky pro rychlé nasazení v krizových situacích.
Kapacita intenzivní péče je v Evropě běžně na úrovni 11,5 lůžek na 100 000 obyvatel, ale válečné potřeby mohou vyžadovat i trojnásobek této kapacity. Udržet vysoký provoz operačních sálů po dlouhé týdny by představovalo obrovskou výzvu, navíc se očekávají kritické nedostatky zásob krve a kyslíku.
I ty nejlépe připravené nemocnice potřebují zásoby léků, materiálu a vybavení. Pobaltí proto intenzivně hromadí zásoby traumatologických sad, ortopedických pomůcek a dalších nezbytností, aby mohly fungovat, než se dostanou dodávky od spojenců. NATO hraje klíčovou roli v zabezpečení dodávek.
Po zkušenostech s pandemií covidu-19 mají některé země povinnost udržovat minimálně tři měsíce zásoby léků, což pomáhá i nyní. Nicméně malé země čelí riziku, že jejich zásoby budou rychle vyčerpány nebo zasaženy přímo konfliktem. Proto musí EU koordinovat, jak a kde budou tyto zdroje distribuovány, protože jednotný evropský přístup je nezbytný.
Základním problémem je však nejen vybavení, ale i personál. Zdravotníci jsou často už dnes přepracovaní a poddimenzovaní. V Pobaltí je na jednoho obyvatele přibližně polovina zdravotníků oproti Německu. Navíc část zdravotnických pracovníků by v případě války mohla odejít – průzkumy ukazují, že zhruba čtvrtina zdravotníků by mohla během konfliktu opustit své místo, zatímco méně než 40 % by zůstalo.
„Není jisté, kdo zůstane a kdo uteče,“ říká Vaiknemets. Ujistit personál a jejich rodiny o bezpečnosti je klíčové, protože lidé jsou lidské bytosti, pro které je rodina na prvním místě. Někteří lékaři, například v Lotyšsku, otevřeně hovoří o obavách z nuceného odloučení od dětí a složité situace, kterou by museli čelit.
Některé nemocnice již vyžadují, aby personál podepsal závazek k práci v případě válečného stavu. Školení a vojenské cvičení jsou novou realitou pro zdravotnické profesionály, kteří musí být připraveni zvládnout nejen běžnou péči, ale také zranění, která se v míru téměř nevyskytují – střelné rány, amputace, popáleniny či poranění hlavy a páteře.
Konflikt by nepoznamenal jen přímé bojiště. Díky dalekonosným raketám a dronům mohou být zasaženy nemocnice a civilní infrastruktury stovky kilometrů od fronty. Proto musí být připraveny i země vzdálenější od fronty, které by mohly přijímat pacienty a uprchlíky.
Evropská solidarita bude v tomto ohledu tvrdě zkoušena. V případě zániku státu, jako by to mohlo být v případě přímého napadení Pobaltí, musí EU převzít zodpovědnost za obyvatelstvo. Podpora, financování a koordinace péče o civilní i vojenské oběti, stejně jako uprchlíky, bude zásadní.
Nikdo neví, kdy – nebo zda vůbec – válka dorazí, ale státy na východní hranici NATO jednají podle hesla: připravit se na nejhorší, doufat v nejlepší. Jak říká Ragnar Vaiknemets: „Krizová situace nikdy neohlásí svůj příchod.“
Napětí mezi Teheránem a Washingtonem v posledních dnech výrazně vzrostlo poté, co Írán předložil nový čtrnáctibodový mírový plán zaměřený na ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Jednání mezi oběma zeměmi jsou na mrtvém bodě již od vyhlášení příměří z 8. dubna a dosud proběhlo pouze jedno kolo přímých rozhovorů. Revoluční gardy v neděli vzkázaly Spojeným státům, že si musí vybrat mezi „nemožnou“ vojenskou operací a pro ně „špatnou dohodou“.
Evropští politici a bezpečnostní experti vyjadřují rostoucí obavy z takzvaného „okna příležitosti“, které se pro ruského prezidenta Vladimira Putina otevírá v příštích dvou letech. Panují obavy, že by Kreml mohl využít období, kdy jsou Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa vnitřně rozděleny a Evropská unie teprve buduje své vojenské kapacity, k testování odhodlání NATO a jeho článku 5 o vzájemné obraně.
Situace v Hormuzském průlivu se dále dramatizuje. Jižní Korea v pondělí oznámila, že jednu z jejích nákladních lodí operujících v tomto strategickém průplavu zasáhl výbuch a následný požár. Incident se stal v době, kdy je tato klíčová blízkovýchodní vodní cesta fakticky zablokována v důsledku americko-izraelských útoků na Írán.
Francie podniká zásadní krok v proměně evropské bezpečnosti. Prezident Emmanuel Macron představil ambiciózní iniciativu „dissuasion avancée“ (předsunuté odstrašování), která má za cíl integrovat evropské partnery do francouzských jaderných struktur. Jde o historický posun v doktríně Paříže, která byla dříve v otázkách svého jaderného arzenálu (Force de Frappe) striktně izolacionistická.
Tradiční ruské oslavy Dne vítězství 9. května by letos mohly mít nezvané hosty. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naznačil, že Kyjev uvažuje o vyslání dronů přímo nad Moskvu. Kreml v reakci na rostoucí hrozbu zavádí mimořádná bezpečnostní opatření, která výrazně omezí život v ruské metropoli.
Íránské úřady v pondělí oznámily popravu tří mužů obviněných v souvislosti s vlnou politických protestů, které zemí zmítaly letos v lednu. Tento krok přichází v době eskalující války se Spojenými státy a Izraelem a podle lidskoprávních aktivistů je součástí širší kampaně, která má prostřednictvím téměř každodenních poprav zastrašit íránskou společnost.
Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová přiznala, že rozhodnutí Spojených států stáhnout tisíce vojáků z Německa evropské lídry zaskočilo. Kallasová to uvedla na summitu Evropského politického společenství v arménském Jerevanu s tím, že ačkoliv se o snižování americké přítomnosti v Evropě hovořilo dlouho, načasování oznámení je nečekané.
Americké centrální velení (CENTCOM) důrazně popřelo zprávy íránských médií, podle kterých měly íránské revoluční gardy zasáhnout americkou válečnou loď v Hormuzském průlivu. Podle íránské agentury Fars byla americká fregata zasažena dvěma střelami poté, co ignorovala varování íránského námořnictva a pokusila se proplout strategickou vodní cestou poblíž ostrova Jask.
Írán sice zatím nečelí úplnému hospodářskému kolapsu, který mu předpovídal Donald Trump, ale kombinace válečných škod a rozvrácené ekonomiky staví teheránské elity před zásadní otázku, jak tvrdý postoj si mohou dovolit vůči americkým vyjednavačům zachovat. Podle odhadů kolujících v íránských médiích dosahují škody způsobené americko-izraelskými útoky devítinásobku loňského státního rozpočtu. Rozvojový program OSN navíc varuje, že do chudoby by mohly upadnout další čtyři miliony Íránců.
Polský prezident Karol Nawrocki jmenoval radu, jejímž úkolem je vypracovat návrh nové ústavy. K oznámení členů tohoto poradního orgánu došlo symbolicky v neděli 3. května, tedy v den, kdy si Polsko připomíná svůj svátek ústavy. Rada je složena především z osobností blízkých nacionalistické straně Právo a spravedlnost (PiS), která Nawrockého v jeho politickém působení podporuje.
Jerevan se stal dějištěm bezprecedentních diplomatických jednání, když do Arménie v pondělí zamířilo více než 30 evropských lídrů spolu s kanadským premiérem. Účastní se summitu Evropského politického společenství (EPC), na který v úterý naváže vůbec první bilaterální summit EU-Arménie. Tato událost má obrovský symbolický význam pro zemi s necelými třemi miliony obyvatel, která byla dlouhodobě považována za nejbližšího spojence Ruska v Zakavkazsku.
Kreml dramaticky zpřísnil osobní bezpečnost prezidenta Vladimira Putina. Podle zprávy evropské zpravodajské služby, kterou získala stanice CNN, byla v domovech blízkých spolupracovníků instalována sledovací zařízení. Tato nová opatření jsou reakcí na vlnu atentátů na vysoké ruské vojenské činitele a rostoucí obavy z možného státního převratu.
