Evropské země na východním okraji NATO čelí novému a znepokojivému trendu – plánování zdravotní péče ve válečných podmínkách už není jen hypotetickým scénářem. Od zásobování traumatologickými sadami určenými pro hromadné oběti, přes výzbroj záchranářů těžkou balistickou ochranou až po přesuny operačních sálů do podzemí – přípravy na možný konflikt nabývají konkrétních podob. Válka už není vzdálenou hrozbou, ale realitou, na kterou se musí země připravit.
Příběh Martyny Veroniky Noreikaitė, paramedičky z Litvy, vystihuje atmosféru, která v regionu panuje. Její první zkušenost s masovým zraněním nastala během vojenských cvičení „Železný vlk“ v městě Jonava, kde simulace výbuchu v místní škole vnesla chaos, paniku a nejistotu do každodenní rutiny zdravotníků. „Když vidíte paniku a slyšíte křik, nevíte, co dělat. Zapomenete všechno, co jste se naučili,“ popisuje.
Situace není ojedinělá. Po ruské invazi na Ukrajinu se země na východní hranici NATO začaly důsledně připravovat na možnost ozbrojeného střetu. Všechna odvětví, od armády přes policii, hasiče až po nemocnice a zdravotníky, se zapojují do cvičení, která testují jejich schopnosti zvládat krizové situace. „Není otázka jestli, ale kdy k útoku dojde,“ varuje Ragnar Vaiknemets z Estonské zdravotní správy.
Východoevropské země, které ještě nedávno byly pod sovětskou nadvládou, si uvědomují, jak rychle může válka dorazit. „Máme špatné sousedy – Rusko a Bělorusko,“ říká litevský náměstek ministra zdravotnictví Daniel Naumovas. Klíčový strategický průchod zvaný Suvalkský průlom, spojující NATO s Pobaltím, je podle něj zranitelný a v ohrožení.
Válečný konflikt na Ukrajině ukázal, že zdravotnická zařízení a civilní infrastruktura nejsou ušetřeny ruských útoků. Nemocnice blízko hranic EU, jako je například Vilnius University Hospital Santaros Clinics, proto budují podzemní zázemí, krizové sklady, heliporty a systémy, které umožní provoz i při výpadku elektřiny a vody.
V Estonsku kromě těžkých vest pro záchranáře připravují i satelitní telefony pro případ kolapsu běžných komunikačních sítí a plánují vytvoření nezávislé internetové sítě. Do systému zdravotní péče jsou instalovány generátory, aby nemocnice byly soběstačné i při výpadku elektrické energie, což je zkušenost načerpaná přímo z ukrajinského bojiště.
Mnohé nemocnice jsou stále postaveny podle sovětského modelu – velké, komplexní budovy, snadno zranitelné. Proto zdravotnická zařízení hledají způsoby, jak rychle přeměnit sklepy na operační sály, protože práce v horních patrech by znamenala velké riziko. Také se pořizují mobilní zdravotnické jednotky pro rychlé nasazení v krizových situacích.
Kapacita intenzivní péče je v Evropě běžně na úrovni 11,5 lůžek na 100 000 obyvatel, ale válečné potřeby mohou vyžadovat i trojnásobek této kapacity. Udržet vysoký provoz operačních sálů po dlouhé týdny by představovalo obrovskou výzvu, navíc se očekávají kritické nedostatky zásob krve a kyslíku.
I ty nejlépe připravené nemocnice potřebují zásoby léků, materiálu a vybavení. Pobaltí proto intenzivně hromadí zásoby traumatologických sad, ortopedických pomůcek a dalších nezbytností, aby mohly fungovat, než se dostanou dodávky od spojenců. NATO hraje klíčovou roli v zabezpečení dodávek.
Po zkušenostech s pandemií covidu-19 mají některé země povinnost udržovat minimálně tři měsíce zásoby léků, což pomáhá i nyní. Nicméně malé země čelí riziku, že jejich zásoby budou rychle vyčerpány nebo zasaženy přímo konfliktem. Proto musí EU koordinovat, jak a kde budou tyto zdroje distribuovány, protože jednotný evropský přístup je nezbytný.
Základním problémem je však nejen vybavení, ale i personál. Zdravotníci jsou často už dnes přepracovaní a poddimenzovaní. V Pobaltí je na jednoho obyvatele přibližně polovina zdravotníků oproti Německu. Navíc část zdravotnických pracovníků by v případě války mohla odejít – průzkumy ukazují, že zhruba čtvrtina zdravotníků by mohla během konfliktu opustit své místo, zatímco méně než 40 % by zůstalo.
„Není jisté, kdo zůstane a kdo uteče,“ říká Vaiknemets. Ujistit personál a jejich rodiny o bezpečnosti je klíčové, protože lidé jsou lidské bytosti, pro které je rodina na prvním místě. Někteří lékaři, například v Lotyšsku, otevřeně hovoří o obavách z nuceného odloučení od dětí a složité situace, kterou by museli čelit.
Některé nemocnice již vyžadují, aby personál podepsal závazek k práci v případě válečného stavu. Školení a vojenské cvičení jsou novou realitou pro zdravotnické profesionály, kteří musí být připraveni zvládnout nejen běžnou péči, ale také zranění, která se v míru téměř nevyskytují – střelné rány, amputace, popáleniny či poranění hlavy a páteře.
Konflikt by nepoznamenal jen přímé bojiště. Díky dalekonosným raketám a dronům mohou být zasaženy nemocnice a civilní infrastruktury stovky kilometrů od fronty. Proto musí být připraveny i země vzdálenější od fronty, které by mohly přijímat pacienty a uprchlíky.
Evropská solidarita bude v tomto ohledu tvrdě zkoušena. V případě zániku státu, jako by to mohlo být v případě přímého napadení Pobaltí, musí EU převzít zodpovědnost za obyvatelstvo. Podpora, financování a koordinace péče o civilní i vojenské oběti, stejně jako uprchlíky, bude zásadní.
Nikdo neví, kdy – nebo zda vůbec – válka dorazí, ale státy na východní hranici NATO jednají podle hesla: připravit se na nejhorší, doufat v nejlepší. Jak říká Ragnar Vaiknemets: „Krizová situace nikdy neohlásí svůj příchod.“
Donald Trump oznámil, že po Harvardově univerzitě bude požadovat odškodné ve výši jedné miliardy dolarů. Toto prohlášení představuje další vyostření dlouhodobého sporu mezi jeho administrativou a prestižní institucí. Krok přichází poté, co deník New York Times informoval o tom, že americká vláda musela během vyjednávání s univerzitou ustoupit od svého původního požadavku na zaplacení 200 milionů dolarů.
Čína se stala první zemí na světě, která zakázala používání skrytých klik u elektromobilů. Tento kontroverzní designový prvek, který zpopularizovala společnost Tesla miliardáře Elona Muska, nyní čelí restrikcím kvůli bezpečnosti. Rozhodnutí přichází v době, kdy jsou elektrická vozidla pod přísným dohledem regulátorů po několika tragických nehodách. V Číně došlo mimo jiné ke dvěma smrtelným haváriím vozů značky Xiaomi, u nichž existuje podezření, že výpadek proudu zabránil otevření dveří.
Už několik dní vyhlíželi posluchači Evropy 2 pondělní ráno. Moderátor Leoš Mareš je totiž navnadil na avizovanou účast legendární herečky Jiřiny Bohdalové, která lidi nepochybně nezklamala. Do vysílání dorazila i s výrazně mladším kolegou Jakubem Prachařem a dalším moderátorem Liborem Boučkem.
Tisíce Čechů v neděli demonstrovaly v centru Prahy na podporu prezidenta Petra Pavla v souvislosti se sporem mezi hlavou státu a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Na pódiu vystoupili i několik umělců, se kterými si chce promluvit ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé).
Důležitým aktérem sporu mezi prezidentem Petrem Pavlem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) je poradce hlavy státu Petr Kolář. Právě na jeho telefon dorazily tolik diskutované esemesky. Kolář se nyní poprvé od začátku kauzy vyjádřil.
V USA se předávaly hudební ceny Grammy a ke slavnostnímu ceremoniálu se vyjádřil i americký prezident Donald Trump. Moderátorovi Trevoru Noahovi dokonce za některé výroky ohledně údajných Trumpových kontaktů s finančníkem Jeffreym Epsteinem pohrozil žalobou.
Nástrahy zimního počasí jsou různé a projeví se i během prvního ryze únorového týdne. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal varování před námrazou. Její tloušťka může být větší než tři centimetry, upozornili meteorologové. Problémy navíc přetrvají až do středy.
Dělba moci, volby a svoboda projevu brání státu v efektivním vládnutí. To je hlavní teze eseje „Digitální legitimita“, kterou pro nový režimní časopis napsal poradce Kremlu pro vnitřní politiku Gleb Kuzněcov. Podle něj jsou obyvatelé takzvaných neliberálních režimů ochotni vyměnit demokratické svobody za pohodlí a bezplatné digitální služby.
V České republice vypukla hluboká politická krize, kterou odstartoval ostrý střet mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládní stranou Motoristé sobě, píše ukrajinský tisk. Připomíná, že napětí eskalovalo poté, co hlava státu odmítla jmenovat čestného předsedu Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí, což vedlo k bezprecedentnímu obvinění z vydírání.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová se skepticky vyjádřila k myšlence vybudování společné evropské armády, která by fungovala nezávisle na NATO. Podle ní zastánci tohoto nápadu nedomysleli praktické dopady takového kroku. Jako bývalá premiérka zdůraznila, že každý stát má pouze jednu armádu a jeden rozpočet na obranu, tudíž nelze vedle stávajících sil vytvářet další separátní vojsko.
Bývalý šéf Evropské centrální banky a italský expremiér Mario Draghi varuje, že stávající globální ekonomický řád je již minulostí. Ve svém projevu na univerzitě KU Leuven v Belgii označil dosavadní systém za „mrtvý“. Podle něj však největší hrozbu nepředstavuje samotný rozpad starých pořádků, ale to, co je v budoucnu nahradí.
Administrativa Donalda Trumpa v posledních měsících prezentuje vysoké náklady na elektřinu jako problém, který se týká především demokratických států. Ačkoliv Kalifornie či Massachusetts skutečně patří k nejdražším regionům, federální data ukazují, že ceny rostou po celých Spojených státech. Výrazné zdražení zaznamenaly i republikánské státy jako Ohio nebo Pensylvánie.
