Evropské země na východním okraji NATO čelí novému a znepokojivému trendu – plánování zdravotní péče ve válečných podmínkách už není jen hypotetickým scénářem. Od zásobování traumatologickými sadami určenými pro hromadné oběti, přes výzbroj záchranářů těžkou balistickou ochranou až po přesuny operačních sálů do podzemí – přípravy na možný konflikt nabývají konkrétních podob. Válka už není vzdálenou hrozbou, ale realitou, na kterou se musí země připravit.
Příběh Martyny Veroniky Noreikaitė, paramedičky z Litvy, vystihuje atmosféru, která v regionu panuje. Její první zkušenost s masovým zraněním nastala během vojenských cvičení „Železný vlk“ v městě Jonava, kde simulace výbuchu v místní škole vnesla chaos, paniku a nejistotu do každodenní rutiny zdravotníků. „Když vidíte paniku a slyšíte křik, nevíte, co dělat. Zapomenete všechno, co jste se naučili,“ popisuje.
Situace není ojedinělá. Po ruské invazi na Ukrajinu se země na východní hranici NATO začaly důsledně připravovat na možnost ozbrojeného střetu. Všechna odvětví, od armády přes policii, hasiče až po nemocnice a zdravotníky, se zapojují do cvičení, která testují jejich schopnosti zvládat krizové situace. „Není otázka jestli, ale kdy k útoku dojde,“ varuje Ragnar Vaiknemets z Estonské zdravotní správy.
Východoevropské země, které ještě nedávno byly pod sovětskou nadvládou, si uvědomují, jak rychle může válka dorazit. „Máme špatné sousedy – Rusko a Bělorusko,“ říká litevský náměstek ministra zdravotnictví Daniel Naumovas. Klíčový strategický průchod zvaný Suvalkský průlom, spojující NATO s Pobaltím, je podle něj zranitelný a v ohrožení.
Válečný konflikt na Ukrajině ukázal, že zdravotnická zařízení a civilní infrastruktura nejsou ušetřeny ruských útoků. Nemocnice blízko hranic EU, jako je například Vilnius University Hospital Santaros Clinics, proto budují podzemní zázemí, krizové sklady, heliporty a systémy, které umožní provoz i při výpadku elektřiny a vody.
V Estonsku kromě těžkých vest pro záchranáře připravují i satelitní telefony pro případ kolapsu běžných komunikačních sítí a plánují vytvoření nezávislé internetové sítě. Do systému zdravotní péče jsou instalovány generátory, aby nemocnice byly soběstačné i při výpadku elektrické energie, což je zkušenost načerpaná přímo z ukrajinského bojiště.
Mnohé nemocnice jsou stále postaveny podle sovětského modelu – velké, komplexní budovy, snadno zranitelné. Proto zdravotnická zařízení hledají způsoby, jak rychle přeměnit sklepy na operační sály, protože práce v horních patrech by znamenala velké riziko. Také se pořizují mobilní zdravotnické jednotky pro rychlé nasazení v krizových situacích.
Kapacita intenzivní péče je v Evropě běžně na úrovni 11,5 lůžek na 100 000 obyvatel, ale válečné potřeby mohou vyžadovat i trojnásobek této kapacity. Udržet vysoký provoz operačních sálů po dlouhé týdny by představovalo obrovskou výzvu, navíc se očekávají kritické nedostatky zásob krve a kyslíku.
I ty nejlépe připravené nemocnice potřebují zásoby léků, materiálu a vybavení. Pobaltí proto intenzivně hromadí zásoby traumatologických sad, ortopedických pomůcek a dalších nezbytností, aby mohly fungovat, než se dostanou dodávky od spojenců. NATO hraje klíčovou roli v zabezpečení dodávek.
Po zkušenostech s pandemií covidu-19 mají některé země povinnost udržovat minimálně tři měsíce zásoby léků, což pomáhá i nyní. Nicméně malé země čelí riziku, že jejich zásoby budou rychle vyčerpány nebo zasaženy přímo konfliktem. Proto musí EU koordinovat, jak a kde budou tyto zdroje distribuovány, protože jednotný evropský přístup je nezbytný.
Základním problémem je však nejen vybavení, ale i personál. Zdravotníci jsou často už dnes přepracovaní a poddimenzovaní. V Pobaltí je na jednoho obyvatele přibližně polovina zdravotníků oproti Německu. Navíc část zdravotnických pracovníků by v případě války mohla odejít – průzkumy ukazují, že zhruba čtvrtina zdravotníků by mohla během konfliktu opustit své místo, zatímco méně než 40 % by zůstalo.
„Není jisté, kdo zůstane a kdo uteče,“ říká Vaiknemets. Ujistit personál a jejich rodiny o bezpečnosti je klíčové, protože lidé jsou lidské bytosti, pro které je rodina na prvním místě. Někteří lékaři, například v Lotyšsku, otevřeně hovoří o obavách z nuceného odloučení od dětí a složité situace, kterou by museli čelit.
Některé nemocnice již vyžadují, aby personál podepsal závazek k práci v případě válečného stavu. Školení a vojenské cvičení jsou novou realitou pro zdravotnické profesionály, kteří musí být připraveni zvládnout nejen běžnou péči, ale také zranění, která se v míru téměř nevyskytují – střelné rány, amputace, popáleniny či poranění hlavy a páteře.
Konflikt by nepoznamenal jen přímé bojiště. Díky dalekonosným raketám a dronům mohou být zasaženy nemocnice a civilní infrastruktury stovky kilometrů od fronty. Proto musí být připraveny i země vzdálenější od fronty, které by mohly přijímat pacienty a uprchlíky.
Evropská solidarita bude v tomto ohledu tvrdě zkoušena. V případě zániku státu, jako by to mohlo být v případě přímého napadení Pobaltí, musí EU převzít zodpovědnost za obyvatelstvo. Podpora, financování a koordinace péče o civilní i vojenské oběti, stejně jako uprchlíky, bude zásadní.
Nikdo neví, kdy – nebo zda vůbec – válka dorazí, ale státy na východní hranici NATO jednají podle hesla: připravit se na nejhorší, doufat v nejlepší. Jak říká Ragnar Vaiknemets: „Krizová situace nikdy neohlásí svůj příchod.“
V nejbližší budoucnosti se nepočítá se setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Uvedl to pro The Guardian představitel Bílého domu.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy nastoupil v Paříži do vězení, kde začal vykonávat pětiletý trest za zločinné spiknutí. Trest mu byl uložen soudem za machinace s cílem získat finanční prostředky pro jeho volební kampaň od režimu zesnulého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího.
Odsouzení Juraje Cintuly na 21 let vězení za pokus o vraždu slovenského premiéra Roberta Fica připomíná, že i v demokracii může politická nenávist snadno přerůst v čin. Cintula se tak zařadil po bok dalších atentátníků, jejichž činy v posledních dekádách otřásly Evropou a Severní Amerikou – od vrahů Jo Coxové a Davida Amesse po fanatiky, jako byli Volkert van der Graaf, Jared Loughner či Robert Bowers. Každý z těchto případů ukazuje jinou podobu radikalizace, ale všechny sdělují stejnou pravdu, že demokracie se musí bránit i proti těm, kdo na ni útočí zevnitř.
Potenciálně toxické chemikálie se stále nacházejí v kosmetických produktech, které denně používáme na obličej, tělo a vlasy. Nedávný díl nemocničního seriálu "The Pitt" upozornil na otravu rtutí u influencerky, která propagovala dovezený pleťový krém. Epizoda, která se inspirovala skutečným životem, upozorňuje na riziko, které číhá v našich koupelnách.
Inovace postupují rychleji než kdy dříve. Svět zažívá rychlý vzestup umělé inteligence, autonomních vozidel a masové zavádění zelené energie. Globální inovační index (GII) 2025, který každoročně publikuje Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO), se zaměřuje na země a metropolitní klastry, jež posouvají největší pokrok. Hodnotí se přitom investiční vzorce, technologický pokrok, míra osvojení a celkový socioekonomický dopad. Přední stovka klastrů, od San Francisca po Šen-čen, generuje více než 70 % globálních patentů a aktivit rizikového kapitálu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotním televizním rozhovoru varoval, že válka v Gaze neskončí, dokud nebude Hamás odzbrojen a palestinské území demilitarizováno. Toto prohlášení přišlo v době, kdy americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že má "věrohodné zprávy" o tom, že Hamás plánuje útok proti civilistům v Gaze. USA varovaly, že by to bylo porušení příměří. Podrobnosti o povaze hrozby nebyly zveřejněny.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) zaskočil občany tím, když se během jednání o nové vládě, kterou jeho hnutí sestavuje jako vítěz voleb, rozhodl odjet na dovolenou. Babiš nicméně zdůraznil, že "maká" i během osobního volna.
Karel Šíp už letos oslavil kulaté 80. narozeniny a brzy oslaví neuvěřitelných 20 let na televizní obrazovce se svou Všechnopárty. Veřejně dostupné informace hovoří o tom, že s Českou televizí má smlouvu do konce letošního roku. Co bude dál?
Americká vesmírná agentura NASA by mohla odstavit společnost SpaceX a vybrat jinou firmu, která by dopravila astronauty na Měsíc koncem tohoto desetiletí. Naznačil to úřadující šéf NASA Sean Duffy během pondělního vystoupení v televizi. Duffy zdůraznil, že SpaceX, která má kontrakt v hodnotě 2,9 miliardy dolarů na lunární modul, zaostává za plánem. To by mohlo ohrozit snahy NASA vrátit lidstvo na Měsíc dříve než Čína v rámci nového vesmírného závodu.
Dne 2. září se prezident Donald Trump podělil o rozmazané video amerického raketového útoku proti plavidlu v mezinárodních vodách, které podle něj převáželo skupinu "narkoteroristů" z Venezuely. Tento útok měl být prvním z mnoha proti gangu Tren de Aragua, kartelu, který Trumpova administrativa označila hned první den ve funkci za teroristickou organizaci. To navzdory faktu, že kartel neprovedl útoky na Spojené státy.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přislíbila úpravu klíčových "zelených" zákonů, aby si zajistila podporu pro nový klimatický cíl Evropské unie. V dopise, který byl v pondělí rozeslán národním lídrům, nastínila plány na změnu pravidel EU pro oceňování uhlíku a pro klimatické cíle týkající se lesů (LULUCF).
Americký viceprezident JD Vance přiletěl do Izraele v doprovodu své manželky Ushy. Očekává se, že se zítra v Jeruzalémě setká s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a prezidentem Isaacem Herzogem. Hlavním cílem Vanceovy návštěvy je projednat další implementaci a upevnění křehkého příměří v Gaze.
