Evropské země na východním okraji NATO čelí novému a znepokojivému trendu – plánování zdravotní péče ve válečných podmínkách už není jen hypotetickým scénářem. Od zásobování traumatologickými sadami určenými pro hromadné oběti, přes výzbroj záchranářů těžkou balistickou ochranou až po přesuny operačních sálů do podzemí – přípravy na možný konflikt nabývají konkrétních podob. Válka už není vzdálenou hrozbou, ale realitou, na kterou se musí země připravit.
Příběh Martyny Veroniky Noreikaitė, paramedičky z Litvy, vystihuje atmosféru, která v regionu panuje. Její první zkušenost s masovým zraněním nastala během vojenských cvičení „Železný vlk“ v městě Jonava, kde simulace výbuchu v místní škole vnesla chaos, paniku a nejistotu do každodenní rutiny zdravotníků. „Když vidíte paniku a slyšíte křik, nevíte, co dělat. Zapomenete všechno, co jste se naučili,“ popisuje.
Situace není ojedinělá. Po ruské invazi na Ukrajinu se země na východní hranici NATO začaly důsledně připravovat na možnost ozbrojeného střetu. Všechna odvětví, od armády přes policii, hasiče až po nemocnice a zdravotníky, se zapojují do cvičení, která testují jejich schopnosti zvládat krizové situace. „Není otázka jestli, ale kdy k útoku dojde,“ varuje Ragnar Vaiknemets z Estonské zdravotní správy.
Východoevropské země, které ještě nedávno byly pod sovětskou nadvládou, si uvědomují, jak rychle může válka dorazit. „Máme špatné sousedy – Rusko a Bělorusko,“ říká litevský náměstek ministra zdravotnictví Daniel Naumovas. Klíčový strategický průchod zvaný Suvalkský průlom, spojující NATO s Pobaltím, je podle něj zranitelný a v ohrožení.
Válečný konflikt na Ukrajině ukázal, že zdravotnická zařízení a civilní infrastruktura nejsou ušetřeny ruských útoků. Nemocnice blízko hranic EU, jako je například Vilnius University Hospital Santaros Clinics, proto budují podzemní zázemí, krizové sklady, heliporty a systémy, které umožní provoz i při výpadku elektřiny a vody.
V Estonsku kromě těžkých vest pro záchranáře připravují i satelitní telefony pro případ kolapsu běžných komunikačních sítí a plánují vytvoření nezávislé internetové sítě. Do systému zdravotní péče jsou instalovány generátory, aby nemocnice byly soběstačné i při výpadku elektrické energie, což je zkušenost načerpaná přímo z ukrajinského bojiště.
Mnohé nemocnice jsou stále postaveny podle sovětského modelu – velké, komplexní budovy, snadno zranitelné. Proto zdravotnická zařízení hledají způsoby, jak rychle přeměnit sklepy na operační sály, protože práce v horních patrech by znamenala velké riziko. Také se pořizují mobilní zdravotnické jednotky pro rychlé nasazení v krizových situacích.
Kapacita intenzivní péče je v Evropě běžně na úrovni 11,5 lůžek na 100 000 obyvatel, ale válečné potřeby mohou vyžadovat i trojnásobek této kapacity. Udržet vysoký provoz operačních sálů po dlouhé týdny by představovalo obrovskou výzvu, navíc se očekávají kritické nedostatky zásob krve a kyslíku.
I ty nejlépe připravené nemocnice potřebují zásoby léků, materiálu a vybavení. Pobaltí proto intenzivně hromadí zásoby traumatologických sad, ortopedických pomůcek a dalších nezbytností, aby mohly fungovat, než se dostanou dodávky od spojenců. NATO hraje klíčovou roli v zabezpečení dodávek.
Po zkušenostech s pandemií covidu-19 mají některé země povinnost udržovat minimálně tři měsíce zásoby léků, což pomáhá i nyní. Nicméně malé země čelí riziku, že jejich zásoby budou rychle vyčerpány nebo zasaženy přímo konfliktem. Proto musí EU koordinovat, jak a kde budou tyto zdroje distribuovány, protože jednotný evropský přístup je nezbytný.
Základním problémem je však nejen vybavení, ale i personál. Zdravotníci jsou často už dnes přepracovaní a poddimenzovaní. V Pobaltí je na jednoho obyvatele přibližně polovina zdravotníků oproti Německu. Navíc část zdravotnických pracovníků by v případě války mohla odejít – průzkumy ukazují, že zhruba čtvrtina zdravotníků by mohla během konfliktu opustit své místo, zatímco méně než 40 % by zůstalo.
„Není jisté, kdo zůstane a kdo uteče,“ říká Vaiknemets. Ujistit personál a jejich rodiny o bezpečnosti je klíčové, protože lidé jsou lidské bytosti, pro které je rodina na prvním místě. Někteří lékaři, například v Lotyšsku, otevřeně hovoří o obavách z nuceného odloučení od dětí a složité situace, kterou by museli čelit.
Některé nemocnice již vyžadují, aby personál podepsal závazek k práci v případě válečného stavu. Školení a vojenské cvičení jsou novou realitou pro zdravotnické profesionály, kteří musí být připraveni zvládnout nejen běžnou péči, ale také zranění, která se v míru téměř nevyskytují – střelné rány, amputace, popáleniny či poranění hlavy a páteře.
Konflikt by nepoznamenal jen přímé bojiště. Díky dalekonosným raketám a dronům mohou být zasaženy nemocnice a civilní infrastruktury stovky kilometrů od fronty. Proto musí být připraveny i země vzdálenější od fronty, které by mohly přijímat pacienty a uprchlíky.
Evropská solidarita bude v tomto ohledu tvrdě zkoušena. V případě zániku státu, jako by to mohlo být v případě přímého napadení Pobaltí, musí EU převzít zodpovědnost za obyvatelstvo. Podpora, financování a koordinace péče o civilní i vojenské oběti, stejně jako uprchlíky, bude zásadní.
Nikdo neví, kdy – nebo zda vůbec – válka dorazí, ale státy na východní hranici NATO jednají podle hesla: připravit se na nejhorší, doufat v nejlepší. Jak říká Ragnar Vaiknemets: „Krizová situace nikdy neohlásí svůj příchod.“
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
