Rusku se otevírá dvouleté okno k útoku na státy NATO, varují politici i experti

Ruská armáda
Ruská armáda, foto: mil.ru
Klára Marková 4. května 2026 17:28
Sdílej:

Evropští politici a bezpečnostní experti vyjadřují rostoucí obavy z takzvaného „okna příležitosti“, které se pro ruského prezidenta Vladimira Putina otevírá v příštích dvou letech. Panují obavy, že by Kreml mohl využít období, kdy jsou Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa vnitřně rozděleny a Evropská unie teprve buduje své vojenské kapacity, k testování odhodlání NATO a jeho článku 5 o vzájemné obraně.

Podle finského europoslance Miky Aaltoly je situace kritická, protože USA se z Evropy částečně stahují, transatlantické vztahy jsou v krizi a EU zatím není schopna převzít plnou odpovědnost za svou bezpečnost. Přestože se přímá pozemní ofenzíva proti členskému státu NATO zdá být v tuto chvíli nepravděpodobná kvůli vyčerpání ruských sil na Ukrajině, odborníci varují před jinými formami agrese. Může jít o hybridní útoky, operace v Baltském moři nebo nasazení dronů proti „měkkým cílům“, jako jsou Arktické ostrovy, což by mělo za cíl vyvolat nejistotu, zda takový čin vůbec vyžaduje kolektivní vojenskou reakci.

Dalším faktorem, který zvyšuje napětí, je vnitropolitická situace v USA. Pokud by republikáni neuspěli v podzimních volbách do Kongresu, existuje riziko, že se prezident Trump ještě více vymezí proti NATO, aby si udobřil svou voličskou základnu. Nedávné oznámení o stažení 5 000 amerických vojáků z Německa a hrozby podobnými kroky v Itálii a Španělsku tyto obavy jen potvrzují. Polský premiér Donald Tusk v této souvislosti označil pokračující dezintegraci aliance za největší hrozbu pro transatlantické společenství.

Zatímco země sousedící s Ruskem, jako Finsko a Litva, bijí na poplach a vyzývají k okamžitým investicím do protiraketové obrany, v samotném NATO a v Estonsku panuje zdrženlivější postoj. Estonský prezident Alar Karis se domnívá, že Rusko má plné ruce práce na Ukrajině a postrádá kapacity pro otevření další fronty v Pobaltí. Podobně argumentují i někteří diplomaté z Bruselu, podle nichž Putinova ochota k riziku má své limity, zejména pokud není zřejmý okamžitý zisk.

Zastánci rázného postupu však varují, že falešný pocit bezpečí je to nejhorší, co může demokratické státy potkat, protože vede k podfinancování obrany. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha navíc upozornil na znepokojivé signály z Moskvy, která obviňuje pobaltské státy z poskytování vzdušného prostoru pro ukrajinské drony. Přestože se plný dopad zvýšených evropských výdajů na obranu projeví až kolem roku 2030, současná situace vyžaduje maximální ostražitost a jednotu, aby se předešlo fatálnímu ruskému podcenění odhodlání Západu.

Stalo se
Novinky
Ilustrační fotografie.

Důchody v roce 2027: Ministerstvo chce odměnit určitou skupinu lidí!

Nejočekávanější důchodovou změnou v příštím roce, která se dotkne opravdu každého, bude lednová změna výše penzí během pravidelné valorizace. Hodně lidí ale zajímají i záměry vlády ohledně výchovného. Co s ním bude? 

Počasí
Ilustrační fotografie.

První předpověď počasí na příští víkend: Noci mohou být pěkně nepříjemné!

Meteorologické modely už vidí až do příštího víkendu, který bude prvním ryze listopadovým. Podzim zkrátka pokročí do další fáze, což se projeví například na nočních teplotách. Budou totiž klesat pod nulu, vyplývá z předpovědi ČHMÚ. 

Novinky
Import a export

Nákupy z Číny přestávají být levné! V listopadu nastane další zlom

Od 1. listopadu se nákupy na asijských tržištích znovu prodraží. K tříeurovému clu, které Evropská unie zavedla v červenci, přibude manipulační poplatek ve výši dvou eur. Zásilky s několika druhy levného zboží se tak prodraží až o stovky korun. Podle Celní správy v červenci a srpnu klesl objem zboží, které do Česka putuje ze zemí mimo EU, meziročně o dvě třetiny. Asijská tržiště ale část zboží přesouvají do evropských skladů, odkud ho mohou zákazníkům posílat rychleji. 

Novinky
Komentář
Ilustrační fotografie.

Český zájem o výrobce slavných brýlí nese ovoce! Tady je důkaz

Akcie francouzsko-italské společnosti EssilorLuxottica, která vyrábí například světoznámé brýle Ray-Ban, zakončily říjen nejlepším měsíčním výsledkem od svého vzniku v roce 2018. Přispěla k tomu i předvčerejší nabídka českého miliardáře Michala Strnada na převzetí holdingu Delfin, který je největším akcionářem společnosti. Zatímco část italských dědiců nabídku za zhruba 730 miliard korun odmítá jako ohrožení národního průmyslového dědictví, burzovní investoři ji přijali příznivě.