Evropští politici a bezpečnostní experti vyjadřují rostoucí obavy z takzvaného „okna příležitosti“, které se pro ruského prezidenta Vladimira Putina otevírá v příštích dvou letech. Panují obavy, že by Kreml mohl využít období, kdy jsou Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa vnitřně rozděleny a Evropská unie teprve buduje své vojenské kapacity, k testování odhodlání NATO a jeho článku 5 o vzájemné obraně.
Podle finského europoslance Miky Aaltoly je situace kritická, protože USA se z Evropy částečně stahují, transatlantické vztahy jsou v krizi a EU zatím není schopna převzít plnou odpovědnost za svou bezpečnost. Přestože se přímá pozemní ofenzíva proti členskému státu NATO zdá být v tuto chvíli nepravděpodobná kvůli vyčerpání ruských sil na Ukrajině, odborníci varují před jinými formami agrese. Může jít o hybridní útoky, operace v Baltském moři nebo nasazení dronů proti „měkkým cílům“, jako jsou Arktické ostrovy, což by mělo za cíl vyvolat nejistotu, zda takový čin vůbec vyžaduje kolektivní vojenskou reakci.
Dalším faktorem, který zvyšuje napětí, je vnitropolitická situace v USA. Pokud by republikáni neuspěli v podzimních volbách do Kongresu, existuje riziko, že se prezident Trump ještě více vymezí proti NATO, aby si udobřil svou voličskou základnu. Nedávné oznámení o stažení 5 000 amerických vojáků z Německa a hrozby podobnými kroky v Itálii a Španělsku tyto obavy jen potvrzují. Polský premiér Donald Tusk v této souvislosti označil pokračující dezintegraci aliance za největší hrozbu pro transatlantické společenství.
Zatímco země sousedící s Ruskem, jako Finsko a Litva, bijí na poplach a vyzývají k okamžitým investicím do protiraketové obrany, v samotném NATO a v Estonsku panuje zdrženlivější postoj. Estonský prezident Alar Karis se domnívá, že Rusko má plné ruce práce na Ukrajině a postrádá kapacity pro otevření další fronty v Pobaltí. Podobně argumentují i někteří diplomaté z Bruselu, podle nichž Putinova ochota k riziku má své limity, zejména pokud není zřejmý okamžitý zisk.
Zastánci rázného postupu však varují, že falešný pocit bezpečí je to nejhorší, co může demokratické státy potkat, protože vede k podfinancování obrany. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha navíc upozornil na znepokojivé signály z Moskvy, která obviňuje pobaltské státy z poskytování vzdušného prostoru pro ukrajinské drony. Přestože se plný dopad zvýšených evropských výdajů na obranu projeví až kolem roku 2030, současná situace vyžaduje maximální ostražitost a jednotu, aby se předešlo fatálnímu ruskému podcenění odhodlání Západu.
Evropští politici a bezpečnostní experti vyjadřují rostoucí obavy z takzvaného „okna příležitosti“, které se pro ruského prezidenta Vladimira Putina otevírá v příštích dvou letech. Panují obavy, že by Kreml mohl využít období, kdy jsou Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa vnitřně rozděleny a Evropská unie teprve buduje své vojenské kapacity, k testování odhodlání NATO a jeho článku 5 o vzájemné obraně.
Situace v Hormuzském průlivu se dále dramatizuje. Jižní Korea v pondělí oznámila, že jednu z jejích nákladních lodí operujících v tomto strategickém průplavu zasáhl výbuch a následný požár. Incident se stal v době, kdy je tato klíčová blízkovýchodní vodní cesta fakticky zablokována v důsledku americko-izraelských útoků na Írán.
Francie podniká zásadní krok v proměně evropské bezpečnosti. Prezident Emmanuel Macron představil ambiciózní iniciativu „dissuasion avancée“ (předsunuté odstrašování), která má za cíl integrovat evropské partnery do francouzských jaderných struktur. Jde o historický posun v doktríně Paříže, která byla dříve v otázkách svého jaderného arzenálu (Force de Frappe) striktně izolacionistická.
Tradiční ruské oslavy Dne vítězství 9. května by letos mohly mít nezvané hosty. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naznačil, že Kyjev uvažuje o vyslání dronů přímo nad Moskvu. Kreml v reakci na rostoucí hrozbu zavádí mimořádná bezpečnostní opatření, která výrazně omezí život v ruské metropoli.
Íránské úřady v pondělí oznámily popravu tří mužů obviněných v souvislosti s vlnou politických protestů, které zemí zmítaly letos v lednu. Tento krok přichází v době eskalující války se Spojenými státy a Izraelem a podle lidskoprávních aktivistů je součástí širší kampaně, která má prostřednictvím téměř každodenních poprav zastrašit íránskou společnost.
Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová přiznala, že rozhodnutí Spojených států stáhnout tisíce vojáků z Německa evropské lídry zaskočilo. Kallasová to uvedla na summitu Evropského politického společenství v arménském Jerevanu s tím, že ačkoliv se o snižování americké přítomnosti v Evropě hovořilo dlouho, načasování oznámení je nečekané.
Americké centrální velení (CENTCOM) důrazně popřelo zprávy íránských médií, podle kterých měly íránské revoluční gardy zasáhnout americkou válečnou loď v Hormuzském průlivu. Podle íránské agentury Fars byla americká fregata zasažena dvěma střelami poté, co ignorovala varování íránského námořnictva a pokusila se proplout strategickou vodní cestou poblíž ostrova Jask.
Írán sice zatím nečelí úplnému hospodářskému kolapsu, který mu předpovídal Donald Trump, ale kombinace válečných škod a rozvrácené ekonomiky staví teheránské elity před zásadní otázku, jak tvrdý postoj si mohou dovolit vůči americkým vyjednavačům zachovat. Podle odhadů kolujících v íránských médiích dosahují škody způsobené americko-izraelskými útoky devítinásobku loňského státního rozpočtu. Rozvojový program OSN navíc varuje, že do chudoby by mohly upadnout další čtyři miliony Íránců.
Polský prezident Karol Nawrocki jmenoval radu, jejímž úkolem je vypracovat návrh nové ústavy. K oznámení členů tohoto poradního orgánu došlo symbolicky v neděli 3. května, tedy v den, kdy si Polsko připomíná svůj svátek ústavy. Rada je složena především z osobností blízkých nacionalistické straně Právo a spravedlnost (PiS), která Nawrockého v jeho politickém působení podporuje.
Jerevan se stal dějištěm bezprecedentních diplomatických jednání, když do Arménie v pondělí zamířilo více než 30 evropských lídrů spolu s kanadským premiérem. Účastní se summitu Evropského politického společenství (EPC), na který v úterý naváže vůbec první bilaterální summit EU-Arménie. Tato událost má obrovský symbolický význam pro zemi s necelými třemi miliony obyvatel, která byla dlouhodobě považována za nejbližšího spojence Ruska v Zakavkazsku.
Kreml dramaticky zpřísnil osobní bezpečnost prezidenta Vladimira Putina. Podle zprávy evropské zpravodajské služby, kterou získala stanice CNN, byla v domovech blízkých spolupracovníků instalována sledovací zařízení. Tato nová opatření jsou reakcí na vlnu atentátů na vysoké ruské vojenské činitele a rostoucí obavy z možného státního převratu.
Íránské vojenské velení vydalo ostré varování, ve kterém hrozí útokem na jakékoli cizí ozbrojené síly, které by se pokusily vstoupit do Hormuzského průlivu. Podle prohlášení sjednoceného velení íránské armády bude na americké nebo jiné zahraniční jednotky zaútočeno okamžitě po vstupu do této strategické vodní cesty. Armáda zdůraznila, že americké síly se musí držet mimo průliv, jinak budou čelit tvrdé reakci na jakoukoli hrozbu.