Evropští politici a bezpečnostní experti vyjadřují rostoucí obavy z takzvaného „okna příležitosti“, které se pro ruského prezidenta Vladimira Putina otevírá v příštích dvou letech. Panují obavy, že by Kreml mohl využít období, kdy jsou Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa vnitřně rozděleny a Evropská unie teprve buduje své vojenské kapacity, k testování odhodlání NATO a jeho článku 5 o vzájemné obraně.
Podle finského europoslance Miky Aaltoly je situace kritická, protože USA se z Evropy částečně stahují, transatlantické vztahy jsou v krizi a EU zatím není schopna převzít plnou odpovědnost za svou bezpečnost. Přestože se přímá pozemní ofenzíva proti členskému státu NATO zdá být v tuto chvíli nepravděpodobná kvůli vyčerpání ruských sil na Ukrajině, odborníci varují před jinými formami agrese. Může jít o hybridní útoky, operace v Baltském moři nebo nasazení dronů proti „měkkým cílům“, jako jsou Arktické ostrovy, což by mělo za cíl vyvolat nejistotu, zda takový čin vůbec vyžaduje kolektivní vojenskou reakci.
Dalším faktorem, který zvyšuje napětí, je vnitropolitická situace v USA. Pokud by republikáni neuspěli v podzimních volbách do Kongresu, existuje riziko, že se prezident Trump ještě více vymezí proti NATO, aby si udobřil svou voličskou základnu. Nedávné oznámení o stažení 5 000 amerických vojáků z Německa a hrozby podobnými kroky v Itálii a Španělsku tyto obavy jen potvrzují. Polský premiér Donald Tusk v této souvislosti označil pokračující dezintegraci aliance za největší hrozbu pro transatlantické společenství.
Zatímco země sousedící s Ruskem, jako Finsko a Litva, bijí na poplach a vyzývají k okamžitým investicím do protiraketové obrany, v samotném NATO a v Estonsku panuje zdrženlivější postoj. Estonský prezident Alar Karis se domnívá, že Rusko má plné ruce práce na Ukrajině a postrádá kapacity pro otevření další fronty v Pobaltí. Podobně argumentují i někteří diplomaté z Bruselu, podle nichž Putinova ochota k riziku má své limity, zejména pokud není zřejmý okamžitý zisk.
Zastánci rázného postupu však varují, že falešný pocit bezpečí je to nejhorší, co může demokratické státy potkat, protože vede k podfinancování obrany. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha navíc upozornil na znepokojivé signály z Moskvy, která obviňuje pobaltské státy z poskytování vzdušného prostoru pro ukrajinské drony. Přestože se plný dopad zvýšených evropských výdajů na obranu projeví až kolem roku 2030, současná situace vyžaduje maximální ostražitost a jednotu, aby se předešlo fatálnímu ruskému podcenění odhodlání Západu.
Nemocná norská korunní princezna Mette-Marit se podrobila transplantaci plic, informovala královská rodina. Podle lékařů byla operace úspěšná, princeznu teď čeká rekonvalescence, takže následující dny a týdny stráví v nemocnici.
V Olomouci se ve čtvrtek lidé rozloučili se Zdenou Mašínovou. Dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů zemřela minulý týden ve věku 92 let. Mašínová strávila závěr života v jednom domově pro seniory v Olomouci.
Česko vydalo v letech 2022 a 2023 více než stovku licenčních oprávnění na vývoz sledovacích technologií do zemí, které porušují lidská práva. Uvádí to nejnovější zpráva organizace Human Rights Watch. Mezi problematickými zeměmi figuruje například Irák, Egypt, Pákistán nebo Somálsko. Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové existuje vážné riziko zneužití těchto technologií proti vlastním obyvatelům.
Meteorologové ve čtvrtek znovu varovali před vysokými a velmi vysokými teplotami. V pátek a sobotu mohou odpolední maxima místy překročit 34 stupňů. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Německo se zatím nehodlá zavázat k účasti na námořní bezpečnostní misi v Hormuzském průlivu, dokud Spojené státy a Írán nezveřejní kompletní znění své chystané mírové dohody.
Dopady dálkových úderů ukrajinské armády začínají čím dál citelněji zasahovat obyvatele největších ruských měst, což v tamní společnosti vyvolává rostoucí neklid a únavu z vleklého konfliktu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte po skončení bruselského zasedání aliančních ministrů obrany vystoupil na tiskové konferenci, kde zhodnotil současný stav organizace a vyjádřil se k budoucímu směřování transatlantického partnerství. Aliance podle jeho slov v současnosti prochází masivní transformací, která je pravděpodobně největší v celé její historii. Tento proces s sebou přirozeně přináší bouřlivé debaty a složitá vyjednávání, což šéf Severoatlantické aliance označil za pochopitelnou součást současného vývoje.
Americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci po skončení summitu G7 ve francouzském Evianu ostře zkritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli pokračující vojenské kampani Izraele proti hnutí Hizballáh v Libanonu.
Letošní summit zemí G7 ve francouzském Evianu přinesl výraznou změnu v chování amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vůbec poprvé během svých dvou prezidentských období nezpůsobil na tomto prestižním setkání diplomatický rozvrat. Ačkoli si tradičně stěžoval na příliš vysokou teplotu v jednacím sále, na jednu ze schůzek dorazil s hodinovým zpožděním a žertoval, že je šéfem ostatních lídrů, zástupci ostatních mocností hodnotí jeho celkové působení jako úspěch.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uzavřít dohodu s Íránem odráží jeho snahu upřednostnit krátkodobé politické a ekonomické výhody před dlouhodobou strategií. Trump v červnu ve Francii přiznal, že hlavním motivem pro ukončení konfliktu, který sám v únoru rozpoutal, byla snaha odvrátit hospodářskou katastrofu.
Evropa stojí před zásadním rozhodnutím, zda upřednostnit rozvoj umělé inteligence před svými okamžitými klimatickými cíli. Pokud tak neučiní, riskuje, že ztratí technologickou suverenitu ve prospěch Číny. Tento názor zastává Lex Coors, prezident Evropské asociace datových center, která v Bruselu lobbuje za zájmy technologických firem. Současný energetický systém podle něj není schopen ujednat obrovské nároky pokročilých datových center, a Evropa se proto bude muset dočasně vrátit k budování nových plynových elektráren produkujících emise.
Prodej nemovitostí v Dubaji zaznamenal dramatický propad, který odborníci z trhu označují za pád z útesu. Důvodem je válečný konflikt na Blízkém východě, který přinesl výrazné ochlazení do jednoho z nejdražších realitních trhů světa. Podle údajů výzkumné společnosti ValuStrat klesl objem prodejů v květnu oproti předchozímu měsíci o 19 %, což znamená zrychlení sestupného trendu po dubnovém poklesu o 4 %.