Generální tajemník NATO Mark Rutte vyzval členské státy k razantnímu navýšení výdajů na obranu a urychlení výroby zbraní. Varoval přitom, že Rusko by mohlo být do pěti let připraveno k útoku proti NATO.
„Rusko může být do roku 2030 schopno použít vojenskou sílu proti alianci. Nepředstírejme opak – všichni jsme teď na východním křídle,“ prohlásil Rutte v projevu na půdě britského think-tanku Chatham House.
Podle něj je potřeba „kvantový skok“ v kolektivní obraně. „Musíme mít víc sil a kapacit, abychom mohli plně naplnit naše obranné plány. Nebezpečí nezmizí ani po skončení války na Ukrajině,“ dodal.
Rutte, bývalý nizozemský premiér, nyní stojí v čele NATO v citlivém období, kdy sílí nejistota ohledně budoucího zapojení USA do evropské bezpečnosti. Po projevu jednal s britským premiérem Keirem Starmerem, který čelí tlaku na zvýšení vojenských výdajů.
Rutteho vystoupení předchází očekávanému summitu v Haagu, kde se znovu objeví americký prezident Donald Trump. Ten dlouhodobě prosazuje, aby spojenci zvýšili své výdaje na obranu – a nový cíl 5 % HDP má jeho podporu.
Podle návrhu by 3,5 % připadalo na přímé vojenské výdaje, zbylých 1,5 % na další obranné oblasti, které zatím nejsou detailně specifikovány. Jde o výrazné zvýšení oproti dosavadnímu cíli 2 %, kterého některé státy – například Itálie a Španělsko – dosáhly teprve letos, přesto nové cíle nehodlají blokovat.
NATO zároveň schválilo nové požadavky na schopnosti jednotlivých armád. Ty se zaměřují mimo jiné na protivzdušnou obranu, rozsáhlé pozemní síly, dlouhý dosah zbraní a logistiku.
„Potřebujeme čtyřnásobně zvýšit protivzdušnou a protiraketovou obranu. Naše armády potřebují tisíce dalších obrněných vozidel a tanků, miliony dělostřeleckých granátů a musíme zdvojnásobit naše logistické a podpůrné kapacity,“ uvedl Rutte.
Součástí plánovaných akvizic jsou i nové lodě, drony, rakety a letouny – včetně nejméně 700 amerických stíhaček F-35.
„Pokud jde o munici, Rusko vyrobí za tři měsíce tolik, kolik NATO zvládne za celý rok,“ varoval Rutte a apeloval na nutnost akce.
Na otázky ohledně možné redukce amerických sil v Evropě Rutte reagoval uklidňujícím tónem. „Nedojde k žádnému náhlému stažení amerických jednotek,“ ujistil. Zároveň ale přiznal, že strategický obrat Washingtonu směrem k Asii je logický.
Přesuny se podle něj budou odehrávat postupně, bez toho, aby NATO zůstalo v Evropě zranitelné. Zdůraznil však, že aliance musí převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost.
„Budoucnost aliance závisí na tom, zda budeme ochotni investovat. Potřebujeme odhodlání, ne výmluvy,“ uzavřel.
Zveřejnění více než tří milionů dokumentů souvisejících s Jeffrey Epsteinem americkou vládou vyvolalo v Británii politické zemětřesení. Nová fakta vrhají stín na tři prominentní osobnosti britského veřejného života, které měly mít k usvědčenému sexuálnímu delikventovi blízko. Pod palbou otázek se ocitl Andrew Mountbatten-Windsor, jeho bývalá manželka Sarah Ferguson a někdejší velvyslanec ve Spojených státech Peter Mandelson.
Nová vědecká studie naznačuje, že vysoce průmyslově zpracované potraviny mají více společného s cigaretami než s ovocem či zeleninou. Výzkumníci ze tří amerických univerzit – Harvardu, Michiganu a Duke – ve své zprávě uvádějí, že tyto produkty jsou navrženy tak, aby podporovaly závislost a nadměrnou konzumaci. Vzhledem k rozsahu zdravotních škod, které způsobují, autoři volají po jejich mnohem přísnější regulaci po vzoru tabákového průmyslu.
Donald Trump oznámil, že po Harvardově univerzitě bude požadovat odškodné ve výši jedné miliardy dolarů. Toto prohlášení představuje další vyostření dlouhodobého sporu mezi jeho administrativou a prestižní institucí. Krok přichází poté, co deník New York Times informoval o tom, že americká vláda musela během vyjednávání s univerzitou ustoupit od svého původního požadavku na zaplacení 200 milionů dolarů.
Čína se stala první zemí na světě, která zakázala používání skrytých klik u elektromobilů. Tento kontroverzní designový prvek, který zpopularizovala společnost Tesla miliardáře Elona Muska, nyní čelí restrikcím kvůli bezpečnosti. Rozhodnutí přichází v době, kdy jsou elektrická vozidla pod přísným dohledem regulátorů po několika tragických nehodách. V Číně došlo mimo jiné ke dvěma smrtelným haváriím vozů značky Xiaomi, u nichž existuje podezření, že výpadek proudu zabránil otevření dveří.
Už několik dní vyhlíželi posluchači Evropy 2 pondělní ráno. Moderátor Leoš Mareš je totiž navnadil na avizovanou účast legendární herečky Jiřiny Bohdalové, která lidi nepochybně nezklamala. Do vysílání dorazila i s výrazně mladším kolegou Jakubem Prachařem a dalším moderátorem Liborem Boučkem.
Tisíce Čechů v neděli demonstrovaly v centru Prahy na podporu prezidenta Petra Pavla v souvislosti se sporem mezi hlavou státu a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Na pódiu vystoupili i několik umělců, se kterými si chce promluvit ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé).
Důležitým aktérem sporu mezi prezidentem Petrem Pavlem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) je poradce hlavy státu Petr Kolář. Právě na jeho telefon dorazily tolik diskutované esemesky. Kolář se nyní poprvé od začátku kauzy vyjádřil.
V USA se předávaly hudební ceny Grammy a ke slavnostnímu ceremoniálu se vyjádřil i americký prezident Donald Trump. Moderátorovi Trevoru Noahovi dokonce za některé výroky ohledně údajných Trumpových kontaktů s finančníkem Jeffreym Epsteinem pohrozil žalobou.
Nástrahy zimního počasí jsou různé a projeví se i během prvního ryze únorového týdne. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal varování před námrazou. Její tloušťka může být větší než tři centimetry, upozornili meteorologové. Problémy navíc přetrvají až do středy.
Dělba moci, volby a svoboda projevu brání státu v efektivním vládnutí. To je hlavní teze eseje „Digitální legitimita“, kterou pro nový režimní časopis napsal poradce Kremlu pro vnitřní politiku Gleb Kuzněcov. Podle něj jsou obyvatelé takzvaných neliberálních režimů ochotni vyměnit demokratické svobody za pohodlí a bezplatné digitální služby.
V České republice vypukla hluboká politická krize, kterou odstartoval ostrý střet mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládní stranou Motoristé sobě, píše ukrajinský tisk. Připomíná, že napětí eskalovalo poté, co hlava státu odmítla jmenovat čestného předsedu Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí, což vedlo k bezprecedentnímu obvinění z vydírání.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová se skepticky vyjádřila k myšlence vybudování společné evropské armády, která by fungovala nezávisle na NATO. Podle ní zastánci tohoto nápadu nedomysleli praktické dopady takového kroku. Jako bývalá premiérka zdůraznila, že každý stát má pouze jednu armádu a jeden rozpočet na obranu, tudíž nelze vedle stávajících sil vytvářet další separátní vojsko.