Generální tajemník NATO Mark Rutte vyzval členské státy k razantnímu navýšení výdajů na obranu a urychlení výroby zbraní. Varoval přitom, že Rusko by mohlo být do pěti let připraveno k útoku proti NATO.
„Rusko může být do roku 2030 schopno použít vojenskou sílu proti alianci. Nepředstírejme opak – všichni jsme teď na východním křídle,“ prohlásil Rutte v projevu na půdě britského think-tanku Chatham House.
Podle něj je potřeba „kvantový skok“ v kolektivní obraně. „Musíme mít víc sil a kapacit, abychom mohli plně naplnit naše obranné plány. Nebezpečí nezmizí ani po skončení války na Ukrajině,“ dodal.
Rutte, bývalý nizozemský premiér, nyní stojí v čele NATO v citlivém období, kdy sílí nejistota ohledně budoucího zapojení USA do evropské bezpečnosti. Po projevu jednal s britským premiérem Keirem Starmerem, který čelí tlaku na zvýšení vojenských výdajů.
Rutteho vystoupení předchází očekávanému summitu v Haagu, kde se znovu objeví americký prezident Donald Trump. Ten dlouhodobě prosazuje, aby spojenci zvýšili své výdaje na obranu – a nový cíl 5 % HDP má jeho podporu.
Podle návrhu by 3,5 % připadalo na přímé vojenské výdaje, zbylých 1,5 % na další obranné oblasti, které zatím nejsou detailně specifikovány. Jde o výrazné zvýšení oproti dosavadnímu cíli 2 %, kterého některé státy – například Itálie a Španělsko – dosáhly teprve letos, přesto nové cíle nehodlají blokovat.
NATO zároveň schválilo nové požadavky na schopnosti jednotlivých armád. Ty se zaměřují mimo jiné na protivzdušnou obranu, rozsáhlé pozemní síly, dlouhý dosah zbraní a logistiku.
„Potřebujeme čtyřnásobně zvýšit protivzdušnou a protiraketovou obranu. Naše armády potřebují tisíce dalších obrněných vozidel a tanků, miliony dělostřeleckých granátů a musíme zdvojnásobit naše logistické a podpůrné kapacity,“ uvedl Rutte.
Součástí plánovaných akvizic jsou i nové lodě, drony, rakety a letouny – včetně nejméně 700 amerických stíhaček F-35.
„Pokud jde o munici, Rusko vyrobí za tři měsíce tolik, kolik NATO zvládne za celý rok,“ varoval Rutte a apeloval na nutnost akce.
Na otázky ohledně možné redukce amerických sil v Evropě Rutte reagoval uklidňujícím tónem. „Nedojde k žádnému náhlému stažení amerických jednotek,“ ujistil. Zároveň ale přiznal, že strategický obrat Washingtonu směrem k Asii je logický.
Přesuny se podle něj budou odehrávat postupně, bez toho, aby NATO zůstalo v Evropě zranitelné. Zdůraznil však, že aliance musí převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost.
„Budoucnost aliance závisí na tom, zda budeme ochotni investovat. Potřebujeme odhodlání, ne výmluvy,“ uzavřel.
Kriminalisté se zabývají tragickým napadením, ke kterému došlo v Prostějově. Zatímco jeden člověk nepřežil, další osoba skončila v poutech. Příčina a okolnosti smutné události jsou předmětem probíhajícího vyšetřování.
Česká televize se během uplynulého víkendu musela poprvé popasovat s absencí Václava Moravce, který se po více než 20 letech rozhodl ve veřejnoprávní televizi skončit. Na Kavčích horách už každopádně mají jasno o dlouhodobější náhradě za moderátora politických debat.
Česko netěší dopady posledních událostí na Blízkém východě. Premiér Andrej Babiš (ANO) zkritizoval Izrael kvůli útoku na zařízení v Íránu, po nichž stouply ceny ropy a plynu na celém světě.
Jsme sice teprve za polovinou března, ale meteorologové už začínají tušit, jak v Česku bude během první poloviny dubna. Existuje přitom minimálně jeden důvod, proč je předpověď na toto období mimořádně žádaná.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další úsměvný moment, který se řeší po celém světě. S japonskou premiérkou po svém boku se vyjadřoval ke slavnému útoku na Pearl Harbor. Upozornil na to britský deník Guardian.
Jiřina Bohdalová v květnu oslaví půlkulaté 95. narozeniny. Málokdo z jejích vrstevníků je v tom věku tak aktivní jako nejslavnější česká herečka. Její dcera Simona Stašová dokonce přiznala, že Bohdalová v rodině stále drží otěže pevně v rukou.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.