Generální tajemník NATO Mark Rutte vyzval členské státy k razantnímu navýšení výdajů na obranu a urychlení výroby zbraní. Varoval přitom, že Rusko by mohlo být do pěti let připraveno k útoku proti NATO.
„Rusko může být do roku 2030 schopno použít vojenskou sílu proti alianci. Nepředstírejme opak – všichni jsme teď na východním křídle,“ prohlásil Rutte v projevu na půdě britského think-tanku Chatham House.
Podle něj je potřeba „kvantový skok“ v kolektivní obraně. „Musíme mít víc sil a kapacit, abychom mohli plně naplnit naše obranné plány. Nebezpečí nezmizí ani po skončení války na Ukrajině,“ dodal.
Rutte, bývalý nizozemský premiér, nyní stojí v čele NATO v citlivém období, kdy sílí nejistota ohledně budoucího zapojení USA do evropské bezpečnosti. Po projevu jednal s britským premiérem Keirem Starmerem, který čelí tlaku na zvýšení vojenských výdajů.
Rutteho vystoupení předchází očekávanému summitu v Haagu, kde se znovu objeví americký prezident Donald Trump. Ten dlouhodobě prosazuje, aby spojenci zvýšili své výdaje na obranu – a nový cíl 5 % HDP má jeho podporu.
Podle návrhu by 3,5 % připadalo na přímé vojenské výdaje, zbylých 1,5 % na další obranné oblasti, které zatím nejsou detailně specifikovány. Jde o výrazné zvýšení oproti dosavadnímu cíli 2 %, kterého některé státy – například Itálie a Španělsko – dosáhly teprve letos, přesto nové cíle nehodlají blokovat.
NATO zároveň schválilo nové požadavky na schopnosti jednotlivých armád. Ty se zaměřují mimo jiné na protivzdušnou obranu, rozsáhlé pozemní síly, dlouhý dosah zbraní a logistiku.
„Potřebujeme čtyřnásobně zvýšit protivzdušnou a protiraketovou obranu. Naše armády potřebují tisíce dalších obrněných vozidel a tanků, miliony dělostřeleckých granátů a musíme zdvojnásobit naše logistické a podpůrné kapacity,“ uvedl Rutte.
Součástí plánovaných akvizic jsou i nové lodě, drony, rakety a letouny – včetně nejméně 700 amerických stíhaček F-35.
„Pokud jde o munici, Rusko vyrobí za tři měsíce tolik, kolik NATO zvládne za celý rok,“ varoval Rutte a apeloval na nutnost akce.
Na otázky ohledně možné redukce amerických sil v Evropě Rutte reagoval uklidňujícím tónem. „Nedojde k žádnému náhlému stažení amerických jednotek,“ ujistil. Zároveň ale přiznal, že strategický obrat Washingtonu směrem k Asii je logický.
Přesuny se podle něj budou odehrávat postupně, bez toho, aby NATO zůstalo v Evropě zranitelné. Zdůraznil však, že aliance musí převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost.
„Budoucnost aliance závisí na tom, zda budeme ochotni investovat. Potřebujeme odhodlání, ne výmluvy,“ uzavřel.
Napětí mezi Teheránem a Washingtonem v posledních dnech výrazně vzrostlo poté, co Írán předložil nový čtrnáctibodový mírový plán zaměřený na ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Jednání mezi oběma zeměmi jsou na mrtvém bodě již od vyhlášení příměří z 8. dubna a dosud proběhlo pouze jedno kolo přímých rozhovorů. Revoluční gardy v neděli vzkázaly Spojeným státům, že si musí vybrat mezi „nemožnou“ vojenskou operací a pro ně „špatnou dohodou“.
Evropští politici a bezpečnostní experti vyjadřují rostoucí obavy z takzvaného „okna příležitosti“, které se pro ruského prezidenta Vladimira Putina otevírá v příštích dvou letech. Panují obavy, že by Kreml mohl využít období, kdy jsou Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa vnitřně rozděleny a Evropská unie teprve buduje své vojenské kapacity, k testování odhodlání NATO a jeho článku 5 o vzájemné obraně.
Situace v Hormuzském průlivu se dále dramatizuje. Jižní Korea v pondělí oznámila, že jednu z jejích nákladních lodí operujících v tomto strategickém průplavu zasáhl výbuch a následný požár. Incident se stal v době, kdy je tato klíčová blízkovýchodní vodní cesta fakticky zablokována v důsledku americko-izraelských útoků na Írán.
Francie podniká zásadní krok v proměně evropské bezpečnosti. Prezident Emmanuel Macron představil ambiciózní iniciativu „dissuasion avancée“ (předsunuté odstrašování), která má za cíl integrovat evropské partnery do francouzských jaderných struktur. Jde o historický posun v doktríně Paříže, která byla dříve v otázkách svého jaderného arzenálu (Force de Frappe) striktně izolacionistická.
Tradiční ruské oslavy Dne vítězství 9. května by letos mohly mít nezvané hosty. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naznačil, že Kyjev uvažuje o vyslání dronů přímo nad Moskvu. Kreml v reakci na rostoucí hrozbu zavádí mimořádná bezpečnostní opatření, která výrazně omezí život v ruské metropoli.
Íránské úřady v pondělí oznámily popravu tří mužů obviněných v souvislosti s vlnou politických protestů, které zemí zmítaly letos v lednu. Tento krok přichází v době eskalující války se Spojenými státy a Izraelem a podle lidskoprávních aktivistů je součástí širší kampaně, která má prostřednictvím téměř každodenních poprav zastrašit íránskou společnost.
Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová přiznala, že rozhodnutí Spojených států stáhnout tisíce vojáků z Německa evropské lídry zaskočilo. Kallasová to uvedla na summitu Evropského politického společenství v arménském Jerevanu s tím, že ačkoliv se o snižování americké přítomnosti v Evropě hovořilo dlouho, načasování oznámení je nečekané.
Americké centrální velení (CENTCOM) důrazně popřelo zprávy íránských médií, podle kterých měly íránské revoluční gardy zasáhnout americkou válečnou loď v Hormuzském průlivu. Podle íránské agentury Fars byla americká fregata zasažena dvěma střelami poté, co ignorovala varování íránského námořnictva a pokusila se proplout strategickou vodní cestou poblíž ostrova Jask.
Írán sice zatím nečelí úplnému hospodářskému kolapsu, který mu předpovídal Donald Trump, ale kombinace válečných škod a rozvrácené ekonomiky staví teheránské elity před zásadní otázku, jak tvrdý postoj si mohou dovolit vůči americkým vyjednavačům zachovat. Podle odhadů kolujících v íránských médiích dosahují škody způsobené americko-izraelskými útoky devítinásobku loňského státního rozpočtu. Rozvojový program OSN navíc varuje, že do chudoby by mohly upadnout další čtyři miliony Íránců.
Polský prezident Karol Nawrocki jmenoval radu, jejímž úkolem je vypracovat návrh nové ústavy. K oznámení členů tohoto poradního orgánu došlo symbolicky v neděli 3. května, tedy v den, kdy si Polsko připomíná svůj svátek ústavy. Rada je složena především z osobností blízkých nacionalistické straně Právo a spravedlnost (PiS), která Nawrockého v jeho politickém působení podporuje.
Jerevan se stal dějištěm bezprecedentních diplomatických jednání, když do Arménie v pondělí zamířilo více než 30 evropských lídrů spolu s kanadským premiérem. Účastní se summitu Evropského politického společenství (EPC), na který v úterý naváže vůbec první bilaterální summit EU-Arménie. Tato událost má obrovský symbolický význam pro zemi s necelými třemi miliony obyvatel, která byla dlouhodobě považována za nejbližšího spojence Ruska v Zakavkazsku.
Kreml dramaticky zpřísnil osobní bezpečnost prezidenta Vladimira Putina. Podle zprávy evropské zpravodajské služby, kterou získala stanice CNN, byla v domovech blízkých spolupracovníků instalována sledovací zařízení. Tato nová opatření jsou reakcí na vlnu atentátů na vysoké ruské vojenské činitele a rostoucí obavy z možného státního převratu.