Generální tajemník NATO Mark Rutte vyzval členské státy k razantnímu navýšení výdajů na obranu a urychlení výroby zbraní. Varoval přitom, že Rusko by mohlo být do pěti let připraveno k útoku proti NATO.
„Rusko může být do roku 2030 schopno použít vojenskou sílu proti alianci. Nepředstírejme opak – všichni jsme teď na východním křídle,“ prohlásil Rutte v projevu na půdě britského think-tanku Chatham House.
Podle něj je potřeba „kvantový skok“ v kolektivní obraně. „Musíme mít víc sil a kapacit, abychom mohli plně naplnit naše obranné plány. Nebezpečí nezmizí ani po skončení války na Ukrajině,“ dodal.
Rutte, bývalý nizozemský premiér, nyní stojí v čele NATO v citlivém období, kdy sílí nejistota ohledně budoucího zapojení USA do evropské bezpečnosti. Po projevu jednal s britským premiérem Keirem Starmerem, který čelí tlaku na zvýšení vojenských výdajů.
Rutteho vystoupení předchází očekávanému summitu v Haagu, kde se znovu objeví americký prezident Donald Trump. Ten dlouhodobě prosazuje, aby spojenci zvýšili své výdaje na obranu – a nový cíl 5 % HDP má jeho podporu.
Podle návrhu by 3,5 % připadalo na přímé vojenské výdaje, zbylých 1,5 % na další obranné oblasti, které zatím nejsou detailně specifikovány. Jde o výrazné zvýšení oproti dosavadnímu cíli 2 %, kterého některé státy – například Itálie a Španělsko – dosáhly teprve letos, přesto nové cíle nehodlají blokovat.
NATO zároveň schválilo nové požadavky na schopnosti jednotlivých armád. Ty se zaměřují mimo jiné na protivzdušnou obranu, rozsáhlé pozemní síly, dlouhý dosah zbraní a logistiku.
„Potřebujeme čtyřnásobně zvýšit protivzdušnou a protiraketovou obranu. Naše armády potřebují tisíce dalších obrněných vozidel a tanků, miliony dělostřeleckých granátů a musíme zdvojnásobit naše logistické a podpůrné kapacity,“ uvedl Rutte.
Součástí plánovaných akvizic jsou i nové lodě, drony, rakety a letouny – včetně nejméně 700 amerických stíhaček F-35.
„Pokud jde o munici, Rusko vyrobí za tři měsíce tolik, kolik NATO zvládne za celý rok,“ varoval Rutte a apeloval na nutnost akce.
Na otázky ohledně možné redukce amerických sil v Evropě Rutte reagoval uklidňujícím tónem. „Nedojde k žádnému náhlému stažení amerických jednotek,“ ujistil. Zároveň ale přiznal, že strategický obrat Washingtonu směrem k Asii je logický.
Přesuny se podle něj budou odehrávat postupně, bez toho, aby NATO zůstalo v Evropě zranitelné. Zdůraznil však, že aliance musí převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost.
„Budoucnost aliance závisí na tom, zda budeme ochotni investovat. Potřebujeme odhodlání, ne výmluvy,“ uzavřel.
Čerstvým osmdesátníkem je od prvního červnového dne Karel Šíp. Přes pokročilý věk si udržuje pozici jedné z tváří České televize, ačkoliv se smlouvou na pokračování Všechnopárty to teď vypadá všelijak. Známý moderátor nedávno prozradil, zdali má vůbec ještě nějaké nesplněné sny.
Letní počasí dorazí v těchto červnových dnech nejen do Česka, ale i do dalších částí Evropy. Například v Itálii mohou maximální teploty atakovat čtyřicítku. U nás bude nejtepleji v neděli, kdy maxima dosáhnou tropických hodnot.
Jaromír Jágr se velké pocty ve Spojených státech amerických dočkal už loni, kdy mu vyvěsili dres pod strop haly týmu Pittsburgh Penguins. Tehdy legendární hokejista dojemně promluvil, což se Američané rozhodli ocenit netradičním způsobem.
Čtvrteční nehodu letadla Air India na lince do Londýna podle dřívějších informací nepřežil nikdo z cestujících. V posledních desítkách minut se však objevila informace o údajném přeživším. Brit se nachází v nemocnici, ale je při vědomí. Dokonce poskytl krátké vyjádření.
S nejnovějším krokem administrativy prezidenta Donalda Trumpa se Spojené státy podle mnohých definitivně vzdávají snahy zpomalit globální oteplování. Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve středu zrušila klíčové nařízení z doby prezidenta Bidena, které mělo omezit emise skleníkových plynů z elektráren — druhého největšího zdroje emisí v zemi.
Role armády v americké demokracii byla po dlouhá desetiletí postavena na profesionalitě a apolitičnosti. Tato zdrženlivost, jak ukazuje historie – například postoj generála George C. Marshalla, který se během druhé světové války vzdal i práva volit – byla pilířem stability amerického systému. Dnes se však právě tato apolitičnost může stát překážkou ve chvíli, kdy čelí stále razantnějšímu zasahování exprezidenta Donalda Trumpa do vojenských struktur.
V západoindickém městě Ahmedabád došlo k tragické havárii dopravního letadla společnosti Air India. Stroj s číslem letu AI171, který měl letět do Londýna Gatwick, se zřítil krátce po startu z mezinárodního letiště Sardar Vallabhbhai Patel International Airport. Nehodu letadla nikdo z 242 lidí na palubě nepřežil, vzhledem k tomu, že letoun spadl do obydlení oblasti, se navíc očekává, že počet mrtvých bude vyšší než počet cestujících.
Nejnovější fregata Severní Koreje utrpěla vážné škody během slavnostního spuštění na vodu, čímž odhalila zásadní nedostatky v technických schopnostech a infrastruktuře země. Incident vrhá pochybnosti na námořní ambice režimu a ukazuje na rizika Kim Čong-unova urychleného zbrojního programu.
Britskou společností otřásá debata o návrhu zákona o asistované smrti, který by podle mnohých znamenal nejzásadnější společenskou změnu v novodobé historii země. O týden dříve, než poslanci rozhodnou o osudu tohoto kontroverzního zákona, se naplno rozhořel spor i mezi samotnými lékaři.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v novém rozhovoru pro síť Axel Springer Global Reporters ohlédl za nepříjemným vývojem své únorové schůzky s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě. Přiznal, že jej mrzí, jak jednání „vybouchlo“, ale zároveň trval na tom, že v čase války nebyl prostor pro diplomatické prodlevy.
Protesty, které vypukly po raziích proti nelegálním migrantům v rámci masových deportací prezidenta Donalda Trumpa, rychle přerůstají v jednu z nejzásadnějších politických krizí jeho druhého funkčního období. Demonstrace, jež zaplavily ulice měst napříč Spojenými státy, ohrožují stabilitu, testují ústavní hranice prezidentské moci – a zároveň vytvářejí prostor pro zrod nových politických hvězd. Zatímco Trump stupňuje konfrontaci a do Los Angeles posílá Národní gardu a příslušníky námořní pěchoty, Demokratická strana se potýká s hlubokou krizí vedení. V tom všem ale vystupuje výrazná postava: guvernér Kalifornie Gavin Newsom.
Nové počítačové simulace odhalily překvapivý původ jednoho z nejzásadnějších vynálezů lidské civilizace: kola. Podle studie profesora letectví a kosmonautiky Kaie Jamese z Georgia Institute of Technology se první prototyp kola mohl zrodit v měděných dolech Karpatské kotliny přibližně v roce 3900 př. n. l.