Generální tajemník NATO Mark Rutte vyzval členské státy k razantnímu navýšení výdajů na obranu a urychlení výroby zbraní. Varoval přitom, že Rusko by mohlo být do pěti let připraveno k útoku proti NATO.
„Rusko může být do roku 2030 schopno použít vojenskou sílu proti alianci. Nepředstírejme opak – všichni jsme teď na východním křídle,“ prohlásil Rutte v projevu na půdě britského think-tanku Chatham House.
Podle něj je potřeba „kvantový skok“ v kolektivní obraně. „Musíme mít víc sil a kapacit, abychom mohli plně naplnit naše obranné plány. Nebezpečí nezmizí ani po skončení války na Ukrajině,“ dodal.
Rutte, bývalý nizozemský premiér, nyní stojí v čele NATO v citlivém období, kdy sílí nejistota ohledně budoucího zapojení USA do evropské bezpečnosti. Po projevu jednal s britským premiérem Keirem Starmerem, který čelí tlaku na zvýšení vojenských výdajů.
Rutteho vystoupení předchází očekávanému summitu v Haagu, kde se znovu objeví americký prezident Donald Trump. Ten dlouhodobě prosazuje, aby spojenci zvýšili své výdaje na obranu – a nový cíl 5 % HDP má jeho podporu.
Podle návrhu by 3,5 % připadalo na přímé vojenské výdaje, zbylých 1,5 % na další obranné oblasti, které zatím nejsou detailně specifikovány. Jde o výrazné zvýšení oproti dosavadnímu cíli 2 %, kterého některé státy – například Itálie a Španělsko – dosáhly teprve letos, přesto nové cíle nehodlají blokovat.
NATO zároveň schválilo nové požadavky na schopnosti jednotlivých armád. Ty se zaměřují mimo jiné na protivzdušnou obranu, rozsáhlé pozemní síly, dlouhý dosah zbraní a logistiku.
„Potřebujeme čtyřnásobně zvýšit protivzdušnou a protiraketovou obranu. Naše armády potřebují tisíce dalších obrněných vozidel a tanků, miliony dělostřeleckých granátů a musíme zdvojnásobit naše logistické a podpůrné kapacity,“ uvedl Rutte.
Součástí plánovaných akvizic jsou i nové lodě, drony, rakety a letouny – včetně nejméně 700 amerických stíhaček F-35.
„Pokud jde o munici, Rusko vyrobí za tři měsíce tolik, kolik NATO zvládne za celý rok,“ varoval Rutte a apeloval na nutnost akce.
Na otázky ohledně možné redukce amerických sil v Evropě Rutte reagoval uklidňujícím tónem. „Nedojde k žádnému náhlému stažení amerických jednotek,“ ujistil. Zároveň ale přiznal, že strategický obrat Washingtonu směrem k Asii je logický.
Přesuny se podle něj budou odehrávat postupně, bez toho, aby NATO zůstalo v Evropě zranitelné. Zdůraznil však, že aliance musí převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost.
„Budoucnost aliance závisí na tom, zda budeme ochotni investovat. Potřebujeme odhodlání, ne výmluvy,“ uzavřel.
Nemocná norská korunní princezna Mette-Marit se podrobila transplantaci plic, informovala královská rodina. Podle lékařů byla operace úspěšná, princeznu teď čeká rekonvalescence, takže následující dny a týdny stráví v nemocnici.
V Olomouci se ve čtvrtek lidé rozloučili se Zdenou Mašínovou. Dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů zemřela minulý týden ve věku 92 let. Mašínová strávila závěr života v jednom domově pro seniory v Olomouci.
Česko vydalo v letech 2022 a 2023 více než stovku licenčních oprávnění na vývoz sledovacích technologií do zemí, které porušují lidská práva. Uvádí to nejnovější zpráva organizace Human Rights Watch. Mezi problematickými zeměmi figuruje například Irák, Egypt, Pákistán nebo Somálsko. Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové existuje vážné riziko zneužití těchto technologií proti vlastním obyvatelům.
Meteorologové ve čtvrtek znovu varovali před vysokými a velmi vysokými teplotami. V pátek a sobotu mohou odpolední maxima místy překročit 34 stupňů. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Německo se zatím nehodlá zavázat k účasti na námořní bezpečnostní misi v Hormuzském průlivu, dokud Spojené státy a Írán nezveřejní kompletní znění své chystané mírové dohody.
Dopady dálkových úderů ukrajinské armády začínají čím dál citelněji zasahovat obyvatele největších ruských měst, což v tamní společnosti vyvolává rostoucí neklid a únavu z vleklého konfliktu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte po skončení bruselského zasedání aliančních ministrů obrany vystoupil na tiskové konferenci, kde zhodnotil současný stav organizace a vyjádřil se k budoucímu směřování transatlantického partnerství. Aliance podle jeho slov v současnosti prochází masivní transformací, která je pravděpodobně největší v celé její historii. Tento proces s sebou přirozeně přináší bouřlivé debaty a složitá vyjednávání, což šéf Severoatlantické aliance označil za pochopitelnou součást současného vývoje.
Americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci po skončení summitu G7 ve francouzském Evianu ostře zkritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli pokračující vojenské kampani Izraele proti hnutí Hizballáh v Libanonu.
Letošní summit zemí G7 ve francouzském Evianu přinesl výraznou změnu v chování amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vůbec poprvé během svých dvou prezidentských období nezpůsobil na tomto prestižním setkání diplomatický rozvrat. Ačkoli si tradičně stěžoval na příliš vysokou teplotu v jednacím sále, na jednu ze schůzek dorazil s hodinovým zpožděním a žertoval, že je šéfem ostatních lídrů, zástupci ostatních mocností hodnotí jeho celkové působení jako úspěch.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uzavřít dohodu s Íránem odráží jeho snahu upřednostnit krátkodobé politické a ekonomické výhody před dlouhodobou strategií. Trump v červnu ve Francii přiznal, že hlavním motivem pro ukončení konfliktu, který sám v únoru rozpoutal, byla snaha odvrátit hospodářskou katastrofu.
Evropa stojí před zásadním rozhodnutím, zda upřednostnit rozvoj umělé inteligence před svými okamžitými klimatickými cíli. Pokud tak neučiní, riskuje, že ztratí technologickou suverenitu ve prospěch Číny. Tento názor zastává Lex Coors, prezident Evropské asociace datových center, která v Bruselu lobbuje za zájmy technologických firem. Současný energetický systém podle něj není schopen ujednat obrovské nároky pokročilých datových center, a Evropa se proto bude muset dočasně vrátit k budování nových plynových elektráren produkujících emise.
Prodej nemovitostí v Dubaji zaznamenal dramatický propad, který odborníci z trhu označují za pád z útesu. Důvodem je válečný konflikt na Blízkém východě, který přinesl výrazné ochlazení do jednoho z nejdražších realitních trhů světa. Podle údajů výzkumné společnosti ValuStrat klesl objem prodejů v květnu oproti předchozímu měsíci o 19 %, což znamená zrychlení sestupného trendu po dubnovém poklesu o 4 %.