Írán sice zatím nečelí úplnému hospodářskému kolapsu, který mu předpovídal Donald Trump, ale kombinace válečných škod a rozvrácené ekonomiky staví teheránské elity před zásadní otázku, jak tvrdý postoj si mohou dovolit vůči americkým vyjednavačům zachovat. Podle odhadů kolujících v íránských médiích dosahují škody způsobené americko-izraelskými útoky devítinásobku loňského státního rozpočtu. Rozvojový program OSN navíc varuje, že do chudoby by mohly upadnout další čtyři miliony Íránců.
Prezident Trump sází na to, že íránská ekonomika se brzy „zadusí“. Jeho strategie vychází z předpokladu, že námořní blokáda zahájená 13. dubna připraví režim o příjmy z vývozu ropy ve výši nejméně 175 milionů dolarů denně. Jakmile se v zemi naplní skladovací kapacity, bude Írán nucen uzavřít kohouty, což by mohlo nenávratně poškodit ropné vrty. Trump dokonce v rozhovoru pro Fox News varoval, že při přetlaku v systému hrozí „exploze“, která by těžební kapacitu země trvale snížila na polovinu.
Realita je zatím o něco méně dramatická, než Washington doufal. Přestože Írán produkuje více ropy, než dokáže vyvézt, dostatečnému počtu tankerů se stále daří americkou blokádou pronikat. Nezávislé odhady naznačují, že země má k dispozici ještě přibližně tři týdny volných skladovacích kapacit. Spojené státy se proto snaží tlak zvýšit zaváděním sankcí na čínské firmy napojené na tamní rafinerie, což vyvolalo odvetná opatření ze strany čínského ministerstva obchodu.
Ekonomický tlak je však nejvíce patrný na pádu národní měny. Hodnota íránského tomanu na volném trhu klesla v neděli na rekordních 190 000 za dolar, což představuje propad o téměř 22 %. Celková inflace se pohybuje kolem 73,5 %, ovšem u potravin a nápojů dosahuje drastických 115 %. Vláda v Teheránu sice v březnu zvýšila minimální mzdu o 60 %, ta však v přepočtu stále nedosahuje ani 100 dolarů měsíčně, což při raketovém růstu cen nestačí na pokrytí základních potřeb.
Válečné operace měly přímý dopad na průmyslovou základnu země. Podle náměstka ministra práce Gholamhosseina Mohammadiho bylo americko-izraelskými nálety zasaženo přes 23 000 továren a firem, což vedlo ke ztrátě milionu pracovních míst. Nejvíce trpí digitální ekonomika, která je paralyzována nejen útoky, ale i vnitřním „lockdownem“ internetu. Podniky hlásí propady tržeb o 40 až 50 %, přičemž nejvíce jsou postiženi drobní živnostníci a mikrofirmy.
Kritická situace panuje i v sociální oblasti. Reformistický novinář Ahmad Zeidabadi varuje, že bez funkčního internetu a stabilních ekonomických podmínek je normální život i společenská stabilita nemožná. Podle něj hrozí, že pokud vláda nenajde rychlé řešení, dojde k obnovení celonárodních protestů, kterých se bezpečnostní složky nejvíce obávají. Problémy prohlubuje i šestý rok trvající sucho v provinciích kolem Teheránu a Alborzu, kterému nepomohla ani letošní srážkově slabá sezona.
Debata o tom, jaký kurz by měli íránští vyjednavači zvolit, je v zemi značně omezena cenzurou státních médií, faktickým uzavřením parlamentu a pokračujícím vypnutím internetu. Přestože se objevují zprávy o rozbrojích uvnitř vyjednávacího týmu, otevřeně proti rozhovorům vystupuje jen menšina poslanců, která tradičně odmítá jakékoli dohody s USA. Rostoucí vnitřní napětí a hospodářská devastace však nepochybně oslabují pozici, z níž může Teherán ve vztahu k Washingtonu klást podmínky.
Běloruská armáda přistoupila k posílení svých vojenských sil v bezprostřední blízkosti ukrajinských hranic, kde zahájila budování zcela nové výsadkové brigády. Tento strategický krok se odehrává v Gomelské oblasti zhruba čtyřicet kilometrů od státní hranice a má podle oficiálních vyjádření reagovat na údajné bezpečnostní hrozby přicházející z jihovýchodního směru.
Moskevský primátor označil sobotní ničivý výbuch před luxusní kavárnou na Kudrinském náměstí za brutální teroristický čin a přislíbil, že všichni viníci budou dopadeni a potrestáni.
Maďarsko se ocitá v situaci vážného ohrožení dodávek elektřiny, kterou způsobuje extrémní nedostatek vody v přírodě. Kvůli hlubokému suchu v regionu klesla hladina Dunaje natolik, že klíčová jaderná elektrárna přichází o nezbytné chlazení. Výsledkem je nutnost odstavit zařízení, které pokrývá čtyřicet procent celkové tuzemské spotřeby proudu.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí během letní parlamentní přestávky hluboké vnitřní krizi, která zásadním způsobem oslabuje jeho autoritu v čele vlády i uvnitř mateřské křesťanskodemokratické unie. Místo plánovaného zklidnění situace se nad německou politickou scénou vznášejí pochybnosti o dalším setrvání kancléře ve funkci. Nespokojenost v řadách konzervativců navíc výrazně roste s blížícími se klíčovými zářijovými volbami v několika spolkových zemích.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval před dramatickým stupňováním globální klimatické krize, k níž výrazně přispívá zesilující fenomén El Niño. Podle jeho slov tento přírodní jev doslova přilévá olej do ohně na již tak zasažené planetě a může v nejbližší době způsobit dosud nezaznamenané teplotní rekordy. Situace se tak dostává do zcela neprozkoumaných rozměrů, které mohou mít devastační následky pro lidstvo i přírodní ekosystémy.
Masivní migrační krize v severoafrické enklávě Ceuta okamžitě zasáhla do politického diskurzu ve Španělsku a posílila pozice tamní krajní pravice. Kolaps hranic, přes kterou se během krátké chvíle dostaly desítky tisíc lidí, zanechal veřejnost v šoku. Přestože španělské úřady uvádějí, že se většina běženců již vrátila do Maroka a událost si vyžádala nejméně padesát sedm obětí, veřejný prostor zaplavily emotivní záběry plavců a lidí překonávajících hraniční zátarasy.
Propadající se preference ruského prezidenta Vladimira Putina zaznamenávají dokonce i státní výzkumné agentury, jejichž výsledky bývají dlouhodobě zkreslené. Podle Fondu veřejného mínění klesla podpora jeho výkonu funkce během jednoho týdne z 71 na 66 procent. Jde o nejvýraznější propad od vyhlášení částečné mobilizace na podzim roku 2022.
Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
