Írán sice zatím nečelí úplnému hospodářskému kolapsu, který mu předpovídal Donald Trump, ale kombinace válečných škod a rozvrácené ekonomiky staví teheránské elity před zásadní otázku, jak tvrdý postoj si mohou dovolit vůči americkým vyjednavačům zachovat. Podle odhadů kolujících v íránských médiích dosahují škody způsobené americko-izraelskými útoky devítinásobku loňského státního rozpočtu. Rozvojový program OSN navíc varuje, že do chudoby by mohly upadnout další čtyři miliony Íránců.
Prezident Trump sází na to, že íránská ekonomika se brzy „zadusí“. Jeho strategie vychází z předpokladu, že námořní blokáda zahájená 13. dubna připraví režim o příjmy z vývozu ropy ve výši nejméně 175 milionů dolarů denně. Jakmile se v zemi naplní skladovací kapacity, bude Írán nucen uzavřít kohouty, což by mohlo nenávratně poškodit ropné vrty. Trump dokonce v rozhovoru pro Fox News varoval, že při přetlaku v systému hrozí „exploze“, která by těžební kapacitu země trvale snížila na polovinu.
Realita je zatím o něco méně dramatická, než Washington doufal. Přestože Írán produkuje více ropy, než dokáže vyvézt, dostatečnému počtu tankerů se stále daří americkou blokádou pronikat. Nezávislé odhady naznačují, že země má k dispozici ještě přibližně tři týdny volných skladovacích kapacit. Spojené státy se proto snaží tlak zvýšit zaváděním sankcí na čínské firmy napojené na tamní rafinerie, což vyvolalo odvetná opatření ze strany čínského ministerstva obchodu.
Ekonomický tlak je však nejvíce patrný na pádu národní měny. Hodnota íránského tomanu na volném trhu klesla v neděli na rekordních 190 000 za dolar, což představuje propad o téměř 22 %. Celková inflace se pohybuje kolem 73,5 %, ovšem u potravin a nápojů dosahuje drastických 115 %. Vláda v Teheránu sice v březnu zvýšila minimální mzdu o 60 %, ta však v přepočtu stále nedosahuje ani 100 dolarů měsíčně, což při raketovém růstu cen nestačí na pokrytí základních potřeb.
Válečné operace měly přímý dopad na průmyslovou základnu země. Podle náměstka ministra práce Gholamhosseina Mohammadiho bylo americko-izraelskými nálety zasaženo přes 23 000 továren a firem, což vedlo ke ztrátě milionu pracovních míst. Nejvíce trpí digitální ekonomika, která je paralyzována nejen útoky, ale i vnitřním „lockdownem“ internetu. Podniky hlásí propady tržeb o 40 až 50 %, přičemž nejvíce jsou postiženi drobní živnostníci a mikrofirmy.
Kritická situace panuje i v sociální oblasti. Reformistický novinář Ahmad Zeidabadi varuje, že bez funkčního internetu a stabilních ekonomických podmínek je normální život i společenská stabilita nemožná. Podle něj hrozí, že pokud vláda nenajde rychlé řešení, dojde k obnovení celonárodních protestů, kterých se bezpečnostní složky nejvíce obávají. Problémy prohlubuje i šestý rok trvající sucho v provinciích kolem Teheránu a Alborzu, kterému nepomohla ani letošní srážkově slabá sezona.
Debata o tom, jaký kurz by měli íránští vyjednavači zvolit, je v zemi značně omezena cenzurou státních médií, faktickým uzavřením parlamentu a pokračujícím vypnutím internetu. Přestože se objevují zprávy o rozbrojích uvnitř vyjednávacího týmu, otevřeně proti rozhovorům vystupuje jen menšina poslanců, která tradičně odmítá jakékoli dohody s USA. Rostoucí vnitřní napětí a hospodářská devastace však nepochybně oslabují pozici, z níž může Teherán ve vztahu k Washingtonu klást podmínky.
Německo se zatím nehodlá zavázat k účasti na námořní bezpečnostní misi v Hormuzském průlivu, dokud Spojené státy a Írán nezveřejní kompletní znění své chystané mírové dohody.
Dopady dálkových úderů ukrajinské armády začínají čím dál citelněji zasahovat obyvatele největších ruských měst, což v tamní společnosti vyvolává rostoucí neklid a únavu z vleklého konfliktu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte po skončení bruselského zasedání aliančních ministrů obrany vystoupil na tiskové konferenci, kde zhodnotil současný stav organizace a vyjádřil se k budoucímu směřování transatlantického partnerství. Aliance podle jeho slov v současnosti prochází masivní transformací, která je pravděpodobně největší v celé její historii. Tento proces s sebou přirozeně přináší bouřlivé debaty a složitá vyjednávání, což šéf Severoatlantické aliance označil za pochopitelnou součást současného vývoje.
Americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci po skončení summitu G7 ve francouzském Evianu ostře zkritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli pokračující vojenské kampani Izraele proti hnutí Hizballáh v Libanonu.
Letošní summit zemí G7 ve francouzském Evianu přinesl výraznou změnu v chování amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vůbec poprvé během svých dvou prezidentských období nezpůsobil na tomto prestižním setkání diplomatický rozvrat. Ačkoli si tradičně stěžoval na příliš vysokou teplotu v jednacím sále, na jednu ze schůzek dorazil s hodinovým zpožděním a žertoval, že je šéfem ostatních lídrů, zástupci ostatních mocností hodnotí jeho celkové působení jako úspěch.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uzavřít dohodu s Íránem odráží jeho snahu upřednostnit krátkodobé politické a ekonomické výhody před dlouhodobou strategií. Trump v červnu ve Francii přiznal, že hlavním motivem pro ukončení konfliktu, který sám v únoru rozpoutal, byla snaha odvrátit hospodářskou katastrofu.
Evropa stojí před zásadním rozhodnutím, zda upřednostnit rozvoj umělé inteligence před svými okamžitými klimatickými cíli. Pokud tak neučiní, riskuje, že ztratí technologickou suverenitu ve prospěch Číny. Tento názor zastává Lex Coors, prezident Evropské asociace datových center, která v Bruselu lobbuje za zájmy technologických firem. Současný energetický systém podle něj není schopen ujednat obrovské nároky pokročilých datových center, a Evropa se proto bude muset dočasně vrátit k budování nových plynových elektráren produkujících emise.
Prodej nemovitostí v Dubaji zaznamenal dramatický propad, který odborníci z trhu označují za pád z útesu. Důvodem je válečný konflikt na Blízkém východě, který přinesl výrazné ochlazení do jednoho z nejdražších realitních trhů světa. Podle údajů výzkumné společnosti ValuStrat klesl objem prodejů v květnu oproti předchozímu měsíci o 19 %, což znamená zrychlení sestupného trendu po dubnovém poklesu o 4 %.
Vstup Spojených států do konfliktu s Íránem doprovázely maximalistické cíle. Washington plánoval kompletně zlikvidovat tamní jaderný projekt, zničit program balistických raket a ukončit podporu, kterou Teherán poskytuje regionálním ozbrojeným skupinám v čele s hnutím Hizballáh a Hamás. Výsledná realita po uzavření memoranda o porozumění je však pode The Guardian zcela odlišná. USA se musely spokojit s pouhým slibem Íránu, že nebude vyvíjet atomovou bombu, a s příslibem dalších jaderných rozhovorů, zatímco balistické rakety v textu vůbec zmíněny nejsou a Hizballáh v Libanonu slaví úspěch díky dojednanému příměří.
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k uzavření čtrnáctibodové dohody, kterou stvrdil svým podpisem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle jeho vyjádření má tento krok zabránit propadu globální ekonomiky do hluboké krize. Vysoce postavení američtí činitelé hovoří o velkém triumfu pro USA, ačkoli Washington musel Teheránu poskytnout výrazné ústupky v oblasti politiky i financí. Klíčovým záměrem celého ujednání je plná obnova lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.