Írán sice zatím nečelí úplnému hospodářskému kolapsu, který mu předpovídal Donald Trump, ale kombinace válečných škod a rozvrácené ekonomiky staví teheránské elity před zásadní otázku, jak tvrdý postoj si mohou dovolit vůči americkým vyjednavačům zachovat. Podle odhadů kolujících v íránských médiích dosahují škody způsobené americko-izraelskými útoky devítinásobku loňského státního rozpočtu. Rozvojový program OSN navíc varuje, že do chudoby by mohly upadnout další čtyři miliony Íránců.
Prezident Trump sází na to, že íránská ekonomika se brzy „zadusí“. Jeho strategie vychází z předpokladu, že námořní blokáda zahájená 13. dubna připraví režim o příjmy z vývozu ropy ve výši nejméně 175 milionů dolarů denně. Jakmile se v zemi naplní skladovací kapacity, bude Írán nucen uzavřít kohouty, což by mohlo nenávratně poškodit ropné vrty. Trump dokonce v rozhovoru pro Fox News varoval, že při přetlaku v systému hrozí „exploze“, která by těžební kapacitu země trvale snížila na polovinu.
Realita je zatím o něco méně dramatická, než Washington doufal. Přestože Írán produkuje více ropy, než dokáže vyvézt, dostatečnému počtu tankerů se stále daří americkou blokádou pronikat. Nezávislé odhady naznačují, že země má k dispozici ještě přibližně tři týdny volných skladovacích kapacit. Spojené státy se proto snaží tlak zvýšit zaváděním sankcí na čínské firmy napojené na tamní rafinerie, což vyvolalo odvetná opatření ze strany čínského ministerstva obchodu.
Ekonomický tlak je však nejvíce patrný na pádu národní měny. Hodnota íránského tomanu na volném trhu klesla v neděli na rekordních 190 000 za dolar, což představuje propad o téměř 22 %. Celková inflace se pohybuje kolem 73,5 %, ovšem u potravin a nápojů dosahuje drastických 115 %. Vláda v Teheránu sice v březnu zvýšila minimální mzdu o 60 %, ta však v přepočtu stále nedosahuje ani 100 dolarů měsíčně, což při raketovém růstu cen nestačí na pokrytí základních potřeb.
Válečné operace měly přímý dopad na průmyslovou základnu země. Podle náměstka ministra práce Gholamhosseina Mohammadiho bylo americko-izraelskými nálety zasaženo přes 23 000 továren a firem, což vedlo ke ztrátě milionu pracovních míst. Nejvíce trpí digitální ekonomika, která je paralyzována nejen útoky, ale i vnitřním „lockdownem“ internetu. Podniky hlásí propady tržeb o 40 až 50 %, přičemž nejvíce jsou postiženi drobní živnostníci a mikrofirmy.
Kritická situace panuje i v sociální oblasti. Reformistický novinář Ahmad Zeidabadi varuje, že bez funkčního internetu a stabilních ekonomických podmínek je normální život i společenská stabilita nemožná. Podle něj hrozí, že pokud vláda nenajde rychlé řešení, dojde k obnovení celonárodních protestů, kterých se bezpečnostní složky nejvíce obávají. Problémy prohlubuje i šestý rok trvající sucho v provinciích kolem Teheránu a Alborzu, kterému nepomohla ani letošní srážkově slabá sezona.
Debata o tom, jaký kurz by měli íránští vyjednavači zvolit, je v zemi značně omezena cenzurou státních médií, faktickým uzavřením parlamentu a pokračujícím vypnutím internetu. Přestože se objevují zprávy o rozbrojích uvnitř vyjednávacího týmu, otevřeně proti rozhovorům vystupuje jen menšina poslanců, která tradičně odmítá jakékoli dohody s USA. Rostoucí vnitřní napětí a hospodářská devastace však nepochybně oslabují pozici, z níž může Teherán ve vztahu k Washingtonu klást podmínky.
Bývalý výzkumník společnosti Anthropic Jacob Coxon vyvolal v Silicon Valley silnou vlnu obav poté, co veřejně rezignoval na svou funkci. Ve svém široce sdíleném prohlášení obvinil technologické firmy z neodpovědného přístupu k vývoji umělé inteligence, která podle něj může ohrozit samotnou existenci lidstva.
Britský vládní program výměny žadatelů o azyl s Francií stojí v přepočtu přibližně 56 tisíc liber za každou navrácenou osobu¨, tedy zhruba 1,5 milionu korun. Tuto částku zveřejnila britská ministryně vnitra Shabana Mahmoodová při slyšení před parlamentním výborem pro vnitřní záležitosti. Šéfka resortu obhajovala vysoké náklady s tím, že vyhoštění jedné osoby vyjde nastejno nebo levněji než její roční ubytování v hotelu. Systém fungující na principu výměny kus za kus má za cíl omezit nelegální migraci přes Lamanšský průliv.
Ruský bezpilotní letoun, který byl nalezen u severozápadního pobřeží Polska v Baltském moři, nesl bojovou hlavici s roznětkou. Informaci oficiálně oznámila státní prokuratura pověřená vyšetřováním případu. Polská armáda lokalizovala a vyzvedla stroj z moře v blízkosti pláže v obci Rusinowo nedaleko Jarosławce. Specialisté ruský dron typu Gerbera 2 přímo na pláži zneškodnili a následně jej přepravili k podrobnějšímu zkoumání.
Polsko posiluje bezpečnost na hranicích s Ukrajinou v reakci na nedávné ruské útoky v bezprostřední blízkosti hraničních přechodů. Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz oznámil, že vláda rozhodla o zpevnění infrastruktury využívané pohraniční stráží. Na místě už působí vojáci osmnáctého ženijního pluku, kteří zpevňují kontrolní stanoviště a navazující objekty. Opatření přichází po víkendových úderech bezpilotních letounů, z nichž jeden zasáhl vlak převážející mimo jiné bývalé západní představitele. Ruské ministerstvo obrany tyto zásahy potvrdilo s tvrzením, že souprava převážela vojenský materiál.
Francouzská krajně pravicová strana Národní sdružení pod vedením Marine Le Penové opět přichází s návrhem na úplný zákaz nošení muslimských šátků na veřejných prostranstvích. Politické hnutí tento požadavek prosazuje jako klíčový bod své kampaně před prezidentskými volbami. Návrh se týká především nošení šátků přímo na ulicích a na všech veřejně přístupných místech. Odborníci i právní analytici však upozorňují, že takové opatření představuje závažný zásah do náboženské svobody a základních lidských práv.
Itálie se připravuje na návrat k jaderné energetice po více než třiatřicetileté pauze. Ministr životního prostředí a energetické bezpečnosti Gilberto Pichetto Fratin uvedl, že země by mohla vyrábět elektřinu z jádra do roku 2035. Klíčový návrh zákona, který k tomuto kroku otevírá právní cestu, míří k konečnému hlasování v senátu. Zákon již dříve prošel dolní komorou parlamentu a jeho definitivní schválení se očekává v nejbližších dnech.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle webu The Guardian oznámil, že jeho země zastaví útoky na ruské energetické cíle pouze v případě, že stejný krok učiní i Ruská federace a Spojené státy zaručí dodržování dohod. Reagoval tak na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že se obě strany na příměří v energetické sféře již dohodly. Kyjev ani Moskva však existenci takového ujednání v době vydání prohlášení nepotvrdily. Podle ukrajinské hlavy státu Rusko zatím neprojevilo žádnou skutečnou ochotu válku ukončit.
Evropští hasiči požadují po národních vládách i orgánech Evropské unie navýšení finančních prostředků, zlepšení pracovních podmínek a zajištění dostatečného množství techniky i personálu. Reagují tak na náročné léto, během něhož rozsáhlé lesní požáry v Evropě zničily plochu dvakrát větší, než je rozloha Lucemburska. Zástupci záchranářů pro web Politico zdůrazňují, že slovní uznání a potlesk ze strany politiků již k řešení zhoršující se situace nestačí. Podle nich je nutné přistoupit k reálným investicím do požární ochrany a prevence.
Tisíce ukrajinských dětí ze sociálních ústavů, které byly po začátku ruské invaze evakuovány do zemí Evropské unie, se odmítají vrátit do své vlasti. Mnohé z nich se v nových domovech rychle integrovaly, začaly chodit do škol a našly si přátele v prostředí mimo dosah válečného konfliktu. Ukrajinské úřady požadují jejich návrat domů, avšak neochota mladých lidí vrátit se představuje pro zemi vážnou demografickou a společenskou krizi.
Islamistické násilí v africkém regionu Sahel směřuje k dosažení historických maxim v důsledku rozsáhlých ofenzív skupin napojených na Al-Káidu a Islámský stát. Podle nových údajů monitorovací organizace Acled se tato oblast stala novým centrem teroristických aktivit. Zatímco celosvětový počet obětí terorismu klesl na nejnižší úroveň za dlouhá léta, v oblastech západní Afriky naopak prudce vzrostl. Pokud bude současný trend pokračovat, roční bilance bezpečnostních incidentů výrazně překročí dosavadní rekordy.
Ukrajina musí přijmout řadu těžkých a potenciálně nepopulárních opatření, aby dokázala překlenout vysoký schodek státního rozpočtu a zajistila si miliardy dolarů z mezinárodního financování. Ve svém večerním projevu k národu to prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinské hlavy státu je schválení nových zákonů nezbytné pro udržení obranyschopnosti a celkové odolnosti země v probíhajícím válečném konfliktu. Zelenskyj zdůraznil, že zemi chybí značné finanční prostředky, které je nutné co nejrychleji zajistit.
Válka s Íránem stála Spojené státy během prvních pěti měsíců celkem 38 miliard dolarů. Vyplývá to z nejnovější zprávy Nestranického rozpočtového úřadu Kongresu, která nabízí dosud nejkomplexnější pohled na finanční dopady tohoto konfliktu. Podle odhadů analytiků si pokračující vojenská kampaň vyžádá měsíčně další dvě až tři miliardy dolarů, píše web Politico. Dlouhotrvající boje navíc výrazně vyčerpávají americké zásoby klíčových zbraní.