Írán sice zatím nečelí úplnému hospodářskému kolapsu, který mu předpovídal Donald Trump, ale kombinace válečných škod a rozvrácené ekonomiky staví teheránské elity před zásadní otázku, jak tvrdý postoj si mohou dovolit vůči americkým vyjednavačům zachovat. Podle odhadů kolujících v íránských médiích dosahují škody způsobené americko-izraelskými útoky devítinásobku loňského státního rozpočtu. Rozvojový program OSN navíc varuje, že do chudoby by mohly upadnout další čtyři miliony Íránců.
Prezident Trump sází na to, že íránská ekonomika se brzy „zadusí“. Jeho strategie vychází z předpokladu, že námořní blokáda zahájená 13. dubna připraví režim o příjmy z vývozu ropy ve výši nejméně 175 milionů dolarů denně. Jakmile se v zemi naplní skladovací kapacity, bude Írán nucen uzavřít kohouty, což by mohlo nenávratně poškodit ropné vrty. Trump dokonce v rozhovoru pro Fox News varoval, že při přetlaku v systému hrozí „exploze“, která by těžební kapacitu země trvale snížila na polovinu.
Realita je zatím o něco méně dramatická, než Washington doufal. Přestože Írán produkuje více ropy, než dokáže vyvézt, dostatečnému počtu tankerů se stále daří americkou blokádou pronikat. Nezávislé odhady naznačují, že země má k dispozici ještě přibližně tři týdny volných skladovacích kapacit. Spojené státy se proto snaží tlak zvýšit zaváděním sankcí na čínské firmy napojené na tamní rafinerie, což vyvolalo odvetná opatření ze strany čínského ministerstva obchodu.
Ekonomický tlak je však nejvíce patrný na pádu národní měny. Hodnota íránského tomanu na volném trhu klesla v neděli na rekordních 190 000 za dolar, což představuje propad o téměř 22 %. Celková inflace se pohybuje kolem 73,5 %, ovšem u potravin a nápojů dosahuje drastických 115 %. Vláda v Teheránu sice v březnu zvýšila minimální mzdu o 60 %, ta však v přepočtu stále nedosahuje ani 100 dolarů měsíčně, což při raketovém růstu cen nestačí na pokrytí základních potřeb.
Válečné operace měly přímý dopad na průmyslovou základnu země. Podle náměstka ministra práce Gholamhosseina Mohammadiho bylo americko-izraelskými nálety zasaženo přes 23 000 továren a firem, což vedlo ke ztrátě milionu pracovních míst. Nejvíce trpí digitální ekonomika, která je paralyzována nejen útoky, ale i vnitřním „lockdownem“ internetu. Podniky hlásí propady tržeb o 40 až 50 %, přičemž nejvíce jsou postiženi drobní živnostníci a mikrofirmy.
Kritická situace panuje i v sociální oblasti. Reformistický novinář Ahmad Zeidabadi varuje, že bez funkčního internetu a stabilních ekonomických podmínek je normální život i společenská stabilita nemožná. Podle něj hrozí, že pokud vláda nenajde rychlé řešení, dojde k obnovení celonárodních protestů, kterých se bezpečnostní složky nejvíce obávají. Problémy prohlubuje i šestý rok trvající sucho v provinciích kolem Teheránu a Alborzu, kterému nepomohla ani letošní srážkově slabá sezona.
Debata o tom, jaký kurz by měli íránští vyjednavači zvolit, je v zemi značně omezena cenzurou státních médií, faktickým uzavřením parlamentu a pokračujícím vypnutím internetu. Přestože se objevují zprávy o rozbrojích uvnitř vyjednávacího týmu, otevřeně proti rozhovorům vystupuje jen menšina poslanců, která tradičně odmítá jakékoli dohody s USA. Rostoucí vnitřní napětí a hospodářská devastace však nepochybně oslabují pozici, z níž může Teherán ve vztahu k Washingtonu klást podmínky.
Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová přiznala, že rozhodnutí Spojených států stáhnout tisíce vojáků z Německa evropské lídry zaskočilo. Kallasová to uvedla na summitu Evropského politického společenství v arménském Jerevanu s tím, že ačkoliv se o snižování americké přítomnosti v Evropě hovořilo dlouho, načasování oznámení je nečekané.
Americké centrální velení (CENTCOM) důrazně popřelo zprávy íránských médií, podle kterých měly íránské revoluční gardy zasáhnout americkou válečnou loď v Hormuzském průlivu. Podle íránské agentury Fars byla americká fregata zasažena dvěma střelami poté, co ignorovala varování íránského námořnictva a pokusila se proplout strategickou vodní cestou poblíž ostrova Jask.
Írán sice zatím nečelí úplnému hospodářskému kolapsu, který mu předpovídal Donald Trump, ale kombinace válečných škod a rozvrácené ekonomiky staví teheránské elity před zásadní otázku, jak tvrdý postoj si mohou dovolit vůči americkým vyjednavačům zachovat. Podle odhadů kolujících v íránských médiích dosahují škody způsobené americko-izraelskými útoky devítinásobku loňského státního rozpočtu. Rozvojový program OSN navíc varuje, že do chudoby by mohly upadnout další čtyři miliony Íránců.
Polský prezident Karol Nawrocki jmenoval radu, jejímž úkolem je vypracovat návrh nové ústavy. K oznámení členů tohoto poradního orgánu došlo symbolicky v neděli 3. května, tedy v den, kdy si Polsko připomíná svůj svátek ústavy. Rada je složena především z osobností blízkých nacionalistické straně Právo a spravedlnost (PiS), která Nawrockého v jeho politickém působení podporuje.
Jerevan se stal dějištěm bezprecedentních diplomatických jednání, když do Arménie v pondělí zamířilo více než 30 evropských lídrů spolu s kanadským premiérem. Účastní se summitu Evropského politického společenství (EPC), na který v úterý naváže vůbec první bilaterální summit EU-Arménie. Tato událost má obrovský symbolický význam pro zemi s necelými třemi miliony obyvatel, která byla dlouhodobě považována za nejbližšího spojence Ruska v Zakavkazsku.
Kreml dramaticky zpřísnil osobní bezpečnost prezidenta Vladimira Putina. Podle zprávy evropské zpravodajské služby, kterou získala stanice CNN, byla v domovech blízkých spolupracovníků instalována sledovací zařízení. Tato nová opatření jsou reakcí na vlnu atentátů na vysoké ruské vojenské činitele a rostoucí obavy z možného státního převratu.
Íránské vojenské velení vydalo ostré varování, ve kterém hrozí útokem na jakékoli cizí ozbrojené síly, které by se pokusily vstoupit do Hormuzského průlivu. Podle prohlášení sjednoceného velení íránské armády bude na americké nebo jiné zahraniční jednotky zaútočeno okamžitě po vstupu do této strategické vodní cesty. Armáda zdůraznila, že americké síly se musí držet mimo průliv, jinak budou čelit tvrdé reakci na jakoukoli hrozbu.
Šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) se opět neváhal opřít do prezidenta Petra Pavla v souvislosti se složením české delegace na letošním summitu NATO. Kritizoval také předchozí Fialovu vládu.
Jsou lidé, kteří neradi přiznávají, že se mýlí. Agátě Hanychové se v jednom ohledu stalo, že nedělala správnou věc. Otcové jejích dětí ji na to přitom upozorňovali. V čem jim nakonec musela dát za pravdu?
Dobré zprávy dorazily o víkendu ze sousedního Rakouska. Tamní policie zadržela podezřelého v případu otrávených dětských výživ, které se objevily i u nás. V poutech skončil devětatřicetiletý muž, informovala britská BBC. Podle aktuálních informací má být stále alespoň jedna otrávená sklenička v oběhu.
Letní počasí, které během prodlouženého víkendu předčasně dorazilo do Česka, vydrží i v úvodu příštího týdne. Nastane ale změna, meteorologové očekávají výrazný teplotní rozdíl mezi západem a východem republiky. Na řadě míst se dočkáme i deště. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na nadcházející týden.
Jiřina Bohdalová je za desítky let v šoubyznyse na zástupy gratulantů zvyklá. V době sociálních sítí se jí pochopitelně přeje i tam. Důkazem je přání Moniky Absolonové, která prozradila lidem, jaký je její pohled na legendu české kinematografie.