Kreml dramaticky zpřísnil bezpečnostní opatření kolem Putina. Děsí se převratu

Osobní personál prezidenta, včetně kuchařů, bodyguardů a fotografů, má nyní přísný zákaz využívat veřejnou dopravu. Každý návštěvník šéfa Kremlu musí projít dvojitou bezpečnostní kontrolou. Lidé pracující v jeho bezprostřední blízkosti smí navíc používat pouze mobilní telefony, které nemají přístup k internetu, aby se minimalizovalo riziko úniku citlivých dat.

K zavedení některých opatření došlo již v posledních měsících po prosincovém zabití vysoce postaveného generála. Tato událost vyvolala v nejvyšších patrech ruského bezpečnostního aparátu ostré spory. Změny v protokolu naznačují narůstající neklid uvnitř Kremlu, který čelí ekonomickým potížím, projevům nesouhlasu a nezdarům na ukrajinském bojišti.

Ruské bezpečnostní složky také výrazně omezily seznam míst, která Putin pravidelně navštěvuje. Prezident a jeho rodina přestali jezdit do svých obvyklých rezidencí v moskevské oblasti i do odlehlého letního sídla Valdaj. Letos zatím Putin nenavštívil žádné vojenské zařízení, ačkoliv v roce 2025 byly takové cesty běžnou součástí jeho programu.

Aby Kreml zachoval zdání prezidentovy aktivity, vypouští na veřejnost předem nahrané záběry. Zpráva tajných služeb uvádí, že Putin od invaze na Ukrajinu tráví celé týdny v modernizovaných bunkrech. Tyto úkryty se často nacházejí v Krasnodaru, pobřežním regionu u Černého moře, který je od Moskvy vzdálen několik hodin cesty.

Zpravodajský dokument byl zveřejněn v době, kdy Kreml prochází krizí v důsledku vleklé a brutální války. Západní odhady hovoří o ztrátách kolem 30 000 mrtvých a zraněných měsíčně. Územní zisky na frontě jsou přitom minimální a opakované ukrajinské útoky drony hluboko uvnitř ruského území zvyšují náklady na konflikt na neudržitelnou úroveň.

Ekonomické dopady války již začíná pociťovat i městská elita, která byla dříve před důsledky invaze do značné míry chráněna. Pravidelné výpadky mobilních dat v metropolích budí hněv i u proputinovské buržoazie. Tato situace přispívá k pocitu, že se vnitřní bezpečnost země začíná povážlivě zhoršovat, což potvrzují i detaily o roztržkách ve velení.

Zpráva uvádí, že od března 2026 mají Vladimir Putin a jeho okolí velké obavy z úniku informací a rizika spiknutí či pokusu o puč. Prezident se obává zejména využití dronů k atentátu, který by mohli zorganizovat členové ruské politické elity. Mezi těmito elitami se prý šíří paranoia, která byla podpořena nedávnými personálními změnami.

Nejpřekvapivějším závěrem zprávy je spojování bývalého ministra obrany Sergeje Šojgua s rizikem převratu. Šojgu, který nyní působí jako tajemník Bezpečnostní rady, si v armádním velení stále udržuje značný vliv. Zatčení jeho blízkého spolupracovníka Ruslana Calikova na začátku března je vnímáno jako porušení tichých dohod o ochraně elit.

Ruslan Calikov byl obviněn ze zpronevěry, praní špinavých peněz a úplatkářství. Ačkoliv zpráva nepředkládá přímé důkazy o Šojguových plánech, jeho oslabení zvyšuje pravděpodobnost, že by se sám mohl stát terčem vyšetřování. Jakýkoli pokus o svržení Putina by u Šojgua, dříve vnímaného jako prezidentova blízkého spojence, znamenal naprostý obrat.

Napětí v Kremlu vyvrcholilo po prosincovém atentátu na generálporučíka Fanila Sarvarova v Moskvě. Při následné schůzce náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov ostře kritizoval šéfa FSB Alexandra Bortnikova za neschopnost ochránit důstojníky. Bortnikov se bránil nedostatkem zdrojů a personálu, což mělo vést k demoralizaci mužstva.

Putin v reakci na tuto hádku nařídil Federální ochranné službě (FSO), aby rozšířila svou působnost. Dříve tato elitní služba chránila z vojenského velení pouze Gerasimova, nyní však poskytuje ochranu dalším deseti vysoce postaveným velitelům. Právě po tomto rozšíření pravomocí FSO došlo k dalšímu zpřísnění prezidentových vlastních bezpečnostních protokolů.

Tlak na Kreml se projevil i v úpravách letošní vojenské přehlídky na Rudém náměstí k výročí 9. května. Akce se má konat v omezeném režimu bez těžké techniky, jako jsou obrněná vozidla a rakety. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov toto rozhodnutí zdůvodnil potřebou minimalizovat nebezpečí v souvislosti s aktuálními teroristickými hrozbami.

Zveřejnění těchto detailů západními rozvědkami může být součástí strategie, jak destabilizovat ruské vedení poukazováním na vnitřní rozbroje. Detaily o tajných poradách v Kremlu, pravděpodobně získané od lidských nebo elektronických zdrojů, odhalují míru paranoie a nedůvěry, která v současnosti ovládá nejvyšší ruské představitele.