Kreml dramaticky zpřísnil osobní bezpečnost prezidenta Vladimira Putina. Podle zprávy evropské zpravodajské služby, kterou získala stanice CNN, byla v domovech blízkých spolupracovníků instalována sledovací zařízení. Tato nová opatření jsou reakcí na vlnu atentátů na vysoké ruské vojenské činitele a rostoucí obavy z možného státního převratu.
Osobní personál prezidenta, včetně kuchařů, bodyguardů a fotografů, má nyní přísný zákaz využívat veřejnou dopravu. Každý návštěvník šéfa Kremlu musí projít dvojitou bezpečnostní kontrolou. Lidé pracující v jeho bezprostřední blízkosti smí navíc používat pouze mobilní telefony, které nemají přístup k internetu, aby se minimalizovalo riziko úniku citlivých dat.
K zavedení některých opatření došlo již v posledních měsících po prosincovém zabití vysoce postaveného generála. Tato událost vyvolala v nejvyšších patrech ruského bezpečnostního aparátu ostré spory. Změny v protokolu naznačují narůstající neklid uvnitř Kremlu, který čelí ekonomickým potížím, projevům nesouhlasu a nezdarům na ukrajinském bojišti.
Ruské bezpečnostní složky také výrazně omezily seznam míst, která Putin pravidelně navštěvuje. Prezident a jeho rodina přestali jezdit do svých obvyklých rezidencí v moskevské oblasti i do odlehlého letního sídla Valdaj. Letos zatím Putin nenavštívil žádné vojenské zařízení, ačkoliv v roce 2025 byly takové cesty běžnou součástí jeho programu.
Aby Kreml zachoval zdání prezidentovy aktivity, vypouští na veřejnost předem nahrané záběry. Zpráva tajných služeb uvádí, že Putin od invaze na Ukrajinu tráví celé týdny v modernizovaných bunkrech. Tyto úkryty se často nacházejí v Krasnodaru, pobřežním regionu u Černého moře, který je od Moskvy vzdálen několik hodin cesty.
Zpravodajský dokument byl zveřejněn v době, kdy Kreml prochází krizí v důsledku vleklé a brutální války. Západní odhady hovoří o ztrátách kolem 30 000 mrtvých a zraněných měsíčně. Územní zisky na frontě jsou přitom minimální a opakované ukrajinské útoky drony hluboko uvnitř ruského území zvyšují náklady na konflikt na neudržitelnou úroveň.
Ekonomické dopady války již začíná pociťovat i městská elita, která byla dříve před důsledky invaze do značné míry chráněna. Pravidelné výpadky mobilních dat v metropolích budí hněv i u proputinovské buržoazie. Tato situace přispívá k pocitu, že se vnitřní bezpečnost země začíná povážlivě zhoršovat, což potvrzují i detaily o roztržkách ve velení.
Zpráva uvádí, že od března 2026 mají Vladimir Putin a jeho okolí velké obavy z úniku informací a rizika spiknutí či pokusu o puč. Prezident se obává zejména využití dronů k atentátu, který by mohli zorganizovat členové ruské politické elity. Mezi těmito elitami se prý šíří paranoia, která byla podpořena nedávnými personálními změnami.
Nejpřekvapivějším závěrem zprávy je spojování bývalého ministra obrany Sergeje Šojgua s rizikem převratu. Šojgu, který nyní působí jako tajemník Bezpečnostní rady, si v armádním velení stále udržuje značný vliv. Zatčení jeho blízkého spolupracovníka Ruslana Calikova na začátku března je vnímáno jako porušení tichých dohod o ochraně elit.
Ruslan Calikov byl obviněn ze zpronevěry, praní špinavých peněz a úplatkářství. Ačkoliv zpráva nepředkládá přímé důkazy o Šojguových plánech, jeho oslabení zvyšuje pravděpodobnost, že by se sám mohl stát terčem vyšetřování. Jakýkoli pokus o svržení Putina by u Šojgua, dříve vnímaného jako prezidentova blízkého spojence, znamenal naprostý obrat.
Napětí v Kremlu vyvrcholilo po prosincovém atentátu na generálporučíka Fanila Sarvarova v Moskvě. Při následné schůzce náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov ostře kritizoval šéfa FSB Alexandra Bortnikova za neschopnost ochránit důstojníky. Bortnikov se bránil nedostatkem zdrojů a personálu, což mělo vést k demoralizaci mužstva.
Putin v reakci na tuto hádku nařídil Federální ochranné službě (FSO), aby rozšířila svou působnost. Dříve tato elitní služba chránila z vojenského velení pouze Gerasimova, nyní však poskytuje ochranu dalším deseti vysoce postaveným velitelům. Právě po tomto rozšíření pravomocí FSO došlo k dalšímu zpřísnění prezidentových vlastních bezpečnostních protokolů.
Tlak na Kreml se projevil i v úpravách letošní vojenské přehlídky na Rudém náměstí k výročí 9. května. Akce se má konat v omezeném režimu bez těžké techniky, jako jsou obrněná vozidla a rakety. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov toto rozhodnutí zdůvodnil potřebou minimalizovat nebezpečí v souvislosti s aktuálními teroristickými hrozbami.
Zveřejnění těchto detailů západními rozvědkami může být součástí strategie, jak destabilizovat ruské vedení poukazováním na vnitřní rozbroje. Detaily o tajných poradách v Kremlu, pravděpodobně získané od lidských nebo elektronických zdrojů, odhalují míru paranoie a nedůvěry, která v současnosti ovládá nejvyšší ruské představitele.
Polsko posiluje bezpečnost na hranicích s Ukrajinou v reakci na nedávné ruské útoky v bezprostřední blízkosti hraničních přechodů. Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz oznámil, že vláda rozhodla o zpevnění infrastruktury využívané pohraniční stráží. Na místě už působí vojáci osmnáctého ženijního pluku, kteří zpevňují kontrolní stanoviště a navazující objekty. Opatření přichází po víkendových úderech bezpilotních letounů, z nichž jeden zasáhl vlak převážející mimo jiné bývalé západní představitele. Ruské ministerstvo obrany tyto zásahy potvrdilo s tvrzením, že souprava převážela vojenský materiál.
Francouzská krajně pravicová strana Národní sdružení pod vedením Marine Le Penové opět přichází s návrhem na úplný zákaz nošení muslimských šátků na veřejných prostranstvích. Politické hnutí tento požadavek prosazuje jako klíčový bod své kampaně před prezidentskými volbami. Návrh se týká především nošení šátků přímo na ulicích a na všech veřejně přístupných místech. Odborníci i právní analytici však upozorňují, že takové opatření představuje závažný zásah do náboženské svobody a základních lidských práv.
Itálie se připravuje na návrat k jaderné energetice po více než třiatřicetileté pauze. Ministr životního prostředí a energetické bezpečnosti Gilberto Pichetto Fratin uvedl, že země by mohla vyrábět elektřinu z jádra do roku 2035. Klíčový návrh zákona, který k tomuto kroku otevírá právní cestu, míří k konečnému hlasování v senátu. Zákon již dříve prošel dolní komorou parlamentu a jeho definitivní schválení se očekává v nejbližších dnech.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle webu The Guardian oznámil, že jeho země zastaví útoky na ruské energetické cíle pouze v případě, že stejný krok učiní i Ruská federace a Spojené státy zaručí dodržování dohod. Reagoval tak na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že se obě strany na příměří v energetické sféře již dohodly. Kyjev ani Moskva však existenci takového ujednání v době vydání prohlášení nepotvrdily. Podle ukrajinské hlavy státu Rusko zatím neprojevilo žádnou skutečnou ochotu válku ukončit.
Evropští hasiči požadují po národních vládách i orgánech Evropské unie navýšení finančních prostředků, zlepšení pracovních podmínek a zajištění dostatečného množství techniky i personálu. Reagují tak na náročné léto, během něhož rozsáhlé lesní požáry v Evropě zničily plochu dvakrát větší, než je rozloha Lucemburska. Zástupci záchranářů pro web Politico zdůrazňují, že slovní uznání a potlesk ze strany politiků již k řešení zhoršující se situace nestačí. Podle nich je nutné přistoupit k reálným investicím do požární ochrany a prevence.
Tisíce ukrajinských dětí ze sociálních ústavů, které byly po začátku ruské invaze evakuovány do zemí Evropské unie, se odmítají vrátit do své vlasti. Mnohé z nich se v nových domovech rychle integrovaly, začaly chodit do škol a našly si přátele v prostředí mimo dosah válečného konfliktu. Ukrajinské úřady požadují jejich návrat domů, avšak neochota mladých lidí vrátit se představuje pro zemi vážnou demografickou a společenskou krizi.
Islamistické násilí v africkém regionu Sahel směřuje k dosažení historických maxim v důsledku rozsáhlých ofenzív skupin napojených na Al-Káidu a Islámský stát. Podle nových údajů monitorovací organizace Acled se tato oblast stala novým centrem teroristických aktivit. Zatímco celosvětový počet obětí terorismu klesl na nejnižší úroveň za dlouhá léta, v oblastech západní Afriky naopak prudce vzrostl. Pokud bude současný trend pokračovat, roční bilance bezpečnostních incidentů výrazně překročí dosavadní rekordy.
Ukrajina musí přijmout řadu těžkých a potenciálně nepopulárních opatření, aby dokázala překlenout vysoký schodek státního rozpočtu a zajistila si miliardy dolarů z mezinárodního financování. Ve svém večerním projevu k národu to prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinské hlavy státu je schválení nových zákonů nezbytné pro udržení obranyschopnosti a celkové odolnosti země v probíhajícím válečném konfliktu. Zelenskyj zdůraznil, že zemi chybí značné finanční prostředky, které je nutné co nejrychleji zajistit.
Válka s Íránem stála Spojené státy během prvních pěti měsíců celkem 38 miliard dolarů. Vyplývá to z nejnovější zprávy Nestranického rozpočtového úřadu Kongresu, která nabízí dosud nejkomplexnější pohled na finanční dopady tohoto konfliktu. Podle odhadů analytiků si pokračující vojenská kampaň vyžádá měsíčně další dvě až tři miliardy dolarů, píše web Politico. Dlouhotrvající boje navíc výrazně vyčerpávají americké zásoby klíčových zbraní.
Na indonéském ostrově Borneo působí první výhradně ženský hasičský tým nazvaný Power of Mama, který chrání místní komunity před ničením pralesů a rašelinišť. Tým dobrovolnic vznikl v provincii Západní Kalimantan s cílem bojovat proti nebezpečným požárům a toxickému dýmu. Jedna z členek, devětatřicetiletá Irma, vysvětlila, že jako ženy v domácnosti pociťují dopady znečištění nejsilněji, což je motivovalo k přímé akci. Ženy v plné ochranné výbavě vyjíždějí na motocyklech přímo do zasažených oblastí.
Americký prezident Donald Trump se ostrým způsobem vymezuje vůči varováním před riziky umělé inteligence a apokalyptické scény označuje za podvod. Technologičtí lídři přitom upozorňují na hrozbu nekontrolovatelného vývoje a volají po zavedení bezpečnostních mantinelů. Použití slova podvod v prezidentově rétorice obvykle signalizuje, že čelí kontroverzi ohrožující jeho politické či osobní priority. Tímto způsobem se snaží zpochybnit realitu a zbavit se povinnosti v dané věci legislativně jednat, míní analýza webu CNN.
Skupina třinácti palestinských studentů a výzkumníků z Pásma Gazy čelí hlubokému zklamání poté, co se belgická vláda nedokázala dohodnout na plánu jejich evakuace. Akademici získali stipendia na belgických univerzitách, kvůli pokračujícímu konfliktu a politickým sporům v Bruselu však nemohou opustit válečnou zónu. Přestože všichni prošli přísným výběrovým řízením a splnili stanovené podmínky, zůstávají zablokováni v Pásmu Gazy bez možnosti osobního vyzvednutí víz.