Kreml dramaticky zpřísnil osobní bezpečnost prezidenta Vladimira Putina. Podle zprávy evropské zpravodajské služby, kterou získala stanice CNN, byla v domovech blízkých spolupracovníků instalována sledovací zařízení. Tato nová opatření jsou reakcí na vlnu atentátů na vysoké ruské vojenské činitele a rostoucí obavy z možného státního převratu.
Osobní personál prezidenta, včetně kuchařů, bodyguardů a fotografů, má nyní přísný zákaz využívat veřejnou dopravu. Každý návštěvník šéfa Kremlu musí projít dvojitou bezpečnostní kontrolou. Lidé pracující v jeho bezprostřední blízkosti smí navíc používat pouze mobilní telefony, které nemají přístup k internetu, aby se minimalizovalo riziko úniku citlivých dat.
K zavedení některých opatření došlo již v posledních měsících po prosincovém zabití vysoce postaveného generála. Tato událost vyvolala v nejvyšších patrech ruského bezpečnostního aparátu ostré spory. Změny v protokolu naznačují narůstající neklid uvnitř Kremlu, který čelí ekonomickým potížím, projevům nesouhlasu a nezdarům na ukrajinském bojišti.
Ruské bezpečnostní složky také výrazně omezily seznam míst, která Putin pravidelně navštěvuje. Prezident a jeho rodina přestali jezdit do svých obvyklých rezidencí v moskevské oblasti i do odlehlého letního sídla Valdaj. Letos zatím Putin nenavštívil žádné vojenské zařízení, ačkoliv v roce 2025 byly takové cesty běžnou součástí jeho programu.
Aby Kreml zachoval zdání prezidentovy aktivity, vypouští na veřejnost předem nahrané záběry. Zpráva tajných služeb uvádí, že Putin od invaze na Ukrajinu tráví celé týdny v modernizovaných bunkrech. Tyto úkryty se často nacházejí v Krasnodaru, pobřežním regionu u Černého moře, který je od Moskvy vzdálen několik hodin cesty.
Zpravodajský dokument byl zveřejněn v době, kdy Kreml prochází krizí v důsledku vleklé a brutální války. Západní odhady hovoří o ztrátách kolem 30 000 mrtvých a zraněných měsíčně. Územní zisky na frontě jsou přitom minimální a opakované ukrajinské útoky drony hluboko uvnitř ruského území zvyšují náklady na konflikt na neudržitelnou úroveň.
Ekonomické dopady války již začíná pociťovat i městská elita, která byla dříve před důsledky invaze do značné míry chráněna. Pravidelné výpadky mobilních dat v metropolích budí hněv i u proputinovské buržoazie. Tato situace přispívá k pocitu, že se vnitřní bezpečnost země začíná povážlivě zhoršovat, což potvrzují i detaily o roztržkách ve velení.
Zpráva uvádí, že od března 2026 mají Vladimir Putin a jeho okolí velké obavy z úniku informací a rizika spiknutí či pokusu o puč. Prezident se obává zejména využití dronů k atentátu, který by mohli zorganizovat členové ruské politické elity. Mezi těmito elitami se prý šíří paranoia, která byla podpořena nedávnými personálními změnami.
Nejpřekvapivějším závěrem zprávy je spojování bývalého ministra obrany Sergeje Šojgua s rizikem převratu. Šojgu, který nyní působí jako tajemník Bezpečnostní rady, si v armádním velení stále udržuje značný vliv. Zatčení jeho blízkého spolupracovníka Ruslana Calikova na začátku března je vnímáno jako porušení tichých dohod o ochraně elit.
Ruslan Calikov byl obviněn ze zpronevěry, praní špinavých peněz a úplatkářství. Ačkoliv zpráva nepředkládá přímé důkazy o Šojguových plánech, jeho oslabení zvyšuje pravděpodobnost, že by se sám mohl stát terčem vyšetřování. Jakýkoli pokus o svržení Putina by u Šojgua, dříve vnímaného jako prezidentova blízkého spojence, znamenal naprostý obrat.
Napětí v Kremlu vyvrcholilo po prosincovém atentátu na generálporučíka Fanila Sarvarova v Moskvě. Při následné schůzce náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov ostře kritizoval šéfa FSB Alexandra Bortnikova za neschopnost ochránit důstojníky. Bortnikov se bránil nedostatkem zdrojů a personálu, což mělo vést k demoralizaci mužstva.
Putin v reakci na tuto hádku nařídil Federální ochranné službě (FSO), aby rozšířila svou působnost. Dříve tato elitní služba chránila z vojenského velení pouze Gerasimova, nyní však poskytuje ochranu dalším deseti vysoce postaveným velitelům. Právě po tomto rozšíření pravomocí FSO došlo k dalšímu zpřísnění prezidentových vlastních bezpečnostních protokolů.
Tlak na Kreml se projevil i v úpravách letošní vojenské přehlídky na Rudém náměstí k výročí 9. května. Akce se má konat v omezeném režimu bez těžké techniky, jako jsou obrněná vozidla a rakety. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov toto rozhodnutí zdůvodnil potřebou minimalizovat nebezpečí v souvislosti s aktuálními teroristickými hrozbami.
Zveřejnění těchto detailů západními rozvědkami může být součástí strategie, jak destabilizovat ruské vedení poukazováním na vnitřní rozbroje. Detaily o tajných poradách v Kremlu, pravděpodobně získané od lidských nebo elektronických zdrojů, odhalují míru paranoie a nedůvěry, která v současnosti ovládá nejvyšší ruské představitele.
Letošní summit zemí G7 ve francouzském Evianu přinesl výraznou změnu v chování amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vůbec poprvé během svých dvou prezidentských období nezpůsobil na tomto prestižním setkání diplomatický rozvrat. Ačkoli si tradičně stěžoval na příliš vysokou teplotu v jednacím sále, na jednu ze schůzek dorazil s hodinovým zpožděním a žertoval, že je šéfem ostatních lídrů, zástupci ostatních mocností hodnotí jeho celkové působení jako úspěch.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uzavřít dohodu s Íránem odráží jeho snahu upřednostnit krátkodobé politické a ekonomické výhody před dlouhodobou strategií. Trump v červnu ve Francii přiznal, že hlavním motivem pro ukončení konfliktu, který sám v únoru rozpoutal, byla snaha odvrátit hospodářskou katastrofu.
Evropa stojí před zásadním rozhodnutím, zda upřednostnit rozvoj umělé inteligence před svými okamžitými klimatickými cíli. Pokud tak neučiní, riskuje, že ztratí technologickou suverenitu ve prospěch Číny. Tento názor zastává Lex Coors, prezident Evropské asociace datových center, která v Bruselu lobbuje za zájmy technologických firem. Současný energetický systém podle něj není schopen ujednat obrovské nároky pokročilých datových center, a Evropa se proto bude muset dočasně vrátit k budování nových plynových elektráren produkujících emise.
Prodej nemovitostí v Dubaji zaznamenal dramatický propad, který odborníci z trhu označují za pád z útesu. Důvodem je válečný konflikt na Blízkém východě, který přinesl výrazné ochlazení do jednoho z nejdražších realitních trhů světa. Podle údajů výzkumné společnosti ValuStrat klesl objem prodejů v květnu oproti předchozímu měsíci o 19 %, což znamená zrychlení sestupného trendu po dubnovém poklesu o 4 %.
Vstup Spojených států do konfliktu s Íránem doprovázely maximalistické cíle. Washington plánoval kompletně zlikvidovat tamní jaderný projekt, zničit program balistických raket a ukončit podporu, kterou Teherán poskytuje regionálním ozbrojeným skupinám v čele s hnutím Hizballáh a Hamás. Výsledná realita po uzavření memoranda o porozumění je však pode The Guardian zcela odlišná. USA se musely spokojit s pouhým slibem Íránu, že nebude vyvíjet atomovou bombu, a s příslibem dalších jaderných rozhovorů, zatímco balistické rakety v textu vůbec zmíněny nejsou a Hizballáh v Libanonu slaví úspěch díky dojednanému příměří.
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k uzavření čtrnáctibodové dohody, kterou stvrdil svým podpisem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle jeho vyjádření má tento krok zabránit propadu globální ekonomiky do hluboké krize. Vysoce postavení američtí činitelé hovoří o velkém triumfu pro USA, ačkoli Washington musel Teheránu poskytnout výrazné ústupky v oblasti politiky i financí. Klíčovým záměrem celého ujednání je plná obnova lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
Televizní moderátor Jeremy Clarkson oznámil, že mu byla diagnostikována rakovina prostaty. Tuto zprávu odhalil v nejnovějším díle páté řady svého dokumentárního pořadu Clarksonova farma. Záběry byly natočeny během uplynulých dvou let, přičemž samotný moderátor upřesnil, že o své nemoci ví už od května. Šestašedesátiletý bývalý průvodce pořadem Top Gear sice neuvedl přesné stadium onemocnění, označil jej však za agresivní a dodal, že v rámci léčby mu již byla odoperována část prostaty.
Zvyšující se globální teploty mohou vyvolat nebezpečný nárůst takzvaného hydroklimatického biče v říčních tocích, kvůli čemuž přestanou dosavadní postupy plánování protipovodňových opatření a boje proti suchu stačit. Podle nejnovější studie budou řeky v důsledku zhoršující se klimatické krize zažívat stále rychlejší přechody mezi vydatnými lijáky a dlouhými obdobími sucha. Teplejší atmosféra totiž zadržuje více vlhkosti, což intenzitu extrémních srážek výrazně zvyšuje.