Kreml dramaticky zpřísnil osobní bezpečnost prezidenta Vladimira Putina. Podle zprávy evropské zpravodajské služby, kterou získala stanice CNN, byla v domovech blízkých spolupracovníků instalována sledovací zařízení. Tato nová opatření jsou reakcí na vlnu atentátů na vysoké ruské vojenské činitele a rostoucí obavy z možného státního převratu.
Osobní personál prezidenta, včetně kuchařů, bodyguardů a fotografů, má nyní přísný zákaz využívat veřejnou dopravu. Každý návštěvník šéfa Kremlu musí projít dvojitou bezpečnostní kontrolou. Lidé pracující v jeho bezprostřední blízkosti smí navíc používat pouze mobilní telefony, které nemají přístup k internetu, aby se minimalizovalo riziko úniku citlivých dat.
K zavedení některých opatření došlo již v posledních měsících po prosincovém zabití vysoce postaveného generála. Tato událost vyvolala v nejvyšších patrech ruského bezpečnostního aparátu ostré spory. Změny v protokolu naznačují narůstající neklid uvnitř Kremlu, který čelí ekonomickým potížím, projevům nesouhlasu a nezdarům na ukrajinském bojišti.
Ruské bezpečnostní složky také výrazně omezily seznam míst, která Putin pravidelně navštěvuje. Prezident a jeho rodina přestali jezdit do svých obvyklých rezidencí v moskevské oblasti i do odlehlého letního sídla Valdaj. Letos zatím Putin nenavštívil žádné vojenské zařízení, ačkoliv v roce 2025 byly takové cesty běžnou součástí jeho programu.
Aby Kreml zachoval zdání prezidentovy aktivity, vypouští na veřejnost předem nahrané záběry. Zpráva tajných služeb uvádí, že Putin od invaze na Ukrajinu tráví celé týdny v modernizovaných bunkrech. Tyto úkryty se často nacházejí v Krasnodaru, pobřežním regionu u Černého moře, který je od Moskvy vzdálen několik hodin cesty.
Zpravodajský dokument byl zveřejněn v době, kdy Kreml prochází krizí v důsledku vleklé a brutální války. Západní odhady hovoří o ztrátách kolem 30 000 mrtvých a zraněných měsíčně. Územní zisky na frontě jsou přitom minimální a opakované ukrajinské útoky drony hluboko uvnitř ruského území zvyšují náklady na konflikt na neudržitelnou úroveň.
Ekonomické dopady války již začíná pociťovat i městská elita, která byla dříve před důsledky invaze do značné míry chráněna. Pravidelné výpadky mobilních dat v metropolích budí hněv i u proputinovské buržoazie. Tato situace přispívá k pocitu, že se vnitřní bezpečnost země začíná povážlivě zhoršovat, což potvrzují i detaily o roztržkách ve velení.
Zpráva uvádí, že od března 2026 mají Vladimir Putin a jeho okolí velké obavy z úniku informací a rizika spiknutí či pokusu o puč. Prezident se obává zejména využití dronů k atentátu, který by mohli zorganizovat členové ruské politické elity. Mezi těmito elitami se prý šíří paranoia, která byla podpořena nedávnými personálními změnami.
Nejpřekvapivějším závěrem zprávy je spojování bývalého ministra obrany Sergeje Šojgua s rizikem převratu. Šojgu, který nyní působí jako tajemník Bezpečnostní rady, si v armádním velení stále udržuje značný vliv. Zatčení jeho blízkého spolupracovníka Ruslana Calikova na začátku března je vnímáno jako porušení tichých dohod o ochraně elit.
Ruslan Calikov byl obviněn ze zpronevěry, praní špinavých peněz a úplatkářství. Ačkoliv zpráva nepředkládá přímé důkazy o Šojguových plánech, jeho oslabení zvyšuje pravděpodobnost, že by se sám mohl stát terčem vyšetřování. Jakýkoli pokus o svržení Putina by u Šojgua, dříve vnímaného jako prezidentova blízkého spojence, znamenal naprostý obrat.
Napětí v Kremlu vyvrcholilo po prosincovém atentátu na generálporučíka Fanila Sarvarova v Moskvě. Při následné schůzce náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov ostře kritizoval šéfa FSB Alexandra Bortnikova za neschopnost ochránit důstojníky. Bortnikov se bránil nedostatkem zdrojů a personálu, což mělo vést k demoralizaci mužstva.
Putin v reakci na tuto hádku nařídil Federální ochranné službě (FSO), aby rozšířila svou působnost. Dříve tato elitní služba chránila z vojenského velení pouze Gerasimova, nyní však poskytuje ochranu dalším deseti vysoce postaveným velitelům. Právě po tomto rozšíření pravomocí FSO došlo k dalšímu zpřísnění prezidentových vlastních bezpečnostních protokolů.
Tlak na Kreml se projevil i v úpravách letošní vojenské přehlídky na Rudém náměstí k výročí 9. května. Akce se má konat v omezeném režimu bez těžké techniky, jako jsou obrněná vozidla a rakety. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov toto rozhodnutí zdůvodnil potřebou minimalizovat nebezpečí v souvislosti s aktuálními teroristickými hrozbami.
Zveřejnění těchto detailů západními rozvědkami může být součástí strategie, jak destabilizovat ruské vedení poukazováním na vnitřní rozbroje. Detaily o tajných poradách v Kremlu, pravděpodobně získané od lidských nebo elektronických zdrojů, odhalují míru paranoie a nedůvěry, která v současnosti ovládá nejvyšší ruské představitele.
Běloruská armáda přistoupila k posílení svých vojenských sil v bezprostřední blízkosti ukrajinských hranic, kde zahájila budování zcela nové výsadkové brigády. Tento strategický krok se odehrává v Gomelské oblasti zhruba čtyřicet kilometrů od státní hranice a má podle oficiálních vyjádření reagovat na údajné bezpečnostní hrozby přicházející z jihovýchodního směru.
Moskevský primátor označil sobotní ničivý výbuch před luxusní kavárnou na Kudrinském náměstí za brutální teroristický čin a přislíbil, že všichni viníci budou dopadeni a potrestáni.
Maďarsko se ocitá v situaci vážného ohrožení dodávek elektřiny, kterou způsobuje extrémní nedostatek vody v přírodě. Kvůli hlubokému suchu v regionu klesla hladina Dunaje natolik, že klíčová jaderná elektrárna přichází o nezbytné chlazení. Výsledkem je nutnost odstavit zařízení, které pokrývá čtyřicet procent celkové tuzemské spotřeby proudu.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí během letní parlamentní přestávky hluboké vnitřní krizi, která zásadním způsobem oslabuje jeho autoritu v čele vlády i uvnitř mateřské křesťanskodemokratické unie. Místo plánovaného zklidnění situace se nad německou politickou scénou vznášejí pochybnosti o dalším setrvání kancléře ve funkci. Nespokojenost v řadách konzervativců navíc výrazně roste s blížícími se klíčovými zářijovými volbami v několika spolkových zemích.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval před dramatickým stupňováním globální klimatické krize, k níž výrazně přispívá zesilující fenomén El Niño. Podle jeho slov tento přírodní jev doslova přilévá olej do ohně na již tak zasažené planetě a může v nejbližší době způsobit dosud nezaznamenané teplotní rekordy. Situace se tak dostává do zcela neprozkoumaných rozměrů, které mohou mít devastační následky pro lidstvo i přírodní ekosystémy.
Masivní migrační krize v severoafrické enklávě Ceuta okamžitě zasáhla do politického diskurzu ve Španělsku a posílila pozice tamní krajní pravice. Kolaps hranic, přes kterou se během krátké chvíle dostaly desítky tisíc lidí, zanechal veřejnost v šoku. Přestože španělské úřady uvádějí, že se většina běženců již vrátila do Maroka a událost si vyžádala nejméně padesát sedm obětí, veřejný prostor zaplavily emotivní záběry plavců a lidí překonávajících hraniční zátarasy.
Propadající se preference ruského prezidenta Vladimira Putina zaznamenávají dokonce i státní výzkumné agentury, jejichž výsledky bývají dlouhodobě zkreslené. Podle Fondu veřejného mínění klesla podpora jeho výkonu funkce během jednoho týdne z 71 na 66 procent. Jde o nejvýraznější propad od vyhlášení částečné mobilizace na podzim roku 2022.
Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.