Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
V bangladéšské metropoli Dháce zavládla panika, která vyhnala řidiče a kurýry do nekonečných front u čerpacích stanic. Vláda musela přistoupit k přídělovému systému, což pro mnoho lidí znamená ztrátu jediného zdroje obživy. Tato krize je přímým důsledkem paralýzy Hormuzského průlivu, na jehož dodávkách je Bangladéš i sousední Indie životně závislá.
Indie, která je nejlidnatějším státem planety, se potýká s nedostatkem plynu na vaření. Lidé čekají před distribučními sklady již od tří hodin ráno a ti méně šťastní se musí vracet k používání dřeva. Státní správa v Dillí byla nucena aktivovat mimořádná opatření, aby palivo prioritně směřovalo do kuchyní běžných občanů místo do průmyslových závodů.
Pákistán zareagoval na energetický kolaps drakonickými úsporami. Školy zůstávají zavřené, úředníci mají nařízenou práci z domova a státní správa dostala přísný zákaz nakupovat jakékoli nové vybavení, od nábytku až po klimatizace. Tato opatření jen dokreslují, v jak hluboké ekonomické nejistotě se jihoasijské státy ocitly kvůli raketovému růstu cen dovozu.
Podobný scénář se odehrává i v hospodářsky vyspělejších částech Asie. Jižní Korea po třiceti letech sáhla k cenové regulaci paliv a horečně hledá alternativní námořní trasy, které by se vyhnuly nebezpečné zóně v Perském zálivu. Thajsko a Filipíny zase bojují s energetickou krizí skrze přísné omezení provozu klimatizací a redukci služebních cest státních zaměstnanců.
Určitou úlevu pro Bangladéš představuje sousední Indie, která prostřednictvím produktovodu posílá tisíce tun nafty určené pro tamní zemědělství. I tato pomoc je však jen kapkou v moři narůstajícího chaosu. Pro běžné obyvatele Dháky je současná situace neudržitelná, protože nutnost trávit hodiny ve frontách na příděl paliva vede k drastickému propadu jejich denních příjmů.
Geopolitické soupeření mocností se tak promítá do každodenní tragédie nejchudších vrstev obyvatel v Asii. Pro rodiny v Dillí či Dháce nejde o abstraktní konflikt, ale o přímé ohrožení existence. OSN varuje, že pokud blokáda námořních cest potrvá, hrozí rozpad globálních dodavatelských řetězců, který by mohl vyústit v rozsáhlé sociální nepokoje napříč celým kontinentem.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.
Podle informací stanice CNN čelí administrativa Donalda Trumpa ostré kritice za to, že při plánování úderů na Írán hrubě podcenila riziko uzavření Hormuzského průlivu. Ukazuje se, že Pentagon i Rada pro národní bezpečnost odsunuly varovné analýzy ekonomických expertů na druhou kolej. Rozhodování v úzkém kruhu prezidentových poradců vedlo k tomu, že Washington nebyl připraven na scénář, který nyní diplomaté i námořní dopravci označují za katastrofální.
Válka v Íránu a s ní spojený drastický nárůst cen ropy a plynu rozpoutaly v Bruselu ostrou debatu o budoucnosti klimatické politiky. Energetický šok, který následoval po útocích USA a Izraele na Teherán z konce února, rozdělil Evropskou unii na dva nesmiřitelné tábory. Zatímco jedna strana volá po oslabení zelených ambicí v zájmu přežití ekonomiky, druhá v krizi vidí pádný důvod pro urychlení odklodu od fosilních paliv.
Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na evropské spojence a další světové mocnosti, aby se zapojili do ochrany Hormuzského průlivu. Varoval, že pokud Washingtonu nepomohou s odblokováním této klíčové vodní cesty, může to mít velmi negativní dopad na budoucnost Severoatlantické aliance. Průliv je v současnosti fakticky uzavřen v důsledku odvety Teheránu za americké a izraelské nálety, což způsobilo historicky největší narušení dodávek ropy a drastický nárůst jejích cen.
Co mají Agáta Hanychová a Veronika Žilková společného? Obě členky slavné rodiny mají děti se třemi různými partnery. Hanychová je nejstarším potomkem populární herečky, která se rozhodla prozradit, proč se rozpadl její vztah s Agátiným otcem.
Je možné, a především správné, vzkřísit živočišné druhy, které ze světa zmizely před tisíci lety? Otázky, které dříve patřily do žánru science-fiction, se dnes stávají realitou v nenápadné cihlové budově v texaském Dallasu. Právě zde sídlí společnost Colossal Biosciences, jejíž ambice sahají od oživení dodo (blbouna nejapného) až po návrat mamutů.
Představitelé administrativy prezidenta Donalda Trumpa vyjádřili přesvědčení, že válečný konflikt v Íránu skončí během několika týdnů, nebo dokonce dříve. Toto optimistické očekávání přichází v době, kdy ekonomové varují, že narušení dodávek ropy z Blízkého východu by mohlo vyvolat globální recesi.
Ruská armáda prochází po čtyřech letech války na Ukrajině zásadní restrukturalizací svých pozemních sil. Únor roku 2026 znamenal vstup konfliktu do pátého roku trvání, což Kreml přimělo k definitivnímu opuštění dřívějších taktických konceptů. Nejdůležitější změnou v organizační struktuře je postupný přechod od takzvaných praporních taktických skupin zpět k tradičnímu diviznímu modelu.
Válka s Íránem začíná citelně doléhat na letecký průmysl a cestující po celém světě by se měli připravit na to, že si za letenky brzy připlatí. Prudký nárůst cen ropy, která se po americko-izraelských útocích poprvé po téměř čtyřech letech vyšplhala nad hranici 100 dolarů za barel, přímo ovlivňuje náklady na letecké palivo. To tvoří po mzdách druhou největší nákladovou položku aerolinek, obvykle v rozmezí 20 až 30 % celkových výdajů.