Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Zatímco Ukrajina již delší dobu disponuje schopností zasahovat objekty vzdálené tisíce kilometrů od frontové linie, v posledním roce dosáhla její dronová technologie výrazně vyšší úrovně. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil rozsáhlou kampaň zaměřenou na intenzivní údery hluboko v ruském vnitrozemí. Tento tlak podle ukrajinských představitelů nadále pokračuje a odhaluje zásadní slabiny ruské protivzdušné obrany.
Kyjev se od občasných úderů na ropné rafinérie posunul k systematickému a frekventovanému ostřelování energetické infrastruktury, elektrických rozvoden i ropných tankerů. Současně ukrajinské síly stupňují vzdušné operace namířené proti ruské vojenské logistice na okupovaných územích ve východní části země i na Krymském poloostrově.
Dronové útoky se stále více zaměřují také na širší ruskou ekonomiku, což dokládají například nedávné údery na sklady největšího tamního online prodejce Wildberries. Podle ukrajinské vlády představují tyto objekty legitimní vojenské cíle, neboť společnost zásobuje ruské jednotky na frontě. Kyjevu se navíc daří prorážet obranu v oblastech Petrohradu a opakovaně zasahovat cíle v okolí Moskvy.
Cílem ukrajinské strategie je přenést válku do běžného života obyvatel Ruské federace a zvýšit tlak na tamní podnikatelskou elitu, jež by mohla mít vliv na rozhodování v Kremlu. Z vojenského hlediska pak dlouhé údery nutí Moskvu přeskupovat a tříštit své zdroje protivzdušné obrany, čímž dochází ke zpomalení ruských ofenzivních snah.
Ruské vojsko v počátcích konfliktu soustředilo své systémy protivzdušné obrany především poděl fronty a hranic, avšak ukrajinská taktika úderů na různorodá místa donutila protivníka tyto kapacity značně rozptýlit. Dosavadní obranné komplexy navíc byly konstruovány hlavně proti konvenčním letounům a raketám, pročež mají s odrážením hejn drobných bezpilotních prostředků značné komplikace.
Narůstající intenzita vzdušné války se však projevuje oboustranně a Ruská federace reaguje zrcadlovými údery na ukrajinskou logistiku i komerční zařízení, včetně skladů obchodního řetězce Rozetka. Na samotné pozemní frontě přitom organizace monitorující konflikt zaznamenaly pokles přímých střetů, přičemž jakýkoliv ruský postup vpřed zůstává extrémně pomalý.
Vyostření vzdušných bojů si vybírá nejvyšší daň na civilním obyvatelstvu, přičemž Organizace spojených národů zaznamenala na Ukrajině nejvyšší počty mrtvých a zraněných obyvatel od počátku invaze. Jen za první polovinu letošního roku vzrostl počet civilních obětí o více než třetinu ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. Tragické ztráty na životech však hlásí i ruská strana v důsledku přeshraničních dronových náletů.
Ruská armáda spoléhá na noční masové vlny čítající desítky dronů, střel s plochou dráhou doletu i balistických raket, jejichž cílem je zahltit ukrajinskou obranu. Zvláště balistické rakety představují obrovskou hrozbu, neboť k jejich zneškodnění jsou zapotřebí nákladné a nedostatkové americké střely Patriot, jejichž dodávky ze Spojených států komplikuje globální situace i politická vyjednávání.
Odborníci se shodují, že v současné situaci neexistuje pro diplomacii příliš velký prostor, neboť vyjednávání s Kremlem se dosud ukazovala jako neúčinná. Pravděpodobnější než brzké uzavření míru je proto další eskalace konfliktu, přičemž změnu v uvažování ruského vedení by mohly přinést pouze rostoucí vnitřní ekonomické potíže nebo další strategické neúspěchy.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.
Syrské ministerstvo zahraničí v neděli oznámilo, že Damašek uzavřel s Ruskem novou dohodu týkající se osudu dvou klíčových vojenských základen u Středozemního moře. Podle uzavřeného ujednání Moskva ztratí dosavadní status výhradního vojenského využívání těchto objektů.
Evropský kontinent má za sebou historicky nejteplejší červen a červenec, přičemž průměrné teploty v západní části regionu překonaly dosavadní rekord z roku 2022. Podle údajů monitorovací služby Copernicus se rtuť teploměrů držela zhruba o 2,8 stupně Celsia nad dlouhodobým průměrem.
Americký prezident Donald Trump čelí vážným politickým potížím, které ohrožují pozici jeho strany v nadcházejících volbách do Kongresu i odkaz jeho druhého mandátu. Někteří komentátoři jej podle CNN přirovnávají k situaci Jimmyho Cartera, neboť Teherán dokáže efektivně stupňovat tlak na Spojené státy v citlivé předvolební době.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj upozornil, že Rusko plánuje nasadit až 50 000 severokorejských vojáků. Pchjongjang už dříve poslal tisíce vojáků do Kurské oblasti a Moskvě dodal miliony dělostřeleckých granátů či balistické střely.
Ve středu 12. srpna 2026 nastane mimořádná astronomická situace. Odehraje se zatmění Slunce, které bude z území Česka a Slovenska pozorovatelné v podvečerních hodinách jako velmi výrazné částečné. Spatříme ho nízko mezi západním a severozápadním obzorem přibližně hodinu před západem Slunce a v průběhu samotného západu. Jako úplné bude pozorovatelné z Grónska, Islandu a Španělska, kam se za ním chystá i mnoho výprav.
Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv pokračuje v intenzivním řešení omezené dostupnosti léčivých přípravků s účinnou látkou tamoxifen. Díky mimořádným opatřením se podařilo zajistit téměř 6 000 balení, která jsou nyní postupně distribuována do lékáren po celé České republice. Další dodávky jsou již na cestě a budou do distribuční sítě uvolňovány v průběhu příštího týdne.
