Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Zatímco Ukrajina již delší dobu disponuje schopností zasahovat objekty vzdálené tisíce kilometrů od frontové linie, v posledním roce dosáhla její dronová technologie výrazně vyšší úrovně. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil rozsáhlou kampaň zaměřenou na intenzivní údery hluboko v ruském vnitrozemí. Tento tlak podle ukrajinských představitelů nadále pokračuje a odhaluje zásadní slabiny ruské protivzdušné obrany.
Kyjev se od občasných úderů na ropné rafinérie posunul k systematickému a frekventovanému ostřelování energetické infrastruktury, elektrických rozvoden i ropných tankerů. Současně ukrajinské síly stupňují vzdušné operace namířené proti ruské vojenské logistice na okupovaných územích ve východní části země i na Krymském poloostrově.
Dronové útoky se stále více zaměřují také na širší ruskou ekonomiku, což dokládají například nedávné údery na sklady největšího tamního online prodejce Wildberries. Podle ukrajinské vlády představují tyto objekty legitimní vojenské cíle, neboť společnost zásobuje ruské jednotky na frontě. Kyjevu se navíc daří prorážet obranu v oblastech Petrohradu a opakovaně zasahovat cíle v okolí Moskvy.
Cílem ukrajinské strategie je přenést válku do běžného života obyvatel Ruské federace a zvýšit tlak na tamní podnikatelskou elitu, jež by mohla mít vliv na rozhodování v Kremlu. Z vojenského hlediska pak dlouhé údery nutí Moskvu přeskupovat a tříštit své zdroje protivzdušné obrany, čímž dochází ke zpomalení ruských ofenzivních snah.
Ruské vojsko v počátcích konfliktu soustředilo své systémy protivzdušné obrany především poděl fronty a hranic, avšak ukrajinská taktika úderů na různorodá místa donutila protivníka tyto kapacity značně rozptýlit. Dosavadní obranné komplexy navíc byly konstruovány hlavně proti konvenčním letounům a raketám, pročež mají s odrážením hejn drobných bezpilotních prostředků značné komplikace.
Narůstající intenzita vzdušné války se však projevuje oboustranně a Ruská federace reaguje zrcadlovými údery na ukrajinskou logistiku i komerční zařízení, včetně skladů obchodního řetězce Rozetka. Na samotné pozemní frontě přitom organizace monitorující konflikt zaznamenaly pokles přímých střetů, přičemž jakýkoliv ruský postup vpřed zůstává extrémně pomalý.
Vyostření vzdušných bojů si vybírá nejvyšší daň na civilním obyvatelstvu, přičemž Organizace spojených národů zaznamenala na Ukrajině nejvyšší počty mrtvých a zraněných obyvatel od počátku invaze. Jen za první polovinu letošního roku vzrostl počet civilních obětí o více než třetinu ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. Tragické ztráty na životech však hlásí i ruská strana v důsledku přeshraničních dronových náletů.
Ruská armáda spoléhá na noční masové vlny čítající desítky dronů, střel s plochou dráhou doletu i balistických raket, jejichž cílem je zahltit ukrajinskou obranu. Zvláště balistické rakety představují obrovskou hrozbu, neboť k jejich zneškodnění jsou zapotřebí nákladné a nedostatkové americké střely Patriot, jejichž dodávky ze Spojených států komplikuje globální situace i politická vyjednávání.
Odborníci se shodují, že v současné situaci neexistuje pro diplomacii příliš velký prostor, neboť vyjednávání s Kremlem se dosud ukazovala jako neúčinná. Pravděpodobnější než brzké uzavření míru je proto další eskalace konfliktu, přičemž změnu v uvažování ruského vedení by mohly přinést pouze rostoucí vnitřní ekonomické potíže nebo další strategické neúspěchy.
Britská monarchie má problém s novou knihou o zesnulé princezně Dianě, kterou napsal její bratr Charles Spencer. Ten má figurovat i v plánech prince Harryho. Mladší ze synů nynějšího krále si chce maminku náležitě připomenout v příštím roce, kdy uplyne třicet let od její tragické smrti. Může mu to ale přinést problémy.
Česko má před sebou víkend, který vlastně neskončí nedělí. Volno totiž budeme mít i v pondělí, kdy nás čeká státní svátek. Dobrou zprávou je, že již od soboty by mělo panovat příjemné počasí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská komise připravuje nová pravidla, která mají posílit dohled nad nezávislými provozovateli bankomatů a zvýšit transparentnost poplatků za výběr hotovosti. Vyplývá to z odpovědi na písemnou interpelaci pirátské europoslankyně Markéty Gregorové, která upozornila na možné využívání manipulativních praktik v bankomatech společnosti Euronet. Gregorová se nyní obrátila na Českou národní banku (ČNB) s žádostí o prověření těchto praktik.
Čeští důchodci mají od pondělí jasno v tom, kolik dostanou od ledna navíc od státu. O nižší stovky korun se zvýší měsíční výplata důchodu. Jednorázově pak seniorům přistanou na účtech dva tisíce korun. Navzdory kritice ze strany opozice si vládní představitelé za tímto krokem stojí.
Americká vláda platí na svém pětiletém dluhu poprvé po takřka dvaceti letech úrok přes 5 %. Bezprostředním důvodem je včerejší mizerná aukce právě pětiletých dluhopisů. Zvažovaný zákaz vývozu nafty z USA ale snížení výnosů nepomáhá, neboť se po prvotní úlevě projeví inflačně i v USA.
Průměrná cena motorové nafty na čerpacích stanicích napříč Evropskou unií dosáhla nového historického maxima 2,23 eura (54 korun) za litr. Vyplývá to z analýzy dat Evropské komise, kterou zveřejnila agentura AFP. Oproti předchozímu týdnu, kdy se litr nafty prodával za 2,16 eura, jde o výrazný nárůst. Tento čerstvý cenový vrchol odpovídá v přepočtu téměř deseti americkým dolarům za galon.
Polské úřady zahájily vyšetřování podezření ze sabotáže po požáru, který vypukl v pozemní stanici satelitní komunikace Starlink ve středním Polsku. Zařízení ve Wole Krobowské provozované státním operátorem Exatel zajišťuje internetové připojení pro řadu institucí i pro ukrajinskou armádu. Podle polských představitelů byl tento čin úmyslně navržen tak, aby stanici vyřadil z provozu a přerušil klíčové spojení. Incident zapadá do širšího kontextu rostoucího napětí a hybridních hrozeb v regionu.
Americký federální soudce Timothy Kelly nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa, aby okamžitě a dočasně obnovila přístup do Bílého domu novinářům z médií CNN, MS NOW a Politico. Ve svém rozhodnutí soudce dospěl k závěru, že odebrání novinářských akreditací proběhlo bez ústavně odpovídajícího řádného právního procesu. Verdikt padl jen několik hodin předtím, než měl Trump v Bílém domě přivítat čínského lídra Si Ťin-pchinga. Rozhodnutí soudce by mělo zástupcům dotčených redakcí umožnit okamžitý návrat k práci v prezidentském komplexu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupí na Valném shromáždění OSN s projevem, v němž hodlá obhajovat kroky své vlády navzdory rostoucí mezinárodní izolaci. Předseda izraelské vlády čelí nejnáročnější volební výzvě své dlouholeté politické kariéry v situaci, kdy země vede konflikty v Gaze, Libanonu a Íránu. Situaci dále komplikuje rostoucí vlna násilí páchaná izraelskými osadníky na Západním břehu Jordánu.
Světové vlády hledají způsob, jak nastavit globální pravidla pro bezpečnost umělé inteligence, čelí však zásadní překážce v podobě postoje Spojených států. Americký prezident Donald Trump ve svém projevu na Valném shromáždění Organizace spojených národů odmítl jakékoli globální kontrolní schémata nad touto technologií. Státy usilující o mezinárodní dohled se tak dostávají do složité situace, neboť bez zapojení USA je účinnost jakýchkoli dohod značně omezená. Většina klíčových vývojových laboratoří a technologických firem totiž sídlí právě na americkém území.
Osm příslušníků úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln se během dlouhého nasazení pokusilo o sebevraždu. Informaci podle BBC zveřejnil úřadující tajemník námořnictva Hung Cao v dopise adresovaném demokratické senátorce Kirsten Gillibrandové. Zveřejnění těchto údajů následovalo po rostoucích obavách rodin jmenovaných vojáků ohledně jejich psychického zdraví a náročných podmínek během mise na Blízkém východě.
Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku s projevem věnovaným globálním hrozbám války. Ukrajinský prezident označil ruského vůdce Vladimira Putina za pacienta nula, který šíří infekci konfliktu po celém světě. Ve svém vystoupení zdůraznil, že nekontrolovaná agrese přináší nestabilitu a nová rizika pro všechny země. Varoval také před následky, které by mělo další přehlížení ruských kroků ze strany mezinárodního společenství.