Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Zatímco Ukrajina již delší dobu disponuje schopností zasahovat objekty vzdálené tisíce kilometrů od frontové linie, v posledním roce dosáhla její dronová technologie výrazně vyšší úrovně. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil rozsáhlou kampaň zaměřenou na intenzivní údery hluboko v ruském vnitrozemí. Tento tlak podle ukrajinských představitelů nadále pokračuje a odhaluje zásadní slabiny ruské protivzdušné obrany.
Kyjev se od občasných úderů na ropné rafinérie posunul k systematickému a frekventovanému ostřelování energetické infrastruktury, elektrických rozvoden i ropných tankerů. Současně ukrajinské síly stupňují vzdušné operace namířené proti ruské vojenské logistice na okupovaných územích ve východní části země i na Krymském poloostrově.
Dronové útoky se stále více zaměřují také na širší ruskou ekonomiku, což dokládají například nedávné údery na sklady největšího tamního online prodejce Wildberries. Podle ukrajinské vlády představují tyto objekty legitimní vojenské cíle, neboť společnost zásobuje ruské jednotky na frontě. Kyjevu se navíc daří prorážet obranu v oblastech Petrohradu a opakovaně zasahovat cíle v okolí Moskvy.
Cílem ukrajinské strategie je přenést válku do běžného života obyvatel Ruské federace a zvýšit tlak na tamní podnikatelskou elitu, jež by mohla mít vliv na rozhodování v Kremlu. Z vojenského hlediska pak dlouhé údery nutí Moskvu přeskupovat a tříštit své zdroje protivzdušné obrany, čímž dochází ke zpomalení ruských ofenzivních snah.
Ruské vojsko v počátcích konfliktu soustředilo své systémy protivzdušné obrany především poděl fronty a hranic, avšak ukrajinská taktika úderů na různorodá místa donutila protivníka tyto kapacity značně rozptýlit. Dosavadní obranné komplexy navíc byly konstruovány hlavně proti konvenčním letounům a raketám, pročež mají s odrážením hejn drobných bezpilotních prostředků značné komplikace.
Narůstající intenzita vzdušné války se však projevuje oboustranně a Ruská federace reaguje zrcadlovými údery na ukrajinskou logistiku i komerční zařízení, včetně skladů obchodního řetězce Rozetka. Na samotné pozemní frontě přitom organizace monitorující konflikt zaznamenaly pokles přímých střetů, přičemž jakýkoliv ruský postup vpřed zůstává extrémně pomalý.
Vyostření vzdušných bojů si vybírá nejvyšší daň na civilním obyvatelstvu, přičemž Organizace spojených národů zaznamenala na Ukrajině nejvyšší počty mrtvých a zraněných obyvatel od počátku invaze. Jen za první polovinu letošního roku vzrostl počet civilních obětí o více než třetinu ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. Tragické ztráty na životech však hlásí i ruská strana v důsledku přeshraničních dronových náletů.
Ruská armáda spoléhá na noční masové vlny čítající desítky dronů, střel s plochou dráhou doletu i balistických raket, jejichž cílem je zahltit ukrajinskou obranu. Zvláště balistické rakety představují obrovskou hrozbu, neboť k jejich zneškodnění jsou zapotřebí nákladné a nedostatkové americké střely Patriot, jejichž dodávky ze Spojených států komplikuje globální situace i politická vyjednávání.
Odborníci se shodují, že v současné situaci neexistuje pro diplomacii příliš velký prostor, neboť vyjednávání s Kremlem se dosud ukazovala jako neúčinná. Pravděpodobnější než brzké uzavření míru je proto další eskalace konfliktu, přičemž změnu v uvažování ruského vedení by mohly přinést pouze rostoucí vnitřní ekonomické potíže nebo další strategické neúspěchy.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.
Spojené státy americké v pondělí evakuovaly své vojenské letouny z britské letecké základny RAF Mildenhall v Anglii kvůli hrozbě pocházející z Íránu. O tomto kroku informoval list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Evropská unie se podle oficiální zprávy Evropské agentury pro životní prostředí nachází téměř na správné cestě k dosažení svých klimatických cílů pro rok 2030, avšak současné úsilí o snižování znečištění výrazně zaostává za dlouhodobými závazky pro roky 2040 a 2050.
Ukrajinské síly dálkového letectva údajně začínají využívat izraelsko-italskou satelitní technologii HiSKY jako alternativu k americkému systému Starlink. Důvodem této změny je snaha zajistit komunikaci pro útoky hluboko v ruském vnitrozemí bez rizika politického omezení ze strany amerických provozovatelů. Podle webu Kyiv Post se nové terminály instalují na drony útočící na ruskou energetickou infrastrukturu.
V turecké Antalyi začala v pondělí klíčová dvoutýdenní konference OSN o změně klimatu označovaná jako COP31, na které se setkávají zástupci téměř dvou set zemí. Úvodní plenární zasedání přineslo ostrá varování představitelů mezinárodního společenství před dopady probíhající klimatické krize. Hlavní pozornost byla věnována nutnosti urychlit přechod k obnovitelným zdrojům energie a nové strategii elektrifikace.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang se ocitl ve středu pozornosti kvůli odhalenému románku s údajnou čínskou špionkou. Šéf nejhodnotnější firmy světa čelí vnitřnímu vyšetřování, avšak obdržel silnou podporu od amerického prezidenta Donalda Trumpa i předních osobností ze Silicon Valley. Reakce veřejnosti na sebe nenechaly dlouho čekat.
Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, který připadá na 17. listopad, uzavírá letošní sérii podzimních státních svátků. Jeden z tuzemských řetězců s předstihem informuje zákazníky, zda bude otevřeno.
I tlak ze strany manželky přispěl k tomu, že ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) se po pouhém dni omluvil za nevhodná slova o hokejistkách. Šéf diplomacie v pondělí uvedl, že lituje slov, která pronesl v jedné z víkendových televizních diskuzí.
Česko by brzy mělo opět mít poradce pro národní bezpečnost. Ve čtvrtek to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) na bezpečnostní konferenci Prague Security Dialogue, kterou pořádá Institut pro politiku a společnost, tedy think-tank vládního hnutí ANO.
Už i do úvodních prosincových dnů vidí meteorologové, kteří vypracovali nejnovější měsíční výhled. Upozorňují například na to, že postupem času není v noci vyloučen výraznější mráz. Přes den bude ale stále nad nulou.
