Na Ukrajině se mezi vojenskými útvary výrazně rozšířil a stal se velmi populárním systém útoků bezpilotními letouny, který je založen na principech známých z počítačových her. Tento systém, který pronikl i do oblastí průzkumu, logistiky a dělostřelectva, odměňuje vojáky body za úspěšné zásahy. Jak potvrdil první místopředseda vlády Mychajlo Fedorov, získané body mohou být následně směněny za nákup další výzbroje v internetovém obchodě.
Ukrajinští představitelé oznámili, že jednotky zapojené do „Bonusového systému Armáda dronů“ v září usmrtily nebo zranily 18 000 ruských vojáků. Do této soutěže je v současné době aktivně zapojeno již 400 jednotek s drony, což představuje značný nárůst oproti srpnovým 95. Systém funguje již více než rok a body získané za úspěšné akce mohou vojáci využít k nákupu dalšího vybavení, jako jsou autonomní vozidla nebo drony, v online obchodě Brave1. Ten si vysloužil přezdívku „Amazon pro válku“ a nabízí výběr z více než stovky druhů válečného materiálu.
Soutěž je doplněna žebříčkem, kde se týmy jako Achilles a Phoenix neustále přetahují o přední pozice. Fedorov zdůraznil, že tato soutěž je mezi jednotkami velmi oblíbená a slouží jako hlavní ukázka rostoucí automatizace válčení. Podle něj o systému vědí všechny obranné síly a soupeří o body, aby získaly drony, systémy elektronického boje a další techniku, která jim pomáhá v boji. Tímto způsobem vzniká jakýsi sebeudržující cyklus, kde čím více pěšáků vojáci eliminují, tím více dronů získají k likvidaci další pěchoty.
Počet ruských obětí se v září zdvojnásobil oproti loňskému říjnu. Důvodem je částečně i to, že Kyjev zdvojnásobil odměnu za zabití ruského pěšáka ze šesti na 12 bodů, což odráží aktuální priority na bojišti. Ukrajina navíc rozšiřuje bodový systém i na dělostřelecké a průzkumné týmy, které získávají body za úspěšné zaměření cíle. Logistické týmy si mohou body vysloužit za použití autonomních vozidel k zásobování fronty, čímž nahrazují lidskou práci.
Fedorov dále prozradil, že armáda motivuje k používání dronů částečně řízených umělou inteligencí, která pomáhá při výběru cílů a kontroluje závěrečnou dráhu letu pro zvýšení přesnosti. Průzkumné jednotky získávají body za takzvané „Uber cílení“. Tento termín odkazuje na známou aplikaci pro sdílení jízdy. Fedorov to popsal tak, že namísto objednání taxi stačí „upustit špendlík na mapu“ a cíl zasáhne dron ovládaný jinou jednotkou.
Rozšíření bodového systému nicméně přichází navzdory varování, že by země NATO neměly následovat rostoucí závislost na válčení drony. Ruští obránci jsou totiž proti takovým útokům stále zdatnější. Experti z think-tanku Royal United Services Institute nedávno apelovali na to, aby se pozornost opět zaměřila na konvenční dělostřelectvo a letadla.
Ukrajinská vláda zdvojnásobila body za zneškodnění pěchoty, aby reagovala na jejich rostoucí nasazení Ruskem. Zabití nepřítele ovládajícího dron je nyní odměněno 25 body a zajetí ruského vojáka dokonce 120 body, což reflektuje potřebu Ukrajiny získávat válečné zajatce k výměně. Body sice schvaluje ukrajinský kabinet, ale Fedorov prohlásil, že při stanovování ceny za lidské životy jsou již „prakticky bez emocí“.
Válka trvá čtvrtý rok v řadě a je velmi těžká, řekl Fedorov. Zdůraznil, že hledají pouze způsoby, jak být efektivnější, a vnímají to jako součást každodenní technické práce. Dodal, že je zde jen malá nebo žádná emocionální reflexe, protože „pokud nepřítele nezastavíte, zabije vaše vojáky a poté, co vojáci padnou, přijde do města, dobude ho, zničí a zabije civilisty“.
Operátoři dronů sedí skryti před počítačovými obrazovkami a řídí útoky, někdy pomocí herních ovladačů, přičemž jsou vzdáleni jen 250 metrů od frontové linie, jindy až 3 km. Jedním z deseti nejúspěšnějších útvarů je pluk Achilles, operující ve východní části Charkovské a Doněcké oblasti. Jeho velitel Yuriy Fedorenko nicméně poznamenal, že nejlepšími piloty nejsou nutně ti, kteří jsou zdatní v počítačových hrách. „Nejlepšími piloty jsou disciplinovaní lidé,“ uvedl. Velitel další jednotky dronů, Andriy Poltoratskyi, zdůraznil, že soutěží celá jednotka, ale označil to za zdravou konkurenci, nikoli zábavu. Zdůraznil, že jakmile Rusové zahájí ofenzívu, „soutěž se zastaví a všichni… pracují společně“ na cíli, který nejlépe chrání ukrajinské životy, bez ohledu na bodovou odměnu.
Bodový systém poskytuje Ukrajině značné množství dat, díky čemuž „lépe chápe matematiku války“, vysvětlil Fedorov. Jednotky musejí pro získání bodů nahrát video potvrzení zásahu. Díky tomu je jasné, jaké cíle jsou zasaženy, kde se nacházejí vůči linii kontaktu a jaké prostředky se používají. „Vidíme tak, co je efektivnější, co méně. Všichni vidí žebříček, takže se jednotky začínají navzájem učit. Inovace se tak šíří odspodu,“ uzavřel Fedorov.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.