Na Ukrajině se mezi vojenskými útvary výrazně rozšířil a stal se velmi populárním systém útoků bezpilotními letouny, který je založen na principech známých z počítačových her. Tento systém, který pronikl i do oblastí průzkumu, logistiky a dělostřelectva, odměňuje vojáky body za úspěšné zásahy. Jak potvrdil první místopředseda vlády Mychajlo Fedorov, získané body mohou být následně směněny za nákup další výzbroje v internetovém obchodě.
Ukrajinští představitelé oznámili, že jednotky zapojené do „Bonusového systému Armáda dronů“ v září usmrtily nebo zranily 18 000 ruských vojáků. Do této soutěže je v současné době aktivně zapojeno již 400 jednotek s drony, což představuje značný nárůst oproti srpnovým 95. Systém funguje již více než rok a body získané za úspěšné akce mohou vojáci využít k nákupu dalšího vybavení, jako jsou autonomní vozidla nebo drony, v online obchodě Brave1. Ten si vysloužil přezdívku „Amazon pro válku“ a nabízí výběr z více než stovky druhů válečného materiálu.
Soutěž je doplněna žebříčkem, kde se týmy jako Achilles a Phoenix neustále přetahují o přední pozice. Fedorov zdůraznil, že tato soutěž je mezi jednotkami velmi oblíbená a slouží jako hlavní ukázka rostoucí automatizace válčení. Podle něj o systému vědí všechny obranné síly a soupeří o body, aby získaly drony, systémy elektronického boje a další techniku, která jim pomáhá v boji. Tímto způsobem vzniká jakýsi sebeudržující cyklus, kde čím více pěšáků vojáci eliminují, tím více dronů získají k likvidaci další pěchoty.
Počet ruských obětí se v září zdvojnásobil oproti loňskému říjnu. Důvodem je částečně i to, že Kyjev zdvojnásobil odměnu za zabití ruského pěšáka ze šesti na 12 bodů, což odráží aktuální priority na bojišti. Ukrajina navíc rozšiřuje bodový systém i na dělostřelecké a průzkumné týmy, které získávají body za úspěšné zaměření cíle. Logistické týmy si mohou body vysloužit za použití autonomních vozidel k zásobování fronty, čímž nahrazují lidskou práci.
Fedorov dále prozradil, že armáda motivuje k používání dronů částečně řízených umělou inteligencí, která pomáhá při výběru cílů a kontroluje závěrečnou dráhu letu pro zvýšení přesnosti. Průzkumné jednotky získávají body za takzvané „Uber cílení“. Tento termín odkazuje na známou aplikaci pro sdílení jízdy. Fedorov to popsal tak, že namísto objednání taxi stačí „upustit špendlík na mapu“ a cíl zasáhne dron ovládaný jinou jednotkou.
Rozšíření bodového systému nicméně přichází navzdory varování, že by země NATO neměly následovat rostoucí závislost na válčení drony. Ruští obránci jsou totiž proti takovým útokům stále zdatnější. Experti z think-tanku Royal United Services Institute nedávno apelovali na to, aby se pozornost opět zaměřila na konvenční dělostřelectvo a letadla.
Ukrajinská vláda zdvojnásobila body za zneškodnění pěchoty, aby reagovala na jejich rostoucí nasazení Ruskem. Zabití nepřítele ovládajícího dron je nyní odměněno 25 body a zajetí ruského vojáka dokonce 120 body, což reflektuje potřebu Ukrajiny získávat válečné zajatce k výměně. Body sice schvaluje ukrajinský kabinet, ale Fedorov prohlásil, že při stanovování ceny za lidské životy jsou již „prakticky bez emocí“.
Válka trvá čtvrtý rok v řadě a je velmi těžká, řekl Fedorov. Zdůraznil, že hledají pouze způsoby, jak být efektivnější, a vnímají to jako součást každodenní technické práce. Dodal, že je zde jen malá nebo žádná emocionální reflexe, protože „pokud nepřítele nezastavíte, zabije vaše vojáky a poté, co vojáci padnou, přijde do města, dobude ho, zničí a zabije civilisty“.
Operátoři dronů sedí skryti před počítačovými obrazovkami a řídí útoky, někdy pomocí herních ovladačů, přičemž jsou vzdáleni jen 250 metrů od frontové linie, jindy až 3 km. Jedním z deseti nejúspěšnějších útvarů je pluk Achilles, operující ve východní části Charkovské a Doněcké oblasti. Jeho velitel Yuriy Fedorenko nicméně poznamenal, že nejlepšími piloty nejsou nutně ti, kteří jsou zdatní v počítačových hrách. „Nejlepšími piloty jsou disciplinovaní lidé,“ uvedl. Velitel další jednotky dronů, Andriy Poltoratskyi, zdůraznil, že soutěží celá jednotka, ale označil to za zdravou konkurenci, nikoli zábavu. Zdůraznil, že jakmile Rusové zahájí ofenzívu, „soutěž se zastaví a všichni… pracují společně“ na cíli, který nejlépe chrání ukrajinské životy, bez ohledu na bodovou odměnu.
Bodový systém poskytuje Ukrajině značné množství dat, díky čemuž „lépe chápe matematiku války“, vysvětlil Fedorov. Jednotky musejí pro získání bodů nahrát video potvrzení zásahu. Díky tomu je jasné, jaké cíle jsou zasaženy, kde se nacházejí vůči linii kontaktu a jaké prostředky se používají. „Vidíme tak, co je efektivnější, co méně. Všichni vidí žebříček, takže se jednotky začínají navzájem učit. Inovace se tak šíří odspodu,“ uzavřel Fedorov.
Tuzemsko čeká velmi chladný start do nového týdne, před kterým varují i meteorologové z ČHMÚ. Od noci na pondělí 5. ledna až do čtvrtečního rána bude platit výstraha před silnými mrazy.
Americká intervence ve Venezuele, která vyvrcholila dopadením prezidenta Nicoláse Madura, vyvolává ve světě i v latinskoamerickém regionu hluboké znepokojení. Ačkoliv Spojené státy mají s dosazováním a odvoláváním lídrů v této oblasti bohaté zkušenosti, současná operace se od těch minulých zásadně liší. Podle analýzy Juana Zahira Naranjo Cácerese z University of the Sunshine Coast totiž tento krok nepředstavuje jen další politickou změnu, ale potenciální kolaps mezinárodního práva.
Americké společnosti čelí nové, mimořádně sofistikované hrozbě, která přichází zpoza 38. rovnoběžky. Severní Korea (KLDR) již nespoléhá pouze na tradiční hackerské útoky, ale začala ve velkém měřítku „outsourcovat“ své agenty přímo do řad amerických firem. Podle nedávných zpráv amerického ministerstva spravedlnosti se severokorejským operativcům podařilo infiltrovat více než stovku společností, včetně prestižních firem z žebříčku Fortune 500, a to pod kradenými identitami běžných Američanů.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v sérii rozhovorů pro přední americká média (NBC, ABC a CBS) objasnil pozadí a cíle dramatické operace ve Venezuele, která vyvrcholila dopadením Nicoláse Madura. Rubio kategoricky odmítl, že by Spojené státy byly s Venezuelou ve válce. Podle jeho slov jde o cílený boj proti mezinárodnímu obchodu s drogami, do kterého byly špičky venezuelského režimu přímo zapojeny.
V reakci na dopadení Nicoláse Madura americkými speciálními silami se ke světovým lídrům připojil i kanadský premiér Mark Carney. Ten ve svém prohlášení podpořil šanci na svobodu a demokracii pro venezuelský lid, ale zároveň zdůraznil, že proces předání moci by měl zůstat v rukou samotných Venezuelanů. Carneyho slova přicházejí v době, kdy Donald Trump oznámil záměr Spojených států dočasně Venezuelu „řídit“.
V Rusku vyvolal nečekaný vojenský zásah USA ve Venezuele vlnu paniky a pesimismu. Zatímco Kreml oficiálně označil dopadení Nicoláse Madura za „akt ozbrojené agrese“, v ruském veřejném prostoru a mezi vlivnými oligarchy sílí obavy, že tento krok zasadí smrtící ránu už tak zkoušené ruské ekonomice. Hlavním strašákem je ovládnutí venezuelských ropných polí Spojenými státy, což by mohlo srazit ceny ropy na úroveň, která by pro Rusko znamenala hospodářský kolaps.
Vojenská operace s krycím názvem „Absolute Resolve“ (Absolutní odhodlání), která v noci na 3. ledna 2026 vedla k dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, se zapíše do dějin jako jeden z nejvíce střežených a technicky nejnáročnějších zásahů amerických speciálních sil. Detaily, které nyní vyplouvají na povrch, odhalují měsíce špionáže a precizní přípravy, jež vyvrcholily bleskovým úderem přímo v srdci Caracasu.
Mezinárodní systém čelí hluboké morální a strategické krizi. Ahmed Charai, vydavatel The Jerusalem Strategic Tribune, ve své nejnovější analýze argumentuje, že rétorika mezinárodního práva a princip státní suverenity až příliš často slouží jako štít pro zločinné režimy a diktátory. Podle něj se suverenita v rukou autoritářů stala spolupachatelem chaosu, který ničí životy vlastních obyvatel a exportuje nestabilitu do celého světa.
Po nečekaném zajetí prezidenta Nicoláse Madura americkými jednotkami se zraky celého světa upřely na ženu, která podle venezuelské ústavy převzala otěže moci. Delcy Rodríguezová, dosavadní výkonná viceprezidentka, byla nejvyšším soudem země oficiálně pověřena vedením státu. Tato šestapadesátiletá právnička a jedna z nejvlivnějších postav chávismu se tak ocitla v centru bezprecedentní mezinárodní krize, která může rozhodnout o budoucím směřování Venezuely.
Válka na Ukrajině trvá již 1 411 dní a diplomatické úsilí o její ukončení vstupuje do kritické fáze. Prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že Kyjev vkládá velké naděje do plánovaného summitu lídrů ve Spojených státech, který by se měl uskutečnit do konce ledna 2026. Pokud by však diplomatická cesta selhala, Ukrajina je podle něj připravena pokračovat v obraně země všemi dostupnými prostředky.
Útok na Venezuelu a dopadení prezidenta Nicoláse Madura ohlašují zásadní zlom v globální politice. Podle analýzy profesora Juana Luise Manfrediho z Georgetownské univerzity tento krok znamená definitivní odklon Spojených států od mezinárodního řádu založeného na pravidlech a nástup nového uspořádání. Ten je definován použitím síly, revizionismem a důrazem na bezpečnost amerického kontinentu. Zde je pět klíčových bodů, které pomáhají pochopit tuto vojenskou intervenci a svět, který po ní přichází.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro se nyní nachází ve federálním nápravném zařízení Metropolitan Detention Center v Brooklynu. Americká média potvrdila jeho převoz poté, co v sobotu večer přistálo letadlo s ním a jeho manželkou Cilií Floresovou v New Yorku. Podle dostupných informací byl Maduro nejprve eskortován do prostor amerického Úřadu pro potírání drog (DEA), kde proběhlo jeho formální zadržení a procesní úkony před umístěním do vazby.