Na Ukrajině se mezi vojenskými útvary výrazně rozšířil a stal se velmi populárním systém útoků bezpilotními letouny, který je založen na principech známých z počítačových her. Tento systém, který pronikl i do oblastí průzkumu, logistiky a dělostřelectva, odměňuje vojáky body za úspěšné zásahy. Jak potvrdil první místopředseda vlády Mychajlo Fedorov, získané body mohou být následně směněny za nákup další výzbroje v internetovém obchodě.
Ukrajinští představitelé oznámili, že jednotky zapojené do „Bonusového systému Armáda dronů“ v září usmrtily nebo zranily 18 000 ruských vojáků. Do této soutěže je v současné době aktivně zapojeno již 400 jednotek s drony, což představuje značný nárůst oproti srpnovým 95. Systém funguje již více než rok a body získané za úspěšné akce mohou vojáci využít k nákupu dalšího vybavení, jako jsou autonomní vozidla nebo drony, v online obchodě Brave1. Ten si vysloužil přezdívku „Amazon pro válku“ a nabízí výběr z více než stovky druhů válečného materiálu.
Soutěž je doplněna žebříčkem, kde se týmy jako Achilles a Phoenix neustále přetahují o přední pozice. Fedorov zdůraznil, že tato soutěž je mezi jednotkami velmi oblíbená a slouží jako hlavní ukázka rostoucí automatizace válčení. Podle něj o systému vědí všechny obranné síly a soupeří o body, aby získaly drony, systémy elektronického boje a další techniku, která jim pomáhá v boji. Tímto způsobem vzniká jakýsi sebeudržující cyklus, kde čím více pěšáků vojáci eliminují, tím více dronů získají k likvidaci další pěchoty.
Počet ruských obětí se v září zdvojnásobil oproti loňskému říjnu. Důvodem je částečně i to, že Kyjev zdvojnásobil odměnu za zabití ruského pěšáka ze šesti na 12 bodů, což odráží aktuální priority na bojišti. Ukrajina navíc rozšiřuje bodový systém i na dělostřelecké a průzkumné týmy, které získávají body za úspěšné zaměření cíle. Logistické týmy si mohou body vysloužit za použití autonomních vozidel k zásobování fronty, čímž nahrazují lidskou práci.
Fedorov dále prozradil, že armáda motivuje k používání dronů částečně řízených umělou inteligencí, která pomáhá při výběru cílů a kontroluje závěrečnou dráhu letu pro zvýšení přesnosti. Průzkumné jednotky získávají body za takzvané „Uber cílení“. Tento termín odkazuje na známou aplikaci pro sdílení jízdy. Fedorov to popsal tak, že namísto objednání taxi stačí „upustit špendlík na mapu“ a cíl zasáhne dron ovládaný jinou jednotkou.
Rozšíření bodového systému nicméně přichází navzdory varování, že by země NATO neměly následovat rostoucí závislost na válčení drony. Ruští obránci jsou totiž proti takovým útokům stále zdatnější. Experti z think-tanku Royal United Services Institute nedávno apelovali na to, aby se pozornost opět zaměřila na konvenční dělostřelectvo a letadla.
Ukrajinská vláda zdvojnásobila body za zneškodnění pěchoty, aby reagovala na jejich rostoucí nasazení Ruskem. Zabití nepřítele ovládajícího dron je nyní odměněno 25 body a zajetí ruského vojáka dokonce 120 body, což reflektuje potřebu Ukrajiny získávat válečné zajatce k výměně. Body sice schvaluje ukrajinský kabinet, ale Fedorov prohlásil, že při stanovování ceny za lidské životy jsou již „prakticky bez emocí“.
Válka trvá čtvrtý rok v řadě a je velmi těžká, řekl Fedorov. Zdůraznil, že hledají pouze způsoby, jak být efektivnější, a vnímají to jako součást každodenní technické práce. Dodal, že je zde jen malá nebo žádná emocionální reflexe, protože „pokud nepřítele nezastavíte, zabije vaše vojáky a poté, co vojáci padnou, přijde do města, dobude ho, zničí a zabije civilisty“.
Operátoři dronů sedí skryti před počítačovými obrazovkami a řídí útoky, někdy pomocí herních ovladačů, přičemž jsou vzdáleni jen 250 metrů od frontové linie, jindy až 3 km. Jedním z deseti nejúspěšnějších útvarů je pluk Achilles, operující ve východní části Charkovské a Doněcké oblasti. Jeho velitel Yuriy Fedorenko nicméně poznamenal, že nejlepšími piloty nejsou nutně ti, kteří jsou zdatní v počítačových hrách. „Nejlepšími piloty jsou disciplinovaní lidé,“ uvedl. Velitel další jednotky dronů, Andriy Poltoratskyi, zdůraznil, že soutěží celá jednotka, ale označil to za zdravou konkurenci, nikoli zábavu. Zdůraznil, že jakmile Rusové zahájí ofenzívu, „soutěž se zastaví a všichni… pracují společně“ na cíli, který nejlépe chrání ukrajinské životy, bez ohledu na bodovou odměnu.
Bodový systém poskytuje Ukrajině značné množství dat, díky čemuž „lépe chápe matematiku války“, vysvětlil Fedorov. Jednotky musejí pro získání bodů nahrát video potvrzení zásahu. Díky tomu je jasné, jaké cíle jsou zasaženy, kde se nacházejí vůči linii kontaktu a jaké prostředky se používají. „Vidíme tak, co je efektivnější, co méně. Všichni vidí žebříček, takže se jednotky začínají navzájem učit. Inovace se tak šíří odspodu,“ uzavřel Fedorov.
Novozélandský premiér Christopher Luxon oznámil, že jeho strana předloží parlamentu návrh zákona, jehož cílem je zakázat dětem mladším 16 let používání sociálních sítí. V případě nedodržení tohoto nařízení by platformám hrozila pokuta až do výše deseti procent jejich globálních příjmů.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.