Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Vztahy s Islámábádem se zhoršily natolik, že Pákistán 27. února 2026 oficiálně vyhlásil „otevřenou válku“ a zahájil operaci Ghazab Lil Haq. Jádrem sporu je skupina Tehrík-e Tálibán Pákistán (TTP), o které Islámábád tvrdí, že pod ochranou afghánského Tálibánu využívá tamní půdu k útokům. Jen v roce 2024 měly tyto útoky za následek přes 2 500 mrtvých na pákistánské straně. Situace eskalovala poté, co se TTP dostala k pokročilým zbraním zanechaným západními silami.
Vojenské operace podél Durandovy linie si vybírají krutou daň na civilistech. Podle údajů mise OSN (UNAMA) zabily přeshraniční údery a nálety koncem února a začátkem března nejméně 56 civilistů a dalších 129 zranily, přičemž většinu obětí tvoří ženy a děti. Boje vedly k uzavření osmi hlavních hraničních přechodů, včetně strategických bodů Torkham a Spin Boldak, čímž se východní obchodní cesta stala nepoužitelnou.
Afghánistán se v reakci na potíže s Pákistánem pokusil koncem roku 2025 o strategický „obrat na západ“. Obchod s Íránem v druhé polovině roku 2025 dosáhl 1,6 miliardy dolarů, čímž poprvé překonal objem obchodu s Pákistánem. Klíčem k této trase byl íránský přístav Čáhbahár, který měl Afghánistánu zajistit nezávislost na východním sousedovi. Vypuknutí války v Íránu však tento záložní plán zničilo.
Kvůli námořní blokádě a intenzivním bojům v Ománském zálivu je nyní provoz v Čáhbaháru ochromen. Afghánská komora obchodu a investic potvrdila, že nakládka zboží se zastavila a afghánské lodě zůstaly v přístavu uvězněny. Pro vnitrozemský stát, který je zcela závislý na dovozu potravin a průmyslového zboží, znamená toto dvojité odříznutí od světa hrozbu totálního ekonomického kolapsu a hladomoru.
Krizi prohlubuje masivní návrat uprchlíků. Z Íránu se denně vrací zhruba 1 700 Afghánců, kteří prchají před bombardováním a nucenou repatriací. Podle OSN trpí v zemi nedostatkem potravin už 17,4 milionu lidí a příchod dalších tisíců rodin do ekonomiky bez pracovních míst situaci dále vyostřuje. Státní pokladna navíc krvácí, protože výpadek obchodu znamená konec příjmů z cel, na kterých režim závisí.
Uvnitř samotného Tálibánu rostou neshody. Pragmatici v Kábulu volají po dohodě, která by obnovila obchod, zatímco ideologické křídlo v Kandaháru vnímá jakékoli ústupky Pákistánu jako zradu suverenity. Pokud by se Tálibán vzdal podpory TTP, riskuje, že tito bojovníci přeběhnou k Islámskému státu (IS-K), což by vedlo k vnitřnímu povstání. Pokud bude bojovat dál, riskuje rozpad státu.
Současná situace je také ranou pro čínské ambice v regionu. Peking investoval do vize Afghánistánu jako mostu pro svou iniciativu Pás a cesta, ale tento most je nyní bezpečný jen tak, jak stabilní jsou jeho konce. Pro Afghánistán v roce 2026 už neplatí, že je křižovatkou; stal se z něj izolovaný ostrov uprostřed válčícího regionu. Jedinou nadějí zůstává vytvoření humanitárních koridorů přes Střední Asii.
Možná byste uprostřed tropické epizody slyšeli raději něco jiného, ale podprůměrné teploty se v nadcházejících dnech a týdnech v Česku neočekávají. Vyplývá to z dnes zveřejněného měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Z Velké Británie i ze světa přicházejí reakce na rezignaci premiéra Keira Starmera. Lídr jedné z britských parlamentních stan již vzkázal, že by Britové měli jít k volbám. Takový scénář se ale nezdá být pravděpodobný. Starmera zřejmě nahradí někdo ze stranických kolegů.
Nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku. Každý druhý senior v tomto věku už nepracuje a čtyři z deseti lidí nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Nejčastějšími důvody jsou nezaměstnanost, zdravotní problémy nebo péče o blízké.
Česká televize se v den konání jednodenní výstražné stávky stala terčem ostré kritiky a nařčení z cenzury písničkáře Jaromíra Nohavici, jenž zpíval hymnu během jednoho mezistátního sportovního utkání. Diváci ho totiž zpívat neviděli. Jak se to stalo?
Česko v pondělí stanovilo delegaci, která bude zemi reprezentovat na červencovém summitu NATO v Turecku. Pojede tam premiér Andrej Babiš (ANO), s účastí prezidenta Petra Pavla se v tuto chvíli nepočítá. Pavel ale v minulosti hrozil podáním kompetenční žaloby.
V Česku se opět blíží období, kdy v kalendáři nalezneme státní svátky. Mnozí z nás tak budou tradičně zjišťovat, zda budou otevřené obchody. První z tuzemských řetězců už proto informoval zákazníky, jak to v červenci bude.
Odchod britského premiéra Keira Starmera z čela vlády nebude mít pro českou ekonomiku bezprostředně zásadní dopad. Pro Česko nejde o událost srovnatelnou s brexitem ani s finančním otřesem, který v roce 2022 vyvolala krátká vláda Liz Trussové. Reakce finančních trhů je zatím umírněná: libra po zprávě oslabila jen mírně, výnosy britských státních dluhopisů se výrazněji nepohnuly. To naznačuje, že investoři zatím počítají spíše s řízeným předáním moci než s chaosem v britské hospodářské politice.
Nebezpečné projevy letního počasí hrozí v Česku i během pondělního dne. Meteorologové před polednem varovali před bouřkami a vysokými teplotami. Nadále je také nutné počítat s tím, že bude dusno.
Britský premiér Keir Starmer dal za pravdu spekulacím z posledních dní, když v pondělí oznámil rezignaci na post ministerského předsedy. Informovala o tom britská BBC. Starmer skončí i v čele labouristů, které v následujících dnech a týdnech čeká hledání nového lídra.
O víkendu pokračovaly diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem, které mají vést k finální mírové dohodě a definitivnímu konci vzájemného konfliktu. Prostředníci z Kataru a Pákistánu tvrdí, že bylo dosaženo pokroku. Informovala o tom britská stanice BBC.
Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následující tři dny si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od pátku 18. do pondělí 28. září. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma. Informoval o tom Pražský hrad.
Klimatický jev El Niño se vrací v plné síle a vědci se obávají, že by mohl dosáhnout mimořádné intenzity. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru oznámil, že podmínky pro vznik tohoto fenoménu se v Pacifiku vytvořily a existuje nadpoloviční šance, že do konce roku vyvrcholí ve velmi silné podobě.