Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Vztahy s Islámábádem se zhoršily natolik, že Pákistán 27. února 2026 oficiálně vyhlásil „otevřenou válku“ a zahájil operaci Ghazab Lil Haq. Jádrem sporu je skupina Tehrík-e Tálibán Pákistán (TTP), o které Islámábád tvrdí, že pod ochranou afghánského Tálibánu využívá tamní půdu k útokům. Jen v roce 2024 měly tyto útoky za následek přes 2 500 mrtvých na pákistánské straně. Situace eskalovala poté, co se TTP dostala k pokročilým zbraním zanechaným západními silami.
Vojenské operace podél Durandovy linie si vybírají krutou daň na civilistech. Podle údajů mise OSN (UNAMA) zabily přeshraniční údery a nálety koncem února a začátkem března nejméně 56 civilistů a dalších 129 zranily, přičemž většinu obětí tvoří ženy a děti. Boje vedly k uzavření osmi hlavních hraničních přechodů, včetně strategických bodů Torkham a Spin Boldak, čímž se východní obchodní cesta stala nepoužitelnou.
Afghánistán se v reakci na potíže s Pákistánem pokusil koncem roku 2025 o strategický „obrat na západ“. Obchod s Íránem v druhé polovině roku 2025 dosáhl 1,6 miliardy dolarů, čímž poprvé překonal objem obchodu s Pákistánem. Klíčem k této trase byl íránský přístav Čáhbahár, který měl Afghánistánu zajistit nezávislost na východním sousedovi. Vypuknutí války v Íránu však tento záložní plán zničilo.
Kvůli námořní blokádě a intenzivním bojům v Ománském zálivu je nyní provoz v Čáhbaháru ochromen. Afghánská komora obchodu a investic potvrdila, že nakládka zboží se zastavila a afghánské lodě zůstaly v přístavu uvězněny. Pro vnitrozemský stát, který je zcela závislý na dovozu potravin a průmyslového zboží, znamená toto dvojité odříznutí od světa hrozbu totálního ekonomického kolapsu a hladomoru.
Krizi prohlubuje masivní návrat uprchlíků. Z Íránu se denně vrací zhruba 1 700 Afghánců, kteří prchají před bombardováním a nucenou repatriací. Podle OSN trpí v zemi nedostatkem potravin už 17,4 milionu lidí a příchod dalších tisíců rodin do ekonomiky bez pracovních míst situaci dále vyostřuje. Státní pokladna navíc krvácí, protože výpadek obchodu znamená konec příjmů z cel, na kterých režim závisí.
Uvnitř samotného Tálibánu rostou neshody. Pragmatici v Kábulu volají po dohodě, která by obnovila obchod, zatímco ideologické křídlo v Kandaháru vnímá jakékoli ústupky Pákistánu jako zradu suverenity. Pokud by se Tálibán vzdal podpory TTP, riskuje, že tito bojovníci přeběhnou k Islámskému státu (IS-K), což by vedlo k vnitřnímu povstání. Pokud bude bojovat dál, riskuje rozpad státu.
Současná situace je také ranou pro čínské ambice v regionu. Peking investoval do vize Afghánistánu jako mostu pro svou iniciativu Pás a cesta, ale tento most je nyní bezpečný jen tak, jak stabilní jsou jeho konce. Pro Afghánistán v roce 2026 už neplatí, že je křižovatkou; stal se z něj izolovaný ostrov uprostřed válčícího regionu. Jedinou nadějí zůstává vytvoření humanitárních koridorů přes Střední Asii.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.
Přestože se objevují pochybnosti o možnosti přímých jednání, podle vyjádření evropského představitele pro The Guardian fungují jako prostředníci Egypt, Pákistán a státy Perského zálivu, které si mezi znepřátelenými stranami předávají vzkazy. K situaci se v úterý vyjádřila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která v Austrálii prohlásila, že nastal čas pro diplomacii. Podle ní je globální energetická situace nyní kritická, což pociťují podniky i celá společnost skrze vysoké ceny ropy a plynu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil plnou podporu vojenské kampani prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu a očekává sjednocení všech členských států Aliance v podpoře amerického postupu. Pokusy Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení kritické situace v Hormuzském průlivu ale narazily na hlubokou nedůvěru a diplomatický odpor.
Válka dronů dorazila už i na území Spojených států a nedávné události na základně Barksdale v Louisianě odhalily kritické trhliny v národní obraně. Zatímco pozornost světa se upírá k probíhajícímu konfliktu na Blízkém východě, nad strategicky významnou základnou se mezi 9. a 15. březnem opakovaně pohybovaly roje neidentifikovaných bezpilotních letounů. Armáda ani ministerstvo vnitra přitom nedokázaly na tyto narušitele nijak efektivně reagovat.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí oznámil, že hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o aktuálním vývoji konfliktu s Íránem. Podle Netanjahua vidí šéf Bílého domu reálnou příležitost k uzavření dohody, která by mohla ukončit válečný stav. Trump se domnívá, že je možné využít rozsáhlých vojenských úspěchů, kterých dosáhly izraelské obranné síly (IDF) i americká armáda, k prosazení strategických cílů u jednacího stolu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy vedou intenzivní rozhovory s „vysoce postavenou osobou“ v rámci íránského režimu. Cílem těchto vyjednávání je ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Trump zdůraznil, že obě strany mají velký zájem na dosažení dohody a že diskuse již pokročily k několika zásadním bodům shody.
Země v roce 2025 dosáhla rekordních úrovní zachyceného tepla a OSN v pondělí varovala, že následky tohoto oteplování budou přetrvávat po tisíce let. Světová meteorologická organizace (WMO) ve své výroční zprávě potvrdila, že všech jedenáct nejteplejších let v historii měření nastalo v období mezi roky 2015 a 2025. Loňský rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let s průměrnou teplotou o 1,43 stupně Celsia vyšší, než byl průměr v letech 1850 až 1900.
Marine Le Penová, lídryně francouzské krajní pravice, otevřeně podpořila maďarského premiéra Viktora Orbána v jeho rozhodnutí zablokovat unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Během své návštěvy Budapešti, kde se v pondělí účastnila setkání vlasteneckých a pravicových lídrů, označila tento krok za „dobré rozhodnutí“. Podle ní by Francie neměla čekat na ostatní země, aby začaly jednat rozumně a chránit vlastní zájmy.
Izraelský protiraketový systém Železná kopule (Iron Dome) a jeho další vyspělé vrstvy čelí nové, mimořádně nebezpečné výzvě. Írán začal masivně využívat balistické rakety s kazetovou municí, které dokážou obcházet dosud neprostupnou obranu. Tato taktika, využívající pokročilé střely typu Chorramšahr, vystavuje izraelská města útokům desítek malých náloží, které se rozptýlí v ovzduší a promění noc v déšť zářících smrtících bodů.
Válka v Íránu, která naplno vypukla na konci února, se ukázala být nečekaným strategickým dárkem pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco americké a izraelské síly systematicky likvidují íránské námořnictvo, letectvo a kapacity obranného průmyslu, Kreml těží z globálního chaosu, který tato kampaň vyvolala. Pro Rusko, jehož ekonomika i diplomacie jsou pod tlakem kvůli invazi na Ukrajinu, představuje tento konflikt vítané rozptýlení pozornosti světa.