Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Vztahy s Islámábádem se zhoršily natolik, že Pákistán 27. února 2026 oficiálně vyhlásil „otevřenou válku“ a zahájil operaci Ghazab Lil Haq. Jádrem sporu je skupina Tehrík-e Tálibán Pákistán (TTP), o které Islámábád tvrdí, že pod ochranou afghánského Tálibánu využívá tamní půdu k útokům. Jen v roce 2024 měly tyto útoky za následek přes 2 500 mrtvých na pákistánské straně. Situace eskalovala poté, co se TTP dostala k pokročilým zbraním zanechaným západními silami.
Vojenské operace podél Durandovy linie si vybírají krutou daň na civilistech. Podle údajů mise OSN (UNAMA) zabily přeshraniční údery a nálety koncem února a začátkem března nejméně 56 civilistů a dalších 129 zranily, přičemž většinu obětí tvoří ženy a děti. Boje vedly k uzavření osmi hlavních hraničních přechodů, včetně strategických bodů Torkham a Spin Boldak, čímž se východní obchodní cesta stala nepoužitelnou.
Afghánistán se v reakci na potíže s Pákistánem pokusil koncem roku 2025 o strategický „obrat na západ“. Obchod s Íránem v druhé polovině roku 2025 dosáhl 1,6 miliardy dolarů, čímž poprvé překonal objem obchodu s Pákistánem. Klíčem k této trase byl íránský přístav Čáhbahár, který měl Afghánistánu zajistit nezávislost na východním sousedovi. Vypuknutí války v Íránu však tento záložní plán zničilo.
Kvůli námořní blokádě a intenzivním bojům v Ománském zálivu je nyní provoz v Čáhbaháru ochromen. Afghánská komora obchodu a investic potvrdila, že nakládka zboží se zastavila a afghánské lodě zůstaly v přístavu uvězněny. Pro vnitrozemský stát, který je zcela závislý na dovozu potravin a průmyslového zboží, znamená toto dvojité odříznutí od světa hrozbu totálního ekonomického kolapsu a hladomoru.
Krizi prohlubuje masivní návrat uprchlíků. Z Íránu se denně vrací zhruba 1 700 Afghánců, kteří prchají před bombardováním a nucenou repatriací. Podle OSN trpí v zemi nedostatkem potravin už 17,4 milionu lidí a příchod dalších tisíců rodin do ekonomiky bez pracovních míst situaci dále vyostřuje. Státní pokladna navíc krvácí, protože výpadek obchodu znamená konec příjmů z cel, na kterých režim závisí.
Uvnitř samotného Tálibánu rostou neshody. Pragmatici v Kábulu volají po dohodě, která by obnovila obchod, zatímco ideologické křídlo v Kandaháru vnímá jakékoli ústupky Pákistánu jako zradu suverenity. Pokud by se Tálibán vzdal podpory TTP, riskuje, že tito bojovníci přeběhnou k Islámskému státu (IS-K), což by vedlo k vnitřnímu povstání. Pokud bude bojovat dál, riskuje rozpad státu.
Současná situace je také ranou pro čínské ambice v regionu. Peking investoval do vize Afghánistánu jako mostu pro svou iniciativu Pás a cesta, ale tento most je nyní bezpečný jen tak, jak stabilní jsou jeho konce. Pro Afghánistán v roce 2026 už neplatí, že je křižovatkou; stal se z něj izolovaný ostrov uprostřed válčícího regionu. Jedinou nadějí zůstává vytvoření humanitárních koridorů přes Střední Asii.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
Administrativa Donalda Trumpa oznámila úspěšné zajištění a odvoz zásob vysoce obohaceného uranu, ovšem nikoliv z Íránu, jak se původně očekávalo, nýbrž z Venezuely. Americké ministerstvo energetiky v pátek uvedlo, že díky „rozhodnému vedení prezidenta Trumpa“ bylo z výzkumného reaktoru nedaleko Caracasu odstraněno 13,5 kilogramu této nebezpečné látky.
Evakuace výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem, čelí dramatickému závodu s časem. Úřady na Kanárských ostrovech v pátek varovaly, že celá operace musí proběhnout během extrémně krátkého okna v neděli dopoledne. Pokud se nepodaří cestující evakuovat do 24 hodin od připlutí plavidla k Tenerife, hrozí kvůli zhoršujícímu se počasí průtahy v řádu dnů až týdnů.
Britská politická scéna prochází zásadním posunem, který zcela překresluje mapu moci ve Spojeném království. Podle aktuálních prognóz stanice BBC i výsledků z jednotlivých regionů utrpěla Labouristická strana ve volbách do místních samospráv drtivou porážku, zatímco nacionalistické síly ve Walesu a Skotsku, spolu s hnutím Reform UK v Anglii, slaví historické úspěchy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a národní zdravotní úřady pozorně sledují výskyt hantaviru na výletní lodi MV Hondius, která před měsícem vyplula z Argentiny. Situace si dosud vyžádala tři oběti a čtyři další osoby musely být ze lodi evakuovány k hospitalizaci. Navzdory tragickým úmrtím však odborníci uklidňují veřejnost, že riziko plošného šíření zůstává velmi nízké.
Zatímco domácnosti po celém světě pociťují drtivé dopady konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem, skupina nadnárodních korporací hlásí rekordní zisky. Nejistota na trzích a efektivní uzavření Hormuzského průlivu sice zvyšují životní náklady běžných rodin, pro určité sektory však válečný stav představuje nevídanou obchodní příležitost.
Zatímco na Ukrajině zuří válka, jedna z nejdůležitějších bitev o národní identitu a budoucí vliv se odehrává v mrazivé pustině Antarktidy. Výzkumná stanice Vernadskyj, zářící svou mátově zelenou barvou na pozadí ledovců, se stala nepravděpodobným pilířem ukrajinské státnosti. Tým čtrnácti vědců zde udržuje ukrajinskou vlajku navzdory tisícům kilometrů, které je dělí od domova pod palbou.
Snaha prezidenta Donalda Trumpa o zavedení plošných desetiprocentních cel narazila u federálního soudu. Senát amerického soudu pro mezinárodní obchod ve čtvrtek rozhodl, že tato cla jsou nezákonná, což představuje již druhý zásadní úder pro prezidentovu stěžejní hospodářskou politiku v tomto roce.
Světové zdravotnické úřady zahájily rozsáhlou operaci s cílem vypátrat desítky cestujících, kteří opustili výletní loď MV Hondius ještě předtím, než byla potvrzena smrtící nákaza hantavirem. Ukázalo se, že 24. dubna, po prvním úmrtí na palubě, vystoupilo na britském území Svatá Helena nejméně 29 pasažérů dvanácti různých národností. V té době však byly zdravotní komplikace mylně připisovány přirozeným příčinám.
Americký prezident Donald Trump čelí rostoucí kritice za to, že se mu v konfliktu s Íránem nedaří dosahovat cílů, které si na začátku války předsevzal. Navzdory čtvrteční přestřelce v Hormuzském průlivu sice prezident nadále mluví o trvajícím příměří a blízké dohodě, analytici pro CNN však upozorňují, že jeho současné požadavky jsou jen zlomkem toho, co prosazoval před dvěma měsíci. Trumpova snaha o rychlé ukončení bojů je podle odborníků motivována především propadem jeho volebních preferencí na historická minima.
Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.
Poslední hodiny zbývají do druhého z dvojice květnových prodloužených víkendů. Zítra někde maximální teploty jen sotva překročí 10 stupňů, ale dobrou zprávou je, že se očekává postupné oteplování. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).