Pokud jste někdy koupili vánoční ozdobu, knoflík, holicí strojek nebo jakýkoli jiný levný výrobek, je pravděpodobné, že pocházel z I-wu — města ve východočínské provincii Če-ťiang, které hostí největší velkoobchodní trh na světě. Toto obchodní centrum o rozloze přes čtyři miliony metrů čtverečních je domovem desítek tisíc dodavatelů a právě zde nyní tvrdě dopadají důsledky nové obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou.
Série hrozeb ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tento týden zavedl dodatečná 50% cla na čínské zboží, dostává celkovou míru zdanění nad 100 %. I když jsou místní obchodníci v I-wu s tímto vývojem nespokojeni, mnozí už se v uplynulých letech naučili přizpůsobit a zaměřují se na jiné světové trhy než americký.
Wang Kuej-jing, která zde 30 let prodává rámy na obrazy, říká, že méně než desetina jejích zákazníků pochází z USA. „Obchod je teď těžší než dřív. Marže jsou mizivé a pracujeme skoro bez zisku,“ říká pro The Guardian. I to málo amerických zákazníků podle ní „postupně snižuje objednávky“.
Podobně mluví i Ma Lin, která obchoduje s kosmetickými doplňky. Většinu jejích zakázek tvoří zákazníci z Blízkého východu. Přímý dopad nových cel podle ní zatím nelze zcela odhadnout, ale očekává, že „způsobí obrovský propad v čínsko-americkém obchodě“.
Obchodníci v I-wu se více než samotných amerických cel obávají širších ekonomických otřesů, které Trumpovy kroky mohou vyvolat. Clementine, třiadvacetiletá absolventka univerzity, která začala pracovat v exportní firmě na parfémy, říká, že budoucnost vidí pesimisticky. „Nemáme na výběr. Musíme to přijmout. Trump si může dělat, co chce.“
Peking mezitím aktivně podporuje přesun exportní orientace země od Spojených států k jiným trhům. Podíl amerických zákazníků na celkovém čínském exportu klesl z 19 % v roce 2017 na současných zhruba 15 %. I když se část čínského zboží dostává do USA nepřímo přes třetí země, oficiální statistiky i rétorika vlády ukazují, že snaha o omezení závislosti na Spojených státech je reálná.
Statistiky I-wu za rok 2024 uvádějí, že hodnota dovozu a vývozu dosáhla 669 miliard jüanů, což představuje meziroční růst o více než 18 %. Obchod s Afrikou tvořil 18 %, s Latinskou Amerikou 17 % a se státy ASEANu 10 %. O Spojených státech se ve zprávě nemluví.
Podle ekonomky Diany Choylevaové má Čína strukturální výhody, které jí poskytují silnou vyjednávací pozici. Jak uvádí, pokud Trump své hrozby skutečně naplní, nejvíce tím poškodí americkou ekonomiku. „Uvalení 50% cla na čínské zboží by mohlo způsobit více škody Američanům než samotným Číňanům,“ míní.
Někteří burzovní obchodníci v rozhovoru pro Guardian uvedli, že Trumpova cla vůči třetím zemím jsou ve skutečnosti vyjednávací kartou. Cílem má být přimět další státy, aby také zvýšily svá cla na čínské zboží. A právě to děsí lidi jako Cheng Siao-jen, která z I-wu vyváží například dekorativní popelníky.
„Kdyby šlo jen o USA, tak by to šlo zvládnout — nemám tam moc zákazníků,“ říká. „Ale bojím se, že se k nim přidají i další země a zavedou podobná cla.“
To by mohlo být likvidační. „Budeme muset zdražit. Marže jsou už teď tak nízké, že clo nepokryjeme,“ vysvětluje. „Nemůžeme ty náklady absorbovat.“
Cheng se snaží zůstat optimistická, ale zároveň realisticky uznává, že obchodníci mají omezený vliv. „Tohle je věc, kterou může vyřešit jen vláda. Co s tím mohou obyčejní lidé dělat?“ ptá se.
V I-wu tak vládne kombinace únavy, odhodlání a bezmoci. Místní se připravují na těžké časy, ale stejně jako v předchozích kolech obchodní války, doufají, že přežijí — pokud možno bez větších ztrát.
Prezident Petr Pavel v úterý potřetí ve funkci předá státní vyznamenání. Z publika však bude oceněným tleskat jen jeden ze dvou žijících exprezidentů. Na Pražský hrad dorazí pouze Václav Klaus. Pavlův předchůdce v úřadu Miloš Zeman totiž pokračuje v rekonvalescenci po nedávné operaci zad.
Felix Slováček už je sice dávno v důchodovém věku, přesto i po osmdesátce neustále pracuje. Momentálně na novém projektu, který je velmi osobní. Známý saxofonista totiž předem odhalil, v čem spočívá.
Simona Stašová zasvětila lidi do tajů vlastní rodiny, jejíž nejvýraznější postavou je samozřejmě její maminka Jiřina Bohdalová. Málo se ale ví o švédské rodinné větvi. Stašová už se pomalu těší na nevlastní dceru.
Počasí v Evropě má už dnes ovlivnit výrazná tlaková níže, jejíž projevy se nevyhnou ani České republice. Podle meteorologů je nutné počítat se silnějším větrem, jehož rychlost ale nebude úplně extrémní. Vyplývá to z příspěvku Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X.
Zítra budou do Vánoc zbývat přesně dva měsíce. Česká televize si tak řekla, že je nejvyšší čas odhalit stěžejní okamžiky vánočního programu. Diváci se mohou těšit na nové pohádky, Karla Šípa s Všechnopárty či speciální vydání StarDance.
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.
V době, kdy probíhá demolice Východního křídla Bílého domu, části budovy, která byla po desetiletí spojena s prvními dámami Spojených států, zachovává Melania Trumpová mlčení. První dáma se veřejně nevyjádřila ke zbourání Východního křídla, jež sloužilo jako sídlo prezidentských manželek od administrativy Carthera. Tato demolice přitom narušila kancelářské prostory jejího týmu a vynutila si zastavení prohlídek Bílého domu pro veřejnost.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová ve čtvrtek prohlásila, že jakýkoli krok Evropské unie ke konfiskaci ruských aktiv držených na účtech společnosti Euroclear povede k „bolestivé reakci“ ze strany Ruska. Zacharovová uvedla, že EU nemá žádné zákonné prostředky k zabavení ruského majetku. Jeho konfiskace by tak byla považována za „krádež“.