V první linii obchodní války: Jak se na Trumpa chystá město, o němž jste nikdy neslyšeli, ale máte z něj doma výrobky?

Čína
Čína, foto: Pixabay
Klára Marková 9. dubna 2025 11:19
Sdílej:

Pokud jste někdy koupili vánoční ozdobu, knoflík, holicí strojek nebo jakýkoli jiný levný výrobek, je pravděpodobné, že pocházel z I-wu — města ve východočínské provincii Če-ťiang, které hostí největší velkoobchodní trh na světě. Toto obchodní centrum o rozloze přes čtyři miliony metrů čtverečních je domovem desítek tisíc dodavatelů a právě zde nyní tvrdě dopadají důsledky nové obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou.

Série hrozeb ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tento týden zavedl dodatečná 50% cla na čínské zboží, dostává celkovou míru zdanění nad 100 %. I když jsou místní obchodníci v I-wu s tímto vývojem nespokojeni, mnozí už se v uplynulých letech naučili přizpůsobit a zaměřují se na jiné světové trhy než americký.

Wang Kuej-jing, která zde 30 let prodává rámy na obrazy, říká, že méně než desetina jejích zákazníků pochází z USA. „Obchod je teď těžší než dřív. Marže jsou mizivé a pracujeme skoro bez zisku,“ říká pro The Guardian. I to málo amerických zákazníků podle ní „postupně snižuje objednávky“.

Podobně mluví i Ma Lin, která obchoduje s kosmetickými doplňky. Většinu jejích zakázek tvoří zákazníci z Blízkého východu. Přímý dopad nových cel podle ní zatím nelze zcela odhadnout, ale očekává, že „způsobí obrovský propad v čínsko-americkém obchodě“.

Obchodníci v I-wu se více než samotných amerických cel obávají širších ekonomických otřesů, které Trumpovy kroky mohou vyvolat. Clementine, třiadvacetiletá absolventka univerzity, která začala pracovat v exportní firmě na parfémy, říká, že budoucnost vidí pesimisticky. „Nemáme na výběr. Musíme to přijmout. Trump si může dělat, co chce.“

Peking mezitím aktivně podporuje přesun exportní orientace země od Spojených států k jiným trhům. Podíl amerických zákazníků na celkovém čínském exportu klesl z 19 % v roce 2017 na současných zhruba 15 %. I když se část čínského zboží dostává do USA nepřímo přes třetí země, oficiální statistiky i rétorika vlády ukazují, že snaha o omezení závislosti na Spojených státech je reálná.

Statistiky I-wu za rok 2024 uvádějí, že hodnota dovozu a vývozu dosáhla 669 miliard jüanů, což představuje meziroční růst o více než 18 %. Obchod s Afrikou tvořil 18 %, s Latinskou Amerikou 17 % a se státy ASEANu 10 %. O Spojených státech se ve zprávě nemluví.

Podle ekonomky Diany Choylevaové má Čína strukturální výhody, které jí poskytují silnou vyjednávací pozici. Jak uvádí, pokud Trump své hrozby skutečně naplní, nejvíce tím poškodí americkou ekonomiku. „Uvalení 50% cla na čínské zboží by mohlo způsobit více škody Američanům než samotným Číňanům,“ míní.

Někteří burzovní obchodníci v rozhovoru pro Guardian uvedli, že Trumpova cla vůči třetím zemím jsou ve skutečnosti vyjednávací kartou. Cílem má být přimět další státy, aby také zvýšily svá cla na čínské zboží. A právě to děsí lidi jako Cheng Siao-jen, která z I-wu vyváží například dekorativní popelníky.

„Kdyby šlo jen o USA, tak by to šlo zvládnout — nemám tam moc zákazníků,“ říká. „Ale bojím se, že se k nim přidají i další země a zavedou podobná cla.“

To by mohlo být likvidační. „Budeme muset zdražit. Marže jsou už teď tak nízké, že clo nepokryjeme,“ vysvětluje. „Nemůžeme ty náklady absorbovat.“

Cheng se snaží zůstat optimistická, ale zároveň realisticky uznává, že obchodníci mají omezený vliv. „Tohle je věc, kterou může vyřešit jen vláda. Co s tím mohou obyčejní lidé dělat?“ ptá se.

V I-wu tak vládne kombinace únavy, odhodlání a bezmoci. Místní se připravují na těžké časy, ale stejně jako v předchozích kolech obchodní války, doufají, že přežijí — pokud možno bez větších ztrát. 

Témata:
Stalo se