Pokud jste někdy koupili vánoční ozdobu, knoflík, holicí strojek nebo jakýkoli jiný levný výrobek, je pravděpodobné, že pocházel z I-wu — města ve východočínské provincii Če-ťiang, které hostí největší velkoobchodní trh na světě. Toto obchodní centrum o rozloze přes čtyři miliony metrů čtverečních je domovem desítek tisíc dodavatelů a právě zde nyní tvrdě dopadají důsledky nové obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou.
Série hrozeb ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tento týden zavedl dodatečná 50% cla na čínské zboží, dostává celkovou míru zdanění nad 100 %. I když jsou místní obchodníci v I-wu s tímto vývojem nespokojeni, mnozí už se v uplynulých letech naučili přizpůsobit a zaměřují se na jiné světové trhy než americký.
Wang Kuej-jing, která zde 30 let prodává rámy na obrazy, říká, že méně než desetina jejích zákazníků pochází z USA. „Obchod je teď těžší než dřív. Marže jsou mizivé a pracujeme skoro bez zisku,“ říká pro The Guardian. I to málo amerických zákazníků podle ní „postupně snižuje objednávky“.
Podobně mluví i Ma Lin, která obchoduje s kosmetickými doplňky. Většinu jejích zakázek tvoří zákazníci z Blízkého východu. Přímý dopad nových cel podle ní zatím nelze zcela odhadnout, ale očekává, že „způsobí obrovský propad v čínsko-americkém obchodě“.
Obchodníci v I-wu se více než samotných amerických cel obávají širších ekonomických otřesů, které Trumpovy kroky mohou vyvolat. Clementine, třiadvacetiletá absolventka univerzity, která začala pracovat v exportní firmě na parfémy, říká, že budoucnost vidí pesimisticky. „Nemáme na výběr. Musíme to přijmout. Trump si může dělat, co chce.“
Peking mezitím aktivně podporuje přesun exportní orientace země od Spojených států k jiným trhům. Podíl amerických zákazníků na celkovém čínském exportu klesl z 19 % v roce 2017 na současných zhruba 15 %. I když se část čínského zboží dostává do USA nepřímo přes třetí země, oficiální statistiky i rétorika vlády ukazují, že snaha o omezení závislosti na Spojených státech je reálná.
Statistiky I-wu za rok 2024 uvádějí, že hodnota dovozu a vývozu dosáhla 669 miliard jüanů, což představuje meziroční růst o více než 18 %. Obchod s Afrikou tvořil 18 %, s Latinskou Amerikou 17 % a se státy ASEANu 10 %. O Spojených státech se ve zprávě nemluví.
Podle ekonomky Diany Choylevaové má Čína strukturální výhody, které jí poskytují silnou vyjednávací pozici. Jak uvádí, pokud Trump své hrozby skutečně naplní, nejvíce tím poškodí americkou ekonomiku. „Uvalení 50% cla na čínské zboží by mohlo způsobit více škody Američanům než samotným Číňanům,“ míní.
Někteří burzovní obchodníci v rozhovoru pro Guardian uvedli, že Trumpova cla vůči třetím zemím jsou ve skutečnosti vyjednávací kartou. Cílem má být přimět další státy, aby také zvýšily svá cla na čínské zboží. A právě to děsí lidi jako Cheng Siao-jen, která z I-wu vyváží například dekorativní popelníky.
„Kdyby šlo jen o USA, tak by to šlo zvládnout — nemám tam moc zákazníků,“ říká. „Ale bojím se, že se k nim přidají i další země a zavedou podobná cla.“
To by mohlo být likvidační. „Budeme muset zdražit. Marže jsou už teď tak nízké, že clo nepokryjeme,“ vysvětluje. „Nemůžeme ty náklady absorbovat.“
Cheng se snaží zůstat optimistická, ale zároveň realisticky uznává, že obchodníci mají omezený vliv. „Tohle je věc, kterou může vyřešit jen vláda. Co s tím mohou obyčejní lidé dělat?“ ptá se.
V I-wu tak vládne kombinace únavy, odhodlání a bezmoci. Místní se připravují na těžké časy, ale stejně jako v předchozích kolech obchodní války, doufají, že přežijí — pokud možno bez větších ztrát.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.