Pokud jste někdy koupili vánoční ozdobu, knoflík, holicí strojek nebo jakýkoli jiný levný výrobek, je pravděpodobné, že pocházel z I-wu — města ve východočínské provincii Če-ťiang, které hostí největší velkoobchodní trh na světě. Toto obchodní centrum o rozloze přes čtyři miliony metrů čtverečních je domovem desítek tisíc dodavatelů a právě zde nyní tvrdě dopadají důsledky nové obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou.
Série hrozeb ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tento týden zavedl dodatečná 50% cla na čínské zboží, dostává celkovou míru zdanění nad 100 %. I když jsou místní obchodníci v I-wu s tímto vývojem nespokojeni, mnozí už se v uplynulých letech naučili přizpůsobit a zaměřují se na jiné světové trhy než americký.
Wang Kuej-jing, která zde 30 let prodává rámy na obrazy, říká, že méně než desetina jejích zákazníků pochází z USA. „Obchod je teď těžší než dřív. Marže jsou mizivé a pracujeme skoro bez zisku,“ říká pro The Guardian. I to málo amerických zákazníků podle ní „postupně snižuje objednávky“.
Podobně mluví i Ma Lin, která obchoduje s kosmetickými doplňky. Většinu jejích zakázek tvoří zákazníci z Blízkého východu. Přímý dopad nových cel podle ní zatím nelze zcela odhadnout, ale očekává, že „způsobí obrovský propad v čínsko-americkém obchodě“.
Obchodníci v I-wu se více než samotných amerických cel obávají širších ekonomických otřesů, které Trumpovy kroky mohou vyvolat. Clementine, třiadvacetiletá absolventka univerzity, která začala pracovat v exportní firmě na parfémy, říká, že budoucnost vidí pesimisticky. „Nemáme na výběr. Musíme to přijmout. Trump si může dělat, co chce.“
Peking mezitím aktivně podporuje přesun exportní orientace země od Spojených států k jiným trhům. Podíl amerických zákazníků na celkovém čínském exportu klesl z 19 % v roce 2017 na současných zhruba 15 %. I když se část čínského zboží dostává do USA nepřímo přes třetí země, oficiální statistiky i rétorika vlády ukazují, že snaha o omezení závislosti na Spojených státech je reálná.
Statistiky I-wu za rok 2024 uvádějí, že hodnota dovozu a vývozu dosáhla 669 miliard jüanů, což představuje meziroční růst o více než 18 %. Obchod s Afrikou tvořil 18 %, s Latinskou Amerikou 17 % a se státy ASEANu 10 %. O Spojených státech se ve zprávě nemluví.
Podle ekonomky Diany Choylevaové má Čína strukturální výhody, které jí poskytují silnou vyjednávací pozici. Jak uvádí, pokud Trump své hrozby skutečně naplní, nejvíce tím poškodí americkou ekonomiku. „Uvalení 50% cla na čínské zboží by mohlo způsobit více škody Američanům než samotným Číňanům,“ míní.
Někteří burzovní obchodníci v rozhovoru pro Guardian uvedli, že Trumpova cla vůči třetím zemím jsou ve skutečnosti vyjednávací kartou. Cílem má být přimět další státy, aby také zvýšily svá cla na čínské zboží. A právě to děsí lidi jako Cheng Siao-jen, která z I-wu vyváží například dekorativní popelníky.
„Kdyby šlo jen o USA, tak by to šlo zvládnout — nemám tam moc zákazníků,“ říká. „Ale bojím se, že se k nim přidají i další země a zavedou podobná cla.“
To by mohlo být likvidační. „Budeme muset zdražit. Marže jsou už teď tak nízké, že clo nepokryjeme,“ vysvětluje. „Nemůžeme ty náklady absorbovat.“
Cheng se snaží zůstat optimistická, ale zároveň realisticky uznává, že obchodníci mají omezený vliv. „Tohle je věc, kterou může vyřešit jen vláda. Co s tím mohou obyčejní lidé dělat?“ ptá se.
V I-wu tak vládne kombinace únavy, odhodlání a bezmoci. Místní se připravují na těžké časy, ale stejně jako v předchozích kolech obchodní války, doufají, že přežijí — pokud možno bez větších ztrát.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.