Pokud jste někdy koupili vánoční ozdobu, knoflík, holicí strojek nebo jakýkoli jiný levný výrobek, je pravděpodobné, že pocházel z I-wu — města ve východočínské provincii Če-ťiang, které hostí největší velkoobchodní trh na světě. Toto obchodní centrum o rozloze přes čtyři miliony metrů čtverečních je domovem desítek tisíc dodavatelů a právě zde nyní tvrdě dopadají důsledky nové obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou.
Série hrozeb ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tento týden zavedl dodatečná 50% cla na čínské zboží, dostává celkovou míru zdanění nad 100 %. I když jsou místní obchodníci v I-wu s tímto vývojem nespokojeni, mnozí už se v uplynulých letech naučili přizpůsobit a zaměřují se na jiné světové trhy než americký.
Wang Kuej-jing, která zde 30 let prodává rámy na obrazy, říká, že méně než desetina jejích zákazníků pochází z USA. „Obchod je teď těžší než dřív. Marže jsou mizivé a pracujeme skoro bez zisku,“ říká pro The Guardian. I to málo amerických zákazníků podle ní „postupně snižuje objednávky“.
Podobně mluví i Ma Lin, která obchoduje s kosmetickými doplňky. Většinu jejích zakázek tvoří zákazníci z Blízkého východu. Přímý dopad nových cel podle ní zatím nelze zcela odhadnout, ale očekává, že „způsobí obrovský propad v čínsko-americkém obchodě“.
Obchodníci v I-wu se více než samotných amerických cel obávají širších ekonomických otřesů, které Trumpovy kroky mohou vyvolat. Clementine, třiadvacetiletá absolventka univerzity, která začala pracovat v exportní firmě na parfémy, říká, že budoucnost vidí pesimisticky. „Nemáme na výběr. Musíme to přijmout. Trump si může dělat, co chce.“
Peking mezitím aktivně podporuje přesun exportní orientace země od Spojených států k jiným trhům. Podíl amerických zákazníků na celkovém čínském exportu klesl z 19 % v roce 2017 na současných zhruba 15 %. I když se část čínského zboží dostává do USA nepřímo přes třetí země, oficiální statistiky i rétorika vlády ukazují, že snaha o omezení závislosti na Spojených státech je reálná.
Statistiky I-wu za rok 2024 uvádějí, že hodnota dovozu a vývozu dosáhla 669 miliard jüanů, což představuje meziroční růst o více než 18 %. Obchod s Afrikou tvořil 18 %, s Latinskou Amerikou 17 % a se státy ASEANu 10 %. O Spojených státech se ve zprávě nemluví.
Podle ekonomky Diany Choylevaové má Čína strukturální výhody, které jí poskytují silnou vyjednávací pozici. Jak uvádí, pokud Trump své hrozby skutečně naplní, nejvíce tím poškodí americkou ekonomiku. „Uvalení 50% cla na čínské zboží by mohlo způsobit více škody Američanům než samotným Číňanům,“ míní.
Někteří burzovní obchodníci v rozhovoru pro Guardian uvedli, že Trumpova cla vůči třetím zemím jsou ve skutečnosti vyjednávací kartou. Cílem má být přimět další státy, aby také zvýšily svá cla na čínské zboží. A právě to děsí lidi jako Cheng Siao-jen, která z I-wu vyváží například dekorativní popelníky.
„Kdyby šlo jen o USA, tak by to šlo zvládnout — nemám tam moc zákazníků,“ říká. „Ale bojím se, že se k nim přidají i další země a zavedou podobná cla.“
To by mohlo být likvidační. „Budeme muset zdražit. Marže jsou už teď tak nízké, že clo nepokryjeme,“ vysvětluje. „Nemůžeme ty náklady absorbovat.“
Cheng se snaží zůstat optimistická, ale zároveň realisticky uznává, že obchodníci mají omezený vliv. „Tohle je věc, kterou může vyřešit jen vláda. Co s tím mohou obyčejní lidé dělat?“ ptá se.
V I-wu tak vládne kombinace únavy, odhodlání a bezmoci. Místní se připravují na těžké časy, ale stejně jako v předchozích kolech obchodní války, doufají, že přežijí — pokud možno bez větších ztrát.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.