Po osmnácti měsících tvrdých náletů, pozemních útoků a neustále se zpřísňující blokády Pásma Gazy vydala OSN jedno z dosud nejzávažnějších varování: pokud nedojde k okamžnému přílivu humanitární pomoci, zejména potravin, hrozí smrt až 14 000 kojencům. Varování přišlo den poté, co Izrael po téměř tříměsíčním úplném zablokování Gazy 20. května 2025 povolil omezený návrat pomoci. OSN ale upozornila, že do oblasti bylo vpuštěno jen devět nákladních vozů, přičemž potřeba je přibližně 500 denně. Sama OSN tento objem označila za „kapku v moři toho, co je naléhavě potřeba“.
Odborníci na palestinské zdravotnictví, včetně profesorky globálního zdravotnictví Yary M. Asi z Univerzity Střední Floridy, dlouhodobě upozorňují, že izraelská vojenská strategie po útocích Hamásu ze 7. října 2023 může vyvolat humanitární katastrofu.
Jejich nejhorší obavy se nyní naplňují. Izrael po celou dobu kontroloval přístup k potravinám a humanitární pomoci. Už dva týdny po zahájení ofenzivy v roce 2023 uvedla organizace Oxfam, že do Gazy dorazilo pouhé 2 % běžného množství potravin a varovala před „používáním hladu jako válečné zbraně“.
Zničení infrastruktury Gazy včetně pekáren, továren na zpracování potravin, obchodů a rodinných domů prakticky eliminovalo možnost místní produkce jídla. Hlad tak hrozí milionům lidí – a tisíce dětí už kvůli němu zemřely. Podle Světové zdravotnické organizace zemřelo od začátku úplné blokády 2. března 2025 nejméně 57 dětí přímo v důsledku podvýživy.
Humanitární krize ale nezačala až v roce 2023. Již v roce 2022 byla podle OSN potravinově nejistá více než polovina obyvatel Gazy. Od roku 2007 platí blokáda Gazy ze strany Izraele i Egypta, která činí všechny dodávky, včetně potravin, závislými na izraelské kontrole. Časté zdržení způsobovalo, že potraviny hnily ještě před vstupem do Gazy. Některé položky – jako čokoláda, kiwi, granátová jablka či mandle – byly dokonce zcela zakázány.
Izraelský přístup k potravinám se často otevřeně přiznával. Jeden vládní poradce v roce 2006 řekl: „Cílem je dostat Palestince na dietu, ale ne je nechat zemřít hlady.“ V roce 2008 si izraelská vláda dokonce objednala studii, která vypočítala přesné množství kalorií, jež Palestinci potřebují k přežití – dokument byl zveřejněn až po právní bitvě v roce 2012.
Současná izraelská politika se od těchto zásad příliš neodchýlila. V květnu 2025 izraelská vláda oznámila, že do Gazy vpustí pouze „základní množství potravin“, které má „zajistit, že nedojde ke krizovému hladomoru“.
Blokáda navíc dlouhodobě brání rozvoji ekonomiky Gazy. Vysoké náklady, omezený obchod a časté ničení infrastruktury vedly k extrémní nezaměstnanosti. Na konci roku 2022 činila míra nezaměstnanosti v Gaze přibližně 50 %. Rostoucí ceny potravin a chudoba způsobily, že obyvatelé se stali téměř zcela závislými na pomoci – která je ale nyní prakticky nedostupná.
Možnosti soběstačnosti se navíc neustále zmenšují. Rybáři, kteří se pokoušeli vyplout dále od pobřeží, byli často ostřelováni izraelskými jednotkami. Poškozeny nebo zničeny byly i skleníky, sady, chovy zvířat i zemědělská půda. Do května 2025 bylo podle odhadů zničeno téměř 75 % zemědělské půdy a většina zavlažovacích studní je nefunkční.
Používání hladu jako válečné zbraně je přitom podle Ženevských konvencí přísně zakázáno. Rezoluce OSN č. 2417 tento postup výslovně odsuzuje. Organizace Human Rights Watch už obvinila Izrael z používání hladu jako zbraně a Amnesty International označila nejnovější obléhání za důkaz genocidního úmyslu.
Izrael však nadále obviňuje Hamás z odpovědnosti za veškeré ztráty a premiér Benjamin Netanjahu připustil, že umožnění částečné pomoci do Gazy je výsledkem tlaku spojenců kvůli „záběrům masového hladomoru“.
Nejnovější zpráva systému IPC (Integrated Food Security Phase Classification) ze 12. května varuje, že do září 2025 bude až 500 000 lidí – každý pátý obyvatel Gazy – čelit hladovění. Celá populace Gazy má pak být zasažena akutní potravinovou nejistotou na krizové či ještě vyšší úrovni.
Zatímco svět volá po zastavení násilí a otevření humanitárních koridorů, situace v Gaze se neustále zhoršuje a důsledky pro její obyvatele mohou být nedozírné.
Německo se zatím nehodlá zavázat k účasti na námořní bezpečnostní misi v Hormuzském průlivu, dokud Spojené státy a Írán nezveřejní kompletní znění své chystané mírové dohody.
Dopady dálkových úderů ukrajinské armády začínají čím dál citelněji zasahovat obyvatele největších ruských měst, což v tamní společnosti vyvolává rostoucí neklid a únavu z vleklého konfliktu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte po skončení bruselského zasedání aliančních ministrů obrany vystoupil na tiskové konferenci, kde zhodnotil současný stav organizace a vyjádřil se k budoucímu směřování transatlantického partnerství. Aliance podle jeho slov v současnosti prochází masivní transformací, která je pravděpodobně největší v celé její historii. Tento proces s sebou přirozeně přináší bouřlivé debaty a složitá vyjednávání, což šéf Severoatlantické aliance označil za pochopitelnou součást současného vývoje.
Americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci po skončení summitu G7 ve francouzském Evianu ostře zkritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli pokračující vojenské kampani Izraele proti hnutí Hizballáh v Libanonu.
Letošní summit zemí G7 ve francouzském Evianu přinesl výraznou změnu v chování amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vůbec poprvé během svých dvou prezidentských období nezpůsobil na tomto prestižním setkání diplomatický rozvrat. Ačkoli si tradičně stěžoval na příliš vysokou teplotu v jednacím sále, na jednu ze schůzek dorazil s hodinovým zpožděním a žertoval, že je šéfem ostatních lídrů, zástupci ostatních mocností hodnotí jeho celkové působení jako úspěch.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uzavřít dohodu s Íránem odráží jeho snahu upřednostnit krátkodobé politické a ekonomické výhody před dlouhodobou strategií. Trump v červnu ve Francii přiznal, že hlavním motivem pro ukončení konfliktu, který sám v únoru rozpoutal, byla snaha odvrátit hospodářskou katastrofu.
Evropa stojí před zásadním rozhodnutím, zda upřednostnit rozvoj umělé inteligence před svými okamžitými klimatickými cíli. Pokud tak neučiní, riskuje, že ztratí technologickou suverenitu ve prospěch Číny. Tento názor zastává Lex Coors, prezident Evropské asociace datových center, která v Bruselu lobbuje za zájmy technologických firem. Současný energetický systém podle něj není schopen ujednat obrovské nároky pokročilých datových center, a Evropa se proto bude muset dočasně vrátit k budování nových plynových elektráren produkujících emise.
Prodej nemovitostí v Dubaji zaznamenal dramatický propad, který odborníci z trhu označují za pád z útesu. Důvodem je válečný konflikt na Blízkém východě, který přinesl výrazné ochlazení do jednoho z nejdražších realitních trhů světa. Podle údajů výzkumné společnosti ValuStrat klesl objem prodejů v květnu oproti předchozímu měsíci o 19 %, což znamená zrychlení sestupného trendu po dubnovém poklesu o 4 %.
Vstup Spojených států do konfliktu s Íránem doprovázely maximalistické cíle. Washington plánoval kompletně zlikvidovat tamní jaderný projekt, zničit program balistických raket a ukončit podporu, kterou Teherán poskytuje regionálním ozbrojeným skupinám v čele s hnutím Hizballáh a Hamás. Výsledná realita po uzavření memoranda o porozumění je však pode The Guardian zcela odlišná. USA se musely spokojit s pouhým slibem Íránu, že nebude vyvíjet atomovou bombu, a s příslibem dalších jaderných rozhovorů, zatímco balistické rakety v textu vůbec zmíněny nejsou a Hizballáh v Libanonu slaví úspěch díky dojednanému příměří.
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k uzavření čtrnáctibodové dohody, kterou stvrdil svým podpisem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle jeho vyjádření má tento krok zabránit propadu globální ekonomiky do hluboké krize. Vysoce postavení američtí činitelé hovoří o velkém triumfu pro USA, ačkoli Washington musel Teheránu poskytnout výrazné ústupky v oblasti politiky i financí. Klíčovým záměrem celého ujednání je plná obnova lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
