Po osmnácti měsících tvrdých náletů, pozemních útoků a neustále se zpřísňující blokády Pásma Gazy vydala OSN jedno z dosud nejzávažnějších varování: pokud nedojde k okamžnému přílivu humanitární pomoci, zejména potravin, hrozí smrt až 14 000 kojencům. Varování přišlo den poté, co Izrael po téměř tříměsíčním úplném zablokování Gazy 20. května 2025 povolil omezený návrat pomoci. OSN ale upozornila, že do oblasti bylo vpuštěno jen devět nákladních vozů, přičemž potřeba je přibližně 500 denně. Sama OSN tento objem označila za „kapku v moři toho, co je naléhavě potřeba“.
Odborníci na palestinské zdravotnictví, včetně profesorky globálního zdravotnictví Yary M. Asi z Univerzity Střední Floridy, dlouhodobě upozorňují, že izraelská vojenská strategie po útocích Hamásu ze 7. října 2023 může vyvolat humanitární katastrofu.
Jejich nejhorší obavy se nyní naplňují. Izrael po celou dobu kontroloval přístup k potravinám a humanitární pomoci. Už dva týdny po zahájení ofenzivy v roce 2023 uvedla organizace Oxfam, že do Gazy dorazilo pouhé 2 % běžného množství potravin a varovala před „používáním hladu jako válečné zbraně“.
Zničení infrastruktury Gazy včetně pekáren, továren na zpracování potravin, obchodů a rodinných domů prakticky eliminovalo možnost místní produkce jídla. Hlad tak hrozí milionům lidí – a tisíce dětí už kvůli němu zemřely. Podle Světové zdravotnické organizace zemřelo od začátku úplné blokády 2. března 2025 nejméně 57 dětí přímo v důsledku podvýživy.
Humanitární krize ale nezačala až v roce 2023. Již v roce 2022 byla podle OSN potravinově nejistá více než polovina obyvatel Gazy. Od roku 2007 platí blokáda Gazy ze strany Izraele i Egypta, která činí všechny dodávky, včetně potravin, závislými na izraelské kontrole. Časté zdržení způsobovalo, že potraviny hnily ještě před vstupem do Gazy. Některé položky – jako čokoláda, kiwi, granátová jablka či mandle – byly dokonce zcela zakázány.
Izraelský přístup k potravinám se často otevřeně přiznával. Jeden vládní poradce v roce 2006 řekl: „Cílem je dostat Palestince na dietu, ale ne je nechat zemřít hlady.“ V roce 2008 si izraelská vláda dokonce objednala studii, která vypočítala přesné množství kalorií, jež Palestinci potřebují k přežití – dokument byl zveřejněn až po právní bitvě v roce 2012.
Současná izraelská politika se od těchto zásad příliš neodchýlila. V květnu 2025 izraelská vláda oznámila, že do Gazy vpustí pouze „základní množství potravin“, které má „zajistit, že nedojde ke krizovému hladomoru“.
Blokáda navíc dlouhodobě brání rozvoji ekonomiky Gazy. Vysoké náklady, omezený obchod a časté ničení infrastruktury vedly k extrémní nezaměstnanosti. Na konci roku 2022 činila míra nezaměstnanosti v Gaze přibližně 50 %. Rostoucí ceny potravin a chudoba způsobily, že obyvatelé se stali téměř zcela závislými na pomoci – která je ale nyní prakticky nedostupná.
Možnosti soběstačnosti se navíc neustále zmenšují. Rybáři, kteří se pokoušeli vyplout dále od pobřeží, byli často ostřelováni izraelskými jednotkami. Poškozeny nebo zničeny byly i skleníky, sady, chovy zvířat i zemědělská půda. Do května 2025 bylo podle odhadů zničeno téměř 75 % zemědělské půdy a většina zavlažovacích studní je nefunkční.
Používání hladu jako válečné zbraně je přitom podle Ženevských konvencí přísně zakázáno. Rezoluce OSN č. 2417 tento postup výslovně odsuzuje. Organizace Human Rights Watch už obvinila Izrael z používání hladu jako zbraně a Amnesty International označila nejnovější obléhání za důkaz genocidního úmyslu.
Izrael však nadále obviňuje Hamás z odpovědnosti za veškeré ztráty a premiér Benjamin Netanjahu připustil, že umožnění částečné pomoci do Gazy je výsledkem tlaku spojenců kvůli „záběrům masového hladomoru“.
Nejnovější zpráva systému IPC (Integrated Food Security Phase Classification) ze 12. května varuje, že do září 2025 bude až 500 000 lidí – každý pátý obyvatel Gazy – čelit hladovění. Celá populace Gazy má pak být zasažena akutní potravinovou nejistotou na krizové či ještě vyšší úrovni.
Zatímco svět volá po zastavení násilí a otevření humanitárních koridorů, situace v Gaze se neustále zhoršuje a důsledky pro její obyvatele mohou být nedozírné.
Evropská unie zvažuje, že by budoucím členským státům na několik let odepřela právo veta. Tento krok má učinit rozšiřování unijního bloku politicky přijatelnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových zemí ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle plánů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské státy, jako je Moldavsko nebo země západního Balkánu, po svém vstupu do EU automaticky nezískaly právo vetovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti schvalované jednomyslně, například otázky zdanění.
Evropské země se intenzivně snaží připravit na situaci, kdy Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa představují pro Severoatlantickou alianci prvek značné nepředvídatelnosti. Hlavním tématem bezpečnostního fóra GLOBSEC v Praze se staly náhlé zvraty Washingtonu ohledně vojenské přítomnosti v Polsku.
Nová odborná analýza ukazuje, že New Orleans čelí nevyhnutelné vodní budoucnosti, která by mohla město izolovat uprostřed oceánu již v tomto století. Vědci podle CNN proto varují, že je nezbytné zahájit proces stěhování obyvatel co nejdříve, aby se předešlo budoucímu chaosu. Pobřežní oblasti Louisiany patří k nejníže položeným regionům na světě, což zhruba 360tisícové město vystavuje extrémnímu riziku, jelikož se nachází v pánvi pod úrovní mořské hladiny uprostřed rychle se zmenšující delty.
Běloruská armáda přistoupila k posílení svých vojenských sil v bezprostřední blízkosti ukrajinských hranic, kde zahájila budování zcela nové výsadkové brigády. Tento strategický krok se odehrává v Gomelské oblasti zhruba čtyřicet kilometrů od státní hranice a má podle oficiálních vyjádření reagovat na údajné bezpečnostní hrozby přicházející z jihovýchodního směru.
Moskevský primátor označil sobotní ničivý výbuch před luxusní kavárnou na Kudrinském náměstí za brutální teroristický čin a přislíbil, že všichni viníci budou dopadeni a potrestáni.
Maďarsko se ocitá v situaci vážného ohrožení dodávek elektřiny, kterou způsobuje extrémní nedostatek vody v přírodě. Kvůli hlubokému suchu v regionu klesla hladina Dunaje natolik, že klíčová jaderná elektrárna přichází o nezbytné chlazení. Výsledkem je nutnost odstavit zařízení, které pokrývá čtyřicet procent celkové tuzemské spotřeby proudu.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí během letní parlamentní přestávky hluboké vnitřní krizi, která zásadním způsobem oslabuje jeho autoritu v čele vlády i uvnitř mateřské křesťanskodemokratické unie. Místo plánovaného zklidnění situace se nad německou politickou scénou vznášejí pochybnosti o dalším setrvání kancléře ve funkci. Nespokojenost v řadách konzervativců navíc výrazně roste s blížícími se klíčovými zářijovými volbami v několika spolkových zemích.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval před dramatickým stupňováním globální klimatické krize, k níž výrazně přispívá zesilující fenomén El Niño. Podle jeho slov tento přírodní jev doslova přilévá olej do ohně na již tak zasažené planetě a může v nejbližší době způsobit dosud nezaznamenané teplotní rekordy. Situace se tak dostává do zcela neprozkoumaných rozměrů, které mohou mít devastační následky pro lidstvo i přírodní ekosystémy.
Masivní migrační krize v severoafrické enklávě Ceuta okamžitě zasáhla do politického diskurzu ve Španělsku a posílila pozice tamní krajní pravice. Kolaps hranic, přes kterou se během krátké chvíle dostaly desítky tisíc lidí, zanechal veřejnost v šoku. Přestože španělské úřady uvádějí, že se většina běženců již vrátila do Maroka a událost si vyžádala nejméně padesát sedm obětí, veřejný prostor zaplavily emotivní záběry plavců a lidí překonávajících hraniční zátarasy.
Propadající se preference ruského prezidenta Vladimira Putina zaznamenávají dokonce i státní výzkumné agentury, jejichž výsledky bývají dlouhodobě zkreslené. Podle Fondu veřejného mínění klesla podpora jeho výkonu funkce během jednoho týdne z 71 na 66 procent. Jde o nejvýraznější propad od vyhlášení částečné mobilizace na podzim roku 2022.
Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
