Po osmnácti měsících tvrdých náletů, pozemních útoků a neustále se zpřísňující blokády Pásma Gazy vydala OSN jedno z dosud nejzávažnějších varování: pokud nedojde k okamžnému přílivu humanitární pomoci, zejména potravin, hrozí smrt až 14 000 kojencům. Varování přišlo den poté, co Izrael po téměř tříměsíčním úplném zablokování Gazy 20. května 2025 povolil omezený návrat pomoci. OSN ale upozornila, že do oblasti bylo vpuštěno jen devět nákladních vozů, přičemž potřeba je přibližně 500 denně. Sama OSN tento objem označila za „kapku v moři toho, co je naléhavě potřeba“.
Odborníci na palestinské zdravotnictví, včetně profesorky globálního zdravotnictví Yary M. Asi z Univerzity Střední Floridy, dlouhodobě upozorňují, že izraelská vojenská strategie po útocích Hamásu ze 7. října 2023 může vyvolat humanitární katastrofu.
Jejich nejhorší obavy se nyní naplňují. Izrael po celou dobu kontroloval přístup k potravinám a humanitární pomoci. Už dva týdny po zahájení ofenzivy v roce 2023 uvedla organizace Oxfam, že do Gazy dorazilo pouhé 2 % běžného množství potravin a varovala před „používáním hladu jako válečné zbraně“.
Zničení infrastruktury Gazy včetně pekáren, továren na zpracování potravin, obchodů a rodinných domů prakticky eliminovalo možnost místní produkce jídla. Hlad tak hrozí milionům lidí – a tisíce dětí už kvůli němu zemřely. Podle Světové zdravotnické organizace zemřelo od začátku úplné blokády 2. března 2025 nejméně 57 dětí přímo v důsledku podvýživy.
Humanitární krize ale nezačala až v roce 2023. Již v roce 2022 byla podle OSN potravinově nejistá více než polovina obyvatel Gazy. Od roku 2007 platí blokáda Gazy ze strany Izraele i Egypta, která činí všechny dodávky, včetně potravin, závislými na izraelské kontrole. Časté zdržení způsobovalo, že potraviny hnily ještě před vstupem do Gazy. Některé položky – jako čokoláda, kiwi, granátová jablka či mandle – byly dokonce zcela zakázány.
Izraelský přístup k potravinám se často otevřeně přiznával. Jeden vládní poradce v roce 2006 řekl: „Cílem je dostat Palestince na dietu, ale ne je nechat zemřít hlady.“ V roce 2008 si izraelská vláda dokonce objednala studii, která vypočítala přesné množství kalorií, jež Palestinci potřebují k přežití – dokument byl zveřejněn až po právní bitvě v roce 2012.
Současná izraelská politika se od těchto zásad příliš neodchýlila. V květnu 2025 izraelská vláda oznámila, že do Gazy vpustí pouze „základní množství potravin“, které má „zajistit, že nedojde ke krizovému hladomoru“.
Blokáda navíc dlouhodobě brání rozvoji ekonomiky Gazy. Vysoké náklady, omezený obchod a časté ničení infrastruktury vedly k extrémní nezaměstnanosti. Na konci roku 2022 činila míra nezaměstnanosti v Gaze přibližně 50 %. Rostoucí ceny potravin a chudoba způsobily, že obyvatelé se stali téměř zcela závislými na pomoci – která je ale nyní prakticky nedostupná.
Možnosti soběstačnosti se navíc neustále zmenšují. Rybáři, kteří se pokoušeli vyplout dále od pobřeží, byli často ostřelováni izraelskými jednotkami. Poškozeny nebo zničeny byly i skleníky, sady, chovy zvířat i zemědělská půda. Do května 2025 bylo podle odhadů zničeno téměř 75 % zemědělské půdy a většina zavlažovacích studní je nefunkční.
Používání hladu jako válečné zbraně je přitom podle Ženevských konvencí přísně zakázáno. Rezoluce OSN č. 2417 tento postup výslovně odsuzuje. Organizace Human Rights Watch už obvinila Izrael z používání hladu jako zbraně a Amnesty International označila nejnovější obléhání za důkaz genocidního úmyslu.
Izrael však nadále obviňuje Hamás z odpovědnosti za veškeré ztráty a premiér Benjamin Netanjahu připustil, že umožnění částečné pomoci do Gazy je výsledkem tlaku spojenců kvůli „záběrům masového hladomoru“.
Nejnovější zpráva systému IPC (Integrated Food Security Phase Classification) ze 12. května varuje, že do září 2025 bude až 500 000 lidí – každý pátý obyvatel Gazy – čelit hladovění. Celá populace Gazy má pak být zasažena akutní potravinovou nejistotou na krizové či ještě vyšší úrovni.
Zatímco svět volá po zastavení násilí a otevření humanitárních koridorů, situace v Gaze se neustále zhoršuje a důsledky pro její obyvatele mohou být nedozírné.
Bývalý výzkumník společnosti Anthropic Jacob Coxon vyvolal v Silicon Valley silnou vlnu obav poté, co veřejně rezignoval na svou funkci. Ve svém široce sdíleném prohlášení obvinil technologické firmy z neodpovědného přístupu k vývoji umělé inteligence, která podle něj může ohrozit samotnou existenci lidstva.
Britský vládní program výměny žadatelů o azyl s Francií stojí v přepočtu přibližně 56 tisíc liber za každou navrácenou osobu¨, tedy zhruba 1,5 milionu korun. Tuto částku zveřejnila britská ministryně vnitra Shabana Mahmoodová při slyšení před parlamentním výborem pro vnitřní záležitosti. Šéfka resortu obhajovala vysoké náklady s tím, že vyhoštění jedné osoby vyjde nastejno nebo levněji než její roční ubytování v hotelu. Systém fungující na principu výměny kus za kus má za cíl omezit nelegální migraci přes Lamanšský průliv.
Ruský bezpilotní letoun, který byl nalezen u severozápadního pobřeží Polska v Baltském moři, nesl bojovou hlavici s roznětkou. Informaci oficiálně oznámila státní prokuratura pověřená vyšetřováním případu. Polská armáda lokalizovala a vyzvedla stroj z moře v blízkosti pláže v obci Rusinowo nedaleko Jarosławce. Specialisté ruský dron typu Gerbera 2 přímo na pláži zneškodnili a následně jej přepravili k podrobnějšímu zkoumání.
Polsko posiluje bezpečnost na hranicích s Ukrajinou v reakci na nedávné ruské útoky v bezprostřední blízkosti hraničních přechodů. Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz oznámil, že vláda rozhodla o zpevnění infrastruktury využívané pohraniční stráží. Na místě už působí vojáci osmnáctého ženijního pluku, kteří zpevňují kontrolní stanoviště a navazující objekty. Opatření přichází po víkendových úderech bezpilotních letounů, z nichž jeden zasáhl vlak převážející mimo jiné bývalé západní představitele. Ruské ministerstvo obrany tyto zásahy potvrdilo s tvrzením, že souprava převážela vojenský materiál.
Francouzská krajně pravicová strana Národní sdružení pod vedením Marine Le Penové opět přichází s návrhem na úplný zákaz nošení muslimských šátků na veřejných prostranstvích. Politické hnutí tento požadavek prosazuje jako klíčový bod své kampaně před prezidentskými volbami. Návrh se týká především nošení šátků přímo na ulicích a na všech veřejně přístupných místech. Odborníci i právní analytici však upozorňují, že takové opatření představuje závažný zásah do náboženské svobody a základních lidských práv.
Itálie se připravuje na návrat k jaderné energetice po více než třiatřicetileté pauze. Ministr životního prostředí a energetické bezpečnosti Gilberto Pichetto Fratin uvedl, že země by mohla vyrábět elektřinu z jádra do roku 2035. Klíčový návrh zákona, který k tomuto kroku otevírá právní cestu, míří k konečnému hlasování v senátu. Zákon již dříve prošel dolní komorou parlamentu a jeho definitivní schválení se očekává v nejbližších dnech.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle webu The Guardian oznámil, že jeho země zastaví útoky na ruské energetické cíle pouze v případě, že stejný krok učiní i Ruská federace a Spojené státy zaručí dodržování dohod. Reagoval tak na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že se obě strany na příměří v energetické sféře již dohodly. Kyjev ani Moskva však existenci takového ujednání v době vydání prohlášení nepotvrdily. Podle ukrajinské hlavy státu Rusko zatím neprojevilo žádnou skutečnou ochotu válku ukončit.
Evropští hasiči požadují po národních vládách i orgánech Evropské unie navýšení finančních prostředků, zlepšení pracovních podmínek a zajištění dostatečného množství techniky i personálu. Reagují tak na náročné léto, během něhož rozsáhlé lesní požáry v Evropě zničily plochu dvakrát větší, než je rozloha Lucemburska. Zástupci záchranářů pro web Politico zdůrazňují, že slovní uznání a potlesk ze strany politiků již k řešení zhoršující se situace nestačí. Podle nich je nutné přistoupit k reálným investicím do požární ochrany a prevence.
Tisíce ukrajinských dětí ze sociálních ústavů, které byly po začátku ruské invaze evakuovány do zemí Evropské unie, se odmítají vrátit do své vlasti. Mnohé z nich se v nových domovech rychle integrovaly, začaly chodit do škol a našly si přátele v prostředí mimo dosah válečného konfliktu. Ukrajinské úřady požadují jejich návrat domů, avšak neochota mladých lidí vrátit se představuje pro zemi vážnou demografickou a společenskou krizi.
Islamistické násilí v africkém regionu Sahel směřuje k dosažení historických maxim v důsledku rozsáhlých ofenzív skupin napojených na Al-Káidu a Islámský stát. Podle nových údajů monitorovací organizace Acled se tato oblast stala novým centrem teroristických aktivit. Zatímco celosvětový počet obětí terorismu klesl na nejnižší úroveň za dlouhá léta, v oblastech západní Afriky naopak prudce vzrostl. Pokud bude současný trend pokračovat, roční bilance bezpečnostních incidentů výrazně překročí dosavadní rekordy.
Ukrajina musí přijmout řadu těžkých a potenciálně nepopulárních opatření, aby dokázala překlenout vysoký schodek státního rozpočtu a zajistila si miliardy dolarů z mezinárodního financování. Ve svém večerním projevu k národu to prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinské hlavy státu je schválení nových zákonů nezbytné pro udržení obranyschopnosti a celkové odolnosti země v probíhajícím válečném konfliktu. Zelenskyj zdůraznil, že zemi chybí značné finanční prostředky, které je nutné co nejrychleji zajistit.
Válka s Íránem stála Spojené státy během prvních pěti měsíců celkem 38 miliard dolarů. Vyplývá to z nejnovější zprávy Nestranického rozpočtového úřadu Kongresu, která nabízí dosud nejkomplexnější pohled na finanční dopady tohoto konfliktu. Podle odhadů analytiků si pokračující vojenská kampaň vyžádá měsíčně další dvě až tři miliardy dolarů, píše web Politico. Dlouhotrvající boje navíc výrazně vyčerpávají americké zásoby klíčových zbraní.
