V Pásmu Gazy se naplňují nejhorší obavy expertů

Odborníci na palestinské zdravotnictví, včetně profesorky globálního zdravotnictví Yary M. Asi z Univerzity Střední Floridy, dlouhodobě upozorňují, že izraelská vojenská strategie po útocích Hamásu ze 7. října 2023 může vyvolat humanitární katastrofu.

Jejich nejhorší obavy se nyní naplňují. Izrael po celou dobu kontroloval přístup k potravinám a humanitární pomoci. Už dva týdny po zahájení ofenzivy v roce 2023 uvedla organizace Oxfam, že do Gazy dorazilo pouhé 2 % běžného množství potravin a varovala před „používáním hladu jako válečné zbraně“.

Zničení infrastruktury Gazy včetně pekáren, továren na zpracování potravin, obchodů a rodinných domů prakticky eliminovalo možnost místní produkce jídla. Hlad tak hrozí milionům lidí – a tisíce dětí už kvůli němu zemřely. Podle Světové zdravotnické organizace zemřelo od začátku úplné blokády 2. března 2025 nejméně 57 dětí přímo v důsledku podvýživy.

Humanitární krize ale nezačala až v roce 2023. Již v roce 2022 byla podle OSN potravinově nejistá více než polovina obyvatel Gazy. Od roku 2007 platí blokáda Gazy ze strany Izraele i Egypta, která činí všechny dodávky, včetně potravin, závislými na izraelské kontrole. Časté zdržení způsobovalo, že potraviny hnily ještě před vstupem do Gazy. Některé položky – jako čokoláda, kiwi, granátová jablka či mandle – byly dokonce zcela zakázány.

Izraelský přístup k potravinám se často otevřeně přiznával. Jeden vládní poradce v roce 2006 řekl: „Cílem je dostat Palestince na dietu, ale ne je nechat zemřít hlady.“ V roce 2008 si izraelská vláda dokonce objednala studii, která vypočítala přesné množství kalorií, jež Palestinci potřebují k přežití – dokument byl zveřejněn až po právní bitvě v roce 2012.

Současná izraelská politika se od těchto zásad příliš neodchýlila. V květnu 2025 izraelská vláda oznámila, že do Gazy vpustí pouze „základní množství potravin“, které má „zajistit, že nedojde ke krizovému hladomoru“.

Blokáda navíc dlouhodobě brání rozvoji ekonomiky Gazy. Vysoké náklady, omezený obchod a časté ničení infrastruktury vedly k extrémní nezaměstnanosti. Na konci roku 2022 činila míra nezaměstnanosti v Gaze přibližně 50 %. Rostoucí ceny potravin a chudoba způsobily, že obyvatelé se stali téměř zcela závislými na pomoci – která je ale nyní prakticky nedostupná.

Možnosti soběstačnosti se navíc neustále zmenšují. Rybáři, kteří se pokoušeli vyplout dále od pobřeží, byli často ostřelováni izraelskými jednotkami. Poškozeny nebo zničeny byly i skleníky, sady, chovy zvířat i zemědělská půda. Do května 2025 bylo podle odhadů zničeno téměř 75 % zemědělské půdy a většina zavlažovacích studní je nefunkční.

Používání hladu jako válečné zbraně je přitom podle Ženevských konvencí přísně zakázáno. Rezoluce OSN č. 2417 tento postup výslovně odsuzuje. Organizace Human Rights Watch už obvinila Izrael z používání hladu jako zbraně a Amnesty International označila nejnovější obléhání za důkaz genocidního úmyslu.

Izrael však nadále obviňuje Hamás z odpovědnosti za veškeré ztráty a premiér Benjamin Netanjahu připustil, že umožnění částečné pomoci do Gazy je výsledkem tlaku spojenců kvůli „záběrům masového hladomoru“.

Nejnovější zpráva systému IPC (Integrated Food Security Phase Classification) ze 12. května varuje, že do září 2025 bude až 500 000 lidí – každý pátý obyvatel Gazy – čelit hladovění. Celá populace Gazy má pak být zasažena akutní potravinovou nejistotou na krizové či ještě vyšší úrovni.

Zatímco svět volá po zastavení násilí a otevření humanitárních koridorů, situace v Gaze se neustále zhoršuje a důsledky pro její obyvatele mohou být nedozírné.