Po osmnácti měsících tvrdých náletů, pozemních útoků a neustále se zpřísňující blokády Pásma Gazy vydala OSN jedno z dosud nejzávažnějších varování: pokud nedojde k okamžnému přílivu humanitární pomoci, zejména potravin, hrozí smrt až 14 000 kojencům. Varování přišlo den poté, co Izrael po téměř tříměsíčním úplném zablokování Gazy 20. května 2025 povolil omezený návrat pomoci. OSN ale upozornila, že do oblasti bylo vpuštěno jen devět nákladních vozů, přičemž potřeba je přibližně 500 denně. Sama OSN tento objem označila za „kapku v moři toho, co je naléhavě potřeba“.
Odborníci na palestinské zdravotnictví, včetně profesorky globálního zdravotnictví Yary M. Asi z Univerzity Střední Floridy, dlouhodobě upozorňují, že izraelská vojenská strategie po útocích Hamásu ze 7. října 2023 může vyvolat humanitární katastrofu.
Jejich nejhorší obavy se nyní naplňují. Izrael po celou dobu kontroloval přístup k potravinám a humanitární pomoci. Už dva týdny po zahájení ofenzivy v roce 2023 uvedla organizace Oxfam, že do Gazy dorazilo pouhé 2 % běžného množství potravin a varovala před „používáním hladu jako válečné zbraně“.
Zničení infrastruktury Gazy včetně pekáren, továren na zpracování potravin, obchodů a rodinných domů prakticky eliminovalo možnost místní produkce jídla. Hlad tak hrozí milionům lidí – a tisíce dětí už kvůli němu zemřely. Podle Světové zdravotnické organizace zemřelo od začátku úplné blokády 2. března 2025 nejméně 57 dětí přímo v důsledku podvýživy.
Humanitární krize ale nezačala až v roce 2023. Již v roce 2022 byla podle OSN potravinově nejistá více než polovina obyvatel Gazy. Od roku 2007 platí blokáda Gazy ze strany Izraele i Egypta, která činí všechny dodávky, včetně potravin, závislými na izraelské kontrole. Časté zdržení způsobovalo, že potraviny hnily ještě před vstupem do Gazy. Některé položky – jako čokoláda, kiwi, granátová jablka či mandle – byly dokonce zcela zakázány.
Izraelský přístup k potravinám se často otevřeně přiznával. Jeden vládní poradce v roce 2006 řekl: „Cílem je dostat Palestince na dietu, ale ne je nechat zemřít hlady.“ V roce 2008 si izraelská vláda dokonce objednala studii, která vypočítala přesné množství kalorií, jež Palestinci potřebují k přežití – dokument byl zveřejněn až po právní bitvě v roce 2012.
Současná izraelská politika se od těchto zásad příliš neodchýlila. V květnu 2025 izraelská vláda oznámila, že do Gazy vpustí pouze „základní množství potravin“, které má „zajistit, že nedojde ke krizovému hladomoru“.
Blokáda navíc dlouhodobě brání rozvoji ekonomiky Gazy. Vysoké náklady, omezený obchod a časté ničení infrastruktury vedly k extrémní nezaměstnanosti. Na konci roku 2022 činila míra nezaměstnanosti v Gaze přibližně 50 %. Rostoucí ceny potravin a chudoba způsobily, že obyvatelé se stali téměř zcela závislými na pomoci – která je ale nyní prakticky nedostupná.
Možnosti soběstačnosti se navíc neustále zmenšují. Rybáři, kteří se pokoušeli vyplout dále od pobřeží, byli často ostřelováni izraelskými jednotkami. Poškozeny nebo zničeny byly i skleníky, sady, chovy zvířat i zemědělská půda. Do května 2025 bylo podle odhadů zničeno téměř 75 % zemědělské půdy a většina zavlažovacích studní je nefunkční.
Používání hladu jako válečné zbraně je přitom podle Ženevských konvencí přísně zakázáno. Rezoluce OSN č. 2417 tento postup výslovně odsuzuje. Organizace Human Rights Watch už obvinila Izrael z používání hladu jako zbraně a Amnesty International označila nejnovější obléhání za důkaz genocidního úmyslu.
Izrael však nadále obviňuje Hamás z odpovědnosti za veškeré ztráty a premiér Benjamin Netanjahu připustil, že umožnění částečné pomoci do Gazy je výsledkem tlaku spojenců kvůli „záběrům masového hladomoru“.
Nejnovější zpráva systému IPC (Integrated Food Security Phase Classification) ze 12. května varuje, že do září 2025 bude až 500 000 lidí – každý pátý obyvatel Gazy – čelit hladovění. Celá populace Gazy má pak být zasažena akutní potravinovou nejistotou na krizové či ještě vyšší úrovni.
Zatímco svět volá po zastavení násilí a otevření humanitárních koridorů, situace v Gaze se neustále zhoršuje a důsledky pro její obyvatele mohou být nedozírné.
Po osmnácti měsících tvrdých náletů, pozemních útoků a neustále se zpřísňující blokády Pásma Gazy vydala OSN jedno z dosud nejzávažnějších varování: pokud nedojde k okamžnému přílivu humanitární pomoci, zejména potravin, hrozí smrt až 14 000 kojencům. Varování přišlo den poté, co Izrael po téměř tříměsíčním úplném zablokování Gazy 20. května 2025 povolil omezený návrat pomoci. OSN ale upozornila, že do oblasti bylo vpuštěno jen devět nákladních vozů, přičemž potřeba je přibližně 500 denně. Sama OSN tento objem označila za „kapku v moři toho, co je naléhavě potřeba“.
Narychlo ukončená válka na Ukrajině nebude koncem konfliktu, ale začátkem širší destabilizace Evropy. Pokud Západ přistoupí na mírové podmínky diktované Kremlem, vyšle tím jasný signál, že se agrese vyplácí. Následovat mohou další cíle, jako Moldavsko, Pobaltí, Rumunsko a Polsko. Pak už nebude o čem vyjednávat.
Napětí na okupovaném Západním břehu se opět vyostřilo poté, co izraelské ozbrojené složky vystřelily varovné salvy směrem ke skupině 25 diplomatů, kteří ve středu 21. května navštívili město Jenin. Delegace zastupovala 31 zemí, včetně Itálie, Kanady, Egypta, Jordánska, Velké Británie, Číny a Ruska. Incident přiměl účastníky k úprku a okamžitě vyvolal rozsáhlé mezinárodní pobouření.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu otevřeně přiznal, že Moskva již nemá žádný zájem na příměří na Ukrajině. V reakci na mezinárodní výzvy k ukončení války a především návrh prezidenta Donalda Trumpa na 30denní úplné příměří Lavrov prohlásil: „Tohle už nechceme.“
Ve středu večer se hlavní město Spojených států stalo dějištěm tragické události, která otřásla nejen izraelskou diplomacií, ale i mezinárodní veřejností. Při střelbě v centru Washingtonu byli zavražděni dva mladí zaměstnanci izraelského velvyslanectví – Yaron Lischinsky a Sarah Lynn Milgrim. Jejich identitu oficiálně potvrdilo izraelské ministerstvo zahraničí ve čtvrtek ráno s tím, že šlo o "brutální teroristický útok", který zasáhl srdce izraelské diplomatické služby.
Australský premiér Anthony Albanese dosáhl historického vítězství, když se mu podařilo nejen obhájit svůj mandát ve volbách v květnu 2025, ale zároveň učinit z klimatické politiky vítězný volební program. Jeho úspěch je pozoruhodný i z globální perspektivy, protože Austrálie patřila po dlouhá léta k zemím, kde klimatická opatření znamenala politický pád – premiéři ztráceli funkce, strany přicházely o podporu a veřejná debata se proměnila v ideologický střet. Podle webu Politico se tak právě Austrálie stala vítězem v klimatických válkách.
Pasažéři indického dopravního letadla zažili ve středu doslova okamžiky hrůzy, když jejich stroj narazil na silné krupobití během letu. I přes vážné poškození letadla se však posádce podařilo úspěšně přistát na letišti ve městě Šrínagar v oblasti Kašmíru.
Americká armáda intenzivně připravuje své zdravotnické jednotky na potenciální ozbrojený konflikt s Čínou. Války v Iráku a Afghánistánu byly vedeny za podmínek, které umožňovaly evakuaci zraněných během takzvané „zlaté hodiny“. V Pacifiku by však podobná rychlost nebyla realistická – a armáda se tomu musí přizpůsobit.
Jak se mírová jednání o ukončení války na Ukrajině začínají zintenzivňovat, odborníci a představitelé země i mezinárodního společenství obracejí pozornost k dalšímu zásadnímu problému: co se stane s obrovským množstvím zbraní, které se dnes v zemi nachází? Potenciální nekontrolované šíření zbraní po válce představuje jednu z největších výzev pro poválečnou obnovu.
Ve středu večer došlo ve Washingtonu k tragické události, kdy byli při střelbě poblíž Capital Jewish Museum zavražděni dva členové izraelské diplomatické mise. Podle americké policie na ně zaútočil muž, který poté při zatýkání vykřikoval „Free, free Palestine“. Incident okamžitě vyvolal ostré mezinárodní reakce.
Schůzka prezidenta Jihoafrické republiky Cyrila Ramaphosy s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem ve středu vyústila v nezvyklou a do detailu inscenovanou událost. Ačkoliv měla být věnována diplomatickým vztahům a obchodní spolupráci, Trump ji podle BBC proměnil v divadelní představení, jehož hlavním tématem byly vyvrácené konspirační teorie o údajné genocidě bělošských farmářů v Jižní Africe.
Setkání prezidenta Spojených států Donalda Trumpa a jeho jihoafrického protějšku Cyrila Ramaphosy, které se původně mělo soustředit na obchodní vztahy a nerostné suroviny, se nečekaně zvrtlo ve velmi napjatou výměnu názorů. Americký prezident využil jednání k tomu, aby znovu zopakoval již dříve vyvrácené tvrzení o údajné „genocidě bělochů“ v Jižní Africe.