Jedním z nejdiskutovanějších témat v Indii se stal osud zhruba milionu toulavých psů. Po několika vážných případech napadení, které skončily i smrtí, rozhodl indický Nejvyšší soud, že toulaví psi v Dillí ztratí právo se volně pohybovat po ulicích a budou umístěni do útulků. Toto rozhodnutí vyvolalo velkou vlnu paniky mezi milovníky zvířat a organizacemi na ochranu zvířat, které argumentovaly, že indická metropole nemá dostatečnou infrastrukturu, aby se o takové množství zvířat postarala.
Po přezkoumání původního rozhodnutí vydal soud nové nařízení, které zmírňuje to předchozí. Podle nového nařízení budou toulaví psi, které úřady odchytí, sterilizováni, očkováni a poté se vrátí zpět do svých původních lokalit. Pouze zvířata, která jsou vzteklá nebo agresivní, zůstanou v útulcích. Nové rozhodnutí se vztahuje na celou Indii a zakazuje veřejné krmení psů. Místo toho budou vytvořeny speciální zóny pro krmení. Pro Himanshi Varmu, která se už sedm let stará o toulavé psy v Dillí, je to velká úleva.
Veterinářka Sarungbam Yaiphabi Devi se domnívá, že se jedná o velmi promyšlený verdikt, který zohledňuje názor veřejnosti. Původní rozhodnutí soudu bylo kontroverzní v zemi, kde má kultura hlubokou úctu ke zvířatům. V Indii je navíc nezákonné utrácet zdravé toulavé psy.
Podle zákona z roku 2001 by měli být toulaví psi odchyceni, vykastrováni a očkováni proti vzteklině a poté propuštěni. Ale s odhadovaným počtem 62 milionů toulavých psů v celé zemi je tento přístup velmi obtížné uskutečnit. Omezené finanční prostředky a veterinární infrastruktura nedokážou držet krok s rychlým reprodukčním cyklem psů.
Proto i když mnoho toulavých psů žije v harmonii s lidmi, existují i rizika. V Indii, kde je vzteklina endemickým onemocněním, tvoří psi 99 % všech přenosů vztekliny na člověka. V roce 2023 se tragédie, kdy čtyřletý chlapec v Hajdarabádu zemřel po napadení psy, dostala na titulní strany novin po celé zemi.
Původní rozhodnutí soudu bylo pro mnoho lidí nepochopitelné a neuskutečnitelné. Veterinářka Devi, která vede malou sterilizační jednotku v Dillí, se obávala, že se útulky s velkým množstvím psů nemohou vypořádat. Její zařízení je chronicky přeplněné, má nedostatek personálu a finančních prostředků. Podobně je na tom i zvířecí útulek Janm Foundation, který se nachází mimo Dillí.
Ředitelka útulku Meenakshi Bareja, která se stará o 78 psů, má strach z finančních potíží. Říká, že útulek potřebuje měsíčně 500 000 rupií, tedy zhruba 5 700 dolarů, a peníze neustále chybí. Přitom psi v jejím útulku potřebují dlouhodobou péči a nemohou být jednoduše propuštěni, protože trpí různými zraněními.
I přes všechny obavy je pro milovníky zvířat důležité, že se toulavým psům vrátilo právo na volný pohyb. Rozhodnutí soudu tak umožňuje ochranářům zvířat nadále pečovat o své „svěřence“. Varuje však, že neustálý střet mezi veřejnou bezpečností a ochranou zvířat zůstává velkým problémem, který se musí vyřešit. Varla dodává, že je důležité, aby se psi léčili, očkovali a sterilizovali.
Navzdory intenzivnímu bombardování a likvidaci desítek vysoce postavených představitelů režimu včetně nejvyššího duchovního vůdce se íránský vládní aparát nezhroutil. Podle informací amerických tajných služeb, které získala stanice CNN, nevykazuje Teherán ani po necelých dvou týdnech války žádné známky bezprostředního rozpadu. Režim si i přes citelné oslabení raketových kapacit nadále udržuje pevnou kontrolu nad mocenskými strukturami v zemi.
Modžtaba Chameneí, který nedávno stanul v čele Íránu, přerušil mlčení svým premiérovým oficiálním projevem. K veřejnosti však nepromluvil osobně; jeho slova přednesl hlasatel státní televize za doprovodu statických snímků. Tento neobvyklý formát jen přiživil dohady o tom, že nový vůdce mohl utrpět vážná zranění během úvodních fází současného válečného konfliktu.
Válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, který trvá již dva týdny, vystavuje íránské obyvatelstvo extrémnímu tlaku. Poté, co americké nálety stály život nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, vyzval prezident Donald Trump Íránce k převzetí moci do vlastních rukou. Podle jeho slov jde o jedinečnou příležitost pro celé generace, jak změnit směřování země. Reakce režimu v Teheránu na sebe však nenechala dlouho čekat a v ulicích měst se množí ozbrojené hlídky i přímé hrozby likvidací.
Írán v posledních dnech výrazně stupňuje napětí na Blízkém východě cílenými útoky na námořní dopravu v oblasti Perského zálivu. Přestože Spojené státy a Izrael mají nad Teheránem vojenskou i finanční převahu, Islámská republika využívá svou největší strategickou výhodu – kontrolu nad Hormuzským průlivem. Touto úzkou vodní cestou přitom protéká přibližně pětina veškerých světových dodávek ropy.
Evropská unie se chystá k ráznému kroku proti zneužívání umělé inteligence. Podle návrhů, které získal server Politico, hodlá Brusel zakázat aplikace a systémy schopné generovat sexuálně explicitní deepfaky reálných osob. Tato legislativní iniciativa reaguje na nedávný skandál kolem nástroje Grok na sociální síti X, který uživatelům umožnil vytvářet miliony kompromitujících snímků bez souhlasu dotčených lidí.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupila do svého třináctého dne a intenzita bojů napříč celým regionem nadále narůstá. Izraelská armáda oficiálně oznámila zahájení rozsáhlé vlny útoků přímo na území Íránu. Podle prohlášení izraelských ozbrojených sil se tyto údery zaměřují na infrastrukturu tamního režimu po celé zemi.
Situace na Blízkém východě se v dopoledních hodinách íránského času prudce vyostřila a konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem nabývá na intenzitě. Poslední zprávy potvrzují, že Írán v iráckých vodách zapálil dva ropné tankery, přičemž o život přišel jeden člen posádky. Útoky na dopravní a energetickou infrastrukturu v celém regionu se tak stávají čím dál častějšími.
Vědci potvrdili, že obavy z možné srážky obřího asteroidu s Měsícem byly liché. Podle nových pozorování se těleso s označením 2024 YR4, které bylo dříve považováno za hrozbu, neocitne na kolizním kurzu. Tým planetární obrany Evropské vesmírné agentury (ESA) tak rozptýlil obavy, že by náraz mohl ohrozit satelity obíhající kolem Země.
Globální ceny ropy sice v posledních dnech zaznamenaly pokles ze svých maxim, ale řidiči u čerpacích stanic by neměli v nejbližší době očekávat výraznou úlevu. Válka v Íránu prakticky uzavřela Hormuzský průliv, kterým protéká přibližně pětina světové produkce ropy, což vyvolalo značnou nejistotu. Přestože ceny ropy klesly poté, co prezident Donald Trump předpověděl brzký konec konfliktu, středeční obchodování přineslo opět mírný nárůst.
Britové dali opět jasně najevo, že chtějí odpovědi nejen od bývalého prince Andrewa. Mnozí lidé se totiž domnívají, že členové královské rodiny o jeho chování zkrátka museli vědět. Kauzu dokonce využívají občané, kteří orodují za ukončení činnosti monarchie.
Dvě nejdiskutovanější politické persony v Česku se příští týden sejdou z očí do očí. Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO) budou jednat o státním rozpočtu, aktuální bezpečnostní situaci či zahraničních cestách.
Skoro až za měsíc přijdou na řadu Velikonoce, ale tuzemští meteorologové už začínají tušit, jak během nich bude. A spoustu lidí to zajímá. V Česku mají do začátku dubna nadále panovat průměrné či dokonce nadprůměrné teploty. Vyplývá to z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).