Jedním z nejdiskutovanějších témat v Indii se stal osud zhruba milionu toulavých psů. Po několika vážných případech napadení, které skončily i smrtí, rozhodl indický Nejvyšší soud, že toulaví psi v Dillí ztratí právo se volně pohybovat po ulicích a budou umístěni do útulků. Toto rozhodnutí vyvolalo velkou vlnu paniky mezi milovníky zvířat a organizacemi na ochranu zvířat, které argumentovaly, že indická metropole nemá dostatečnou infrastrukturu, aby se o takové množství zvířat postarala.
Po přezkoumání původního rozhodnutí vydal soud nové nařízení, které zmírňuje to předchozí. Podle nového nařízení budou toulaví psi, které úřady odchytí, sterilizováni, očkováni a poté se vrátí zpět do svých původních lokalit. Pouze zvířata, která jsou vzteklá nebo agresivní, zůstanou v útulcích. Nové rozhodnutí se vztahuje na celou Indii a zakazuje veřejné krmení psů. Místo toho budou vytvořeny speciální zóny pro krmení. Pro Himanshi Varmu, která se už sedm let stará o toulavé psy v Dillí, je to velká úleva.
Veterinářka Sarungbam Yaiphabi Devi se domnívá, že se jedná o velmi promyšlený verdikt, který zohledňuje názor veřejnosti. Původní rozhodnutí soudu bylo kontroverzní v zemi, kde má kultura hlubokou úctu ke zvířatům. V Indii je navíc nezákonné utrácet zdravé toulavé psy.
Podle zákona z roku 2001 by měli být toulaví psi odchyceni, vykastrováni a očkováni proti vzteklině a poté propuštěni. Ale s odhadovaným počtem 62 milionů toulavých psů v celé zemi je tento přístup velmi obtížné uskutečnit. Omezené finanční prostředky a veterinární infrastruktura nedokážou držet krok s rychlým reprodukčním cyklem psů.
Proto i když mnoho toulavých psů žije v harmonii s lidmi, existují i rizika. V Indii, kde je vzteklina endemickým onemocněním, tvoří psi 99 % všech přenosů vztekliny na člověka. V roce 2023 se tragédie, kdy čtyřletý chlapec v Hajdarabádu zemřel po napadení psy, dostala na titulní strany novin po celé zemi.
Původní rozhodnutí soudu bylo pro mnoho lidí nepochopitelné a neuskutečnitelné. Veterinářka Devi, která vede malou sterilizační jednotku v Dillí, se obávala, že se útulky s velkým množstvím psů nemohou vypořádat. Její zařízení je chronicky přeplněné, má nedostatek personálu a finančních prostředků. Podobně je na tom i zvířecí útulek Janm Foundation, který se nachází mimo Dillí.
Ředitelka útulku Meenakshi Bareja, která se stará o 78 psů, má strach z finančních potíží. Říká, že útulek potřebuje měsíčně 500 000 rupií, tedy zhruba 5 700 dolarů, a peníze neustále chybí. Přitom psi v jejím útulku potřebují dlouhodobou péči a nemohou být jednoduše propuštěni, protože trpí různými zraněními.
I přes všechny obavy je pro milovníky zvířat důležité, že se toulavým psům vrátilo právo na volný pohyb. Rozhodnutí soudu tak umožňuje ochranářům zvířat nadále pečovat o své „svěřence“. Varuje však, že neustálý střet mezi veřejnou bezpečností a ochranou zvířat zůstává velkým problémem, který se musí vyřešit. Varla dodává, že je důležité, aby se psi léčili, očkovali a sterilizovali.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil zájem setkat se se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem a je otevřený dalším obchodním jednáním s Jižní Koreou. Svá prohlášení pronesl během návštěvy jihokorejského prezidenta I Če-mjonga v Bílém domě.
Jedním z nejdiskutovanějších témat v Indii se stal osud zhruba milionu toulavých psů. Po několika vážných případech napadení, které skončily i smrtí, rozhodl indický Nejvyšší soud, že toulaví psi v Dillí ztratí právo se volně pohybovat po ulicích a budou umístěni do útulků. Toto rozhodnutí vyvolalo velkou vlnu paniky mezi milovníky zvířat a organizacemi na ochranu zvířat, které argumentovaly, že indická metropole nemá dostatečnou infrastrukturu, aby se o takové množství zvířat postarala.
Dle nové studie může opakovaná expozice vlnám veder urychlovat stárnutí. Vědci to přirovnávají k dopadům kouření, konzumace alkoholu nebo nezdravého životního stylu. Vzhledem k tomu, že vlny veder jsou kvůli klimatické krizi stále častější, mohou mít dlouhodobé následky na zdraví miliard lidí.
Jak Rusko posiluje svou válečnou mašinérii na východní Ukrajině, daleko za frontovou linií probíhá další ofenziva. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Masivní výroba těchto zbraní neustále zvyšuje intenzitu těchto útoků.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil okamžité zahájení jednání o propuštění všech rukojmích. Jednání mají proběhnout za podmínek, které jsou pro Izrael přijatelné. Podle Netanjahua je cílem dohody ukončit válku v Gaze.
Obchodní vztahy mezi Evropou a Spojenými státy jsou v posledních letech velmi křehké. EU se ocitla v obtížné situaci, kdy se snaží udržet si dobré vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a zároveň si zachovat pověst zastánce mezinárodních obchodních pravidel. Nedávno uzavřená dohoda o clech na Trumpově skotském golfovém hřišti ukázala, jak moc je EU ochotna ustoupit, aby si udržela přízeň amerického prezidenta.
Stelios Boutaris, vinař ze severního Řecka a ostrova Santorini, prohlašuje, že nehodlá měnit povolání. Zároveň však připouští, že způsob hospodaření, který praktikovali jeho otcové, už není možný. Klimatická krize vystavuje producenty napříč Středomořím obrovskému tlaku.
V evropské krajině se něco mění. Tam, kde ještě nedávno stála dřevěná oplocení, se začínají stavět mohutné, novodobé zdi. Evropa na svých východních hranicích opět buduje bariéry, ale tentokrát v obráceném gardu než dříve.
Během oslav 34. výročí získání nezávislosti Ukrajiny poslal americký prezident Donald Trump dopis na podporu ukrajinského lidu. V dopise vyjádřil obdiv k jejich odvaze a víru v jejich budoucnost jako nezávislého státu. Uvedl, že Spojené státy podporují dohodu, která povede k trvalému míru, ukončení krveprolití a ochraně suverenity Ukrajiny.
Přestože je Antarktida často vnímána jako vzdálený a neměnný kontinent, nyní se potýká s náhlými a alarmujícími změnami, které ovlivní celý svět. Nový výzkum publikovaný v časopise Nature ukazuje, že tyto změny už probíhají a v budoucnu se budou pravděpodobně ještě zhoršovat.
I přesto, že ve světě roste počet konfliktů, některé země si dlouhodobě udržují pozici těch nejmírumilovnějších. Globální index míru (GPI) každoročně posuzuje 23 ukazatelů, od probíhajících konfliktů přes vojenské výdaje až po bezpečnost. Do pětice nejbezpečnějších zemí v roce 2025 se zařadily Island, Irsko, Nový Zéland, Rakousko a Singapur.
Ukrajina v poslední době výrazně zintenzivnila útoky na ruská energetická zařízení. Zaměřuje se na rafinerie, čerpací stanice a vlaky převážející pohonné hmoty, což má zasáhnout ruskou válečnou mašinerii, ale také narušit každodenní život v Rusku. Tato taktika se podle CNN vyplácí. V důsledku těchto útoků totiž vystoupaly ceny benzínu v Rusku na rekordní hodnoty, a to i přes vládní zákaz vývozu pohonných hmot.