Jedním z nejdiskutovanějších témat v Indii se stal osud zhruba milionu toulavých psů. Po několika vážných případech napadení, které skončily i smrtí, rozhodl indický Nejvyšší soud, že toulaví psi v Dillí ztratí právo se volně pohybovat po ulicích a budou umístěni do útulků. Toto rozhodnutí vyvolalo velkou vlnu paniky mezi milovníky zvířat a organizacemi na ochranu zvířat, které argumentovaly, že indická metropole nemá dostatečnou infrastrukturu, aby se o takové množství zvířat postarala.
Po přezkoumání původního rozhodnutí vydal soud nové nařízení, které zmírňuje to předchozí. Podle nového nařízení budou toulaví psi, které úřady odchytí, sterilizováni, očkováni a poté se vrátí zpět do svých původních lokalit. Pouze zvířata, která jsou vzteklá nebo agresivní, zůstanou v útulcích. Nové rozhodnutí se vztahuje na celou Indii a zakazuje veřejné krmení psů. Místo toho budou vytvořeny speciální zóny pro krmení. Pro Himanshi Varmu, která se už sedm let stará o toulavé psy v Dillí, je to velká úleva.
Veterinářka Sarungbam Yaiphabi Devi se domnívá, že se jedná o velmi promyšlený verdikt, který zohledňuje názor veřejnosti. Původní rozhodnutí soudu bylo kontroverzní v zemi, kde má kultura hlubokou úctu ke zvířatům. V Indii je navíc nezákonné utrácet zdravé toulavé psy.
Podle zákona z roku 2001 by měli být toulaví psi odchyceni, vykastrováni a očkováni proti vzteklině a poté propuštěni. Ale s odhadovaným počtem 62 milionů toulavých psů v celé zemi je tento přístup velmi obtížné uskutečnit. Omezené finanční prostředky a veterinární infrastruktura nedokážou držet krok s rychlým reprodukčním cyklem psů.
Proto i když mnoho toulavých psů žije v harmonii s lidmi, existují i rizika. V Indii, kde je vzteklina endemickým onemocněním, tvoří psi 99 % všech přenosů vztekliny na člověka. V roce 2023 se tragédie, kdy čtyřletý chlapec v Hajdarabádu zemřel po napadení psy, dostala na titulní strany novin po celé zemi.
Původní rozhodnutí soudu bylo pro mnoho lidí nepochopitelné a neuskutečnitelné. Veterinářka Devi, která vede malou sterilizační jednotku v Dillí, se obávala, že se útulky s velkým množstvím psů nemohou vypořádat. Její zařízení je chronicky přeplněné, má nedostatek personálu a finančních prostředků. Podobně je na tom i zvířecí útulek Janm Foundation, který se nachází mimo Dillí.
Ředitelka útulku Meenakshi Bareja, která se stará o 78 psů, má strach z finančních potíží. Říká, že útulek potřebuje měsíčně 500 000 rupií, tedy zhruba 5 700 dolarů, a peníze neustále chybí. Přitom psi v jejím útulku potřebují dlouhodobou péči a nemohou být jednoduše propuštěni, protože trpí různými zraněními.
I přes všechny obavy je pro milovníky zvířat důležité, že se toulavým psům vrátilo právo na volný pohyb. Rozhodnutí soudu tak umožňuje ochranářům zvířat nadále pečovat o své „svěřence“. Varuje však, že neustálý střet mezi veřejnou bezpečností a ochranou zvířat zůstává velkým problémem, který se musí vyřešit. Varla dodává, že je důležité, aby se psi léčili, očkovali a sterilizovali.
Slavnou rodinu Slováčkových čekají zřejmě ty nejsmutnější Vánoce. Poprvé se totiž sejdou u stromečku s vědomím, že nadaná herečka a zpěvačka Anna Slováčková už není mezi námi. Alespoň zbytek rodiny by měl být pohromadě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přiznal, že tlačil na poslance Filipa Turka (Motoristé), aby se zúčastnil pondělního rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem. Turek se z jednání ze zdravotních důvodů omluvil, jistě tak nebude v pondělí jmenován členem vlády. Pavel má navíc k jeho osobě dlouhodobé a trvající výhrady.
V pátek, tedy na den přesně týden po jeho odchodu, se Česko rozloučí s Patrikem Hezuckým. Osudným se mu stalo nádorové onemocnění, se kterou se moderátor snažil do poslední chvíle bojovat. Naděje prý existovala ještě několik dní před jeho úmrtím.
Po nadcházejícím víkendu už začne předvánoční týden. S návratem zimy, která je alespoň v očích meteorologů již v plném proudu, ale nepočítejte. Do Česka bude i nadále proudit teplý vzduch, přes den má být nad nulou. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.