V nizozemském Haagu dnes začíná summit Severoatlantické aliance, na kterém se scházejí představitelé všech 32 členských států. Cílem je vystoupit jednotně vůči sílícím hrozbám ze strany Ruska a Číny a ukázat, že NATO zůstává silné a odhodlané. Ačkoliv je ambicí summitu potvrdit nový cíl výdajů na obranu ve výši 5 % HDP, atmosféru provází napětí. Otazníky visí především nad postoji amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se opět vyhnul jasnému potvrzení závazku ke klíčovému článku 5 – tedy zásadě kolektivní obrany.
Trumpův váhavý postoj, který naznačil během rozhovoru s novináři na palubě Air Force One, vzbudil u spojenců obavy. Přestože summit měl být jasnou ukázkou jednoty, americký prezident vnesl do dění nejistotu – není jasné, zda šlo o promyšlený tah, nebo známku měnícího se přístupu Spojených států k evropské bezpečnosti. Jasnější odpověď se očekává během dnešního dne, kdy by se měl Trump k celé věci veřejně vyjádřit.
Podle norského premiéra Jonase Gahra Størea je summit v Haagu historický svým významem – a to bez ohledu na jeho délku. Uvedl, že nestačí pouze stanovit výši výdajů, ale že klíčové je investovat do konkrétních schopností a vybavení, které bude v rámci NATO spolupracovat efektivně.
Støre rovněž upozornil, že aliance by měla věnovat více pozornosti arktickému regionu, kde má Norsko přímou zkušenost s ruskou přítomností: „Jsme uši a oči NATO na severní hranici,“ uvedl. Vyjádřil také naději, že přes napětí okolo Trumpa se podaří zachovat spolupráci v rámci aliance. „Spojenectví zůstává základem,“ dodal.
K otázce obranného financování se ostře vyjádřil belgický premiér Bart De Wever, který odmítl možnost jakýchkoliv výjimek ze společného cíle. Nepřímo kritizoval Španělsko za jeho postoj, že cíle lze dosáhnout i s výdaji pod úrovní 3,5 % HDP: „Neexistují žádné výjimky. Všichni přijali stejný závazek – pět procent a schopnosti,“ uvedl. Dodal, že realistickým cílem pro následující dekádu je dosažení 3,5 % HDP.
De Wever se k Trumpově postoji vyjádřil opatrně, ale jasně pojmenoval klíčový problém: „Evropa si musí uvědomit, že éra klidu skončila. Je čas, abychom převzali odpovědnost za svou bezpečnost.“
Polský prezident Andrzej Duda rovněž zdůraznil jednotu mezi členskými státy, zejména v otázce navyšování obranných výdajů. Vyslovil se pro posílení východního křídla aliance a podporu infrastrukturních projektů, které propojí evropskou obranu. Podpořil také pokračování pomoci Ukrajině.
Duda jasně uvedl, že základní principy NATO, jako je článek 5, nejsou předmětem diskuse. Na adresu Trumpa poznamenal, že americký prezident má v rámci aliance nejsilnější postavení, a ocenil jeho vedení. Varoval ale, že hrozba z Ruska přetrvává: „I když je Rusko momentálně vyčerpané, v budoucnu může představovat vážné nebezpečí. Proto musíme výdaje na obranu zvyšovat.“
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
Austrálie se potýká s následky nejhoršího teroristického útoku, ke kterému došlo na její půdě. Při incidentu, kdy dva ozbrojenci zahájili palbu na židovském shromáždění na známé pláži Bondi, kde se slavil první večer svátku Chanuka, zemřelo patnáct civilistů a jeden z útočníků. Dalších čtyřicet lidí utrpělo zranění.
Prezident Petr Pavel v pondělí na Pražském hradě formálně jmenoval nový kabinet, který povede premiér Andrej Babiš. Tato koaliční vláda, jež je v pořadí třetí pod Babišovým vedením, střídá předchozí kabinet Petra Fialy v demisi. Babiš dostal pověření k sestavení vlády na konci října a do funkce premiéra byl jmenován 9. prosince.