V Haagu začal "historický" summit NATO. O článku 5 se Polsko odmítá vůbec bavit

Summit NATO 2025 v Haagu
Summit NATO 2025 v Haagu, foto: NATO
Klára Marková 25. června 2025 11:30
Sdílej:

V nizozemském Haagu dnes začíná summit Severoatlantické aliance, na kterém se scházejí představitelé všech 32 členských států. Cílem je vystoupit jednotně vůči sílícím hrozbám ze strany Ruska a Číny a ukázat, že NATO zůstává silné a odhodlané. Ačkoliv je ambicí summitu potvrdit nový cíl výdajů na obranu ve výši 5 % HDP, atmosféru provází napětí. Otazníky visí především nad postoji amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se opět vyhnul jasnému potvrzení závazku ke klíčovému článku 5 – tedy zásadě kolektivní obrany. 

Trumpův váhavý postoj, který naznačil během rozhovoru s novináři na palubě Air Force One, vzbudil u spojenců obavy. Přestože summit měl být jasnou ukázkou jednoty, americký prezident vnesl do dění nejistotu – není jasné, zda šlo o promyšlený tah, nebo známku měnícího se přístupu Spojených států k evropské bezpečnosti. Jasnější odpověď se očekává během dnešního dne, kdy by se měl Trump k celé věci veřejně vyjádřit.

Podle norského premiéra Jonase Gahra Størea je summit v Haagu historický svým významem – a to bez ohledu na jeho délku. Uvedl, že nestačí pouze stanovit výši výdajů, ale že klíčové je investovat do konkrétních schopností a vybavení, které bude v rámci NATO spolupracovat efektivně.

Støre rovněž upozornil, že aliance by měla věnovat více pozornosti arktickému regionu, kde má Norsko přímou zkušenost s ruskou přítomností: „Jsme uši a oči NATO na severní hranici,“ uvedl. Vyjádřil také naději, že přes napětí okolo Trumpa se podaří zachovat spolupráci v rámci aliance. „Spojenectví zůstává základem,“ dodal.

K otázce obranného financování se ostře vyjádřil belgický premiér Bart De Wever, který odmítl možnost jakýchkoliv výjimek ze společného cíle. Nepřímo kritizoval Španělsko za jeho postoj, že cíle lze dosáhnout i s výdaji pod úrovní 3,5 % HDP: „Neexistují žádné výjimky. Všichni přijali stejný závazek – pět procent a schopnosti,“ uvedl. Dodal, že realistickým cílem pro následující dekádu je dosažení 3,5 % HDP.

De Wever se k Trumpově postoji vyjádřil opatrně, ale jasně pojmenoval klíčový problém: „Evropa si musí uvědomit, že éra klidu skončila. Je čas, abychom převzali odpovědnost za svou bezpečnost.“

Polský prezident Andrzej Duda rovněž zdůraznil jednotu mezi členskými státy, zejména v otázce navyšování obranných výdajů. Vyslovil se pro posílení východního křídla aliance a podporu infrastrukturních projektů, které propojí evropskou obranu. Podpořil také pokračování pomoci Ukrajině.

Duda jasně uvedl, že základní principy NATO, jako je článek 5, nejsou předmětem diskuse. Na adresu Trumpa poznamenal, že americký prezident má v rámci aliance nejsilnější postavení, a ocenil jeho vedení. Varoval ale, že hrozba z Ruska přetrvává: „I když je Rusko momentálně vyčerpané, v budoucnu může představovat vážné nebezpečí. Proto musíme výdaje na obranu zvyšovat.“  

Stalo se