V nizozemském Haagu dnes začíná summit Severoatlantické aliance, na kterém se scházejí představitelé všech 32 členských států. Cílem je vystoupit jednotně vůči sílícím hrozbám ze strany Ruska a Číny a ukázat, že NATO zůstává silné a odhodlané. Ačkoliv je ambicí summitu potvrdit nový cíl výdajů na obranu ve výši 5 % HDP, atmosféru provází napětí. Otazníky visí především nad postoji amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se opět vyhnul jasnému potvrzení závazku ke klíčovému článku 5 – tedy zásadě kolektivní obrany.
Trumpův váhavý postoj, který naznačil během rozhovoru s novináři na palubě Air Force One, vzbudil u spojenců obavy. Přestože summit měl být jasnou ukázkou jednoty, americký prezident vnesl do dění nejistotu – není jasné, zda šlo o promyšlený tah, nebo známku měnícího se přístupu Spojených států k evropské bezpečnosti. Jasnější odpověď se očekává během dnešního dne, kdy by se měl Trump k celé věci veřejně vyjádřit.
Podle norského premiéra Jonase Gahra Størea je summit v Haagu historický svým významem – a to bez ohledu na jeho délku. Uvedl, že nestačí pouze stanovit výši výdajů, ale že klíčové je investovat do konkrétních schopností a vybavení, které bude v rámci NATO spolupracovat efektivně.
Støre rovněž upozornil, že aliance by měla věnovat více pozornosti arktickému regionu, kde má Norsko přímou zkušenost s ruskou přítomností: „Jsme uši a oči NATO na severní hranici,“ uvedl. Vyjádřil také naději, že přes napětí okolo Trumpa se podaří zachovat spolupráci v rámci aliance. „Spojenectví zůstává základem,“ dodal.
K otázce obranného financování se ostře vyjádřil belgický premiér Bart De Wever, který odmítl možnost jakýchkoliv výjimek ze společného cíle. Nepřímo kritizoval Španělsko za jeho postoj, že cíle lze dosáhnout i s výdaji pod úrovní 3,5 % HDP: „Neexistují žádné výjimky. Všichni přijali stejný závazek – pět procent a schopnosti,“ uvedl. Dodal, že realistickým cílem pro následující dekádu je dosažení 3,5 % HDP.
De Wever se k Trumpově postoji vyjádřil opatrně, ale jasně pojmenoval klíčový problém: „Evropa si musí uvědomit, že éra klidu skončila. Je čas, abychom převzali odpovědnost za svou bezpečnost.“
Polský prezident Andrzej Duda rovněž zdůraznil jednotu mezi členskými státy, zejména v otázce navyšování obranných výdajů. Vyslovil se pro posílení východního křídla aliance a podporu infrastrukturních projektů, které propojí evropskou obranu. Podpořil také pokračování pomoci Ukrajině.
Duda jasně uvedl, že základní principy NATO, jako je článek 5, nejsou předmětem diskuse. Na adresu Trumpa poznamenal, že americký prezident má v rámci aliance nejsilnější postavení, a ocenil jeho vedení. Varoval ale, že hrozba z Ruska přetrvává: „I když je Rusko momentálně vyčerpané, v budoucnu může představovat vážné nebezpečí. Proto musíme výdaje na obranu zvyšovat.“
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
Administrativa Donalda Trumpa oznámila úspěšné zajištění a odvoz zásob vysoce obohaceného uranu, ovšem nikoliv z Íránu, jak se původně očekávalo, nýbrž z Venezuely. Americké ministerstvo energetiky v pátek uvedlo, že díky „rozhodnému vedení prezidenta Trumpa“ bylo z výzkumného reaktoru nedaleko Caracasu odstraněno 13,5 kilogramu této nebezpečné látky.
Evakuace výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem, čelí dramatickému závodu s časem. Úřady na Kanárských ostrovech v pátek varovaly, že celá operace musí proběhnout během extrémně krátkého okna v neděli dopoledne. Pokud se nepodaří cestující evakuovat do 24 hodin od připlutí plavidla k Tenerife, hrozí kvůli zhoršujícímu se počasí průtahy v řádu dnů až týdnů.
Britská politická scéna prochází zásadním posunem, který zcela překresluje mapu moci ve Spojeném království. Podle aktuálních prognóz stanice BBC i výsledků z jednotlivých regionů utrpěla Labouristická strana ve volbách do místních samospráv drtivou porážku, zatímco nacionalistické síly ve Walesu a Skotsku, spolu s hnutím Reform UK v Anglii, slaví historické úspěchy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a národní zdravotní úřady pozorně sledují výskyt hantaviru na výletní lodi MV Hondius, která před měsícem vyplula z Argentiny. Situace si dosud vyžádala tři oběti a čtyři další osoby musely být ze lodi evakuovány k hospitalizaci. Navzdory tragickým úmrtím však odborníci uklidňují veřejnost, že riziko plošného šíření zůstává velmi nízké.
Zatímco domácnosti po celém světě pociťují drtivé dopady konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem, skupina nadnárodních korporací hlásí rekordní zisky. Nejistota na trzích a efektivní uzavření Hormuzského průlivu sice zvyšují životní náklady běžných rodin, pro určité sektory však válečný stav představuje nevídanou obchodní příležitost.
Zatímco na Ukrajině zuří válka, jedna z nejdůležitějších bitev o národní identitu a budoucí vliv se odehrává v mrazivé pustině Antarktidy. Výzkumná stanice Vernadskyj, zářící svou mátově zelenou barvou na pozadí ledovců, se stala nepravděpodobným pilířem ukrajinské státnosti. Tým čtrnácti vědců zde udržuje ukrajinskou vlajku navzdory tisícům kilometrů, které je dělí od domova pod palbou.
Snaha prezidenta Donalda Trumpa o zavedení plošných desetiprocentních cel narazila u federálního soudu. Senát amerického soudu pro mezinárodní obchod ve čtvrtek rozhodl, že tato cla jsou nezákonná, což představuje již druhý zásadní úder pro prezidentovu stěžejní hospodářskou politiku v tomto roce.
Světové zdravotnické úřady zahájily rozsáhlou operaci s cílem vypátrat desítky cestujících, kteří opustili výletní loď MV Hondius ještě předtím, než byla potvrzena smrtící nákaza hantavirem. Ukázalo se, že 24. dubna, po prvním úmrtí na palubě, vystoupilo na britském území Svatá Helena nejméně 29 pasažérů dvanácti různých národností. V té době však byly zdravotní komplikace mylně připisovány přirozeným příčinám.
Americký prezident Donald Trump čelí rostoucí kritice za to, že se mu v konfliktu s Íránem nedaří dosahovat cílů, které si na začátku války předsevzal. Navzdory čtvrteční přestřelce v Hormuzském průlivu sice prezident nadále mluví o trvajícím příměří a blízké dohodě, analytici pro CNN však upozorňují, že jeho současné požadavky jsou jen zlomkem toho, co prosazoval před dvěma měsíci. Trumpova snaha o rychlé ukončení bojů je podle odborníků motivována především propadem jeho volebních preferencí na historická minima.
Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.
Poslední hodiny zbývají do druhého z dvojice květnových prodloužených víkendů. Zítra někde maximální teploty jen sotva překročí 10 stupňů, ale dobrou zprávou je, že se očekává postupné oteplování. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).