V nizozemském Haagu dnes začíná summit Severoatlantické aliance, na kterém se scházejí představitelé všech 32 členských států. Cílem je vystoupit jednotně vůči sílícím hrozbám ze strany Ruska a Číny a ukázat, že NATO zůstává silné a odhodlané. Ačkoliv je ambicí summitu potvrdit nový cíl výdajů na obranu ve výši 5 % HDP, atmosféru provází napětí. Otazníky visí především nad postoji amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se opět vyhnul jasnému potvrzení závazku ke klíčovému článku 5 – tedy zásadě kolektivní obrany.
Trumpův váhavý postoj, který naznačil během rozhovoru s novináři na palubě Air Force One, vzbudil u spojenců obavy. Přestože summit měl být jasnou ukázkou jednoty, americký prezident vnesl do dění nejistotu – není jasné, zda šlo o promyšlený tah, nebo známku měnícího se přístupu Spojených států k evropské bezpečnosti. Jasnější odpověď se očekává během dnešního dne, kdy by se měl Trump k celé věci veřejně vyjádřit.
Podle norského premiéra Jonase Gahra Størea je summit v Haagu historický svým významem – a to bez ohledu na jeho délku. Uvedl, že nestačí pouze stanovit výši výdajů, ale že klíčové je investovat do konkrétních schopností a vybavení, které bude v rámci NATO spolupracovat efektivně.
Støre rovněž upozornil, že aliance by měla věnovat více pozornosti arktickému regionu, kde má Norsko přímou zkušenost s ruskou přítomností: „Jsme uši a oči NATO na severní hranici,“ uvedl. Vyjádřil také naději, že přes napětí okolo Trumpa se podaří zachovat spolupráci v rámci aliance. „Spojenectví zůstává základem,“ dodal.
K otázce obranného financování se ostře vyjádřil belgický premiér Bart De Wever, který odmítl možnost jakýchkoliv výjimek ze společného cíle. Nepřímo kritizoval Španělsko za jeho postoj, že cíle lze dosáhnout i s výdaji pod úrovní 3,5 % HDP: „Neexistují žádné výjimky. Všichni přijali stejný závazek – pět procent a schopnosti,“ uvedl. Dodal, že realistickým cílem pro následující dekádu je dosažení 3,5 % HDP.
De Wever se k Trumpově postoji vyjádřil opatrně, ale jasně pojmenoval klíčový problém: „Evropa si musí uvědomit, že éra klidu skončila. Je čas, abychom převzali odpovědnost za svou bezpečnost.“
Polský prezident Andrzej Duda rovněž zdůraznil jednotu mezi členskými státy, zejména v otázce navyšování obranných výdajů. Vyslovil se pro posílení východního křídla aliance a podporu infrastrukturních projektů, které propojí evropskou obranu. Podpořil také pokračování pomoci Ukrajině.
Duda jasně uvedl, že základní principy NATO, jako je článek 5, nejsou předmětem diskuse. Na adresu Trumpa poznamenal, že americký prezident má v rámci aliance nejsilnější postavení, a ocenil jeho vedení. Varoval ale, že hrozba z Ruska přetrvává: „I když je Rusko momentálně vyčerpané, v budoucnu může představovat vážné nebezpečí. Proto musíme výdaje na obranu zvyšovat.“
Premiér Andrej Babiš (ANO) navštívil v sobotu Dny NATO, kde se zúčastnil představení čtveřice baterií protiletadlového systému Spyder a navštívil stánky bezpečnostních složek a společností obranného průmyslu. Akce se zúčastnili také místopředseda vlády a ministr obrany Jaromír Zůna, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, ministr vnitra Lubomír Metnar a ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.
Příští týden začne astronomický podzim, takže mnoho lidí začne o to více doufat, že se ještě dočkáme babího léta. Podle meteorologů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) je to pravděpodobné.
Íránští představitelé pokračují ve vyjádřeních, která se v Bílém domě nebudou líbit. Írán konkrétně nadále nechce ztratit kontrolu nad klíčovým Hormuzským průlivem. Teherán podle předsedy parlamentu Mohammada Bághera Ghálíbáfa neotevře klíčovou námořní cestu dříve, než Washington přistoupí na jeho podmínky.
Válka slov mezi britskou královskou rodinou a bratrem princezny Diany může dále nabírat na intenzitě. Charles Spencer si trvá na tom, že slova, která měl pronést princ Charles po smrti bývalé manželky, opravdu zazněla.
Evropa je impotentní, tvrdí premiér Andrej Babiš (ANO) v souvislosti s nadále pokračující válkou na Ukrajině. Evropští lídři podle Babiše nechtějí jednat o míru a mluví jen o válce. Předseda vlády také reagoval na kritiku výše českých obranných výdajů.
Rusko i Ukrajina hlásí mrtvé během vzájemných víkendových útoků. Ukrajinské drony ve velkém počtu zaútočily na Moskvu, ruské bezpilotní stroje zabíjely v okolí Kyjeva i dalších oblastech. O útocích informovala britská stanice BBC.
Od našich východních sousedů míří do světa slova, která se spojencům Bratislavy nemohou líbit. Slovensko se podle premiéra Roberta Fica nenechá vtáhnout do případné války s Ruskem. Fico prohlásil, že zodpovědnost za eskalaci s Moskvou musí případně převzít ten, kdo ji způsobí.
Německo se chystá zavést cenový strop na pohonné hmoty, který může být svým principem překvapivě podobný regulaci, již letos na jaře uplatňovalo Česko. Nešlo by tedy o „maďarský“ model, kdy stát politicky určí pevnou cenu litru benzínu či nafty bez ohledu na aktuální náklady.
Kam na houby? To už není tak zapeklitá otázka jako před několika týdny, protože podmínky se konečně zlepšily a rovnou výrazně. Přibývá nicméně i případů, kdy policisté musí pátrat v lesích po ztracených lidech. Policie se tak rozhodla připomenout několik základních pravidel a zásad.
Z Ruska přicházejí první ostré reakce na nové americké sankce. Velmi ostrý slovník použil exprezident Dmitrij Medveděv. Americké politiky po podpisu zákona prezidentem Donaldem Trumpem nařkl z rusofobie.
Předpověď na příští víkend může lidi mimořádně zajímat. Nejen, že půjde o první víkend astronomického podzimu, ale všichni se ho prodloužíme o den díky pondělnímu státnímu svátku. Jak bude podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ)?
Umělá inteligence sice lidem v mnoha lidech pomáhá, ale už se postarala i o velmi nebezpečnou situaci. Podle zjištění americké stanice CNN málem letos způsobila konflikt mezi USA a Čínou, když pro analytika velitelství speciálních operací špatně vyhodnotila, jaký náklad se nachází na čínské lodi.