V nizozemském Haagu dnes začíná summit Severoatlantické aliance, na kterém se scházejí představitelé všech 32 členských států. Cílem je vystoupit jednotně vůči sílícím hrozbám ze strany Ruska a Číny a ukázat, že NATO zůstává silné a odhodlané. Ačkoliv je ambicí summitu potvrdit nový cíl výdajů na obranu ve výši 5 % HDP, atmosféru provází napětí. Otazníky visí především nad postoji amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se opět vyhnul jasnému potvrzení závazku ke klíčovému článku 5 – tedy zásadě kolektivní obrany.
Trumpův váhavý postoj, který naznačil během rozhovoru s novináři na palubě Air Force One, vzbudil u spojenců obavy. Přestože summit měl být jasnou ukázkou jednoty, americký prezident vnesl do dění nejistotu – není jasné, zda šlo o promyšlený tah, nebo známku měnícího se přístupu Spojených států k evropské bezpečnosti. Jasnější odpověď se očekává během dnešního dne, kdy by se měl Trump k celé věci veřejně vyjádřit.
Podle norského premiéra Jonase Gahra Størea je summit v Haagu historický svým významem – a to bez ohledu na jeho délku. Uvedl, že nestačí pouze stanovit výši výdajů, ale že klíčové je investovat do konkrétních schopností a vybavení, které bude v rámci NATO spolupracovat efektivně.
Støre rovněž upozornil, že aliance by měla věnovat více pozornosti arktickému regionu, kde má Norsko přímou zkušenost s ruskou přítomností: „Jsme uši a oči NATO na severní hranici,“ uvedl. Vyjádřil také naději, že přes napětí okolo Trumpa se podaří zachovat spolupráci v rámci aliance. „Spojenectví zůstává základem,“ dodal.
K otázce obranného financování se ostře vyjádřil belgický premiér Bart De Wever, který odmítl možnost jakýchkoliv výjimek ze společného cíle. Nepřímo kritizoval Španělsko za jeho postoj, že cíle lze dosáhnout i s výdaji pod úrovní 3,5 % HDP: „Neexistují žádné výjimky. Všichni přijali stejný závazek – pět procent a schopnosti,“ uvedl. Dodal, že realistickým cílem pro následující dekádu je dosažení 3,5 % HDP.
De Wever se k Trumpově postoji vyjádřil opatrně, ale jasně pojmenoval klíčový problém: „Evropa si musí uvědomit, že éra klidu skončila. Je čas, abychom převzali odpovědnost za svou bezpečnost.“
Polský prezident Andrzej Duda rovněž zdůraznil jednotu mezi členskými státy, zejména v otázce navyšování obranných výdajů. Vyslovil se pro posílení východního křídla aliance a podporu infrastrukturních projektů, které propojí evropskou obranu. Podpořil také pokračování pomoci Ukrajině.
Duda jasně uvedl, že základní principy NATO, jako je článek 5, nejsou předmětem diskuse. Na adresu Trumpa poznamenal, že americký prezident má v rámci aliance nejsilnější postavení, a ocenil jeho vedení. Varoval ale, že hrozba z Ruska přetrvává: „I když je Rusko momentálně vyčerpané, v budoucnu může představovat vážné nebezpečí. Proto musíme výdaje na obranu zvyšovat.“
Velkou víkendovou událostí v Česku byla demonstrace na pražské Letné. Helena Vondráčková nemohla předem tušit, co se jí v souvislosti se shromážděním stane. Legendární zpěvačka musela reagovat na příspěvek na sociálních sítích.
Policie v úterý zveřejnila nové informace o případu podezřelého pardubického požáru. V Česku a na Slovensku se podařilo zadržet několik osob, jde o české a americké státní příslušníky. Policisté pracují na dopadení dalších podezřelých.
Za okny tomu zatím nic nenasvědčuje, ale v Česku se ještě tento týden výrazně ochladí. To navíc nebude všechno, očekává se i sněhová nadílka. Místy může napadnout i 20 centimetrů sněhu, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.
Přestože se objevují pochybnosti o možnosti přímých jednání, podle vyjádření evropského představitele pro The Guardian fungují jako prostředníci Egypt, Pákistán a státy Perského zálivu, které si mezi znepřátelenými stranami předávají vzkazy. K situaci se v úterý vyjádřila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která v Austrálii prohlásila, že nastal čas pro diplomacii. Podle ní je globální energetická situace nyní kritická, což pociťují podniky i celá společnost skrze vysoké ceny ropy a plynu.