V Bruselu začala za účasti Rutteho klíčová schůzka k ruské provokaci. Nejsme naivní, vzkázal Evropě Kellogg

Už dříve v tomto měsíci ohlásily některé státy střední a východní Evropy narušení vzdušného prostoru Ruskem. Nejvýraznějšími případy bylo přelet více než dvaceti dronů nad Polskem a narušení vzdušného prostoru Estonska třemi stíhačkami MiG. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v Bruselu uvedla, že Evropa musí na ruské vpády dronů na svých hranicích reagovat silně a jednotně. Zdůraznila, že je třeba urychleně pracovat na výstavbě takzvané „dronové zdi“ k posílení bezpečnosti.

S naléhavostí souhlasil i generální tajemník NATO Mark Rutte. Uvedl, že zatímco aliance stále vyhodnocuje, kdo stojí za incidenty v Dánsku, v případě Polska a Estonska je jasné, že jde o Rusy. Rutte dodal, že NATO posuzuje, zda šlo o úmysl. I kdyby ne, považuje to za bezohledné a nepřijatelné chování.

Von der Leyenová hovořila také o Ukrajině, ocenila její odolnost a vyzdvihla, že navzdory probíhajícímu konfliktu „letos prakticky neztratila žádné území“. Prohlásila, že sankce EU „fungují“ a že blok bude chtít v rámci připravovaného, v pořadí již devatenáctého balíčku, tlačit na další opatření proti Moskvě. EU se s Ukrajinou dohodla na vyčlenění celkem 2 miliard eur na drony, což Kyjevu umožní zvýšit kapacitu a plně ji využít.

Důležité je, že Von der Leyenová naznačila, že EU hodlá prosadit takzvané „reparační půjčky“, založené na zmrazených ruských aktivech. Část těchto peněz by měla být použita i na financování evropského obranného průmyslu. Upřesnila, že půjčka by byla vyplácena v tranších a s podmínkami. Část by byla určena na nákup v Evropě a s Evropou, čímž by se posílil obranný průmysl EU. Zdůraznila však, že nedochází k zabavení aktiv a Ukrajina bude muset půjčku splatit, pokud Rusko uhradí reparace. Tím by měl být viník pohnán k odpovědnosti.

Další bezpečnostní diskuze se očekávají i na Varšavském bezpečnostním fóru, kde vystoupí ministři a zvláštní vyslanec USA Keith Kellogg. Ten objasnil postoj Spojených států k ukrajinské válce s tím, že hlavním cílem je zastavit „největší pozemní válku v Evropě od druhé světové války“.

Kellogg označil konflikt za „válku průmyslové síly“ a šokující je podle něj rozsah ztrát. Uvedl, že mrtvých a zraněných na obou stranách už přesáhlo hranici milionu. Připomněl, že z Afghánistánu Rusové odešli po ztrátě osmnácti tisíc vojáků a USA opustily Vietnam po šedesáti pěti tisících padlých. Podle Kellogga „tato válka musí nějakým způsobem skončit“.

Americký vyslanec Kellogg také nabídl zajímavou informaci ohledně vztahů USA s Běloruskem, k nimž došlo po nedávné dohodě o propuštění některých politických vězňů výměnou za uvolnění některých sankcí vůči Minsku. Kellogg zdůraznil, že hlavním důvodem americké komunikace s Alexandrem Lukašenkem bylo to, že „víme, že hodně mluví s prezidentem Putinem“. Americkému cílem bylo zajistit otevřené komunikační linky, aby mohly být veškeré americké zprávy předány prezidentu Putinovi.

To byl ten hlavní důvod, proč dohoda vznikla, nikoliv primární snaha o propuštění politických vězňů. Ačkoli úspěch v propuštění vězňů je pozitivním vedlejším efektem, hlavním cílem bylo „najít řešení války mezi Ukrajinou a Ruskem“. Kellogg uvedl, že USA nejsou naivní a vědí, že i když Lukašenko jednoho vězně propustí, „pravděpodobně dva další sebere“. Dodal, že dohoda s Běloruskem měla také pomoci státní letecké společnosti Belavia s opravami letadel, aby „spíše nespadla z oblohy“, s podmínkou, že letadla nebudou zneužívána k „hanebným účelům“, například k přepravě migrantů do Evropy.

Lotyšská ministryně zahraničí Baiba Braže na stejném fóru odmítla zprávy o údajných plánech USA na přehodnocení vojenské podpory a výcviku ve střední a východní Evropě. Ujistila, že „zatím nebyla učiněna žádná rozhodnutí o něčem škrtat nebo eliminovat; spíše naopak“. Ministryně uvedla, že z Washingtonu slyšeli dobré zprávy a region podporuje prezidenta Trumpa „v jeho snaze o mír na Ukrajině“.

S jejím postojem souhlasil i polský prezidentský poradce Marcin Przydacz, který potvrdil, že Polsko „nemá žádné negativní signály“ z USA. Připomněl veřejná prohlášení prezidenta Trumpa o setrvání amerických vojáků v Polsku. Dodal, že Trump zmínil i možnost dalšího rozmístění amerických vojsk, ačkoliv není jasné, zda k tomu dojde. Je to podle něj i úkol pro polskou diplomacii.

Keith Kellogg se distancoval od svých dřívějších výroků týkajících se americké reakce na žádost ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o křižující střely dlouhého doletu Tomahawk pro útoky na území Ruska. Kellogg zdůraznil, že tehdy hovořil pouze o veřejných prohlášeních a neměl žádné interní informace o konečném rozhodnutí. Zdůraznil však význam Tomahawků, označil je za „velmi pokročilý raketový systém“. Povolení k jejich použití by „změnilo dynamiku jakéhokoli vojenského konfliktu“, protože by díky svým schopnostem přidaly do konfliktu další vrstvu „nejistoty“.