V Bruselu vrcholí dramatický summit Evropské unie, na kterém se rozhoduje o finančním přežití Ukrajiny v příštích dvou letech. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příjezdu varoval, že pokud lídři neschválí využití zmrazených ruských aktiv k financování obrany jeho země, bude to pro Kyjev znamenat „obrovský problém“. Zelenskyj hodlá osobně přesvědčovat unijní lídry, že bez těchto prostředků nebude Ukrajina schopna čelit ruské agresi v letech 2026 a 2027.
Atmosféra na summitu je napjatá, zejména kvůli pokračujícímu odporu Belgie a Maďarska. Maďarský premiér Viktor Orbán plán na takzvanou reparační půjčku ostře zkritizoval a označil jej za „hloupý“.
Podle něj by se EU tímto krokem přímo zapojila do války, protože by vzala peníze jedné válčící straně a dala je druhé. Orbán se nechal slyšet, že takový postup považuje za pochod do války, a podpořil výhrady belgického premiéra.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová však zdůraznila, že Rusko nejeví žádnou ochotu k mírovým rozhovorům, a proto je nutné zvýšit tlak na Moskvu právě skrze reparační úvěr. Podle ní by schválení této půjčky vyslalo Rusku jasný signál o dlouhodobé podpoře Ukrajiny.
Kallasová zároveň přiznala, že šance na dosažení dohody jsou v tuto chvíli „padesát na padesát“. Zdůraznila však, že Unie se nepokusí Belgii přehlasovat a bude usilovat o řešení, které rozloží rizika a břemeno spravedlivě mezi všechny členské státy.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová potvrdila, že intenzivní práce na kompromisu stále probíhá. Jejím hlavním cílem je „mír skrze sílu“, k čemuž Ukrajina nezbytně potřebuje stabilní financování.
Von der Leyenová vyjádřila plné pochopení pro belgické obavy z právních následků a ujistila, že Komise hledá způsoby, jak tyto obavy rozptýlit. Předseda Evropské rady António Costa pak dodal, že unijní špičky jsou připraveny jednat klidně až do rána, ale summit neopustí bez konečného rozhodnutí.
Debata se točí především kolem toho, kdo ponese finanční rizika, pokud by Rusko u mezinárodních soudů uspělo s žalobami na vrácení peněz. Zatímco většina zemí volá po jednotě a odvaze, kritici varují před nevratným poškozením důvěry v evropský finanční systém.
Pro Kyjev jsou tyto hodiny rozhodující, protože unijní pokladna na pomoc Ukrajině začíná povážlivě vysychat. Jakákoli další prodleva by mohla mít fatální následky přímo na frontové linii.
Iránské Islámské revoluční gardy oznámily zásah dvou ropných tankerů, které se za doprovodu amerického letectva pokusily proplout Hormuzským průlivem. Podle teheránských úřadů plavidla využila neohlášenou trasu, pročež byla po úderu donucena zastavit, zatímco další čtyři tankery v reakci na to změnily kurz. Strategická námořní cesta zůstává kvůli pokračujícím bojům téměř uzavřena, což obnovilo napětí v celém regionu.
Nejhorší stav za čtyři roky očekávají odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v následujících dnech. Aktuální tropická epizoda podle nich přispěje k dalšímu prohloubení hydrologického sucha v republice.
Exprezident Miloš Zeman využil dobrého počasí a během dovolené vyrazil na legendární žlutý člun. Češi se tak opět dočkali scény, kterou si dobře pamatují z let, kdy Zeman seděl na Pražském hradě.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zveřejnil esemesku od prezidenta Petra Pavla, která mu přišla, když se řešilo případné jmenování poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem. Podle Macinky ze zprávy jasně nevyplývá, že Pavel nehodlá jmenovat Turka členem vlády za žádných okolností.
Vládní regulace cen pohonných hmot sice předminulý týden skončila, její ekonomické důsledky však přetrvávají. Dálniční čerpací stanice totiž zatím neobnovily marže na úroveň běžnou před regulací. Rozdíl mezi cenami velkých řetězců a nízkomaržové sítě Tank ONO se stále pohybuje jen kolem tří korun za litr, zatímco dříve činil běžně pět korun i více. Současně však platí zdánlivý paradox: pohonné hmoty v ČR jsou ve vztahu k ceně ropy Brent téměř nejdražší v novodobé historii.
Vůbec poprvé od začátku americké ropné blokády, která trvá již pět měsíců a drasticky vyčerpává celý ostrov, zasáhly nekonečné a masivní výpadky dodávek elektrické energie i samotné srdce kubánského hlavního města. Zatímco ještě před třemi měsíci obyvatelé Havany hovořili o tom, že situace je výrazně horší na venkově, nyní se s kritickým nedostatkem potýkají sami. Ve čtvrti Centro Habana i v dalších částech metropole se kvůli tmě a horku stal běžnou součástí noci takzvaný cacerolazo, tedy tradiční protest, při kterém lidé z oken tlučou hrnci o pánve. Bez elektřiny navíc kolabují také dodávky vody a v bytech se bleskově šíří komáři.
Bývalý americký prezident Barack Obama reagoval v soukromí na výsledek britského referenda o opuštění Evropské unie zděšením. Podle tehdejšího velvyslance Velké Británie ve Spojených státech Kima Darrocha si Obama myslel, že se Spojené království kompletně odepsalo.
Organizace spojených národů varovala, že se svět musí připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší nárůst globálních teplot a extrémní výkyvy počasí. Odborníci vyjadřují znepokojení zejména proto, že El Niño přichází v době probíhající změny klimatu způsobené člověkem, což může výrazně zesílit jeho dopady. Zatímco Evropa má plné ruce se současnou vlnou veder a na příchod klimatického jevu se nijak zvlášť nepřipravuje, Asie se chystá na intenzivní vlny veder a sucha, které vystaví obrovskému tlaku tamní zemědělství, energetické sítě a zásoby vody.
Vědci z Cambridgeské univerzity vyvinuli za pomoci umělé inteligence zcela nový typ vakcíny, která by mohla poskytnout ochranu před širokou škálou virů a zabránit vzniku budoucích pandemií. Podle výzkumného týmu je to vůbec poprvé v historii, kdy byla klíčová složka vakcíny kompletně navržena umělou inteligencí a následně otestována na lidech.
Začátek meteorologického léta s sebou přinesl spalující horka, která kontinent zasáhla ještě před koncem jara. Ačkoliv západní Evropa se již z velké části vymanila z vlivu horké vzduchové hmoty, která překonala květnové a červnové teplotní rekordy, celý region nyní spaluje další extrémní vlna veder.
Pokud by si nynější Rusko mělo vybrat oficiální slogan, mohl by znít podobně jako slova šéfa tamní diplomacie Sergeje Lavrova, který v minulosti prohlásil, že Rusko je zkrátka takové, jaké je, a nestydí se to ukazovat. Podobně nekompromisní tón nedávno v Kremlu zvolila i folková zpěvačka Naděžda Babkina. Po převzetí státního vyznamenání z rukou Vladimira Putina publiku řekla, že země se nikdy nevzdá díky svému jedinečnému multietnickému genetickému kódu, a dodala, že komu se to nelíbí, může jít klidně spáchat samovraždu. Tento výrok v mnoha ohledech ilustruje současnou ruskou tvář, která odmítá jakékoliv omluvy či ústupky, což přesně odpovídá postoji samotného prezidenta.
Po nedávném summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem se pozornost opět obrátila k podpoře, kterou Washington poskytuje Tchaj-wanu, a k dodávkám amerických zbraní tamní vládě. Hned v první den rozhovorů adresoval Si Ťin-pching svému americkému protějšku varování, že Tchaj-wan představuje nejvýznamnější otevřenou otázku mezi oběma mocnostmi a při nesprávném přístupu může vyústit ve velmi nebezpečnou situaci. Prezident Trump následně odložil podpis zbrojního kontraktu za 14 miliard dolarů, který nedávno schválil Kongres, a označil ho za velmi dobrou vyjednávací kartu pro svá jednání s Pekingem.