V Bruselu se rozhoduje o finančním přežití Ukrajiny

Atmosféra na summitu je napjatá, zejména kvůli pokračujícímu odporu Belgie a Maďarska. Maďarský premiér Viktor Orbán plán na takzvanou reparační půjčku ostře zkritizoval a označil jej za „hloupý“.

Podle něj by se EU tímto krokem přímo zapojila do války, protože by vzala peníze jedné válčící straně a dala je druhé. Orbán se nechal slyšet, že takový postup považuje za pochod do války, a podpořil výhrady belgického premiéra.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová však zdůraznila, že Rusko nejeví žádnou ochotu k mírovým rozhovorům, a proto je nutné zvýšit tlak na Moskvu právě skrze reparační úvěr. Podle ní by schválení této půjčky vyslalo Rusku jasný signál o dlouhodobé podpoře Ukrajiny.

Kallasová zároveň přiznala, že šance na dosažení dohody jsou v tuto chvíli „padesát na padesát“. Zdůraznila však, že Unie se nepokusí Belgii přehlasovat a bude usilovat o řešení, které rozloží rizika a břemeno spravedlivě mezi všechny členské státy.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová potvrdila, že intenzivní práce na kompromisu stále probíhá. Jejím hlavním cílem je „mír skrze sílu“, k čemuž Ukrajina nezbytně potřebuje stabilní financování.

Von der Leyenová vyjádřila plné pochopení pro belgické obavy z právních následků a ujistila, že Komise hledá způsoby, jak tyto obavy rozptýlit. Předseda Evropské rady António Costa pak dodal, že unijní špičky jsou připraveny jednat klidně až do rána, ale summit neopustí bez konečného rozhodnutí.

Debata se točí především kolem toho, kdo ponese finanční rizika, pokud by Rusko u mezinárodních soudů uspělo s žalobami na vrácení peněz. Zatímco většina zemí volá po jednotě a odvaze, kritici varují před nevratným poškozením důvěry v evropský finanční systém.

Pro Kyjev jsou tyto hodiny rozhodující, protože unijní pokladna na pomoc Ukrajině začíná povážlivě vysychat. Jakákoli další prodleva by mohla mít fatální následky přímo na frontové linii.