Spojené státy hrozí, že opustí diplomatická jednání o ukončení války na Ukrajině, pokud Kyjev a Moskva nepřistoupí na předložené návrhy. Prohlásil to americký viceprezident JD Vance během návštěvy Indie, přičemž zopakoval, že Washington už vynaložil mimořádné úsilí a nyní očekává rozhodnutí obou stran.
Jeho slova přicházejí po zrušení přímé účasti amerického ministra zahraničí Marca Rubia a zvláštního vyslance Stevena Witkoffa na jednáních v Londýně. Oficiálně byla jejich absence vysvětlena logistickými důvody, ovšem britská diplomacie byla podle všeho rozhodnutím překvapena.
Americké zájmy nyní směřují do Moskvy, kde se má Witkoff tento týden setkat již počtvrté s prezidentem Vladimirem Putinem. Rychlé tempo diplomatických snah tak nabírá nové obrátky, zatímco Londýn zůstává místem technických jednání vedených generálem Keithem Kelloggem.
Prezident Volodymyr Zelenskyj však na sociálních sítích jasně zopakoval, že trvá na „okamžitém, úplném a bezpodmínečném příměří“. Dodal, že „zastavení zabíjení je úkolem číslo jedna“. Ve stejné době Vance novinářům sdělil, že USA již předložily „velmi explicitní návrh“ a očekávají jasné ano, jinak „od této iniciativy odstoupíme“.
Podle britských médií se spekuluje o tom, že Rusko by mohlo být ochotné ukončit invazi a stabilizovat frontovou linii výměnou za uznání anexe Krymu. Takový návrh by ovšem zcela narazil na nesouhlas Ukrajiny i řady evropských států.
Zelenskyj v úterý večer důrazně odmítl, že by Krym mohl být předmětem kompromisu. „Ukrajina neuznává okupaci Krymu. Není o čem jednat,“ zdůraznil. Uznání ruské anexe by podle něj bylo nejen politicky nepřijatelné, ale také v rozporu s mezinárodním právem.
Na slova amerického viceprezidenta reagoval i poradce ukrajinského ministerstva strategických průmyslů Jurij Sak, který pro BBC uvedl, že je „naivní“ očekávat změnu postoje Kyjeva v otázkách jako Krym. Ukrajinská delegace podle něj přijela do Londýna s „úzkým a jasným mandátem“, který spočívá v dosažení příměří jako základu pro další fázi jednání.
Na východní frontě mezitím ruská vojska zintenzivnila útoky po velikonočním klidu, který Putin jednostranně vyhlásil, ale podle britských zpravodajců nikdy reálně nedodržel. Ve městě Marhanec zabila ruská útočná drone devět lidí, desítky dalších byly zraněny. V Chersonské oblasti Rusko zničilo důležité zařízení zásobující oblast elektřinou.
Britský ministr obrany John Healey informoval parlament, že ačkoliv Moskva deklarovala příměří, žádné přímé známky jeho dodržení britská rozvědka nenašla. Naopak uvedl, že „ruský vojenský postup se zpomaluje“, i když tlak na Ukrajinu v několika oblastech trvá.
Podle odhadů si válka, která trvá už více než dva roky, vyžádala statisíce mrtvých a zraněných. Po celém světě je nyní registrováno téměř sedm milionů ukrajinských uprchlíků. Konflikt však své kořeny zapustil už v roce 2014, kdy Rusko anektovalo Krym a podpořilo proruské separatisty ve východních regionech Ukrajiny.
Ministerstvo práce a sociálních věcí novelizuje vyhlášku o cestovních náhradách v reakci na výrazný růst cen motorové nafty. Podle aktuálních údajů Českého statistického úřadu vzrostla její průměrná cena o více než 20 %, což je zákonný důvod pro mimořádnou aktualizaci. Nově bude průměrná cena nafty pro účely cestovních náhrad stanovena na 42,10 Kč za litr, aby odpovídala reálným nákladům zaměstnanců na pracovních cestách.
Leoš Mareš patří ke slavným dubnovým oslavencům, což letos opravdu nešlo přehlédnout. Z uznávaného moderátora je totiž čerstvý padesátník. Kulaté jubileum si žádalo opravdu výjimečný dárek, o který se postarala Leošova manželka. Co mu pořídila?
České soudy se v uplynulých dnech opět musely zabývat případem březnového teroristického útoku v Pardubicích. Několik zadržených se obrátilo na justici se stížností proti vazebnímu stíhání. Jak soud rozhodl?
Spojené státy americké mají za sebou návštěvu britského panovníka. Karel III. je sice zejména reprezentativním představitelem Velké Británie, ale občas umí promluvit i do politiky. Americký prezident Donald Trump přiznal králi zásluhy ve věci zrušení cel na whiskey.
Poslední dubnový den přinesl zásadní událost na české hudební scéně. Oficiálně totiž začala sólová kariéra Charlotte Gottové, protože vyšel její první singl In Too Deep. Bude nadaná dívka jednou tak slavná jako její otec?
V uplynulých dvou týdnech, od 13. do 27 dubna, zlevnila nafta u českých čerpacích stanic o 8,7 procenta, vyplývá z nových dat Evropské komise.
Policie uzavřela případ kontroverzních SMS zpráv, které šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) adresoval spolupracovníkům prezidenta Petra Pavla. Ministr zahraničí si podle dostupných informací může téměř definitivně oddechnout.
Pošramocená pověst Britney Spears se zatím nezlepšuje ani letos. Bývalou popovou hvězdu před několika týdny zadrželi policisté kvůli řízení pod vlivem alkoholu či drog. Žalobci v předchozích dnech vznesli obvinění, uvedla britská stanice BBC. Dobrou zprávou pro zpěvačku je, že by neměla skončit ve vězení.
Jsme sice teprve na začátku května, ale počasí v Česku je už nyní v jednom ohledu znepokojující. Sucho se neustále prohlubuje, upozornili meteorologové. Navíc očekávají, že situace se v nejbližších dnech dále zhorší.
Umělá inteligence překonala lékaře v přesnosti diagnóz během urgentního příjmu. Vyplývá to z průlomové studie Harvardské univerzity, která srovnávala schopnosti stovek doktorů se systémy AI v krizových momentech, kdy se v nemocnicích rozhoduje o životě a smrti. Výsledky, publikované v prestižním časopise Science, popisují odborníci jako zásadní krok vpřed, který odstartuje hlubokou proměnu medicíny.
Slunce svítí, květiny kvetou a pro miliony lidí po celém světě to znamená jediné – začátek období kýchání, ucpaného nosu a slzících očí. Alergickou rýmou, kterou v sezónní formě známe jako sennou rýmu, trpí globálně přibližně 400 milionů lidí. Kvůli klimatickým změnám se navíc pylová sezóna prodlužuje a intenzita příznaků roste. Dobrou zprávou však je, že moderní věda nabízí účinné způsoby, jak toto náročné období přečkat bez zbytečného utrpení.
Severoatlantická aliance zvažuje zásadní změnu ve své diplomacii: zrušení pravidelných každoročních summitů. Podle informací agentury Reuters, na které se odvolává analytik webu The Conversation, vedou členské státy debatu o tom, zda se v budoucnu nevrátit k méně intenzivnímu režimu setkávání. Hlavním důvodem těchto úvah je snaha omezit prostor pro veřejné střety s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
