Spojené státy hrozí, že opustí diplomatická jednání o ukončení války na Ukrajině, pokud Kyjev a Moskva nepřistoupí na předložené návrhy. Prohlásil to americký viceprezident JD Vance během návštěvy Indie, přičemž zopakoval, že Washington už vynaložil mimořádné úsilí a nyní očekává rozhodnutí obou stran.
Jeho slova přicházejí po zrušení přímé účasti amerického ministra zahraničí Marca Rubia a zvláštního vyslance Stevena Witkoffa na jednáních v Londýně. Oficiálně byla jejich absence vysvětlena logistickými důvody, ovšem britská diplomacie byla podle všeho rozhodnutím překvapena.
Americké zájmy nyní směřují do Moskvy, kde se má Witkoff tento týden setkat již počtvrté s prezidentem Vladimirem Putinem. Rychlé tempo diplomatických snah tak nabírá nové obrátky, zatímco Londýn zůstává místem technických jednání vedených generálem Keithem Kelloggem.
Prezident Volodymyr Zelenskyj však na sociálních sítích jasně zopakoval, že trvá na „okamžitém, úplném a bezpodmínečném příměří“. Dodal, že „zastavení zabíjení je úkolem číslo jedna“. Ve stejné době Vance novinářům sdělil, že USA již předložily „velmi explicitní návrh“ a očekávají jasné ano, jinak „od této iniciativy odstoupíme“.
Podle britských médií se spekuluje o tom, že Rusko by mohlo být ochotné ukončit invazi a stabilizovat frontovou linii výměnou za uznání anexe Krymu. Takový návrh by ovšem zcela narazil na nesouhlas Ukrajiny i řady evropských států.
Zelenskyj v úterý večer důrazně odmítl, že by Krym mohl být předmětem kompromisu. „Ukrajina neuznává okupaci Krymu. Není o čem jednat,“ zdůraznil. Uznání ruské anexe by podle něj bylo nejen politicky nepřijatelné, ale také v rozporu s mezinárodním právem.
Na slova amerického viceprezidenta reagoval i poradce ukrajinského ministerstva strategických průmyslů Jurij Sak, který pro BBC uvedl, že je „naivní“ očekávat změnu postoje Kyjeva v otázkách jako Krym. Ukrajinská delegace podle něj přijela do Londýna s „úzkým a jasným mandátem“, který spočívá v dosažení příměří jako základu pro další fázi jednání.
Na východní frontě mezitím ruská vojska zintenzivnila útoky po velikonočním klidu, který Putin jednostranně vyhlásil, ale podle britských zpravodajců nikdy reálně nedodržel. Ve městě Marhanec zabila ruská útočná drone devět lidí, desítky dalších byly zraněny. V Chersonské oblasti Rusko zničilo důležité zařízení zásobující oblast elektřinou.
Britský ministr obrany John Healey informoval parlament, že ačkoliv Moskva deklarovala příměří, žádné přímé známky jeho dodržení britská rozvědka nenašla. Naopak uvedl, že „ruský vojenský postup se zpomaluje“, i když tlak na Ukrajinu v několika oblastech trvá.
Podle odhadů si válka, která trvá už více než dva roky, vyžádala statisíce mrtvých a zraněných. Po celém světě je nyní registrováno téměř sedm milionů ukrajinských uprchlíků. Konflikt však své kořeny zapustil už v roce 2014, kdy Rusko anektovalo Krym a podpořilo proruské separatisty ve východních regionech Ukrajiny.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.
