Spojené státy hrozí, že opustí diplomatická jednání o ukončení války na Ukrajině, pokud Kyjev a Moskva nepřistoupí na předložené návrhy. Prohlásil to americký viceprezident JD Vance během návštěvy Indie, přičemž zopakoval, že Washington už vynaložil mimořádné úsilí a nyní očekává rozhodnutí obou stran.
Jeho slova přicházejí po zrušení přímé účasti amerického ministra zahraničí Marca Rubia a zvláštního vyslance Stevena Witkoffa na jednáních v Londýně. Oficiálně byla jejich absence vysvětlena logistickými důvody, ovšem britská diplomacie byla podle všeho rozhodnutím překvapena.
Americké zájmy nyní směřují do Moskvy, kde se má Witkoff tento týden setkat již počtvrté s prezidentem Vladimirem Putinem. Rychlé tempo diplomatických snah tak nabírá nové obrátky, zatímco Londýn zůstává místem technických jednání vedených generálem Keithem Kelloggem.
Prezident Volodymyr Zelenskyj však na sociálních sítích jasně zopakoval, že trvá na „okamžitém, úplném a bezpodmínečném příměří“. Dodal, že „zastavení zabíjení je úkolem číslo jedna“. Ve stejné době Vance novinářům sdělil, že USA již předložily „velmi explicitní návrh“ a očekávají jasné ano, jinak „od této iniciativy odstoupíme“.
Podle britských médií se spekuluje o tom, že Rusko by mohlo být ochotné ukončit invazi a stabilizovat frontovou linii výměnou za uznání anexe Krymu. Takový návrh by ovšem zcela narazil na nesouhlas Ukrajiny i řady evropských států.
Zelenskyj v úterý večer důrazně odmítl, že by Krym mohl být předmětem kompromisu. „Ukrajina neuznává okupaci Krymu. Není o čem jednat,“ zdůraznil. Uznání ruské anexe by podle něj bylo nejen politicky nepřijatelné, ale také v rozporu s mezinárodním právem.
Na slova amerického viceprezidenta reagoval i poradce ukrajinského ministerstva strategických průmyslů Jurij Sak, který pro BBC uvedl, že je „naivní“ očekávat změnu postoje Kyjeva v otázkách jako Krym. Ukrajinská delegace podle něj přijela do Londýna s „úzkým a jasným mandátem“, který spočívá v dosažení příměří jako základu pro další fázi jednání.
Na východní frontě mezitím ruská vojska zintenzivnila útoky po velikonočním klidu, který Putin jednostranně vyhlásil, ale podle britských zpravodajců nikdy reálně nedodržel. Ve městě Marhanec zabila ruská útočná drone devět lidí, desítky dalších byly zraněny. V Chersonské oblasti Rusko zničilo důležité zařízení zásobující oblast elektřinou.
Britský ministr obrany John Healey informoval parlament, že ačkoliv Moskva deklarovala příměří, žádné přímé známky jeho dodržení britská rozvědka nenašla. Naopak uvedl, že „ruský vojenský postup se zpomaluje“, i když tlak na Ukrajinu v několika oblastech trvá.
Podle odhadů si válka, která trvá už více než dva roky, vyžádala statisíce mrtvých a zraněných. Po celém světě je nyní registrováno téměř sedm milionů ukrajinských uprchlíků. Konflikt však své kořeny zapustil už v roce 2014, kdy Rusko anektovalo Krym a podpořilo proruské separatisty ve východních regionech Ukrajiny.
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
