Spojené státy hrozí, že opustí diplomatická jednání o ukončení války na Ukrajině, pokud Kyjev a Moskva nepřistoupí na předložené návrhy. Prohlásil to americký viceprezident JD Vance během návštěvy Indie, přičemž zopakoval, že Washington už vynaložil mimořádné úsilí a nyní očekává rozhodnutí obou stran.
Jeho slova přicházejí po zrušení přímé účasti amerického ministra zahraničí Marca Rubia a zvláštního vyslance Stevena Witkoffa na jednáních v Londýně. Oficiálně byla jejich absence vysvětlena logistickými důvody, ovšem britská diplomacie byla podle všeho rozhodnutím překvapena.
Americké zájmy nyní směřují do Moskvy, kde se má Witkoff tento týden setkat již počtvrté s prezidentem Vladimirem Putinem. Rychlé tempo diplomatických snah tak nabírá nové obrátky, zatímco Londýn zůstává místem technických jednání vedených generálem Keithem Kelloggem.
Prezident Volodymyr Zelenskyj však na sociálních sítích jasně zopakoval, že trvá na „okamžitém, úplném a bezpodmínečném příměří“. Dodal, že „zastavení zabíjení je úkolem číslo jedna“. Ve stejné době Vance novinářům sdělil, že USA již předložily „velmi explicitní návrh“ a očekávají jasné ano, jinak „od této iniciativy odstoupíme“.
Podle britských médií se spekuluje o tom, že Rusko by mohlo být ochotné ukončit invazi a stabilizovat frontovou linii výměnou za uznání anexe Krymu. Takový návrh by ovšem zcela narazil na nesouhlas Ukrajiny i řady evropských států.
Zelenskyj v úterý večer důrazně odmítl, že by Krym mohl být předmětem kompromisu. „Ukrajina neuznává okupaci Krymu. Není o čem jednat,“ zdůraznil. Uznání ruské anexe by podle něj bylo nejen politicky nepřijatelné, ale také v rozporu s mezinárodním právem.
Na slova amerického viceprezidenta reagoval i poradce ukrajinského ministerstva strategických průmyslů Jurij Sak, který pro BBC uvedl, že je „naivní“ očekávat změnu postoje Kyjeva v otázkách jako Krym. Ukrajinská delegace podle něj přijela do Londýna s „úzkým a jasným mandátem“, který spočívá v dosažení příměří jako základu pro další fázi jednání.
Na východní frontě mezitím ruská vojska zintenzivnila útoky po velikonočním klidu, který Putin jednostranně vyhlásil, ale podle britských zpravodajců nikdy reálně nedodržel. Ve městě Marhanec zabila ruská útočná drone devět lidí, desítky dalších byly zraněny. V Chersonské oblasti Rusko zničilo důležité zařízení zásobující oblast elektřinou.
Britský ministr obrany John Healey informoval parlament, že ačkoliv Moskva deklarovala příměří, žádné přímé známky jeho dodržení britská rozvědka nenašla. Naopak uvedl, že „ruský vojenský postup se zpomaluje“, i když tlak na Ukrajinu v několika oblastech trvá.
Podle odhadů si válka, která trvá už více než dva roky, vyžádala statisíce mrtvých a zraněných. Po celém světě je nyní registrováno téměř sedm milionů ukrajinských uprchlíků. Konflikt však své kořeny zapustil už v roce 2014, kdy Rusko anektovalo Krym a podpořilo proruské separatisty ve východních regionech Ukrajiny.
Ruský distrikt Severo-Kurilsk, nacházející se na jižním cípu Kamčatky, vyhlásil stav nouze po silném zemětřesení a následném tsunami, které zasáhlo tuto oblast. Podle médií magnituda zemětřesení dosáhla 8,8 stupně a otřesy byly cítit v širokém okolí.
Silné zemětřesení o síle 8,8 stupně, které zasáhlo vzdálené východní pobřeží Ruska, vyvolalo vlny tsunami, jež ohrožují oblasti v Tichém oceánu, Havaj a západní pobřeží Spojených států. Tento otřes je podle seismologů šestým nejsilnějším zemětřesením v historii.
Velká Británie se chystá na velkolepou rozlučku s legendárním Ozzym Osbournem, která proběhne zítra v jeho rodném Birminghamu. Ulicí v centru města povede průvod k uctění památky slavného zpěváka, informovala britská BBC.
Srpen začne už v pátek a mnoho lidí si od osmého kalendářního měsíce nepochybně slibuje návrat pravého léta. Podle nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se nic takového neočekává.
Dva dny už měli lidé z okolí zesnulého Jiřího Krampola na to, aby promysleli, jak to bude s posledním rozloučením. Sám herec měl jistou představu o tom, jak by smuteční obřad mohl vypadat. Otázkou však zůstává, kdo by se pořádání pohřbu měl ujmout.
Singapur, nízko položený městský stát v jihovýchodní Asii, čelí stále rostoucímu problému s „nepříjemnými záplavami“, které jsou důsledkem změny klimatu a zvyšujících se hladin moří. Tyto záplavy, které postihují parky, tunely a ulice, se zatím nejeví jako vážné ohrožení majetku nebo lidí, ale odborníci varují, že představují pouze předzvěst mnohem horších podmínek v budoucnosti.
Mezinárodní organizace, včetně Světového potravinového programu (WFP), varují, že humanitární pomoc, která doráží do Gazy, stále nedostačuje k pokrytí rozsáhlých potřeb tamních obyvatel. Ross Smith z WFP uvedl na tiskové konferenci, že "od začátku humanitárních přestávek v neděli dostáváme do Gazy přibližně 50 % toho, co žádáme."
Zatímco se v Pásmu Gazy šíří hlad a mezinárodní organizace varují před kolapsem humanitární situace, v historii existují případy, kdy byl hlad využit jako nástroj moci. Ukrajina za Josifa Stalina, Čína za Mao Ce-tunga, Severní Korea i části Afriky zažily hladomory, které nebyly důsledkem přírodních katastrof, ale lidského rozhodnutí. Lidstvo v dějinách přetvořilo hlad ve zbraň, na níž svět často neměl žádnou šanci reagovat.
Asteroid 2024 YR4, který se na začátku svého sledování zdál být na kolizní dráze s naší planetou, už není pro vědce novinkou, ale stále vyvolává otázky. I když v současnosti se tento objekt pohybuje mimo dosah našich teleskopů na své dráze kolem Slunce, jeho nově vypočítaná trajektorie nyní podle CNN ukazuje na jiný možný cíl: Měsíc.
Zpravodajové CNN navštívili východní Afghánistán a přinesli dojemnou reportáž z nemocnice v provincii Nangarhár. Srdcervoucí příběh začíná pláčem matky, jejíž roční syn, Muhammad Umar, zemřel na podvýživu a meningitidu. Chlapec trpěl zdravotními problémy už od narození, ale podle lékařů jeho stav se zhoršil kvůli drastickému snížení humanitární pomoci USA, která letos zasáhla i tento region.
Podle odborníka Michaela Barrona by oficiální uznání Palestiny jako samostatného státu jednoznačně potvrdilo právo Palestinské samosprávy (PA) na těžbu zemního plynu z ložiska Gaza Marine. Tato ložiska by podle něj mohla generovat příjmy až 4 miliardy dolarů při současných cenách a Palestincům přinést roční zisk až 100 milionů dolarů po dobu 15 let, což by jim pomohlo snížit závislost na zahraniční pomoci.
Turecko zažívá mimořádně horké dny, kdy teploty dosahují rekordních hodnot. V pátek byla na jihovýchodě země, konkrétně ve městě Silopi, naměřena teplota 50,5 °C, což je nový národní rekord. Město se nachází jen 10 kilometrů od hranic s Irákem a Sýrií. Dosavadní rekord 49,5 °C byl zaznamenán v srpnu 2023, uvedl server Deutsche Welle.
