I přesto, že se v současné době hovoří o snižování rozpočtů v oblasti zdraví, americký miliardář a filantrop Bill Gates zůstává optimistický. Ve svém článku napsal, že svět má šanci dosáhnout velkých změn. Zatímco v roce 2000 zemřelo před pátými narozeninami přes 10 milionů dětí, v dnešní době je to méně než 5 milionů. To je velký úspěch, který podle Gatese „nemůže skončit“.
Bill Gates uvedl, že svět má jedinečnou šanci dosáhnout něčeho mimořádného. Zda se tak stane, závisí na rozhodnutí vlád, které v současné době řeší, zda snížit rozpočty na zdravotní péči. „Volby, které učiní nyní – zda pokročí s navrhovanými strmými škrty ve zdravotní pomoci, nebo dají světovým dětem šanci na zdravý život, který si zaslouží – určí, jakou budoucnost zanecháme příští generaci,“ napsal.
Podle Gatese existuje několik řešení, jak v budoucnu snížit úmrtnost dětí. Lidé mají plán, jak co nejlépe využít každý dolar. A přicházejí také nové inovace, které pomohou eliminovat mnoho nemocí, jako jsou malárie, HIV a tuberkulóza.
Globální instituce, jako například Globální fond a Gavi, mají za cíl pomoci zemím přijímat chytřejší a nákladově efektivnější rozhodnutí. Gates slíbil, že v příštích 20 letech věnuje téměř veškeré své jmění na podporu tohoto úsilí. „Abychom uspěli, potřebujeme, aby bohaté země věnovaly malý zlomek svých rozpočtů na pomoc nejchudším lidem na světě,“ dodal.
Bill Gates si uvědomuje, že rozpočtové úvahy jsou pro vlády obtížné, jelikož se potýkají s vysokou zadlužeností a demografickými problémy. I přesto však zůstává optimistou. Podle něj je situace paradoxní – financování globálního zdraví se zmenšuje, ale věda se zrychluje. „Vím, že je to paradox, ale děje se to: financování globálního zdraví se zmenšuje. Ale věda se zrychluje a lidé jsou odhodláni zajistit, aby se inovace dostaly k dětem, které je potřebují,“ uvedl.
Gates také vyzval globální finanční instituce, aby ulevily nejchudším zemím od dluhů, aby mohly tyto státy investovat více do zdraví svých občanů. Některé chudé země utrácejí za zdraví méně než 3 % ze svého rozpočtu. „To často není proto, že by nechtěly utrácet víc, ale protože čelí drtivému břemenu dluhů,“ řekl Gates.
I když se lidstvo nachází na křižovatce, Bill Gates věří, že žádná výzva není větší než síla lidí, kteří na jejím řešení spolupracují.
Kanadě byl 10. listopadu 2025 odebrán oficiální status země bez spalniček, a to v důsledku rozsáhlé epidemie, která v uplynulém roce postihla tisíce lidí. Toto rozhodnutí oznámila Panamerická zdravotnická organizace (PAHO), která funguje jako regionální pobočka Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Ameriku. Epidemiologové tuto změnu očekávali, protože spalničky jsou extrémně nakažlivé a pokles míry proočkovanosti v Kanadě a dalších zemích zanechal mnoho dětí nechráněných.
Zatímco americké Demokraty povzbudily nedávné volební úspěchy, zkušenosti zemí střední a východní Evropy nabízejí varovný pohled na odolnost populistických sil. Ukazují, že ani výrazné volební vítězství nemusí stačit k trvalému oslabení populistických hnutí, jako je to spojené s Donaldem Trumpem. Trump sám dokázal, že poražení populisté se mohou vrátit, když po prohře v roce 2020 zvítězil v prezidentských volbách 2024.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro The Guardian prohlásil, že se na rozdíl od jiných západních lídrů Donalda Trumpa „nebojí“ a popřel zprávy, že jejich poslední setkání ve Washingtonu bylo bouřlivé. Uvedl, že s americkým prezidentem má „normální, obchodní a konstruktivní“ vztahy.
Britská veřejnoprávní stanice BBC obdržela dopis od týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém hrozí právními kroky kvůli kontroverznímu zpravodajství o jeho administrativě. Tato hrozba přichází v době hluboké krize důvěry v BBC, kterou zhoršila nedělní rezignace generálního ředitele Tima Davieho a nejvyšší šéfky zpravodajství Deborah Turnessové.
Zatímco mezinárodní společenství dlouhodobě naléhalo na Spojené státy, aby se aktivně podílely na řešení klimatické krize, před zahájením klíčových klimatických rozhovorů COP30 v brazilském Belému panuje mezi diplomaty tichá úleva z toho, že USA na nejvyšší úrovni zůstanou mimo. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který klimatickou krizi označuje za „největší podvod v dějinách“, totiž USA nejen ustoupily od klimatických opatření, ale otevřeně bojují za globální využívání fosilních paliv.
Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.
Konference COP30, třicáté setkání stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), se vrací do Brazílie, do amazonského města Belém. Původní Úmluva z roku 1992, podepsaná v Riu de Janeiro, zavazuje svět k zamezení nebezpečné změny klimatu, ale bez určení způsobu. Brazilští hostitelé mají nabitý program se 145 body a snaží se povzbudit vyjednávací týmy k odvážným krokům uprostřed finančních, vědeckých a etických aspektů krize.
Prezident Donald Trump udělil milost dlouhému seznamu svých politických spojenců, kteří byli spojováni s údajnými snahami o zvrácení výsledků prezidentských voleb v roce 2020. Informaci o milosti, jež byla vyhlášena prezidentskou proklamací, potvrdil Ed Martin, ombudsman pro udílení milostí při Ministerstvu spravedlnosti.