Americká intervence ve Venezuele, která vyvrcholila dopadením prezidenta Nicoláse Madura, vyvolává ve světě i v latinskoamerickém regionu hluboké znepokojení. Ačkoliv Spojené státy mají s dosazováním a odvoláváním lídrů v této oblasti bohaté zkušenosti, současná operace se od těch minulých zásadně liší. Podle analýzy Juana Zahira Naranjo Cácerese z University of the Sunshine Coast totiž tento krok nepředstavuje jen další politickou změnu, ale potenciální kolaps mezinárodního práva.
Historicky Washington zasahoval v Karibiku a Latinské Americe opakovaně. Vzpomeňme na svržení Cheddiho Jagana v Britské Guyaně (1953), invazi do Dominikánské republiky (1965), svržení Maurice Bishopa na Grenadě (1983) nebo dopadení generála Manuela Noriegy v Panamě (1989). Ve všech těchto případech USA uplatňovaly svou moc v rámci sféry vlivu, často pod hlavičkou boje proti komunismu nebo drogám.
Venezuela není malý ostrovní stát jako Grenada. Je to země s 30 miliony obyvatel, významnou armádou a největšími zásobami ropy na světě. Zatímco Noriega v Panamě byl dopaden v době, kdy USA v zemi již měly tisíce vojáků, operace proti Madurovi (kódové označení Absolute Resolve) byla vedena jako bleskový a masivní úder zvenčí, zahrnující více než 150 letadel a cílené útoky na infrastrukturu.
Odborníci varují, že tentokrát nejde o pouhou „výměnu režimu“, ale o akt, který popírá základy Charty OSN. Článek 2(4) Charty zakazuje použití síly proti územní celistvosti nebo politické nezávislosti jakéhokoli státu. Pokud stálý člen Rady bezpečnosti OSN nejen bombarduje suverénní stát, ale doslova unese jeho hlavu státu, precedent je děsivý. Generální tajemník OSN António Guterres i lídři Brazílie, Mexika a Kolumbie tento krok označili za „nebezpečný precedens“, který může vést ke světu ovládanému čistou silou namísto práva.
Na rozdíl od Panamy, kde byla připravena demokratická opozice k okamžitému převzetí moci, ve Venezuele panuje chaos. Donald Trump prohlásil, že USA budou zemi dočasně „řídit“, dokud nebude možná bezpečná tranzice. To vyvolává otázky o dlouhodobé okupaci a odporu místních obyvatel. Viceprezidentka Delcy Rodríguez, kterou tamní soudy jmenovaly zastupující prezidentkou, útok označila za „barbarství“ a slíbila pokračování odporu.
Situaci komplikují i regionální důsledky. Kolumbie přesunula vojska k hranicím a Guyana aktivovala bezpečnostní plány. Hrozí, že pokud se velmoci začnou chovat jako „únosci“ nepohodlných lídrů, ztratí suverenita menších států jakýkoli význam. Svět se tak může vrátit do éry, kdy bezpečnost státu nezávisela na mezinárodních dohodách, ale pouze na jeho schopnosti se vojensky ubránit.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.
Kim Jo-čong, sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una, nemá informace o tom, že by se chystalo jednání mezi jejím bratrem a nejvyšší představitelem Spojených států amerických. Podle amerických médií se setkání snaží iniciovat americký prezident Donald Trump.
Ebola již v Demokratické republice Kongo připravila o život více než 2500 lidí. Podle zástupců OSN se epidemie nadále šíří na další území a hrozí tak, že nemoc pronikne z Konga i do sousedních zemí. Pomoci zastavit šíření viru by mohla vakcína.