Americká intervence ve Venezuele, která vyvrcholila dopadením prezidenta Nicoláse Madura, vyvolává ve světě i v latinskoamerickém regionu hluboké znepokojení. Ačkoliv Spojené státy mají s dosazováním a odvoláváním lídrů v této oblasti bohaté zkušenosti, současná operace se od těch minulých zásadně liší. Podle analýzy Juana Zahira Naranjo Cácerese z University of the Sunshine Coast totiž tento krok nepředstavuje jen další politickou změnu, ale potenciální kolaps mezinárodního práva.
Historicky Washington zasahoval v Karibiku a Latinské Americe opakovaně. Vzpomeňme na svržení Cheddiho Jagana v Britské Guyaně (1953), invazi do Dominikánské republiky (1965), svržení Maurice Bishopa na Grenadě (1983) nebo dopadení generála Manuela Noriegy v Panamě (1989). Ve všech těchto případech USA uplatňovaly svou moc v rámci sféry vlivu, často pod hlavičkou boje proti komunismu nebo drogám.
Venezuela není malý ostrovní stát jako Grenada. Je to země s 30 miliony obyvatel, významnou armádou a největšími zásobami ropy na světě. Zatímco Noriega v Panamě byl dopaden v době, kdy USA v zemi již měly tisíce vojáků, operace proti Madurovi (kódové označení Absolute Resolve) byla vedena jako bleskový a masivní úder zvenčí, zahrnující více než 150 letadel a cílené útoky na infrastrukturu.
Odborníci varují, že tentokrát nejde o pouhou „výměnu režimu“, ale o akt, který popírá základy Charty OSN. Článek 2(4) Charty zakazuje použití síly proti územní celistvosti nebo politické nezávislosti jakéhokoli státu. Pokud stálý člen Rady bezpečnosti OSN nejen bombarduje suverénní stát, ale doslova unese jeho hlavu státu, precedent je děsivý. Generální tajemník OSN António Guterres i lídři Brazílie, Mexika a Kolumbie tento krok označili za „nebezpečný precedens“, který může vést ke světu ovládanému čistou silou namísto práva.
Na rozdíl od Panamy, kde byla připravena demokratická opozice k okamžitému převzetí moci, ve Venezuele panuje chaos. Donald Trump prohlásil, že USA budou zemi dočasně „řídit“, dokud nebude možná bezpečná tranzice. To vyvolává otázky o dlouhodobé okupaci a odporu místních obyvatel. Viceprezidentka Delcy Rodríguez, kterou tamní soudy jmenovaly zastupující prezidentkou, útok označila za „barbarství“ a slíbila pokračování odporu.
Situaci komplikují i regionální důsledky. Kolumbie přesunula vojska k hranicím a Guyana aktivovala bezpečnostní plány. Hrozí, že pokud se velmoci začnou chovat jako „únosci“ nepohodlných lídrů, ztratí suverenita menších států jakýkoli význam. Svět se tak může vrátit do éry, kdy bezpečnost státu nezávisela na mezinárodních dohodách, ale pouze na jeho schopnosti se vojensky ubránit.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.
Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu pontifikátu varoval, že kontrola nad umělou inteligencí nesmí zůstat v rukou pouhé hrstky vyvolených. Zároveň upozornil na to, že tato nová technologie podněcuje globální konflikty a přispívá k jejich eskalaci. Hlava katolické církve proto představila soubor vlastních návrhů, které mají za cíl chránit výjimečnou lidskou velikost a důstojnost v době překotných technologických změn. Papež naléhavě požaduje, aby vojenské využití umělé inteligence podléhalo těm nejpřísnějším etickým omezením.
Tropické počasí má na začátku nového týdne ještě zesílit. Meteorologové proto vydali varování, v němž upozorňují na fakt, že úterní maxima mohou podle předpovědi dosáhnout až 33 °C. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Svět netrpělivě očekává, zda konečně dojde k uzavření mírové dohody mezi USA a Íránem. Americký prezident Donald Trump na to však nespěchá. Podle jeho slov bude případná dohoda dobrá a pořádná, napsal to na sociální síti.