USA určily termín, od kdy přestanou chránit Evropu, tvrdí úředníci. Podle diplomatů je nereálný

Zpráva od pěti zdrojů obeznámených s diskusí, včetně jednoho amerického úředníka, naznačuje dramatickou změnu v dlouhodobé spolupráci USA se svými hlavními vojenskými partnery.

Přesun této zátěže by se týkal širokého spektra nejaderných aktivit, od zpravodajských informací a sledování až po zbraňové systémy a vojáky. Podle zdrojů úředníci Pentagonu uvedli, že Washington není spokojen s dosavadním pokrokem Evropy v posilování obranných kapacit po rozšířené invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022. Pokud Evropa termín do roku 2027 nesplní, USA by mohly přestat participovat na některých koordinačních mechanismech obrany NATO.

Mluvčí Pentagonu Kingsley Wilson k tomu uvedl, že Spojené státy vždy jasně požadovaly, aby Evropané převzali vedení v konvenční obraně kontinentu, a jsou odhodláni na tom pracovat prostřednictvím koordinačních mechanismů NATO. Uvedl, že cílem je posílit alianci a zajistit její dlouhodobou životaschopnost s tím, jak evropští spojenci stále více přebírají odpovědnost za konvenční odstrašení a obranu v Evropě.

Není však zcela jasné, jaké konkrétní metrikami bude Washington pokrok Evropy měřit a zda termín 2027 představuje oficiální stanovisko Trumpovy administrativy, či pouze názory některých úředníků Pentagonu. I na Capitol Hill existují významné neshody ohledně budoucí vojenské role USA v Evropě. Několik evropských diplomatů uvedlo, že termín do roku 2027 považují za nerealistický, protože k nahrazení klíčových amerických kapacit v tak krátkém čase nestačí jen peníze a politická vůle.

Mezi hlavní problémy patří výrobní prodlevy u vojenského vybavení a zbraňových systémů, které si spojenci snaží objednat. I když USA podporují nákup americké techniky, dodávky těch nejžádanějších systémů by v současné době trvaly celé roky. USA navíc přispívají unikátními schopnostmi, jako je zpravodajství, dohled a průzkum (ISR), které jsou v krátkodobém horizontu nenahraditelné a ukázaly se jako klíčové pro válečné úsilí Ukrajiny.

Evropské státy obecně přijaly požadavek prezidenta Trumpa na větší zodpovědnost za vlastní bezpečnost a zavázaly se k významnému zvýšení výdajů na obranu. Evropská unie si sama stanovila cíl být připravena na obranu do roku 2030, což je termín, který úředníci a analytici považují již za vysoce ambiciózní.

Vztah mezi Washingtonem a NATO je proměnlivý. Prezident Trump na jedné straně během své kampaně v roce 2024 kritizoval evropské spojence a vyhrožoval, že by povzbudil ruského prezidenta Putina k invazi do zemí NATO, které neplní své závazky.

Na červnovém summitu NATO však nadšeně chválil evropské lídry za souhlas s plánem zvýšit roční cíl obranných výdajů na 5 % HDP. Nicméně od té doby Trump kolísá mezi tvrdou linií vůči Rusku a ochotou vyjednávat s Moskvou o konfliktu na Ukrajině. Evropští představitelé si přitom stěžovali, že byli z těchto jednání do značné míry vynecháni.