Spojené státy americké požadují, aby evropské členské země Severoatlantické aliance (NATO) převzaly většinu konvenčních obranných schopností do roku 2027. Informovali o tom představitelé Pentagonu diplomatické delegace v rámci jednání ve Washingtonu, kde stanovili tento ambiciózní a pro některé Evropany nerealistický termín.
Zpráva od pěti zdrojů obeznámených s diskusí, včetně jednoho amerického úředníka, naznačuje dramatickou změnu v dlouhodobé spolupráci USA se svými hlavními vojenskými partnery.
Přesun této zátěže by se týkal širokého spektra nejaderných aktivit, od zpravodajských informací a sledování až po zbraňové systémy a vojáky. Podle zdrojů úředníci Pentagonu uvedli, že Washington není spokojen s dosavadním pokrokem Evropy v posilování obranných kapacit po rozšířené invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022. Pokud Evropa termín do roku 2027 nesplní, USA by mohly přestat participovat na některých koordinačních mechanismech obrany NATO.
Mluvčí Pentagonu Kingsley Wilson k tomu uvedl, že Spojené státy vždy jasně požadovaly, aby Evropané převzali vedení v konvenční obraně kontinentu, a jsou odhodláni na tom pracovat prostřednictvím koordinačních mechanismů NATO. Uvedl, že cílem je posílit alianci a zajistit její dlouhodobou životaschopnost s tím, jak evropští spojenci stále více přebírají odpovědnost za konvenční odstrašení a obranu v Evropě.
Není však zcela jasné, jaké konkrétní metrikami bude Washington pokrok Evropy měřit a zda termín 2027 představuje oficiální stanovisko Trumpovy administrativy, či pouze názory některých úředníků Pentagonu. I na Capitol Hill existují významné neshody ohledně budoucí vojenské role USA v Evropě. Několik evropských diplomatů uvedlo, že termín do roku 2027 považují za nerealistický, protože k nahrazení klíčových amerických kapacit v tak krátkém čase nestačí jen peníze a politická vůle.
Mezi hlavní problémy patří výrobní prodlevy u vojenského vybavení a zbraňových systémů, které si spojenci snaží objednat. I když USA podporují nákup americké techniky, dodávky těch nejžádanějších systémů by v současné době trvaly celé roky. USA navíc přispívají unikátními schopnostmi, jako je zpravodajství, dohled a průzkum (ISR), které jsou v krátkodobém horizontu nenahraditelné a ukázaly se jako klíčové pro válečné úsilí Ukrajiny.
Evropské státy obecně přijaly požadavek prezidenta Trumpa na větší zodpovědnost za vlastní bezpečnost a zavázaly se k významnému zvýšení výdajů na obranu. Evropská unie si sama stanovila cíl být připravena na obranu do roku 2030, což je termín, který úředníci a analytici považují již za vysoce ambiciózní.
Vztah mezi Washingtonem a NATO je proměnlivý. Prezident Trump na jedné straně během své kampaně v roce 2024 kritizoval evropské spojence a vyhrožoval, že by povzbudil ruského prezidenta Putina k invazi do zemí NATO, které neplní své závazky.
Na červnovém summitu NATO však nadšeně chválil evropské lídry za souhlas s plánem zvýšit roční cíl obranných výdajů na 5 % HDP. Nicméně od té doby Trump kolísá mezi tvrdou linií vůči Rusku a ochotou vyjednávat s Moskvou o konfliktu na Ukrajině. Evropští představitelé si přitom stěžovali, že byli z těchto jednání do značné míry vynecháni.
Další nepříjemná kauza dopadá i na britskou královskou rodinu, ačkoliv vévodkyně Meghan se k monarchii s manželem Harrym moc nehlásí. Bez komentáře ale nemohla nechat aktuální obvinění, jimž čelí její otec Thomas.
Požadavek Volkswagenu na zmrazení mezd zaměstnanců Škody Auto až do roku 2030 je závažným signálem. Naznačuje, že problémy německého automobilového průmyslu se stále výrazněji přelévají do Česka, a to i do podniků, kterým se samotným ekonomicky daří. Volkswagen se podle odborů snaží přenést část nákladů své rozsáhlé restrukturalizace také na zaměstnance úspěšnějších koncernových značek.
Deštivé počasí sice lidé většinou nevzývají, ale přírodě se v aktuální situaci rozhodně šiklo. Potvrzují to i slova meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Během poslední srážkové epizody spadlo až 30 milimetrů, měla tak vliv i na vodní stav tuzemských řek.
Hlavní administrativní představitel Mezinárodního trestního soudu na webu deníku Politico vyzval Evropskou komisi k okamžité akci. Tajemník soudu Osvaldo Zavala Giler požaduje co nejrychlejší poskytnutí jasných pokynů ohledně nedávných amerických sankcí namířených proti této mezinárodní instituci. Nejasný postoj Bruselu podle něj nechává soukromé společnosti i nevládní organizace v hluboké nejistotě.
Francouzská vláda mobilizuje do ulic sedmdesát tisíc policistů a četníků, kteří mají dohlížet na bezpečnost během nadcházejícího víkendu. Opatření se týká příslušníků národní policie i vojenských četníků sloužících v policejních složkách. Ministr vnitra uvedl, že do akce budou nasazeny také jednotky rychlého nasazení a další specializované týmy.
Ukrajinské ozbrojené síly nadále hlásí přetrvávající potíže a omezení fungování satelitní sítě Starlink. K těmto problémům dochází navzdory tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Elon Musk již plný provoz obnovil. Omezení klíčového komunikačního systému tak i nadále komplikují operace na frontové linii.
Po dvou desítkách let poklesu začal ve Spojených státech opět prudce růst počet poprav. V loňském roce bylo k smrti odsouzeno a popraveno 47 lidí, což představuje nejvyšší číslo za více než patnáct let. Dalších 31 lidí bylo popraveno v průběhu roku 2026. Tento nárůst doprovází nová vlna kontroverzí ohledně trestu smrti.
Snahy o obnovení energetického obchodu s Ruskem jako součást mírových návrhů pro Ukrajinu nemohou přinést trvalý mír ani změnit chování Moskvy. Podle analýzy politologa Andrease Umlanda publikované v magazínu The National Interest by předčasné zrušení sankcí a oživení dodávek plynu odměnilo ruskou agresi, aniž by vedlo k ukončení konfliktu. Takový krok podle odborníka ignoruje skutečné motivy ruského vedení.
Farmaceutické společnosti Merck a Moderna zveřejnily výsledky pozdní fáze klinického testování, které ukazují, že experimentální personalizovaná mRNA vakcína snížila riziko návratu melanomu o 42 procent. Pacienti, kteří obdrželi tuto vakcínu společně se schváleným lékem Keytruda, čelili výrazně nižší pravděpodobnosti návratu rakoviny či úmrtí než ti, kteří užívali pouze samotnou Keytrudu. Tyto slibné výsledky otevírají zcela novou cestu v léčbě tohoto typu onkologického onemocnění.
Společnost Google čelí ostré kritice poté, co bez řádného povolení vykácela čtvrt milionu stromů na severu Finska kvůli výstavbě rozsáhlého datového centra. Finský licenční a dozorový úřad nařídil firmě okamžité pozastavení přípravných prací na dvou lokalitách v obcích Muhos a Otanmäki. Důvodem je skutečnost, že technologický gigant zahájil kácení bez předchozího dokončení povinných posouzení vlivů na životní prostředí. Tento incident vyvolal v zemi celonárodní debatu o rychlém rozšiřování infrastruktury pro umělou inteligenci.
Sociální sítě po letech spoléhání na automatické doporučovací algoritmy zavádějí nové nástroje, které uživatelům vrací kontrolu nad obsahem jejich kanálů. Společnosti jako Meta, TikTok či YouTube reagují na nespokojenost lidí a umožňují jim specifikovat témata, která chtějí vidět, nebo se jim naopak vyhnout. Pokroky v oblasti umělé inteligence nyní platformám umožňují zpracovávat konkrétní slovní požadavky uživatelů namísto pouhých odhadů založených na předchozí aktivitě.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že v následujících dnech budou zakázány takzvané nelegitimní demonstrace. Reaguje tím na vlnu občanských nepokojů a nejhorší uliční násilí za poslední roky, která vypukla o víkendu na okrajích protestů proti rostoucím životním nákladům. Opatření mají za cíl ochránit centra měst, veřejné budovy a podniky před dalším ničením.
