Americký ministr zahraničí Marco Rubio se během své návštěvy Slovenska vyjádřil k aktuálním odhalením ohledně smrti ruského opozičního lídra Alexeje Navalného. Hlavní diplomat administrativy Donalda Trumpa se v Bratislavě setkal se slovenským premiérem Robertem Ficem, se kterým vystoupil na společné tiskové konferenci. Právě zde čelil dotazům na nová zjištění britských a dalších spojeneckých tajných služeb, podle nichž byl Navalnyj před dvěma lety otráven.
Rubio potvrdil, že je s obsahem těchto zpráv podrobně seznámen. Uvedl, že Spojené státy tyto závěry nijak nerozporují a v současné době nemají žádný důvod k tomu, aby o pravdivosti předložených informací pochybovali. Celou zprávu označil za velmi znepokojivou a dodal, že Spojené státy berou případ úmrtí pana Navalného s plnou vážností.
Americký ministr zároveň zdůraznil, že Washington nehodlá o výsledcích vyšetřování se spojeneckými zeměmi nijak polemizovat. Připomněl však, že jde o iniciativu a zjištění konkrétních států, které se rozhodly tyto informace zveřejnit. Spojené státy tak zaujímají k barbarskému činu v ruském vězení jasné stanovisko, které neodporuje tvrzením Britů o použití nebezpečného toxinu.
Setkání Marca Rubia s Robertem Ficem tak kromě bilaterálních témat přineslo i důležité vyjádření k mezinárodní bezpečnosti a odpovědnosti ruského režimu. Postoj Spojených států v této otázce zůstává v souladu se zjištěními klíčových evropských spojenců. Tím se potvrzuje jednota v pohledu na tragický konec nejvýraznějšího kritika Kremlu, i když vyšetřování probíhalo pod hlavičkou jiných států.
Podle Rubia je důležité, že tyto informace byly zveřejněny, i když je americká strana sama iniciativně nepublikovala. Spojené státy budou podle jeho slov nadále sledovat vývoj v této kauze, která i po dvou letech vyvolává v mezinárodní komunitě značné napětí. Celá situace jen podtrhuje složitost vztahů s Ruskem v současné době.
Zatímco evropské země volají po vyvození přímých důsledků vůči pachatelům, Rubio se v Bratislavě držel především diplomatického potvrzení věrohodnosti důkazů. Nechtěl spekulovat o dalších krocích, které by USA mohly v této souvislosti podniknout. Právě respektování cizích zpráv bez jejich zpochybňování je vnímáno jako vstřícný krok vůči evropské zpravodajské komunitě.
Britská vláda přišla s oficiálním prohlášením, podle kterého byl přední ruský opozičník Alexej Navalnyj zavražděn pomocí smrtícího toxinu. Londýn uvádí, že za jeho úmrtím stojí s vysokou pravděpodobností Rusko, které k útoku v sibiřské trestanecké kolonii využilo neurotoxin epibatidin. Tato látka, která se v přírodě nachází v kůži jihoamerických pralesniček, vyvolává paralýzu a následnou zástavu dechu.
Londýn zdůrazňuje, že pouze ruský stát mohl mít prostředky a příležitost takto specifický jed v přísně hlídaném vězení nasadit. Argumentuje mimo jiné tím, že epibatidin se v Rusku přirozeně nevyskytuje a pralesničky chované v zajetí jej neprodukují. Pro přítomnost toxinu v těle Navalného tedy podle britské strany neexistuje žádné jiné vysvětlení než úmyslná otrava.
Na vyšetřování celého případu se vedle Velké Británie podílelo také Německo, Francie, Nizozemsko a Švédsko. Společné úsilí těchto pěti evropských zemí vedlo k podání oficiálního podnětu Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Rusko je v tomto kontextu viněno z hrubého porušení mezinárodní Úmluvy o zákazu chemických zbraní.
Informace byla zveřejněna symbolicky v době konání Mnichovské bezpečnostní konference, tedy přesně dva roky poté, co byla na stejném místě oznámena Navalného smrt. Vdova po opozičním lídrovi Julija Navalná tehdy v Mnichově vystoupila s výzvou, aby mezinárodní společenství pohnalo ruské vedení k odpovědnosti, což nyní po zveřejnění důkazů zopakovala.
Britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová v Mnichově uvedla, že Spojené království od počátku vytrvale usilovalo o zjištění pravdy. Podle ní Londýn nynějším prohlášením odkrývá barbarské spiknutí Kremlu, které mělo Navalného definitivně umlčet. Rusko podle ministryně zneužilo opovrženíhodné nástroje, aby se zbavilo člověka, kterého vnímalo jako zásadní hrozbu.
Julija Navalná na nové zprávy reagovala potvrzením, že po dvou letech mravenčí práce vědců z pěti zemí má v rukou nezvratný důkaz o vraždě svého manžela. Na sociálních sítích uvedla, že nyní je jasné, že byl Navalnyj zabit chemickou zbraní. Znovu přitom označila Vladimira Putina za vraha, který se musí ze svých činů zodpovídat.
Ničivá středeční zemětřesení ve Venezuele, která prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová popsala jako nejhorší přírodní katastrofu v dějinách země, si vyžádala nejméně 1 700 lidských životů.
V souvislosti s přibližováním Ukrajiny k evropské integraci se jasně ukazují limity tradičního modelu rozšiřování Evropské unie. Otázka ukrajinské budoucnosti podle expertů webu National Interest již nepředstavuje pouze téma začlenění do unijních struktur, ale stala se klíčovým strategickým bodem. Současné evropské debaty o obraně, nezávislosti a ekonomice, které dříve působily odděleně, se nyní stále více propojují. Snahy o urychlení institucionální integrace, návrhy na postupné zapojení Ukrajiny do jednotného trhu i konzultace o transatlantické bezpečnosti odrážejí zásadní posun v evropském uvažování.
Program psychologické rehabilitace nadace Repower, který probíhá v klidném prostředí Karpat, představuje pro ukrajinské vojenské zdravotníky vzácnou příležitost opustit na chvíli válečnou zónu. Od začátku ruské invaze v roce 2022 pomohla tato organizace načerpat nové síly téměř dvěma tisícům lékařů a záchranářů, a to nejen na Ukrajině, ale také v rámci pobytů ve Švédsku, Dánsku či Španělsku. Na tomto místě se setkávají lidé z nejintenzivnějších frontových sektorů, včetně nedávné operace v ruské Kurské oblasti, aby se pokusili vyrovnat s extrémním tlakem, hromadnými ztrátami i morálními dilematy, která s sebou přináší bojová medicína.
Americký prezident Donald Trump utrpěl zásadní neúspěch ve své snaze podřídit nezávislý Federální rezervní systém (Fed) své vůli. Nejvyšší soud USA v ostře sledovaném případu rozhodl poměrem hlasů 5:4 v neprospěch hlavy státu, když označil loňské odvolání členky Rady guvernérů Lisy Cookové za nezákonné.
Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu nastínil hlavní diplomatické priority země před nadcházejícím summitem NATO v Ankaře. Mezi klíčové body programu zařadil posílení protivzdušné obrany, energetickou odolnost, integraci do Evropské unie a pokračující tlak na Rusko s cílem přimět ho k mírovým rozhovorům.
Čína se podle webu The Guardian stala jediným asijským vítězem krize v Hormuzském průlivu, kterou vyvolal konflikt na Blízkém východě, uvádí zpráva think-tanku Asia Group. Vodní cesta, kterou před zablokováním směřovalo do Asie přibližně 80 procent světové ropy a téměř 90 procent zkapalněného zemního plynu (LNG), byla fakticky uzavřena po společných úderech Spojených států a Izraele z 28. února.
Plán na odklonění lodní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou námořních min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod tlakem po dvou nedávných útocích na plavidla.
Velitelství NATO pro transformaci (SACT) společně s ukrajinským ministerstvem obrany vyhlásilo veřejnou výzvu s názvem Persistent Airfield Denial, jejímž cílem je najít inovativní technologická řešení pro dlouhodobé ochromení ruských vojenských letišť.
Australská komise pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele (ACCC) zažalovala společnost Amazon u tamního federálního soudu kvůli zavedení reklam do streamovací služby Prime Video. Regulační orgán obviňuje australskou pobočku Amazonu z porušení spotřebitelského zákona, kterého se měla dopustit prováděním negativních změn v podmínkách předplatného.
Ruská protivzdušná obrana podle vyjádření ministerstva obrany v Moskvě zneškodnila v noci na úterý celkem 419 ukrajinských bezpilotních letounů. Útoky zasáhly osmnáct ruských oblastí a také okupovaný poloostrov Krym.
Indický levicový aktivista Umar Chálid, který patřil k nejvýraznějším tvářím protestů proti vládě premiéra Naréndry Módího v roce 2019, poskytl z věznice Tihár v Dillí svůj první rozhovor od zatčení v září 2020. Osmatřicetiletý muslimský aktivista, mezinárodně považovaný za jednoho z nejvýznamnějších politických vězňů v zemi, strávil za mřížemi bez soudu téměř šest let.