Americký ministr zahraničí Marco Rubio se během své návštěvy Slovenska vyjádřil k aktuálním odhalením ohledně smrti ruského opozičního lídra Alexeje Navalného. Hlavní diplomat administrativy Donalda Trumpa se v Bratislavě setkal se slovenským premiérem Robertem Ficem, se kterým vystoupil na společné tiskové konferenci. Právě zde čelil dotazům na nová zjištění britských a dalších spojeneckých tajných služeb, podle nichž byl Navalnyj před dvěma lety otráven.
Rubio potvrdil, že je s obsahem těchto zpráv podrobně seznámen. Uvedl, že Spojené státy tyto závěry nijak nerozporují a v současné době nemají žádný důvod k tomu, aby o pravdivosti předložených informací pochybovali. Celou zprávu označil za velmi znepokojivou a dodal, že Spojené státy berou případ úmrtí pana Navalného s plnou vážností.
Americký ministr zároveň zdůraznil, že Washington nehodlá o výsledcích vyšetřování se spojeneckými zeměmi nijak polemizovat. Připomněl však, že jde o iniciativu a zjištění konkrétních států, které se rozhodly tyto informace zveřejnit. Spojené státy tak zaujímají k barbarskému činu v ruském vězení jasné stanovisko, které neodporuje tvrzením Britů o použití nebezpečného toxinu.
Setkání Marca Rubia s Robertem Ficem tak kromě bilaterálních témat přineslo i důležité vyjádření k mezinárodní bezpečnosti a odpovědnosti ruského režimu. Postoj Spojených států v této otázce zůstává v souladu se zjištěními klíčových evropských spojenců. Tím se potvrzuje jednota v pohledu na tragický konec nejvýraznějšího kritika Kremlu, i když vyšetřování probíhalo pod hlavičkou jiných států.
Podle Rubia je důležité, že tyto informace byly zveřejněny, i když je americká strana sama iniciativně nepublikovala. Spojené státy budou podle jeho slov nadále sledovat vývoj v této kauze, která i po dvou letech vyvolává v mezinárodní komunitě značné napětí. Celá situace jen podtrhuje složitost vztahů s Ruskem v současné době.
Zatímco evropské země volají po vyvození přímých důsledků vůči pachatelům, Rubio se v Bratislavě držel především diplomatického potvrzení věrohodnosti důkazů. Nechtěl spekulovat o dalších krocích, které by USA mohly v této souvislosti podniknout. Právě respektování cizích zpráv bez jejich zpochybňování je vnímáno jako vstřícný krok vůči evropské zpravodajské komunitě.
Britská vláda přišla s oficiálním prohlášením, podle kterého byl přední ruský opozičník Alexej Navalnyj zavražděn pomocí smrtícího toxinu. Londýn uvádí, že za jeho úmrtím stojí s vysokou pravděpodobností Rusko, které k útoku v sibiřské trestanecké kolonii využilo neurotoxin epibatidin. Tato látka, která se v přírodě nachází v kůži jihoamerických pralesniček, vyvolává paralýzu a následnou zástavu dechu.
Londýn zdůrazňuje, že pouze ruský stát mohl mít prostředky a příležitost takto specifický jed v přísně hlídaném vězení nasadit. Argumentuje mimo jiné tím, že epibatidin se v Rusku přirozeně nevyskytuje a pralesničky chované v zajetí jej neprodukují. Pro přítomnost toxinu v těle Navalného tedy podle britské strany neexistuje žádné jiné vysvětlení než úmyslná otrava.
Na vyšetřování celého případu se vedle Velké Británie podílelo také Německo, Francie, Nizozemsko a Švédsko. Společné úsilí těchto pěti evropských zemí vedlo k podání oficiálního podnětu Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Rusko je v tomto kontextu viněno z hrubého porušení mezinárodní Úmluvy o zákazu chemických zbraní.
Informace byla zveřejněna symbolicky v době konání Mnichovské bezpečnostní konference, tedy přesně dva roky poté, co byla na stejném místě oznámena Navalného smrt. Vdova po opozičním lídrovi Julija Navalná tehdy v Mnichově vystoupila s výzvou, aby mezinárodní společenství pohnalo ruské vedení k odpovědnosti, což nyní po zveřejnění důkazů zopakovala.
Britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová v Mnichově uvedla, že Spojené království od počátku vytrvale usilovalo o zjištění pravdy. Podle ní Londýn nynějším prohlášením odkrývá barbarské spiknutí Kremlu, které mělo Navalného definitivně umlčet. Rusko podle ministryně zneužilo opovrženíhodné nástroje, aby se zbavilo člověka, kterého vnímalo jako zásadní hrozbu.
Julija Navalná na nové zprávy reagovala potvrzením, že po dvou letech mravenčí práce vědců z pěti zemí má v rukou nezvratný důkaz o vraždě svého manžela. Na sociálních sítích uvedla, že nyní je jasné, že byl Navalnyj zabit chemickou zbraní. Znovu přitom označila Vladimira Putina za vraha, který se musí ze svých činů zodpovídat.
Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se na bezpečnostní konferenci vyjádřil k aktuálnímu napětí mezi Evropou a Spojenými státy, přičemž jako konkrétní příklad uvedl kontroverzní americké nároky na Grónsko. Podle Stoltenberga je v rámci spojeneckých vztahů nezbytné jasně pojmenovat situace, kdy jsou ohroženy základní hodnoty. Mnoho evropských zemí včetně Norska dalo Spojeným státům otevřeně najevo, že nárokovat si území jiného státu je nepřípustné, což považuje za správný a nutný krok.
V Pásmu Gazy došlo v neděli k dalšímu krveprolití, které si vyžádalo nejméně 12 obětí na životech a několik zraněných. Izraelská armáda uvedla, že k náletům přistoupila v reakci na porušování příměří ze strany hnutí Hamás. Podle úřadu civilní obrany v Gaze, který spadá pod správu Hamásu, zasáhl jeden z útoků stan s vysídlenými lidmi v Džabáliji na severu území, kde zahynulo pět osob.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se během své návštěvy Slovenska vyjádřil k aktuálním odhalením ohledně smrti ruského opozičního lídra Alexeje Navalného. Hlavní diplomat administrativy Donalda Trumpa se v Bratislavě setkal se slovenským premiérem Robertem Ficem, se kterým vystoupil na společné tiskové konferenci. Právě zde čelil dotazům na nová zjištění britských a dalších spojeneckých tajných služeb, podle nichž byl Navalnyj před dvěma lety otráven.
Mnichovská bezpečnostní konference se stala dějištěm snahy předních amerických demokratů uklidnit evropské spojence, kteří s obavami sledují kroky administrativy Donalda Trumpa. Hlavním poselstvím, které do Evropy přivezl například kalifornský guvernér Gavin Newsom, je dočasnost současného politického kurzu. Newsom na pátečním setkání účastníkům připomněl, že Donald Trump je pouze dočasným jevem a za tři roky z úřadu odejde.
Maďarský premiér Viktor Orbán vystoupil v sobotu s ostrým projevem, ve kterém označil Evropskou unii za hlavní hrozbu pro Maďarsko. Podle jeho slov nepředstavuje skutečné nebezpečí Rusko, ale právě Brusel, který přirovnal k represivnímu sovětskému režimu z minulého století. Tento výrok zazněl jen osm týdnů před klíčovými parlamentními volbami, které se v Maďarsku uskuteční 12. dubna 2026.
Bývalý americký prezident Barack Obama vyvolal značný rozruch svými nejnovějšími výroky ohledně existence mimozemského života. V podcastu u YouTubera Briana Tylera Cohena potvrdil, že věří v existenci mimozemšťanů, ačkoliv přiznal, že je sám nikdy neviděl. Během osmi let v Bílém domě měl přístup k nejpřísněji střeženým tajemstvím světa, a proto jeho slova o tom, že mimozemšťané jsou skuteční, vyvolala vlnu otázek.
Pavučina obchodu s lidmi, kterou kolem sebe utkal finančník Jeffrey Epstein, sahala až k jižnímu pobřeží Afriky. Třiačtyřicetiletá Juliette Bryant nyní pro Sky News popsala mrazivé detaily svého zneužívání a psychického vězení, které ji drželo v šachu dlouhá léta. Podle jejích slov nešlo jen o fyzické pouta, ale o neviditelné řetězy psychologické manipulace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.