Americký ministr zahraničí Marco Rubio se během své návštěvy Slovenska vyjádřil k aktuálním odhalením ohledně smrti ruského opozičního lídra Alexeje Navalného. Hlavní diplomat administrativy Donalda Trumpa se v Bratislavě setkal se slovenským premiérem Robertem Ficem, se kterým vystoupil na společné tiskové konferenci. Právě zde čelil dotazům na nová zjištění britských a dalších spojeneckých tajných služeb, podle nichž byl Navalnyj před dvěma lety otráven.
Rubio potvrdil, že je s obsahem těchto zpráv podrobně seznámen. Uvedl, že Spojené státy tyto závěry nijak nerozporují a v současné době nemají žádný důvod k tomu, aby o pravdivosti předložených informací pochybovali. Celou zprávu označil za velmi znepokojivou a dodal, že Spojené státy berou případ úmrtí pana Navalného s plnou vážností.
Americký ministr zároveň zdůraznil, že Washington nehodlá o výsledcích vyšetřování se spojeneckými zeměmi nijak polemizovat. Připomněl však, že jde o iniciativu a zjištění konkrétních států, které se rozhodly tyto informace zveřejnit. Spojené státy tak zaujímají k barbarskému činu v ruském vězení jasné stanovisko, které neodporuje tvrzením Britů o použití nebezpečného toxinu.
Setkání Marca Rubia s Robertem Ficem tak kromě bilaterálních témat přineslo i důležité vyjádření k mezinárodní bezpečnosti a odpovědnosti ruského režimu. Postoj Spojených států v této otázce zůstává v souladu se zjištěními klíčových evropských spojenců. Tím se potvrzuje jednota v pohledu na tragický konec nejvýraznějšího kritika Kremlu, i když vyšetřování probíhalo pod hlavičkou jiných států.
Podle Rubia je důležité, že tyto informace byly zveřejněny, i když je americká strana sama iniciativně nepublikovala. Spojené státy budou podle jeho slov nadále sledovat vývoj v této kauze, která i po dvou letech vyvolává v mezinárodní komunitě značné napětí. Celá situace jen podtrhuje složitost vztahů s Ruskem v současné době.
Zatímco evropské země volají po vyvození přímých důsledků vůči pachatelům, Rubio se v Bratislavě držel především diplomatického potvrzení věrohodnosti důkazů. Nechtěl spekulovat o dalších krocích, které by USA mohly v této souvislosti podniknout. Právě respektování cizích zpráv bez jejich zpochybňování je vnímáno jako vstřícný krok vůči evropské zpravodajské komunitě.
Britská vláda přišla s oficiálním prohlášením, podle kterého byl přední ruský opozičník Alexej Navalnyj zavražděn pomocí smrtícího toxinu. Londýn uvádí, že za jeho úmrtím stojí s vysokou pravděpodobností Rusko, které k útoku v sibiřské trestanecké kolonii využilo neurotoxin epibatidin. Tato látka, která se v přírodě nachází v kůži jihoamerických pralesniček, vyvolává paralýzu a následnou zástavu dechu.
Londýn zdůrazňuje, že pouze ruský stát mohl mít prostředky a příležitost takto specifický jed v přísně hlídaném vězení nasadit. Argumentuje mimo jiné tím, že epibatidin se v Rusku přirozeně nevyskytuje a pralesničky chované v zajetí jej neprodukují. Pro přítomnost toxinu v těle Navalného tedy podle britské strany neexistuje žádné jiné vysvětlení než úmyslná otrava.
Na vyšetřování celého případu se vedle Velké Británie podílelo také Německo, Francie, Nizozemsko a Švédsko. Společné úsilí těchto pěti evropských zemí vedlo k podání oficiálního podnětu Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Rusko je v tomto kontextu viněno z hrubého porušení mezinárodní Úmluvy o zákazu chemických zbraní.
Informace byla zveřejněna symbolicky v době konání Mnichovské bezpečnostní konference, tedy přesně dva roky poté, co byla na stejném místě oznámena Navalného smrt. Vdova po opozičním lídrovi Julija Navalná tehdy v Mnichově vystoupila s výzvou, aby mezinárodní společenství pohnalo ruské vedení k odpovědnosti, což nyní po zveřejnění důkazů zopakovala.
Britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová v Mnichově uvedla, že Spojené království od počátku vytrvale usilovalo o zjištění pravdy. Podle ní Londýn nynějším prohlášením odkrývá barbarské spiknutí Kremlu, které mělo Navalného definitivně umlčet. Rusko podle ministryně zneužilo opovrženíhodné nástroje, aby se zbavilo člověka, kterého vnímalo jako zásadní hrozbu.
Julija Navalná na nové zprávy reagovala potvrzením, že po dvou letech mravenčí práce vědců z pěti zemí má v rukou nezvratný důkaz o vraždě svého manžela. Na sociálních sítích uvedla, že nyní je jasné, že byl Navalnyj zabit chemickou zbraní. Znovu přitom označila Vladimira Putina za vraha, který se musí ze svých činů zodpovídat.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.