Americký ministr zahraničí Marco Rubio se během své návštěvy Slovenska vyjádřil k aktuálním odhalením ohledně smrti ruského opozičního lídra Alexeje Navalného. Hlavní diplomat administrativy Donalda Trumpa se v Bratislavě setkal se slovenským premiérem Robertem Ficem, se kterým vystoupil na společné tiskové konferenci. Právě zde čelil dotazům na nová zjištění britských a dalších spojeneckých tajných služeb, podle nichž byl Navalnyj před dvěma lety otráven.
Rubio potvrdil, že je s obsahem těchto zpráv podrobně seznámen. Uvedl, že Spojené státy tyto závěry nijak nerozporují a v současné době nemají žádný důvod k tomu, aby o pravdivosti předložených informací pochybovali. Celou zprávu označil za velmi znepokojivou a dodal, že Spojené státy berou případ úmrtí pana Navalného s plnou vážností.
Americký ministr zároveň zdůraznil, že Washington nehodlá o výsledcích vyšetřování se spojeneckými zeměmi nijak polemizovat. Připomněl však, že jde o iniciativu a zjištění konkrétních států, které se rozhodly tyto informace zveřejnit. Spojené státy tak zaujímají k barbarskému činu v ruském vězení jasné stanovisko, které neodporuje tvrzením Britů o použití nebezpečného toxinu.
Setkání Marca Rubia s Robertem Ficem tak kromě bilaterálních témat přineslo i důležité vyjádření k mezinárodní bezpečnosti a odpovědnosti ruského režimu. Postoj Spojených států v této otázce zůstává v souladu se zjištěními klíčových evropských spojenců. Tím se potvrzuje jednota v pohledu na tragický konec nejvýraznějšího kritika Kremlu, i když vyšetřování probíhalo pod hlavičkou jiných států.
Podle Rubia je důležité, že tyto informace byly zveřejněny, i když je americká strana sama iniciativně nepublikovala. Spojené státy budou podle jeho slov nadále sledovat vývoj v této kauze, která i po dvou letech vyvolává v mezinárodní komunitě značné napětí. Celá situace jen podtrhuje složitost vztahů s Ruskem v současné době.
Zatímco evropské země volají po vyvození přímých důsledků vůči pachatelům, Rubio se v Bratislavě držel především diplomatického potvrzení věrohodnosti důkazů. Nechtěl spekulovat o dalších krocích, které by USA mohly v této souvislosti podniknout. Právě respektování cizích zpráv bez jejich zpochybňování je vnímáno jako vstřícný krok vůči evropské zpravodajské komunitě.
Britská vláda přišla s oficiálním prohlášením, podle kterého byl přední ruský opozičník Alexej Navalnyj zavražděn pomocí smrtícího toxinu. Londýn uvádí, že za jeho úmrtím stojí s vysokou pravděpodobností Rusko, které k útoku v sibiřské trestanecké kolonii využilo neurotoxin epibatidin. Tato látka, která se v přírodě nachází v kůži jihoamerických pralesniček, vyvolává paralýzu a následnou zástavu dechu.
Londýn zdůrazňuje, že pouze ruský stát mohl mít prostředky a příležitost takto specifický jed v přísně hlídaném vězení nasadit. Argumentuje mimo jiné tím, že epibatidin se v Rusku přirozeně nevyskytuje a pralesničky chované v zajetí jej neprodukují. Pro přítomnost toxinu v těle Navalného tedy podle britské strany neexistuje žádné jiné vysvětlení než úmyslná otrava.
Na vyšetřování celého případu se vedle Velké Británie podílelo také Německo, Francie, Nizozemsko a Švédsko. Společné úsilí těchto pěti evropských zemí vedlo k podání oficiálního podnětu Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Rusko je v tomto kontextu viněno z hrubého porušení mezinárodní Úmluvy o zákazu chemických zbraní.
Informace byla zveřejněna symbolicky v době konání Mnichovské bezpečnostní konference, tedy přesně dva roky poté, co byla na stejném místě oznámena Navalného smrt. Vdova po opozičním lídrovi Julija Navalná tehdy v Mnichově vystoupila s výzvou, aby mezinárodní společenství pohnalo ruské vedení k odpovědnosti, což nyní po zveřejnění důkazů zopakovala.
Britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová v Mnichově uvedla, že Spojené království od počátku vytrvale usilovalo o zjištění pravdy. Podle ní Londýn nynějším prohlášením odkrývá barbarské spiknutí Kremlu, které mělo Navalného definitivně umlčet. Rusko podle ministryně zneužilo opovrženíhodné nástroje, aby se zbavilo člověka, kterého vnímalo jako zásadní hrozbu.
Julija Navalná na nové zprávy reagovala potvrzením, že po dvou letech mravenčí práce vědců z pěti zemí má v rukou nezvratný důkaz o vraždě svého manžela. Na sociálních sítích uvedla, že nyní je jasné, že byl Navalnyj zabit chemickou zbraní. Znovu přitom označila Vladimira Putina za vraha, který se musí ze svých činů zodpovídat.
Svět čelí rychle se zužujícímu časovému oknu pro obnovu lesů, které jsou klíčové pro zajištění dostatku potravin i pro boj s klimatickou krizí. Ve své nejnovější zprávě o stavu světových lesů na to upozornila Organizace pro výživu a zemědělství spadající pod Organizaci spojených národů. OSN proto vyzvala vlády jednotlivých států, aby se obnova lesních porostů stala jejich hlavní národní prioritou. Ačkoli v posledních letech vznikla řada ochranných iniciativ, reálná opatření podle odborníků stále zaostávají za přijatými závazky.
Řecko se postavilo do čela skupiny pěti členských států Evropské unie, které prosazují odesílání neúspěšných žadatelů o azyl do třetích zemí mimo území unijního bloku. Takzvaná klíčová skupina zahrnuje vedle Řecka také Dánsko, Rakousko, Německo a Nizozemsko.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí oznámil, že Teherán dmes očekává oficiální odpověď Spojených států na svůj návrh týkající se znovuotevření Hormuzského průlivu. Diplomat uvedl, že reakce americké strany by měla dorazit prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Katarská strana podle jeho slov předložila určité myšlenky, které byly předmětem jednání, a následně je opětovně projedná s americkým vedením. Teherán požaduje splnění konkrétních podmínek, na kterých trvá jako na předpokladu pro obnovení provozu v této klíčové námořní cestě.
Ruská vláda plánuje v roce 2027 vynaložit na obranu rekordních 17,1 bilionu rublů, což odpovídá zhruba 202,6 miliardy amerických dolarů. Armádní výdaje tak mají tvořit přibližně 35 procent celkových federálních výdajů, což představuje nejsilnější podíl v postsovětské historii země. Nově navržená částka je o 27 procent vyšší než původně předpokládaných 13,5 bilionu rublů pro dané období. V porovnání se schváleným rozpočtem na nadcházející rok se pak jedná o nárůst o přibližně 32 procent.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podepsal memorandum, kterým nařídil armádě bránit nadcházející volby v polovině prezidentského funkčního období před zahraničním vlivním a zásahy. Podle oficiálního prohlášení Pentagonu zapojí Kybernetické velitelství USA spolu s dalšími podpůrnými složkami své pokročilé zpravodajské a kybernetické kapacity. Cílem tohoto opatření je identifikovat, narušit a neutralizovat jakékoli snahy cizích aktérů o ovlivňování amerických demokratických procesů. Pověřené armádní složky mají podle směrnice těsně spolupracovat s Ministerstvem vnitřní bezpečnosti při ochraně volební infrastruktury před kybernetickými hrozbami.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.