V Miami a jeho okolí, zejména ve čtvrti Doral přezdívané „Malá Venezuela“, vyvolaly zprávy o dopadení Nicoláse Madura vlnu nadšení i opatrného optimismu. Mezi floridskými příznivci Donalda Trumpa převládá pocit, že se Spojené státy po letech neúspěšných tažení na Blízkém východě konečně chovají jako skutečná supervelmoc. Tato operace je pro ně důkazem, že lze prosadit americké zájmy rychle, efektivně a bez ztrát na životech vlastních vojáků.
Floridský rezident Dirk Frazier, který v minulosti prodával párky v rohlíku u mostu k rezidenci Mar-a-Lago, vnímá zásah jako zásadní obrat. Na rozdíl od vleklých válek v Iráku či Afghánistánu, které podle něj Ameriku jen vyčerpávaly, je Venezuela geograficky i politicky mnohem blíže. Frazier věří, že blesková akce vyslala jasný signál všem nepřátelským režimům, že Amerika už nebude jen nečinně přihlížet.
Mezi Trumpovými stoupenci se hovoří také o praktických dopadech pádu Madurova režimu. Mnozí doufají, že stabilizace Venezuely a obnova jejího hospodářství přiměje část migrantů k návratu do vlasti.
Vianca Rodriguezová, která dříve působila v Republikánském národním výboru, to přirovnává k šachové partii. Podle ní lidé utíkali z Venezuely, protože neměli jinou volbu, a možnost návratu by mohla přirozeně vyřešit část imigračních problémů USA.
Uvnitř samotného hnutí MAGA se však objevují i kritické hlasy, které se obávají návratu k éře „budování národů“. Například kongresmanka Marjorie Taylor Greeneová nebo Thomas Massie vyjádřili znepokojení nad tím, že by se USA mohly nechat zatáhnout do dlouhodobé správy cizí země, což je přesně to, proti čemu Trumpovi voliči původně vystupovali. Také Steve Bannon ve svém podcastu sice ocenil brilantnost samotného zásahu, ale varoval před rizikem budoucí okupace.
Bílý dům i viceprezident J. D. Vance tyto obavy mírní a striktně odmítají srovnání s Irákem. Vance zdůraznil, že intervence byla nezbytná kvůli boji proti narko-terorismu a ochraně amerických investic do ropného průmyslu, které Maduro nelegálně vyvlastnil.
Trumpova administrativa sází na strategii „míru skrze sílu“, která má v Latinské Americe silnější podporu i u izolacionisticky laděných voličů díky její bezprostřední blízkosti k americkým hranicím.
Akcie Volkswagenu zatím nereagují nijak výrazně na včera večer oznámený plán největší evropské automobilky dramaticky omezit svoji rozsáhlou modelovou řadu. Po dnešním otevření frankfurtské burzy stouply o 1,5 procenta, za letošek však i tak stále odepisují zhruba 30 procent, když přitom index DAX čtyřiceti největších německých firem za stejnou dobu stoupl, o přibližně 2,5 procenta.
Hormuzský průliv je už několik měsíců jedním z nejsledovanějších míst na planetě Zemi. Poté, co se situace na klíčové lodní cestě v poslední době zlepšovala, nastal další zvrat. Pro celý svět to nejsou dobré zprávy.
Víkend už klepe na dveře a nepochybně ho vyhlíží spousta lidí. Počasí je k tomu opravňuje, protože se ponese ve znamení pokračujícího oteplení. Víkendová maxima dosáhnou až 30 stupňů, vyplývá z nejnovější předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Bude se Ukrajina řídit slovy českého prezidenta? Kyjev má podle prezidenta Petra Pavla dva měsíce na to, aby se pokusil o mírové ukončení konfliktu se sousedním Ruskem. Následně hrozí eskalace, domnívá se hlava státu.
Několik žen, které přežily zneužívání ze strany usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, obvinilo jeho dlouholetou asistentku Lesley Groffovou ze lži před Kongresem. Groffová minulý měsíc během několikahodinového slyšení před Výborem pro dohled Sněmovny reprezentantů vypovídala o svém osmnáctiletém působení u Epsteina.
Rusko zcela zakázalo vývoz motorové nafty poté, ukrajinské útoky bezpilotních letounů na tamní rafinérie vyvolaly v zemi rozsáhlý nedostatek pohonných hmot. Rozhodnutí oznámil v televizním setkání s prezidentem Vladimirem Putinem vicepremiér Alexandr Novak s odůvodněním, že krok má zvýšit dodávky na domácí trh. Rusko přitom již dříve zavedlo částečné omezení, které export zakazovalo obchodníkům s palivy, aktuální středeční nařízení se však nově vztahuje i na samotné producenty a zahrnuje tak kompletně celý trh.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan překvapil lídry zemí NATO, když jim po skončení dvoudenního summitu v Ankaře daroval ryté revolvery typu Magnum včetně šesti ostrých nábojů. Zbraně byly uloženy v červených krabičkách s černým polstrováním a obsahovaly také průvodní list, který je osvobozoval od exportních kontrol. Tento netradiční dar vyvolal u bezpečnostních týmů jednotlivých delegací značné logistické i protokolární komplikace a vzbudil otázky ohledně motivu takového gesta.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se extrémně těšil na summit NATO, protože očekával, že si opět popovídá s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jednu z jejich interakcí zachytili přítomní fotografové. Fotka ukázala, jak moc se Babiš těšil na Trumpa.
Europoslanci dnes během hlasování o návratu tzv. Chat Control 1.0 schválili pozměňovací návrh, který výslovně chrání šifrovanou komunikaci. Přestože Parlament dočasnou výjimku jako celek neodmítl, přijetím pozměňovacího návrhu se legislativní proces znovu otevírá a návrh se vrací Radě k dalšímu projednání. Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové jde o malý úspěch v těžkém boji proti podporovatelům šmírování.
Červnová nezaměstnanost v Česku klesla na 4,79 procenta. Po zaokrouhlení tedy zůstala na 4,8 procenta, stejně jako v květnu. Na první pohled jde o dobrý výsledek: český pracovní trh se dál drží v evropském srovnání mezi nejodolnějšími. Z hlediska domácího vývoje je však podstatnější, že červen nepřinesl výraznější sezónní zlepšení. V měsíci, kdy obvykle nastupují práce ve stavebnictví, zemědělství, cestovním ruchu, gastronomii či službách, by za normálních okolností měla evidence úřadů práce citelněji řídnout. Část analytiků proto počítala s poklesem na 4,7 procenta.
Princ Harry si návrat do Velké Británie představoval jinak. Narazil totiž u královské rodiny i u britské justice. Soud totiž ve sporu ohledně údajně nezákonného shromažďování informací rozhodl ve prospěch jednoho z britských vydavatelů. Informovala o tom BBC.
Ještě z Ankary, kde se v uplynulých dnech konal letošní summit NATO, hrozil šéf Bílého domu Donald Trump dalšími útoky proti cílům v Íránu. Varovná slova amerického prezidenta se v noci na čtvrtek naplnila. Americké údery totiž pokračovaly.