V Miami a jeho okolí, zejména ve čtvrti Doral přezdívané „Malá Venezuela“, vyvolaly zprávy o dopadení Nicoláse Madura vlnu nadšení i opatrného optimismu. Mezi floridskými příznivci Donalda Trumpa převládá pocit, že se Spojené státy po letech neúspěšných tažení na Blízkém východě konečně chovají jako skutečná supervelmoc. Tato operace je pro ně důkazem, že lze prosadit americké zájmy rychle, efektivně a bez ztrát na životech vlastních vojáků.
Floridský rezident Dirk Frazier, který v minulosti prodával párky v rohlíku u mostu k rezidenci Mar-a-Lago, vnímá zásah jako zásadní obrat. Na rozdíl od vleklých válek v Iráku či Afghánistánu, které podle něj Ameriku jen vyčerpávaly, je Venezuela geograficky i politicky mnohem blíže. Frazier věří, že blesková akce vyslala jasný signál všem nepřátelským režimům, že Amerika už nebude jen nečinně přihlížet.
Mezi Trumpovými stoupenci se hovoří také o praktických dopadech pádu Madurova režimu. Mnozí doufají, že stabilizace Venezuely a obnova jejího hospodářství přiměje část migrantů k návratu do vlasti.
Vianca Rodriguezová, která dříve působila v Republikánském národním výboru, to přirovnává k šachové partii. Podle ní lidé utíkali z Venezuely, protože neměli jinou volbu, a možnost návratu by mohla přirozeně vyřešit část imigračních problémů USA.
Uvnitř samotného hnutí MAGA se však objevují i kritické hlasy, které se obávají návratu k éře „budování národů“. Například kongresmanka Marjorie Taylor Greeneová nebo Thomas Massie vyjádřili znepokojení nad tím, že by se USA mohly nechat zatáhnout do dlouhodobé správy cizí země, což je přesně to, proti čemu Trumpovi voliči původně vystupovali. Také Steve Bannon ve svém podcastu sice ocenil brilantnost samotného zásahu, ale varoval před rizikem budoucí okupace.
Bílý dům i viceprezident J. D. Vance tyto obavy mírní a striktně odmítají srovnání s Irákem. Vance zdůraznil, že intervence byla nezbytná kvůli boji proti narko-terorismu a ochraně amerických investic do ropného průmyslu, které Maduro nelegálně vyvlastnil.
Trumpova administrativa sází na strategii „míru skrze sílu“, která má v Latinské Americe silnější podporu i u izolacionisticky laděných voličů díky její bezprostřední blízkosti k americkým hranicím.
Novozélandský premiér Christopher Luxon oznámil, že jeho strana předloží parlamentu návrh zákona, jehož cílem je zakázat dětem mladším 16 let používání sociálních sítí. V případě nedodržení tohoto nařízení by platformám hrozila pokuta až do výše deseti procent jejich globálních příjmů.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.