V Miami a jeho okolí, zejména ve čtvrti Doral přezdívané „Malá Venezuela“, vyvolaly zprávy o dopadení Nicoláse Madura vlnu nadšení i opatrného optimismu. Mezi floridskými příznivci Donalda Trumpa převládá pocit, že se Spojené státy po letech neúspěšných tažení na Blízkém východě konečně chovají jako skutečná supervelmoc. Tato operace je pro ně důkazem, že lze prosadit americké zájmy rychle, efektivně a bez ztrát na životech vlastních vojáků.
Floridský rezident Dirk Frazier, který v minulosti prodával párky v rohlíku u mostu k rezidenci Mar-a-Lago, vnímá zásah jako zásadní obrat. Na rozdíl od vleklých válek v Iráku či Afghánistánu, které podle něj Ameriku jen vyčerpávaly, je Venezuela geograficky i politicky mnohem blíže. Frazier věří, že blesková akce vyslala jasný signál všem nepřátelským režimům, že Amerika už nebude jen nečinně přihlížet.
Mezi Trumpovými stoupenci se hovoří také o praktických dopadech pádu Madurova režimu. Mnozí doufají, že stabilizace Venezuely a obnova jejího hospodářství přiměje část migrantů k návratu do vlasti.
Vianca Rodriguezová, která dříve působila v Republikánském národním výboru, to přirovnává k šachové partii. Podle ní lidé utíkali z Venezuely, protože neměli jinou volbu, a možnost návratu by mohla přirozeně vyřešit část imigračních problémů USA.
Uvnitř samotného hnutí MAGA se však objevují i kritické hlasy, které se obávají návratu k éře „budování národů“. Například kongresmanka Marjorie Taylor Greeneová nebo Thomas Massie vyjádřili znepokojení nad tím, že by se USA mohly nechat zatáhnout do dlouhodobé správy cizí země, což je přesně to, proti čemu Trumpovi voliči původně vystupovali. Také Steve Bannon ve svém podcastu sice ocenil brilantnost samotného zásahu, ale varoval před rizikem budoucí okupace.
Bílý dům i viceprezident J. D. Vance tyto obavy mírní a striktně odmítají srovnání s Irákem. Vance zdůraznil, že intervence byla nezbytná kvůli boji proti narko-terorismu a ochraně amerických investic do ropného průmyslu, které Maduro nelegálně vyvlastnil.
Trumpova administrativa sází na strategii „míru skrze sílu“, která má v Latinské Americe silnější podporu i u izolacionisticky laděných voličů díky její bezprostřední blízkosti k americkým hranicím.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.