Rostoucí napětí v mezinárodních vztazích mezi Kanadou a Spojenými státy vede značné množství Kanaďanů k přehodnocení jejich cestovatelských plána. V reakci na politiku a rétoriku americké administrativy, zahrnující zavádění nových obchodních cel i výroky o možné anexi severního souseda, se mnozí obyvatelé rozhodli pro bojkot cest do Spojených států. Místo obvyklých dovolených na americké pevnině či na tamních plážích směřují své finance do domácího cestovního ruchu nebo objevují vzdálenější destinace v Evropě a Africe.
Úbytek kanadských turistů v amerických městech a letoviscích již dosáhl citelných rozměrů. Podle národních statistických údajů bylo jen během jednoho měsíce zaznamenáno o stovky tisíc méně cest do USA než ve stejném období v předchozích letech. Tento propad představuje pro americké odvětví cestovního ruchu ztrátu v hodnotě miliard dolarů, které kanadští cestovatelé utratili buď přímo ve své vlasti, nebo v jiných zámořských státech.
Americká města a regiony se snaží úbytek severních sousedů kompenzovat a přilákat je zpět pomocí cílených reklamních kampaní a výrazných slev. Některá metropolitní centra tak nabízejí cenově zvýhodněné ubytování nebo zlevněné vstupenky na kulturní představení. Mnozí Kanaďané však pro BBC zdůrazňují, že za jejich rozhodnutím nestojí pouze snaha ušetřit v důsledku oslabení kanadského dolaru, ale především zásadní nesouhlas s politickým směřováním Washingtonu a postojem vůči Kanadě.
Jedním z příkladů změny cestovních návyků je rodina z provincie Ontario, která v minulosti pravidelně navštěvovala americké státy. Plánovaný výlet do Texasu zaměřený na sledování startu vesmírné lodi stornovala a prostředky investovala do poznávání kanadských atlantických provincií. Namísto útrat v zahraničí dali přednost přírodním krásám Nového Skotska a Ostrova Prince Edwarda.
Obdobně přistoupili k situaci i manželé z Ottawy, kteří v minulosti dlouhá léta žili v Texasu a do Kanady se vrátili dříve, než původně plánovali. Místo plánované okružní plavby se začátkem v New Yorku a trasou přes Panamský průplav zvolili evropskou plavbu mezi Itálií a Španělskem. Zároveň zrušili své záměry trávení zimních měsíců v teplých amerických státech a do USA přejíždějí hranice jen ve zcela nevyhnutelných případech bez utrácení financí.
Rozhodnutí vyhnout se Americe ovlivnilo také cestovatele ze západního pobřeží Kanady. Obyvatel Vancouveru, který v minulosti rád podnikal automobilové výlety po národních parcích v USA, nyní raději volí přímé letecké linky do jiných částí světa. Nedávno navštívil Maroko, kde měl možnost poznat tamní kulturu a tradice spojené s postním měsícem ramadánem.
Další cestovatelé využili bojkot ke splnění dlouholetých osobních cílů. Cestovatelka z Britské Kolumbie místo oslavy svých padesátých narozenin v Las Vegas vyrazila do Evropy, kde absolvovala známou pěší pouť ve Španělsku. Dlouhou trasu využila nejen k fyzickému výkonu, ale i k setkáním a rozhovorům s lidmi z celého světa.
Mezi kanadskými turisty převládá pocit, že vzájemné vztahy mezi oběma zeměmi dosáhly kritického bodu. Přestože mnozí vyjadřují vřelý vztah k obyvatelům Spojených států, k návratu na americké území by podle nich nestačila pouze případná změna na postu šéfa Bílého domu. Vyžadovali by jednoznačná gesta a kroky, které by vedly k obnovení narušených přátelských vztahů mezi oběma sousedními státy.
Rostoucí napětí v mezinárodních vztazích mezi Kanadou a Spojenými státy vede značné množství Kanaďanů k přehodnocení jejich cestovatelských plána. V reakci na politiku a rétoriku americké administrativy, zahrnující zavádění nových obchodních cel i výroky o možné anexi severního souseda, se mnozí obyvatelé rozhodli pro bojkot cest do Spojených států. Místo obvyklých dovolených na americké pevnině či na tamních plážích směřují své finance do domácího cestovního ruchu nebo objevují vzdálenější destinace v Evropě a Africe.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.