Americký prezident Donald Trump v pondělí z Floridy potvrdil, že Spojené státy pokračují v pronásledování ropného tankeru Bella 1 poblíž venezuelského pobřeží. Tato operace trvá již více než 24 hodin a je součástí širší námořní blokády, kterou prezident vyhlásil minulý týden. Trump během svého vystoupení v Palm Beach zopakoval, že cílem je zastavit plavidla zapojená do obcházení mezinárodních sankcí.
Tanker Bella 1 se stal terčem zájmu americké pobřežní stráže poté, co odmítl umožnit inspekci v mezinárodních vodách a začal unikat směrem do Atlantiku. Podle amerických představitelů loď pluje pod falešnou vlajkou a je součástí takzvané „stínové floty“, která pomáhá venezuelskému režimu vyvážet ropu. Prezident zdůraznil, že USA mají na plavidlo vydaný soudní příkaz k zabavení a jsou odhodlány jej dostihnout.
V průběhu prosince jde již o třetí podobný zásah amerických sil v této oblasti, přičemž dříve v měsíci byly zadrženy tankery Skipper a Centuries. Donald Trump v pondělí naznačil, že zabavená ropa by mohla skončit v amerických strategických rezervách. „Tu ropu si necháme, a možná si necháme i ty lodě,“ prohlásil prezident v rozhovoru pro CNN a dodal, že Spojené státy nyní disponují největší námořní silou v historii regionu.
Napětí mezi Washingtonem a Caracasem se vyhrotilo poté, co Trump označil režim Nicoláse Madura za zahraniční teroristickou organizaci. Prezident otevřeně vyzval Madura k odstoupení a označil takový krok za „chytré řešení“ pro venezuelského vůdce. Zároveň varoval, že pokud se Maduro pokusí o vojenskou konfrontaci, bude to naposledy, co si mohl dovolit hrát tvrdě.
Venezuelská vláda na tyto kroky reagovala obviněním z mezinárodního pirátství a porušování svobody plavby. Caracas tvrdí, že Spojené státy se snaží nezákonně zmocnit nerostného bohatství, které patří venezuelskému lidu. Kvůli incidentům se Venezuela hodlá obrátit na Radu bezpečnosti OSN, zatímco mnoho dalších tankerů v obavě před zadržením raději zůstává ve venezuelských výsostných vodách.
Prezident Trump také uvedl, že o situaci jednal s americkými ropnými společnostmi, jejichž majetek byl ve Venezuele v minulosti znárodněn. Diskuse se týkaly především budoucnosti země po případném pádu současného režimu. Trumpovy kroky v Karibiku jsou vnímány jako přímý tlak na Madura, aby se vzdal moci výměnou za uvolnění námořní blokády.
Celá operace probíhá na pozadí Trumpova plánu na vybudování nové „Zlaté floty“, která má upevnit americkou dominanci na světových oceánech. Podle Bílého domu je současná vojenská přítomnost v Jižní Americe pouze začátkem rozsáhlé strategie „míru skrze sílu“. Situace kolem tankeru Bella 1 zůstává nadále nejasná, jelikož loď vysílá nouzové signály, ale stále odmítá zastavit.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.