Americký prezident Donald Trump v pondělí z Floridy potvrdil, že Spojené státy pokračují v pronásledování ropného tankeru Bella 1 poblíž venezuelského pobřeží. Tato operace trvá již více než 24 hodin a je součástí širší námořní blokády, kterou prezident vyhlásil minulý týden. Trump během svého vystoupení v Palm Beach zopakoval, že cílem je zastavit plavidla zapojená do obcházení mezinárodních sankcí.
Tanker Bella 1 se stal terčem zájmu americké pobřežní stráže poté, co odmítl umožnit inspekci v mezinárodních vodách a začal unikat směrem do Atlantiku. Podle amerických představitelů loď pluje pod falešnou vlajkou a je součástí takzvané „stínové floty“, která pomáhá venezuelskému režimu vyvážet ropu. Prezident zdůraznil, že USA mají na plavidlo vydaný soudní příkaz k zabavení a jsou odhodlány jej dostihnout.
V průběhu prosince jde již o třetí podobný zásah amerických sil v této oblasti, přičemž dříve v měsíci byly zadrženy tankery Skipper a Centuries. Donald Trump v pondělí naznačil, že zabavená ropa by mohla skončit v amerických strategických rezervách. „Tu ropu si necháme, a možná si necháme i ty lodě,“ prohlásil prezident v rozhovoru pro CNN a dodal, že Spojené státy nyní disponují největší námořní silou v historii regionu.
Napětí mezi Washingtonem a Caracasem se vyhrotilo poté, co Trump označil režim Nicoláse Madura za zahraniční teroristickou organizaci. Prezident otevřeně vyzval Madura k odstoupení a označil takový krok za „chytré řešení“ pro venezuelského vůdce. Zároveň varoval, že pokud se Maduro pokusí o vojenskou konfrontaci, bude to naposledy, co si mohl dovolit hrát tvrdě.
Venezuelská vláda na tyto kroky reagovala obviněním z mezinárodního pirátství a porušování svobody plavby. Caracas tvrdí, že Spojené státy se snaží nezákonně zmocnit nerostného bohatství, které patří venezuelskému lidu. Kvůli incidentům se Venezuela hodlá obrátit na Radu bezpečnosti OSN, zatímco mnoho dalších tankerů v obavě před zadržením raději zůstává ve venezuelských výsostných vodách.
Prezident Trump také uvedl, že o situaci jednal s americkými ropnými společnostmi, jejichž majetek byl ve Venezuele v minulosti znárodněn. Diskuse se týkaly především budoucnosti země po případném pádu současného režimu. Trumpovy kroky v Karibiku jsou vnímány jako přímý tlak na Madura, aby se vzdal moci výměnou za uvolnění námořní blokády.
Celá operace probíhá na pozadí Trumpova plánu na vybudování nové „Zlaté floty“, která má upevnit americkou dominanci na světových oceánech. Podle Bílého domu je současná vojenská přítomnost v Jižní Americe pouze začátkem rozsáhlé strategie „míru skrze sílu“. Situace kolem tankeru Bella 1 zůstává nadále nejasná, jelikož loď vysílá nouzové signály, ale stále odmítá zastavit.
Tradiční vojenská přehlídka ke Dni vítězství v Moskvě se letos stala terčem ostrého posměchu a zdrojem narůstajících spekulací o zdravotním stavu Vladimira Putina. Namísto demonstrace síly působil třiasedmdesátiletý diktátor podle pozorovatelů unaveně a vystrašeně, což jeho kritici okamžitě využili k analýze jeho slábnoucího vlivu.
Britská armáda podnikla mimořádnou záchrannou operaci na jednom z nejodlehlejších míst planety. Tým parašutistů a lékařů seskočil na ostrov Tristan da Cunha v jižním Atlantiku, aby pomohl britskému občanovi s podezřením na nákazu nebezpečným hantavirem. Muž se pravděpodobně nakazil na výletní lodi MV Hondius, kterou opustil v polovině dubna, aby se vrátil do svého domova v tomto nejvzdálenějším obydleném zámořském území Británie.
Digitální izolace Íránu trvá již více než dva měsíce a podle monitorovací skupiny NetBlocks aktuálně přesáhla hranici 1704 hodin. Celostátní výpadek internetu, který začal po útoku Spojených států a Izraele z 28. února, tak vstoupil do svého 72. dne. Pro miliony Íránců, jejichž obživa závisí na online připojení, má tato situace devastující následky, zatímco režim využívá informační vakuum k upevnění kontroly nad společností.
Španělské úřady zahájily na ostrově Tenerife rozsáhlou evakuaci cestujících z výletní lodi MS Hondius, na jejíž palubě se rozšířil nebezpečný hantavirus. Loď zakotvila v přístavu Granadilla v neděli před úsvitem, měsíc poté, co na palubě zemřel první pasažér. Celkem si nákaza během plavby vyžádala tři oběti.
Portugalská vláda se rozhodla výrazně urychlit své plány na odklon od fosilních paliv. V reakci na probíhající válečný konflikt v Íránu, který způsobil prudký nárůst cen ropy a zemního plynu, hodlá země během příštích deseti let snížit svou závislost na těchto zdrojích o polovinu. V rozhovoru pro server Politico to potvrdila ministryně pro životní prostředí a energetiku Maria da Graça Carvalho.
Britský premiér Sir Keir Starmer čelí první otevřené hrozbě vnitrostranického převratu. Poslankyně Catherine West v rozhovoru pro stanici Radio 4 veřejně vyzvala k hlasování o nedůvěře, což v politických kuloárech ve Westminsteru vyvolalo vlnu šoku i rozpaků. Přestože premiér jakékoli úvahy o svém odchodu odmítá, napětí v Labouristické straně po nedávných neúspěšných volbách do místních rad dramaticky roste.
Ruský prezident Vladimir Putin se během setkání s novináři v Kremlu vyjádřil k aktuálnímu vývoji situace na Ukrajině. Podle jeho slov se ozbrojený konflikt, který začal ruskou invazí v roce 2022, postupně blíží ke svému završení. Toto prohlášení zaznělo krátce po oslavách Dne vítězství, které se letos v Moskvě konaly v nezvykle skromném formátu.
Letošní oslavy Dne vítězství na moskevském Rudém náměstí se nesly v atmosféře, která se podle BBC zásadně lišila od všech předchozích ročníků. Zatímco v minulosti provázel akci shon a davy novinářů, tentokrát byla situace mnohem klidnější. Na místě bylo přítomno výrazně méně zástupců médií, neboť mnoho mezinárodních organizací nedostalo ke vstupu povolení.
Plavidlo MV Hondius, které zasáhla epidemie nebezpečného hantaviru, dorazilo v neděli v ranních hodinách ke břehům kanárského ostrova Tenerife. Do tamního přístavu Granadilla de Abona loď se 147 lidmi na palubě připlula zhruba měsíc poté, co se objevila první oběť nákazy. Aktuálně probíhá rozsáhlá mezinárodní akce zaměřená na bezpečný návrat všech pasažérů do jejich vlastí, což doprovází mimořádně přísná hygienická opatření.
Polsko čelí bezprecedentnímu nárůstu nepřátelských aktivit ze strany cizích zpravodajských služeb. Podle čerstvé zprávy polské Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) zaznamenala země od roku 2024 rekordní počet hybridních útoků a špionážních případů. Rozsah vyšetřování v posledních dvou letech je tak masivní, že se vyrovná objemu práce, kterou polská kontrarozvědka odvedla za předchozí tři desetiletí.
Když loď MV Hondius vyplouvala 1. dubna z nejjižnějšího města světa, argentinské Ushuaii, obloha nad Ohňovou zemí se projasnila a osvětlila čerstvý sníh na vrcholcích hor. Na palubu polárního plavidla nastoupilo 88 cestujících a 61 členů posádky celkem 23 národností. Před sebou měli pětatřicetidenní „atlantickou expedici“, která je měla zavést přes odlehlé ostrovy až na Kapverdy.
Současný ozbrojený střet v Íránu zasahuje evropské hospodářství nebývalou silou a otřásá jeho finanční stabilitou. Prudké zdražování fosilních paliv vyčerpává rozpočet Evropské unie obrovským tempem, přičemž náklady na zvládnutí situace dosahují stovek milionů eur každým dnem. Napětí navíc stupňuje postoj Bílého domu, který zvažuje časově neomezenou izolaci íránského režimu, což by pro světovou energetiku znamenalo další hluboký propad.