Americký prezident Donald Trump v pondělí z Floridy potvrdil, že Spojené státy pokračují v pronásledování ropného tankeru Bella 1 poblíž venezuelského pobřeží. Tato operace trvá již více než 24 hodin a je součástí širší námořní blokády, kterou prezident vyhlásil minulý týden. Trump během svého vystoupení v Palm Beach zopakoval, že cílem je zastavit plavidla zapojená do obcházení mezinárodních sankcí.
Tanker Bella 1 se stal terčem zájmu americké pobřežní stráže poté, co odmítl umožnit inspekci v mezinárodních vodách a začal unikat směrem do Atlantiku. Podle amerických představitelů loď pluje pod falešnou vlajkou a je součástí takzvané „stínové floty“, která pomáhá venezuelskému režimu vyvážet ropu. Prezident zdůraznil, že USA mají na plavidlo vydaný soudní příkaz k zabavení a jsou odhodlány jej dostihnout.
V průběhu prosince jde již o třetí podobný zásah amerických sil v této oblasti, přičemž dříve v měsíci byly zadrženy tankery Skipper a Centuries. Donald Trump v pondělí naznačil, že zabavená ropa by mohla skončit v amerických strategických rezervách. „Tu ropu si necháme, a možná si necháme i ty lodě,“ prohlásil prezident v rozhovoru pro CNN a dodal, že Spojené státy nyní disponují největší námořní silou v historii regionu.
Napětí mezi Washingtonem a Caracasem se vyhrotilo poté, co Trump označil režim Nicoláse Madura za zahraniční teroristickou organizaci. Prezident otevřeně vyzval Madura k odstoupení a označil takový krok za „chytré řešení“ pro venezuelského vůdce. Zároveň varoval, že pokud se Maduro pokusí o vojenskou konfrontaci, bude to naposledy, co si mohl dovolit hrát tvrdě.
Venezuelská vláda na tyto kroky reagovala obviněním z mezinárodního pirátství a porušování svobody plavby. Caracas tvrdí, že Spojené státy se snaží nezákonně zmocnit nerostného bohatství, které patří venezuelskému lidu. Kvůli incidentům se Venezuela hodlá obrátit na Radu bezpečnosti OSN, zatímco mnoho dalších tankerů v obavě před zadržením raději zůstává ve venezuelských výsostných vodách.
Prezident Trump také uvedl, že o situaci jednal s americkými ropnými společnostmi, jejichž majetek byl ve Venezuele v minulosti znárodněn. Diskuse se týkaly především budoucnosti země po případném pádu současného režimu. Trumpovy kroky v Karibiku jsou vnímány jako přímý tlak na Madura, aby se vzdal moci výměnou za uvolnění námořní blokády.
Celá operace probíhá na pozadí Trumpova plánu na vybudování nové „Zlaté floty“, která má upevnit americkou dominanci na světových oceánech. Podle Bílého domu je současná vojenská přítomnost v Jižní Americe pouze začátkem rozsáhlé strategie „míru skrze sílu“. Situace kolem tankeru Bella 1 zůstává nadále nejasná, jelikož loď vysílá nouzové signály, ale stále odmítá zastavit.
Bývalý venezuelský prezident Nicolás Maduro se ve čtvrtek znovu postaví před federální soud v Manhattanu. Jeho obhajoba se pokusí přesvědčit soudce Alvina Hellersteina, aby žalobu za narkoterorismus smetl ze stolu. Madurovi právníci tvrdí, že americká vláda záměrně podkopává jejich schopnost klienta hájit tím, že blokuje financování jeho právního zastoupení.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování před „zdravotní krizí v přímém přenosu“, která pohlcuje Blízký východ. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří, Dr. Hanan Balkhy, vyzvala k okamžitému zastavení bojů a zdůraznila, že nemocnice a zdravotnická zařízení se musí stát „bezpečnými útočišti“, nikoliv terči vojenských útoků. Situace se podle ní vymyká kontrole v mnoha částech regionu, který zahrnuje 22 zemí a území včetně Íránu, Libanonu, Gazy či Súdánu.
V diplomatických kruzích se objevila zpráva, která vrhá nové světlo na pozadí probíhajícího konfliktu a snahy o jeho ukončení. Izrael podle webu The Guardian na žádost Pákistánu vyřadil ze svého seznamu cílů dvě klíčové postavy íránského režimu: ministra zahraničí Abbáse Arákčího a předsedu parlamentu Mohammada Bágra Ghalíbáfa. Podle agentury Reuters, která se odvolává na zdroje z Islámábádu, se tak stalo poté, co Pákistán apeloval na Spojené státy, aby tyto muže ušetřily.
Kromě skutečných výbuchů a přesunů vojsk v oblasti Blízkého východu se naplno rozhořela i paralelní digitální bitva. Íránský režim spustil masivní online kampaň, jejímž cílem je ovlivnit americké veřejné mínění a vytvořit tlak na prezidenta Donalda Trumpa, aby ukončil vojenské operace. Podle analýz webu France24 využívá Teherán k šíření chaosu a protiválečných nálad nejmodernější nástroje, včetně obsahu generovaného umělou inteligencí (AI).
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že se jeho plánovaná cesta do Číny uskuteční v polovině května. Původní termín návštěvy, stanovený na konec března, musel být odložen kvůli probíhajícímu vojenskému konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Podle nových informací se Trump setká s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu ve dnech 14. až 15. května.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un využil probíhající válečný konflikt mezi Spojenými státy a Íránem jako klíčový argument pro zachování a další rozšiřování svého jaderného arzenálu. Ve svém projevu k Nejvyššímu lidovému shromáždění prohlásil, že současná situace na Blízkém východě jasně potvrzuje správnost rozhodnutí Pchjongjangu nikdy se nevzdat svých atomových zbraní. Podle Kima je nyní jaderný status Severní Koreje „nezvratný“.
Jarní dny po oslavách perského nového roku, Nourúzu, bývají v Teheránu tradičně ve znamení rozkvétajících stromů a návratu dětí do škol. Letos je však všechno jinak. Íránci se sice snaží zachovat zdání normálního života, ale dělají to na pozadí neustálých explozí, leteckých útoků a konfliktu, o kterém se mnozí obávají, že se protáhne na dlouhé měsíce.
Federální prokurátoři ve Spojených státech zkoumali podezření, že Donald Trump po svém prvním funkčním období ukázal na palubě soukromého letadla utajovanou mapu nepovolaným osobám. Mezi svědky incidentu měla být i jeho současná personální šéfka Bílého domu Susie Wilesová. Vyplývá to z materiálů ministerstva spravedlnosti, které byly předloženy právnímu výboru Sněmovny reprezentantů.
Současný válečný konflikt v Íránu, rozpoutaný administrativou Donalda Trumpa, naplno odhaluje mrazivou proměnu Spojených států. Země, která se kdysi stylizovala do role ochránce globálního řádu založeného na pravidlech, se podle analytiků stala spíše „arbitrem chaosu“. Zatímco americká ekonomika zůstává díky vlastním zdrojům plynu relativně imunní, zbytek světa – přátelé i nepřátelé – se zmítá v hospodářské agónii.
Více než tři a půl století poté, co kulka z muškety ukončila život legendárního francouzského vojáka, se zdá, že záhada jeho posledního odpočinku je u konce. Archeologové v nizozemském Maastrichtu věří, že pod podlahou jednoho z místních kostelů objevili kostru Charlese de Batz-Castelmorea, známého spíše jako d’Artagnan. Právě tento gaskoňský šlechtic se stal předlohou pro nesmrtelného hrdinu románu Alexandra Dumase staršího.
Pobaltské státy čelí v posledních dnech sérii incidentů spojených s narušením jejich vzdušného prostoru. Ve středu dopoledne zasáhl zbloudilý dron komín elektrárny Auvere v estonském kraji Ida-Viru. Podle estonské bezpečnostní služby (ISS) nic nenasvědčuje tomu, že by útok byl cílený přímo na Estonsko, a incident se obešel bez zranění i vážnějšího poškození energetické sítě.
Situace na Blízkém východě dospěla do bodu, kdy se na jedné straně mluví o nadějném míru a na druhé o totální válce. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky prohlašuje, že jednání s Íránem jsou na velmi dobré cestě, Pentagon se připravuje na vyslání elitních výsadkářů z 82. vzdušné výsadkové divize. Tento rozpor mezi diplomatickou rétorikou Bílého domu a vojenskou realitou na zemi naznačuje, že Spojené státy zvažují i možnost pozemní operace.