Americký prezident Donald Trump v pondělí z Floridy potvrdil, že Spojené státy pokračují v pronásledování ropného tankeru Bella 1 poblíž venezuelského pobřeží. Tato operace trvá již více než 24 hodin a je součástí širší námořní blokády, kterou prezident vyhlásil minulý týden. Trump během svého vystoupení v Palm Beach zopakoval, že cílem je zastavit plavidla zapojená do obcházení mezinárodních sankcí.
Tanker Bella 1 se stal terčem zájmu americké pobřežní stráže poté, co odmítl umožnit inspekci v mezinárodních vodách a začal unikat směrem do Atlantiku. Podle amerických představitelů loď pluje pod falešnou vlajkou a je součástí takzvané „stínové floty“, která pomáhá venezuelskému režimu vyvážet ropu. Prezident zdůraznil, že USA mají na plavidlo vydaný soudní příkaz k zabavení a jsou odhodlány jej dostihnout.
V průběhu prosince jde již o třetí podobný zásah amerických sil v této oblasti, přičemž dříve v měsíci byly zadrženy tankery Skipper a Centuries. Donald Trump v pondělí naznačil, že zabavená ropa by mohla skončit v amerických strategických rezervách. „Tu ropu si necháme, a možná si necháme i ty lodě,“ prohlásil prezident v rozhovoru pro CNN a dodal, že Spojené státy nyní disponují největší námořní silou v historii regionu.
Napětí mezi Washingtonem a Caracasem se vyhrotilo poté, co Trump označil režim Nicoláse Madura za zahraniční teroristickou organizaci. Prezident otevřeně vyzval Madura k odstoupení a označil takový krok za „chytré řešení“ pro venezuelského vůdce. Zároveň varoval, že pokud se Maduro pokusí o vojenskou konfrontaci, bude to naposledy, co si mohl dovolit hrát tvrdě.
Venezuelská vláda na tyto kroky reagovala obviněním z mezinárodního pirátství a porušování svobody plavby. Caracas tvrdí, že Spojené státy se snaží nezákonně zmocnit nerostného bohatství, které patří venezuelskému lidu. Kvůli incidentům se Venezuela hodlá obrátit na Radu bezpečnosti OSN, zatímco mnoho dalších tankerů v obavě před zadržením raději zůstává ve venezuelských výsostných vodách.
Prezident Trump také uvedl, že o situaci jednal s americkými ropnými společnostmi, jejichž majetek byl ve Venezuele v minulosti znárodněn. Diskuse se týkaly především budoucnosti země po případném pádu současného režimu. Trumpovy kroky v Karibiku jsou vnímány jako přímý tlak na Madura, aby se vzdal moci výměnou za uvolnění námořní blokády.
Celá operace probíhá na pozadí Trumpova plánu na vybudování nové „Zlaté floty“, která má upevnit americkou dominanci na světových oceánech. Podle Bílého domu je současná vojenská přítomnost v Jižní Americe pouze začátkem rozsáhlé strategie „míru skrze sílu“. Situace kolem tankeru Bella 1 zůstává nadále nejasná, jelikož loď vysílá nouzové signály, ale stále odmítá zastavit.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.