Vražda Charlieho Kirka, blízkého spojence a vyslance amerického prezidenta Donalda Trumpa, vyvolala vlnu šoku a diskusí o eskalující politickém násilí v Americe.
Někteří zákonodárci v reakci na událost zvažují, že by se politické akce přesunuly ze svobodného venkovního prostředí do uzavřených prostor, kde je snazší zajistit bezpečnost. Tato změna by ale mohla mít negativní dopad na přístupnost politiků a samotnou demokracii.
Zabití Charlieho Kirka je jen posledním z řady násilných incidentů, které otřásly Spojenými státy za poslední rok. Oběma stranám politického spektra je jasné, že násilí ohrožuje podstatu demokracie.
Podle senátora Kevina Cramera, který je z Republikánské strany, se politici stávají zranitelnějšími a přemýšlí, jak zajistit bezpečnost. Přesto dodává, že by nerad ztratil možnost jen tak se s lidmi setkávat a mluvit. Politici vždy čelili náročným davům, ale nyní se objevují obavy, že se veřejná vystoupení stávají čím dál více nebezpečnými.
Poslanec Warren Davidson, rovněž republikán, říká, že lidé na politické akce už často nepřicházejí diskutovat, ale spíše vytvářet chaos. Podle něj nechtějí vést dialog, ale jen křičet a dehumanizovat druhé. Tento postoj je podle něj v přímém rozporu s tím, za co bojoval Charlie Kirk. Senátor Markwayne Mullin řekl, že Kirkova smrt ohrožuje samotné základy demokracie a svobody slova.
Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson uvedl, že se nyní vedou debaty o tom, jak posílit bezpečnost zákonodárců mimo prostory Kongresu. Nicméně, poskytnout každému z nich takovou ochranu, jakou mají lídři, není možné. I malá bezpečnostní skupina pro každého člena Kongresu by stála miliardy dolarů.
Přesunutí všech politických akcí do interiérů s přísnými bezpečnostními kontrolami také není zaručeným řešením, protože politici jsou zranitelní všude. Prezident Abraham Lincoln byl zavražděn v divadle a poslanec Steve Scalise byl postřelen na baseballovém tréninku.
Smrt Charlieho Kirka se odehrála v předvečer 24. výročí útoků z 11. září, což vyvolalo srovnání mezi současnou toxickou politickou atmosférou a dřívější národní jednotou. Současný politický nesoulad ale ukazuje, že jakýkoliv incident jen přispívá k dalšímu napětí a každý má na své protějšky připravenou zásobu stížností.
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.
Útok na generálporučíka Vladimira Alexejeva na první pohled nevykazuje znaky typické operace ukrajinských tajných služeb. Přestože Kyjev takovou akci nepochybně schvaluje, k odpovědnosti se dosud nepřihlásil, což je u podobných incidentů neobvyklé. Dosavadní atentáty v Moskvě totiž probíhaly podle zcela jiného scénáře, upozornil Sky News.
Jednání mezi Spojenými státy a Íránem v ománském Maskatu byla prozatím ukončena. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí v pátek uvedl, že rozhovory dospěly ke svému závěru, aniž by však upřesnil, kdy nebo zda budou v nejbližší době pokračovat. Krátce před tímto oznámením vydalo americké virtuální velvyslanectví v Íránu naléhavé bezpečnostní varování, v němž vyzvalo občany USA, aby zemi okamžitě opustili.
Nová strategická simulace, kterou v prosinci společně provedli bývalí představitelé NATO, němečtí bývalí činitelé a deník Die Welt, přišla s varovným závěrem pro bezpečnost Evropy. Podle výsledků těchto „válečných her“ by Kreml mohl dosáhnout většiny svých vojenských cílů v Pobaltí během pouhých několika dní. Scénář, zasazený do října 2026, ukázal, že k ovládnutí klíčových oblastí by Rusku stačila relativně malá síla o počtu 15 000 vojáků, pokud by dokázalo využít politické nerozhodnosti Západu.
V Miláně vypukly protesty proti přítomnosti agentů amerického imigračního úřadu ICE, kteří se mají podílet na zajištění bezpečnosti během právě začínajících zimních olympijských her. Stovky demonstrantů, převážně studentů, se sešly na náměstí Piazzale Leonardo da Vinci před budovou Polytechniky. Účastníci nesli transparenty s nápisy jako „ICE pryč“ a kritizovali amerického viceprezidenta JD Vance i ministra zahraničí Marca Rubia, kteří do města dorazili na zahajovací ceremoniál.
Až se v pátek večer bude konat v rámci slavnostního zahájení tradiční defilé všech olympioniků, českou výpravu na slavném milánském stadionu San Siro povede s českou vlajkou v rukách hokejista David Pastrňák. Biatlonistka Lucie Charvátová pak bude vlajkonoškou na dálku ve druhém dějišti letošních Her v Cortině d'Ampezzo. Oba byli vlajkonoši české výpravy zvoleni ostatními českými olympioniky.
Televizní diváci se na prahu nadcházejícího víkendu mají na co těšit. Karel Šíp totiž přivítá ve Všechnopárty, se kterou ji pojí dlouholeté přátelství. Jde navíc o jednu z největších legend českého šoubyznysu.
V Moskvě došlo v pátek ráno k útoku na vysoce postaveného generála ruské armády. Generálporučík Vladimir Aleksejev byl několikrát postřelen v obytném domě na severozápadním okraji ruské metropole. Ihned po incidentu byl převezen do nemocnice, kde bojuje o život.