Izraelská armáda v úterý ráno pokračovala v ofenzivě a provedla souběžné údery na íránské hlavní město Teherán a libanonský Bejrút. Operace se zaměřila na íránská vojenská stanoviště a pozice hnutí Hizballáh, přičemž z jižních předměstí Bejrútu stoupaly husté sloupy dýmu. Izraelské síly těmto náletům předeslaly nové výzvy k evakuaci pro vybrané oblasti v Libanonu, aby minimalizovaly civilní ztráty při ničení velitelských center.
Konflikt se dramaticky dotkl také diplomatických zastoupení, když se americké velvyslanectví v Saúdské Arábii stalo terčem útoku předpokládaných íránských dronů. Kvůli nočnímu úderu na komplex v Rijádu úřad zrušil veškeré konzulární schůzky. Podobná situace nastala v Kuvajtu, kde bylo americké velvyslanectví rovněž zasaženo a následně oznámilo své uzavření až do odvolání.
Ministerstvo zahraničí Spojených států v reakci na stupňující se hrozby nařídilo povinnou evakuaci rodinných příslušníků a postradatelného personálu z Jordánska, Bahrajnu, Iráku, Kataru a Kuvajtu. Hlavním důvodem jsou pokračující raketové a dronové útoky z Íránu a značné narušení komerční letecké dopravy. V Iráku navíc úřady varují před vysokým rizikem násilí a únosů, což podtrhuje extrémní bezpečnostní rizika pro americké občany v celém regionu.
Sousední arabské státy v Perském zálivu, které hostí americké vojenské základny, čelí náporu íránské palebné síly. Kuvajt a Spojené arabské emiráty hlásí, že od začátku konfliktu zachytily stovky dronů a raket. Vysoký počet úspěšných zásahů potvrzují také Bahrajn, Katar a Saúdská Arábie, ačkoliv se množí otázky ohledně dlouhodobé udržitelnosti a kapacity jejich systémů protivzdušné obrany.
Vojenská situace vyvolala chaos v mezinárodní dopravě a mnoho cizinců zůstalo v oblasti uvězněno. Spojené státy a Kanada sice vyzvaly své občany k okamžitému odjezdu, ale možnosti transportu jsou po zrušení tisíců letů a uzavření některých letišť velmi omezené. Americká vláda zatím nezahájila vlastní evakuační lety a doporučuje občanům využít komerční linky, pokud jsou ještě k dispozici.
Mezi oběťmi v zemích Zálivu je hlášeno značné množství státních příslušníků jihoasijských zemí, kteří v regionu pracují jako migrující pracovníci. Tato skutečnost poukazuje na závislost bohatých států na levné pracovní síle, která často operuje v nejistých podmínkách. Organizace pro lidská práva opakovaně upozorňují na neutěšenou situaci těchto dělníků, kteří jsou v době války vystaveni zvýšenému nebezpečí bez adekvátní ochrany.
Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro CNN uvedl, že hlavní vlna útoku na Írán teprve přijde a že operace probíhá rychleji, než se plánovalo. Mezi jeho hlavní cíle patří zničení íránských raketových kapacit, likvidace námořnictva a ukončení jaderných ambicí Teheránu. Trump zároveň nevyloučil nasazení pozemních jednotek, ačkoliv ministr zahraničí Marco Rubio věří, že stanovených cílů lze dosáhnout i bez nich.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítl obavy, že by se konflikt mohl změnit v nekonečnou válku, a v rozhovoru pro Fox News prohlásil, že operace přinese éru míru a demokracie v Íránu. Zopakoval argumenty o nutnosti zabránit Íránu v získání jaderných zbraní, což je v rozporu s hodnocením amerických tajných služeb. Mezitím se ve městech po celých Spojených státech shromáždily tisíce lidí, aby pokojně protestovaly proti pokračujícímu vojenskému tažení.
Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson se ostře ohradil proti snahám některých zákonodárců omezit pravomoci prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu s Íránem. Schválení rezoluce o válečných pravomocích, která by vyžadovala předchozí souhlas Kongresu pro další vojenské akce, označil Johnson za děsivou vyhlídku. Podle něj by takový krok zbavil vrchního velitele ozbrojených sil schopnosti dokončit zahájenou operaci.
V průběhu letošního roku došlo v Bílém domě k nenápadné, ale podstatné změně protokolu – Donald Trump přestal pořádat své typické tiskové konference v Oválné pracovně za účasti zahraničních státníků. Tento formát, připomínající reality show, byl v prvním roce jeho funkčního období naprosto běžný, nyní se však zdá, že tyto veřejné spektákly ustoupily do pozadí. Poslední taková dramatická scéna se odehrála loni, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před běžícími kamerami Trumpovi odporoval, za což byl následně pokárán a vykázán z plánovaného oběda.
Izraelská armáda v úterý ráno pokračovala v ofenzivě a provedla souběžné údery na íránské hlavní město Teherán a libanonský Bejrút. Operace se zaměřila na íránská vojenská stanoviště a pozice hnutí Hizballáh, přičemž z jižních předměstí Bejrútu stoupaly husté sloupy dýmu. Izraelské síly těmto náletům předeslaly nové výzvy k evakuaci pro vybrané oblasti v Libanonu, aby minimalizovaly civilní ztráty při ničení velitelských center.
Plán českých repatriačních letů, které mají pomoci dostat české občany nacházející se na Blízkém východě do bezpečí, se změnil. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). Repatriace mají nakonec probíhat nejen z Egypta a Jordánska, ale také z Ománu.
Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout.
Írán se podle dostupných informací snaží zachránit, co zbývá z jaderného programu, než bude příliš pozdě. Tvrdí to zdroje izraelského deníku The Jerusalem Post. Teherán chce ochránit, co půjde, opevnit zařízení a schovat vybavení, u kterého to jde udělat.
Českou hudební scénou otřásla v uplynulém týdnu smutná zpráva. Ve věku 66 let zemřel klávesista Jiří Valenta, někdejší člen legendární kapely Olympic. Podle dostupných informací spáchal sebevraždu. Rodina se nyní zabývá tím, jak bude vypadat smuteční obřad.
V Česku o víkendu začalo meteorologické jaro, ale jarní počasí panovalo už v posledních únorových dnech. Zásadní změna se neočekává ani během prvního ryze březnového týdne. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) bude slunečno a nadprůměrně teplo.
Izraelská armáda (IDF) v nejnovější aktualizaci na sociální síti X oznámila, že její letectvo zahájilo rozsáhlou vlnu útoků přímo v srdci íránského hlavního města Teheránu. Z místa již přicházejí první záběry zachycující následky těchto úderů. Podle dřívějšího vyjádření IDF útočí izraelské síly na Libanon a Írán současně.
Předseda sboru náčelníků štábů, generál Dan Caine, na dnešním tiskovém brífinku oznámil, že Spojené státy získaly nad Íránem vzdušnou převahu. Podle jeho slov byl dopad dosavadních úderů rychlý, přesný a zdrcující, což vyústilo v nastolení lokální dominance v oblacích. Tato situace má nejen zvýšit ochranu nasazených jednotek, ale také umožnit pokračování probíhajících vojenských operací přímo nad íránským územím.
Kabinet Andreje Babiše se od pondělního rána plně soustředí na vyhrocený konflikt na Blízkém východě. Hlavním podnětem pro sérii mimořádných schůzek se staly víkendové nálety Spojených států a Izraele na íránské území, po nichž následovaly odvetné údery Teheránu proti několika zemím v Perském zálivu. Dynamický vývoj událostí přiměl české ministry k okamžitému svolání Bezpečnostní rady státu.
Průliv Hormuz, úzká vodní cesta oddělující Írán a Omán, představuje hlavní trasu pro přepravu ropy z producentských zemí, jako jsou Saúdská Arábie nebo Kuvajt, do zbytku světa. Íránská strana kontroluje severní část tohoto strategického koridoru.