Izraelská armáda v úterý ráno pokračovala v ofenzivě a provedla souběžné údery na íránské hlavní město Teherán a libanonský Bejrút. Operace se zaměřila na íránská vojenská stanoviště a pozice hnutí Hizballáh, přičemž z jižních předměstí Bejrútu stoupaly husté sloupy dýmu. Izraelské síly těmto náletům předeslaly nové výzvy k evakuaci pro vybrané oblasti v Libanonu, aby minimalizovaly civilní ztráty při ničení velitelských center.
Konflikt se dramaticky dotkl také diplomatických zastoupení, když se americké velvyslanectví v Saúdské Arábii stalo terčem útoku předpokládaných íránských dronů. Kvůli nočnímu úderu na komplex v Rijádu úřad zrušil veškeré konzulární schůzky. Podobná situace nastala v Kuvajtu, kde bylo americké velvyslanectví rovněž zasaženo a následně oznámilo své uzavření až do odvolání.
Ministerstvo zahraničí Spojených států v reakci na stupňující se hrozby nařídilo povinnou evakuaci rodinných příslušníků a postradatelného personálu z Jordánska, Bahrajnu, Iráku, Kataru a Kuvajtu. Hlavním důvodem jsou pokračující raketové a dronové útoky z Íránu a značné narušení komerční letecké dopravy. V Iráku navíc úřady varují před vysokým rizikem násilí a únosů, což podtrhuje extrémní bezpečnostní rizika pro americké občany v celém regionu.
Sousední arabské státy v Perském zálivu, které hostí americké vojenské základny, čelí náporu íránské palebné síly. Kuvajt a Spojené arabské emiráty hlásí, že od začátku konfliktu zachytily stovky dronů a raket. Vysoký počet úspěšných zásahů potvrzují také Bahrajn, Katar a Saúdská Arábie, ačkoliv se množí otázky ohledně dlouhodobé udržitelnosti a kapacity jejich systémů protivzdušné obrany.
Vojenská situace vyvolala chaos v mezinárodní dopravě a mnoho cizinců zůstalo v oblasti uvězněno. Spojené státy a Kanada sice vyzvaly své občany k okamžitému odjezdu, ale možnosti transportu jsou po zrušení tisíců letů a uzavření některých letišť velmi omezené. Americká vláda zatím nezahájila vlastní evakuační lety a doporučuje občanům využít komerční linky, pokud jsou ještě k dispozici.
Mezi oběťmi v zemích Zálivu je hlášeno značné množství státních příslušníků jihoasijských zemí, kteří v regionu pracují jako migrující pracovníci. Tato skutečnost poukazuje na závislost bohatých států na levné pracovní síle, která často operuje v nejistých podmínkách. Organizace pro lidská práva opakovaně upozorňují na neutěšenou situaci těchto dělníků, kteří jsou v době války vystaveni zvýšenému nebezpečí bez adekvátní ochrany.
Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro CNN uvedl, že hlavní vlna útoku na Írán teprve přijde a že operace probíhá rychleji, než se plánovalo. Mezi jeho hlavní cíle patří zničení íránských raketových kapacit, likvidace námořnictva a ukončení jaderných ambicí Teheránu. Trump zároveň nevyloučil nasazení pozemních jednotek, ačkoliv ministr zahraničí Marco Rubio věří, že stanovených cílů lze dosáhnout i bez nich.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítl obavy, že by se konflikt mohl změnit v nekonečnou válku, a v rozhovoru pro Fox News prohlásil, že operace přinese éru míru a demokracie v Íránu. Zopakoval argumenty o nutnosti zabránit Íránu v získání jaderných zbraní, což je v rozporu s hodnocením amerických tajných služeb. Mezitím se ve městech po celých Spojených státech shromáždily tisíce lidí, aby pokojně protestovaly proti pokračujícímu vojenskému tažení.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.
V posledních čtyřiadvaceti hodinách došlo v oblasti Hormuzského průlivu k potopení dvou nákladních lodí po zásahu neznámými střelami. Tyto incidenty představují vážnou eskalaci napětí a výrazné zvýšení nebezpečí pro mezinárodní námořní dopravu. Írán v posledních týdnech vystupňoval své útoky s cílem znovu získat kontrolu nad touto klíčovou strategickou vodní cestou.
Česká republika dosáhla významného vyjednávacího úspěchu při prosazování dostupných energií a ochraně domácího průmyslu. Evropská komise navrhuje o rok odložit klíčové povinnosti pro dovozce fosilních paliv podle metanového nařízení. Reaguje tak na dlouhodobý tlak Česka a dalších členských států, které upozorňovaly na rizika pro dodávky plynu a ropy do Evropy.
Už několik dní je při pouhém pohledu z okna každému jasné, že podzim je v plném proudu. Česko čeká v nadcházejících týdnech další ochlazení, podle meteorologů by také mělo přibýt srážek. Vyplývá to z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
