Izraelská armáda v úterý ráno pokračovala v ofenzivě a provedla souběžné údery na íránské hlavní město Teherán a libanonský Bejrút. Operace se zaměřila na íránská vojenská stanoviště a pozice hnutí Hizballáh, přičemž z jižních předměstí Bejrútu stoupaly husté sloupy dýmu. Izraelské síly těmto náletům předeslaly nové výzvy k evakuaci pro vybrané oblasti v Libanonu, aby minimalizovaly civilní ztráty při ničení velitelských center.
Konflikt se dramaticky dotkl také diplomatických zastoupení, když se americké velvyslanectví v Saúdské Arábii stalo terčem útoku předpokládaných íránských dronů. Kvůli nočnímu úderu na komplex v Rijádu úřad zrušil veškeré konzulární schůzky. Podobná situace nastala v Kuvajtu, kde bylo americké velvyslanectví rovněž zasaženo a následně oznámilo své uzavření až do odvolání.
Ministerstvo zahraničí Spojených států v reakci na stupňující se hrozby nařídilo povinnou evakuaci rodinných příslušníků a postradatelného personálu z Jordánska, Bahrajnu, Iráku, Kataru a Kuvajtu. Hlavním důvodem jsou pokračující raketové a dronové útoky z Íránu a značné narušení komerční letecké dopravy. V Iráku navíc úřady varují před vysokým rizikem násilí a únosů, což podtrhuje extrémní bezpečnostní rizika pro americké občany v celém regionu.
Sousední arabské státy v Perském zálivu, které hostí americké vojenské základny, čelí náporu íránské palebné síly. Kuvajt a Spojené arabské emiráty hlásí, že od začátku konfliktu zachytily stovky dronů a raket. Vysoký počet úspěšných zásahů potvrzují také Bahrajn, Katar a Saúdská Arábie, ačkoliv se množí otázky ohledně dlouhodobé udržitelnosti a kapacity jejich systémů protivzdušné obrany.
Vojenská situace vyvolala chaos v mezinárodní dopravě a mnoho cizinců zůstalo v oblasti uvězněno. Spojené státy a Kanada sice vyzvaly své občany k okamžitému odjezdu, ale možnosti transportu jsou po zrušení tisíců letů a uzavření některých letišť velmi omezené. Americká vláda zatím nezahájila vlastní evakuační lety a doporučuje občanům využít komerční linky, pokud jsou ještě k dispozici.
Mezi oběťmi v zemích Zálivu je hlášeno značné množství státních příslušníků jihoasijských zemí, kteří v regionu pracují jako migrující pracovníci. Tato skutečnost poukazuje na závislost bohatých států na levné pracovní síle, která často operuje v nejistých podmínkách. Organizace pro lidská práva opakovaně upozorňují na neutěšenou situaci těchto dělníků, kteří jsou v době války vystaveni zvýšenému nebezpečí bez adekvátní ochrany.
Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro CNN uvedl, že hlavní vlna útoku na Írán teprve přijde a že operace probíhá rychleji, než se plánovalo. Mezi jeho hlavní cíle patří zničení íránských raketových kapacit, likvidace námořnictva a ukončení jaderných ambicí Teheránu. Trump zároveň nevyloučil nasazení pozemních jednotek, ačkoliv ministr zahraničí Marco Rubio věří, že stanovených cílů lze dosáhnout i bez nich.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítl obavy, že by se konflikt mohl změnit v nekonečnou válku, a v rozhovoru pro Fox News prohlásil, že operace přinese éru míru a demokracie v Íránu. Zopakoval argumenty o nutnosti zabránit Íránu v získání jaderných zbraní, což je v rozporu s hodnocením amerických tajných služeb. Mezitím se ve městech po celých Spojených státech shromáždily tisíce lidí, aby pokojně protestovaly proti pokračujícímu vojenskému tažení.
Spojené státy americké i Írán dávají v zákulisí najevo, že by se raději nevracely k otevřenému válečnému konfliktu, který je od vyhlášení dubnového příměří formálně pozastaven. Navzdory neustálým vzájemným vojenským úderům ani jedna ze stran nepřerušila diplomatické kanály. Rozhovory, které zprostředkovávají Pákistán, Katar a další země, tak nadále pokračují, i když Washington si v regionu stále udržuje masivní letecké a námořní síly připravené k okamžitému nasazení.
Teherán oficiálně oznámil, že přerušuje veškeré mírové rozhovory se Spojenými státy americkými a jeho vyjednávací tým se stahuje z výměny zpráv prostřednictvím zprostředkovatelů. Podle íránské státní tiskové agentury Tasnim, která je napojená na Revoluční gardy, je obnovení dialogu podmíněno úplným ukončením izraelských vojenských operací v Pásmu Gazy i v Libanonu. Írán tak reaguje na prudkou eskalaci konfliktu na libanonském území, kde izraelská armáda v posledních hodinách výrazně zintenzivnila svou ofenzivu.
Nový maďarský premiér Péter Magyar zahájil bezprostředně po svém sobotním nástupu do funkce otevřené tažení proti lidem spojeným s érou Viktora Orbána. Ve svém prvním projevu v budapešťském parlamentu dal jasně najevo, že patnáctiletá nadvláda minulé garnitury definitivně skončila. Hned v prvních minutách úřadování vyzval k rezignaci prezidenta Tamáse Sulyoka i další Orbánovy věrné, kteří obsadili klíčové soudní a kontrolní orgány v zemi, a stanovil jim ultimátum do 31. května. Podle politických analytiků by se představitelé bývalého režimu měli začít vážně obávat ztráty svého vlivu.
Severoatlantická aliance se snaží urychleně posílit obranu větrného baltského ostrova Gotland, který vojenští plánovači považují za jednu z nejvíce zranitelných a zároveň strategicky nejvýznamnějších frontových linií vůči Rusku. Tento ostrov se nachází ve středu Baltského moře, pouhých 300 kilometrů od silně militarizované ruské enklávy Kaliningrad. Vzhledem k rostoucím obavám z ruské agrese, hybridních útoků a kolísajícího spojenectví ze strany Spojených států závodí Švédsko a jeho partneři s časem, aby z Gotlandu opět vybudovali vojenskou pevnost.
Švédský úřad pro veřejné zdraví vyzval rodiče, aby omezili používání mobilních telefonů v přítomnosti svých dětí a určili části domácnosti, které zůstanou zcela bez digitálních zařízení. Nová doporučení navazují na předchozí výzvy k obecnému zamyšlení nad časem stráveným u obrazovek, nyní však přinášejí konkrétní pravidla pro každodenní život. Úřad dospěl k těmto krokům na základě výzkumu, který si loni na podzim zadala švédská vláda s cílem prozkoumat vliv digitálních návyků dospělých na zdraví dětí.
Americký prezident Donald Trump čelí vážným problémům, které si z velké části způsobil sám. Jeho snaha o prosazení neomezené osobní moci, která v prvním roce po návratu do Bílého domu úspěšně zlomila jakýkoliv odpor, nyní vyvolává silný odpor a prohlubuje politickou zranitelnost celé administrativy. Tento trend se naplno projevuje v aktuálním týdnu, kdy hrozí, že se jeho druhé funkční období zastaví hned na několika frontách současně.
Podvody využívající klonování hlasu pomocí umělé inteligence jsou na vzestupu a podle údajů FBI Američané v loňském roce ztratili kvůli podvodům spojeným s AI celkem 893 milionů dolarů. Tato částka zahrnuje kromě hlasových útoků také podvodné e-maily, románkové podvody a další dezinformační triky.
Šéf americké diplomacie Marco Rubio na ministerském setkání ve Švédsku prohlásil, že nadcházející summit Severoatlantické aliance v Ankaře se zařadí k nejvýznamnějším schůzkám v dějinách NATO. Washington tak reaguje na nespokojenost prezidenta Donalda Trumpa s tím, jak se spojenci postavili k vojenským akcím USA na Blízkém východě. Podle Rubia nelze tento hluboký nesoulad odstranit ze dne na den, a proto bude nutné, aby o něm za zhruba šest týdnů jednali nejvyšší představitelé států.
Prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o blížícím se míru s Íránem a brzkém zprovoznění Hormuzského průlivu nechává finanční trhy chladnými. Vzhledem k předchozím nepravdivým zprávám z uplynulých tří měsíců investoři tato slova ignorují a požadují jasné důkazy o reálné dohodě. Přestože byl Írán v přímém střetu vojensky slabší stranou, dokázal námořní cestu efektivně zablokovat pomocí min, rychlých člunů a bezpilotních letounů. Vzhledem k tomu, že průlivem prochází pětina globálních dodávek ropy, stala se z této uzávěry hlavní íránská vyjednávací páka.
Severní Korea dává Spojeným státům opakovaně najevo, že je ochotna obnovit vzájemné rozhovory, ovšem pouze za předpokladu, že Washington upustí od svého tlaku na denuklearizaci. Vůdce Kim Čong-un na únorovém sjezdu vládní strany potvrdil, že jaderný status země, který byl v roce 2023 zakotven do severokorejské ústavy, je naprosto nezvratný. Pokud chtějí USA dosáhnout pokroku v otázce kontroly zbrojení, budou muset severokorejský jaderný program fakticky akceptovat.
Britské a francouzské námořnictvo provedlo v Atlantském oceánu společnou operaci, při níž zadrželo sankcionovaný ruský ropný tanker. Podle prohlášení francouzského prezidenta Emmanuela Macrona existuje vážné podezření, že plavidlo plulo pod falešnou vlajkou. Macron na sociální síti X zároveň sdílel videozáznam, který zachycuje příslušníky francouzských námořních sil přímo při nalaďování na palubu lodi.
Ničivé lesní požáry v roce 2025 zasáhly především bohatší části světa, a to i přes skutečnost, že celková rozloha ploch zasažených plameny na celé planetě klesla. Katastrofální živly si vyžádaly lidské životy, domovy i pracovní místa v Kalifornii, Kanadě, Evropě a Jižní Koreji. Celkově však loni shořelo 335 milionů hektarů půdy, což představuje druhou nejnižší hodnotu od roku 2002. Tento globální pokles nastal zejména kvůli rozšiřování afrických farem, které rozdrobily tamní krajinu a zpomalily šíření velkých požárů v savanách.