Americký prezident Donald Trump oznámil, že Venezuela předá Spojeným státům ropu v hodnotě zhruba 2 miliard dolarů. Tento krok je přímým důsledkem stupňujícího se tlaku Washingtonu na novou venezuelskou vládu poté, co americké speciální jednotky o víkendu zajaly a ze země odvlekly autoritářského vůdce Nicoláse Madura. Podle Trumpa má jít o 30 až 50 milionů barelů ropy, která byla dosud blokována v zásobnících a na tankerech kvůli americkému embargu.
Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že surovina bude prodána za tržní cenu. Získané finanční prostředky hodlá osobně kontrolovat z pozice hlavy státu. Cílem je podle něj zajistit, aby peníze sloužily ku prospěchu obyvatel obou zemí. Prováděním celého plánu byl pověřen americký ministr energetiky Chris Wright, který má zajistit přímý transport ropy do amerických přístavů a terminálů.
Tato dohoda představuje zásadní ránu pro Čínu, která byla v posledním desetiletí největším odběratelem venezuelské ropy. Přesměrování dodávek do USA fakticky znamená odříznutí Pekingu od jednoho z jeho klíčových energetických zdrojů v Jižní Americe. Právě Čína a Rusko přitom Madurovo zajetí ostře odsoudily a označily ho za porušení mezinárodního práva a suverenity.
V samotné Venezuele panuje napjatá atmosféra. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová, která dříve působila jako Madurova viceprezidentka, sice původně nabídla Washingtonu spolupráci, v úterý však svůj tón výrazně přitvrdila. V televizním projevu prohlásila, že Venezuele nevládne žádný „vnější agent“ a sobotní operaci americké armády označila za kriminální útok a únos. Vyhlásila také sedmidenní státní smutek za vojáky padlé během amerického zásahu.
Navzdory této vzdorné rétorice se zdá, že odevzdání ropy je vynucenou reakcí na Trumpovy hrozby další vojenskou intervencí. Americký prezident dal jasně najevo, že očekává „totální přístup“ pro americké ropné společnosti k venezuelským ložiskům. V současnosti je jedinou americkou firmou s povolením k těžbě v zemi společnost Chevron, Trump však předpokládá masivní návrat dalších gigantů, jako jsou ExxonMobil či ConocoPhillips.
Ekonomičtí experti jsou ohledně rychlé obnovy venezuelského ropného sektoru skeptičtí. Infrastruktura je po letech zanedbávání v katastrofálním stavu a její oprava si vyžádá investice v řádu desítek miliard dolarů a mnoho let práce. Ropné trhy na Trumpovo oznámení zareagovaly mírným poklesem ceny americké lehké ropy, protože investoři očekávají zvýšení objemu suroviny proudící na americký trh.
Americká opozice i někteří mezinárodní pozorovatelé varují, že Trumpova politika „ropy za mír“ může v regionu vyvolat dlouhodobou nestabilitu. Kritici poukazují na to, že využívání armády k zajištění energetických zdrojů vytváří nebezpečný precedent. Zatímco Trump slibuje Venezuele cestu k bohatství a bezpečnosti, tamní obyvatelstvo se potýká s výpadky elektřiny a nejistotou, co přinesou příští dny pod faktickým dohledem Washingtonu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.
Kim Jo-čong, sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una, nemá informace o tom, že by se chystalo jednání mezi jejím bratrem a nejvyšší představitelem Spojených států amerických. Podle amerických médií se setkání snaží iniciovat americký prezident Donald Trump.
Ebola již v Demokratické republice Kongo připravila o život více než 2500 lidí. Podle zástupců OSN se epidemie nadále šíří na další území a hrozí tak, že nemoc pronikne z Konga i do sousedních zemí. Pomoci zastavit šíření viru by mohla vakcína.