Americký prezident Donald Trump oznámil, že Venezuela předá Spojeným státům ropu v hodnotě zhruba 2 miliard dolarů. Tento krok je přímým důsledkem stupňujícího se tlaku Washingtonu na novou venezuelskou vládu poté, co americké speciální jednotky o víkendu zajaly a ze země odvlekly autoritářského vůdce Nicoláse Madura. Podle Trumpa má jít o 30 až 50 milionů barelů ropy, která byla dosud blokována v zásobnících a na tankerech kvůli americkému embargu.
Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že surovina bude prodána za tržní cenu. Získané finanční prostředky hodlá osobně kontrolovat z pozice hlavy státu. Cílem je podle něj zajistit, aby peníze sloužily ku prospěchu obyvatel obou zemí. Prováděním celého plánu byl pověřen americký ministr energetiky Chris Wright, který má zajistit přímý transport ropy do amerických přístavů a terminálů.
Tato dohoda představuje zásadní ránu pro Čínu, která byla v posledním desetiletí největším odběratelem venezuelské ropy. Přesměrování dodávek do USA fakticky znamená odříznutí Pekingu od jednoho z jeho klíčových energetických zdrojů v Jižní Americe. Právě Čína a Rusko přitom Madurovo zajetí ostře odsoudily a označily ho za porušení mezinárodního práva a suverenity.
V samotné Venezuele panuje napjatá atmosféra. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová, která dříve působila jako Madurova viceprezidentka, sice původně nabídla Washingtonu spolupráci, v úterý však svůj tón výrazně přitvrdila. V televizním projevu prohlásila, že Venezuele nevládne žádný „vnější agent“ a sobotní operaci americké armády označila za kriminální útok a únos. Vyhlásila také sedmidenní státní smutek za vojáky padlé během amerického zásahu.
Navzdory této vzdorné rétorice se zdá, že odevzdání ropy je vynucenou reakcí na Trumpovy hrozby další vojenskou intervencí. Americký prezident dal jasně najevo, že očekává „totální přístup“ pro americké ropné společnosti k venezuelským ložiskům. V současnosti je jedinou americkou firmou s povolením k těžbě v zemi společnost Chevron, Trump však předpokládá masivní návrat dalších gigantů, jako jsou ExxonMobil či ConocoPhillips.
Ekonomičtí experti jsou ohledně rychlé obnovy venezuelského ropného sektoru skeptičtí. Infrastruktura je po letech zanedbávání v katastrofálním stavu a její oprava si vyžádá investice v řádu desítek miliard dolarů a mnoho let práce. Ropné trhy na Trumpovo oznámení zareagovaly mírným poklesem ceny americké lehké ropy, protože investoři očekávají zvýšení objemu suroviny proudící na americký trh.
Americká opozice i někteří mezinárodní pozorovatelé varují, že Trumpova politika „ropy za mír“ může v regionu vyvolat dlouhodobou nestabilitu. Kritici poukazují na to, že využívání armády k zajištění energetických zdrojů vytváří nebezpečný precedent. Zatímco Trump slibuje Venezuele cestu k bohatství a bezpečnosti, tamní obyvatelstvo se potýká s výpadky elektřiny a nejistotou, co přinesou příští dny pod faktickým dohledem Washingtonu.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.