Americký prezident Donald Trump oznámil, že Venezuela předá Spojeným státům ropu v hodnotě zhruba 2 miliard dolarů. Tento krok je přímým důsledkem stupňujícího se tlaku Washingtonu na novou venezuelskou vládu poté, co americké speciální jednotky o víkendu zajaly a ze země odvlekly autoritářského vůdce Nicoláse Madura. Podle Trumpa má jít o 30 až 50 milionů barelů ropy, která byla dosud blokována v zásobnících a na tankerech kvůli americkému embargu.
Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že surovina bude prodána za tržní cenu. Získané finanční prostředky hodlá osobně kontrolovat z pozice hlavy státu. Cílem je podle něj zajistit, aby peníze sloužily ku prospěchu obyvatel obou zemí. Prováděním celého plánu byl pověřen americký ministr energetiky Chris Wright, který má zajistit přímý transport ropy do amerických přístavů a terminálů.
Tato dohoda představuje zásadní ránu pro Čínu, která byla v posledním desetiletí největším odběratelem venezuelské ropy. Přesměrování dodávek do USA fakticky znamená odříznutí Pekingu od jednoho z jeho klíčových energetických zdrojů v Jižní Americe. Právě Čína a Rusko přitom Madurovo zajetí ostře odsoudily a označily ho za porušení mezinárodního práva a suverenity.
V samotné Venezuele panuje napjatá atmosféra. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová, která dříve působila jako Madurova viceprezidentka, sice původně nabídla Washingtonu spolupráci, v úterý však svůj tón výrazně přitvrdila. V televizním projevu prohlásila, že Venezuele nevládne žádný „vnější agent“ a sobotní operaci americké armády označila za kriminální útok a únos. Vyhlásila také sedmidenní státní smutek za vojáky padlé během amerického zásahu.
Navzdory této vzdorné rétorice se zdá, že odevzdání ropy je vynucenou reakcí na Trumpovy hrozby další vojenskou intervencí. Americký prezident dal jasně najevo, že očekává „totální přístup“ pro americké ropné společnosti k venezuelským ložiskům. V současnosti je jedinou americkou firmou s povolením k těžbě v zemi společnost Chevron, Trump však předpokládá masivní návrat dalších gigantů, jako jsou ExxonMobil či ConocoPhillips.
Ekonomičtí experti jsou ohledně rychlé obnovy venezuelského ropného sektoru skeptičtí. Infrastruktura je po letech zanedbávání v katastrofálním stavu a její oprava si vyžádá investice v řádu desítek miliard dolarů a mnoho let práce. Ropné trhy na Trumpovo oznámení zareagovaly mírným poklesem ceny americké lehké ropy, protože investoři očekávají zvýšení objemu suroviny proudící na americký trh.
Americká opozice i někteří mezinárodní pozorovatelé varují, že Trumpova politika „ropy za mír“ může v regionu vyvolat dlouhodobou nestabilitu. Kritici poukazují na to, že využívání armády k zajištění energetických zdrojů vytváří nebezpečný precedent. Zatímco Trump slibuje Venezuele cestu k bohatství a bezpečnosti, tamní obyvatelstvo se potýká s výpadky elektřiny a nejistotou, co přinesou příští dny pod faktickým dohledem Washingtonu.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.
Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu pontifikátu varoval, že kontrola nad umělou inteligencí nesmí zůstat v rukou pouhé hrstky vyvolených. Zároveň upozornil na to, že tato nová technologie podněcuje globální konflikty a přispívá k jejich eskalaci. Hlava katolické církve proto představila soubor vlastních návrhů, které mají za cíl chránit výjimečnou lidskou velikost a důstojnost v době překotných technologických změn. Papež naléhavě požaduje, aby vojenské využití umělé inteligence podléhalo těm nejpřísnějším etickým omezením.
Tropické počasí má na začátku nového týdne ještě zesílit. Meteorologové proto vydali varování, v němž upozorňují na fakt, že úterní maxima mohou podle předpovědi dosáhnout až 33 °C. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Svět netrpělivě očekává, zda konečně dojde k uzavření mírové dohody mezi USA a Íránem. Americký prezident Donald Trump na to však nespěchá. Podle jeho slov bude případná dohoda dobrá a pořádná, napsal to na sociální síti.