Americký prezident Donald Trump oznámil, že Venezuela předá Spojeným státům ropu v hodnotě zhruba 2 miliard dolarů. Tento krok je přímým důsledkem stupňujícího se tlaku Washingtonu na novou venezuelskou vládu poté, co americké speciální jednotky o víkendu zajaly a ze země odvlekly autoritářského vůdce Nicoláse Madura. Podle Trumpa má jít o 30 až 50 milionů barelů ropy, která byla dosud blokována v zásobnících a na tankerech kvůli americkému embargu.
Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že surovina bude prodána za tržní cenu. Získané finanční prostředky hodlá osobně kontrolovat z pozice hlavy státu. Cílem je podle něj zajistit, aby peníze sloužily ku prospěchu obyvatel obou zemí. Prováděním celého plánu byl pověřen americký ministr energetiky Chris Wright, který má zajistit přímý transport ropy do amerických přístavů a terminálů.
Tato dohoda představuje zásadní ránu pro Čínu, která byla v posledním desetiletí největším odběratelem venezuelské ropy. Přesměrování dodávek do USA fakticky znamená odříznutí Pekingu od jednoho z jeho klíčových energetických zdrojů v Jižní Americe. Právě Čína a Rusko přitom Madurovo zajetí ostře odsoudily a označily ho za porušení mezinárodního práva a suverenity.
V samotné Venezuele panuje napjatá atmosféra. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová, která dříve působila jako Madurova viceprezidentka, sice původně nabídla Washingtonu spolupráci, v úterý však svůj tón výrazně přitvrdila. V televizním projevu prohlásila, že Venezuele nevládne žádný „vnější agent“ a sobotní operaci americké armády označila za kriminální útok a únos. Vyhlásila také sedmidenní státní smutek za vojáky padlé během amerického zásahu.
Navzdory této vzdorné rétorice se zdá, že odevzdání ropy je vynucenou reakcí na Trumpovy hrozby další vojenskou intervencí. Americký prezident dal jasně najevo, že očekává „totální přístup“ pro americké ropné společnosti k venezuelským ložiskům. V současnosti je jedinou americkou firmou s povolením k těžbě v zemi společnost Chevron, Trump však předpokládá masivní návrat dalších gigantů, jako jsou ExxonMobil či ConocoPhillips.
Ekonomičtí experti jsou ohledně rychlé obnovy venezuelského ropného sektoru skeptičtí. Infrastruktura je po letech zanedbávání v katastrofálním stavu a její oprava si vyžádá investice v řádu desítek miliard dolarů a mnoho let práce. Ropné trhy na Trumpovo oznámení zareagovaly mírným poklesem ceny americké lehké ropy, protože investoři očekávají zvýšení objemu suroviny proudící na americký trh.
Americká opozice i někteří mezinárodní pozorovatelé varují, že Trumpova politika „ropy za mír“ může v regionu vyvolat dlouhodobou nestabilitu. Kritici poukazují na to, že využívání armády k zajištění energetických zdrojů vytváří nebezpečný precedent. Zatímco Trump slibuje Venezuele cestu k bohatství a bezpečnosti, tamní obyvatelstvo se potýká s výpadky elektřiny a nejistotou, co přinesou příští dny pod faktickým dohledem Washingtonu.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.