Američtí a ruští představitelé tajně vypracovali nový plán pro ukončení války na Ukrajině, který by po Kyjevu požadoval územní ústupky a drastické snížení velikosti armády. Tyto informace se objevily ve středu, kdy ruské útoky drony a raketami zabily nejméně pětadvacet lidí ve městě Ternopil. Zpravodajský server The Guardian oznámil, že návrh by donutil Ukrajinu postoupit Rusku území, které kontroluje na východě země, a zmenšit svou armádu na polovinu.
Tyto podmínky, které by Ukrajině uložily drakonická opatření a poskytly Rusku nebývalou kontrolu nad vojenskou a politickou suverenitou, by byly v Kyjevě pravděpodobně vnímány jako kapitulace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v minulosti podobné požadavky označil za naprosto nepřijatelné. Podmínky zahrnují také omezení americké vojenské pomoci a zbraňových kategorií, které by mohly ukrajinské ozbrojené síly používat.
Zprávu o existenci osmadvacetibodového plánu, který je údajně inspirován podobným návrhem Trumpovy administrativy pro ukončení války v Gaze, jako první přinesl server Axios. Plán vypracovali zvláštní vyslanec Donalda Trumpa, Steve Witkoff, a kremelský poradce Kirill Dmitrijev, kteří vytvořili důležitý, avšak neoficiální komunikační kanál mezi Moskvou a Washingtonem. Zatím zůstává nejasné, zda Trumpova administrativa tento návrh formálně podpořila.
Washington opakovaně naznačoval, že je blízko k mírové dohodě mezi Ruskem a Ukrajinou. Předešlé návrhy ale ztroskotaly, protože by Moskvě zajistily většinu jejích požadavků výměnou za bolestivé ústupky ze strany Kyjeva. Americký ministr zahraničí Marco Rubio ve středu večer na zprávy o plánu reagoval s tím, že trvalý mír vyžaduje, aby obě strany souhlasily s obtížnými, ale nezbytnými ústupky. Uvedl, že proto budou pokračovat ve vyvíjení potenciálních nápadů pro ukončení války, založených na vstupech od obou stran konfliktu.
Zprávy o uniklém plánu se objevily v době, kdy Rusko provedlo masivní útok na západní Ukrajinu. Cílem byly vícepodlažní budovy v Ternopilu a energetická zařízení v Ivano-Frankivsku a Lvově, což je součást systematické kampaně k ničení civilní energetické infrastruktury před zimou. Obyvatel poškozeného bytového domu v Ternopilu, Oleg Hrytsyshyn, popsal, že ho hustý kouř uvěznil v bytě. Uvedl, že ho zachránili až záchranáři.
Ukrajinské ministerstvo vnitra potvrdilo, že při útoku bylo zabito pětadvacet lidí, včetně tří dětí. Zraněno bylo dalších sedmdesát tři osob, z toho patnáct dětí. Svědek uvedl, že k útoku došlo asi v 5:30 ráno, kdy většina lidí spala. Prezident Zelenskyj, který se ve středu setkal s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem, vyzval spojence k zintenzivnění tlaku na Rusko. Prohlásil, že každý drzý útok proti běžnému životu ukazuje, že tlak na Rusko není dostatečný.
Potenciální mírové rozhovory v posledních měsících převážně stagnovaly kvůli maximalistickým požadavkům Ruska. Prezident Zelenskyj má ve čtvrtek jednat s vysokou delegací amerických vojenských představitelů. Ministr armády USA, Daniel Driscoll, dorazil do Kyjeva ve středu, aby projednal snahy o ukončení války. Kyjev a Moskva nevedly přímá jednání od léta a pokusy o obnovení diplomatické cesty se prakticky zastavily od posledního setkání Trumpa a Vladimira Putina na Aljašce v srpnu.
I přes tvrzení Kremlu, že je otevřen jednáním o ukončení války, Moskva neprojevuje ochotu zmírnit své dalekosáhlé požadavky. Zelenskyj se doma i na bojišti ocitá ve stále obtížnější situaci. Ruské síly nedávno postoupily do strategicky významného města Pokrovsk. Zároveň se na Ukrajině rozhořel korupční skandál v energetickém sektoru, který představuje nejvážnější politickou krizi od začátku války. Mluvčí Kremlu, Dmitrij Peskov, ve středu odmítl zprávy o jakémkoli významném pokroku.
Ruské ministerstvo zahraničí také uvedlo, že nemá žádné informace o novém mírovém návrhu ze strany USA. Jeho mluvčí Maria Zakharova řekla, že Moskva neobdržela žádný návrh dohody o Ukrajině v takové úrovni od Washingtonu. Tvrdila, že pokud by americká strana s návrhy přišla, byly by sděleny skrze zavedené diplomatické kanály mezi oběma zeměmi.
Ukrajinská armáda podnikla překvapivý a vícestupňový útok na Krymský most, který spojuje Ruskem okupovaný polostrov s ruskou pevninou. Akce proběhla v noci na úterý a zanechala za sebou vážné škody na silniční i železniční části této monumentální stavby. Kyjev přitom operaci načasoval záměrně tak, aby demonstroval zranitelnost režimu ruského prezidenta Vladimira Putina před nadcházejícím mezinárodním summitem.
Globální klimatická konference COP31 v turecké Antalyi v neděli ztroskotala, protože se více než sto devadesáti zúčastněným zemím nepodařilo shodnout na zastřešující dohodě po více než dvou týdnech sporných jednání. Zlomovým bodem se stala samotná příčina změny klimatu, tedy fosilní paliva, kolem nichž se státy nedokázaly dohodnout na odklonu.
Mezinárodní výbor Červeného kříže a organizace na ochranu lidských práv varovaly, že brzy bude příliš pozdě na to, aby se podařilo vrátit džina zpět do láhve, protože vývoj autonomních zbraní podle nich předbíhá snahy o jejich regulaci. Výrazné varování zaznělo v neděli na závěr týdenní konference v Ženevě, které se zúčastnilo více než sto dvacet členských států Úmluvy OSN o některých konvenčních zbraních.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské síly během uplynulého týdne vypustily proti dvaceti ukrajinským regionům přibližně 2700 útočných dronů, téměř 1460 naváděných leteckých pum a 165 raket různých typů. Zároveň vyzval Spojené státy, aby schválily předání střel protivzdušné obrany Patriot již zaplacených spojenci v rámci programu PURL, a informoval, že po nočním útoku dronu na pětipatrový bytový dům v Dymeru v Kyjevské oblasti zůstává čtrnáct obyvatel nezvěstných.
Evropu čeká mezi koncem letošního listopadu a koncem příštího roku mimořádná série voleb, která může podle The Guardian otřást samotnými základy Evropské unie a narušit poválečný evropský konsenzus. Volební vlna se dotkne čtyř z pěti největších členských států unie podle počtu obyvatel i ekonomické síly, přičemž hlasování se uskuteční také v Estonsku, Finsku, Řecku či na Slovensku a regionální volby proběhnou v Německu. Posilování nacionalistických a euroskeptických stran v řadě velkých zemí unie může v nadcházejícím roce prověřit odolnost evropského společenství jako nikdy dříve.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu prohlásila, že hybridní hrozby ze strany Ruska jsou stále méně hybridní. Uvedla to poté co dánské úřady oznámily zmaření ruského plánu na zavraždění ukrajinského rappera v Dánsku ze září. Von der Leyenová na síti X uvedla, že šlo o útok na půdě Evropské unie, což je nepřijatelné.
Matematik a zaměstnanec společnosti zabývající se umělou inteligencí Anthropic Levent Alpöge oznámil, že pomocí velkého jazykového modelu dokázal nejslavnější dosud nevyřešený problém celé matematiky, Riemannovu hypotézu. Na svých webových stránkách uvedl, že ve spolupráci s modelem Claude pravděpodobně objevil důkaz této hypotézy, pouhý den po rekordním vstupu společnosti Anthropic na burzu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že systémy řízení letového provozu spravující lety po celých Spojených státech jsou prastaré, ale bezpečné, a vyzval Kongres, aby uvolnil nákladné prostředky na jejich modernizaci. Jeho slova zazněla týden po rozsáhlém pozastavení provozu, které na celé hodiny zastavilo lety napříč USA a bylo nejdelší takovou událostí od teroristických útoků z 11. září 2001.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.
Více než sto dvacet států se v sobotu v Ženevě dohodlo, že po vyčerpávajících jednáních v rámci Organizace spojených národů budou v příštích dvou letech pracovat na mezinárodním ujednání o autonomních zbraňových systémech. Krok přichází v době, kdy pokroky v umělé inteligenci proměňují způsob vedení válek, zatímco občanské iniciativy kritizují výsledek jako oslabený.
Klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi přetáhla svůj plánovaný páteční závěr a jednání pokračují v přesčasech bez dosažené konečné dohody. Nevládní a občanské organizace varují, že summit může skončit žalostně pod úrovní potřebných kroků a hrozí, že se zařadí mezi nejhorší klimatické konference v historii.