Američtí a ruští představitelé tajně vypracovali nový plán pro ukončení války na Ukrajině, který by po Kyjevu požadoval územní ústupky a drastické snížení velikosti armády. Tyto informace se objevily ve středu, kdy ruské útoky drony a raketami zabily nejméně pětadvacet lidí ve městě Ternopil. Zpravodajský server The Guardian oznámil, že návrh by donutil Ukrajinu postoupit Rusku území, které kontroluje na východě země, a zmenšit svou armádu na polovinu.
Tyto podmínky, které by Ukrajině uložily drakonická opatření a poskytly Rusku nebývalou kontrolu nad vojenskou a politickou suverenitou, by byly v Kyjevě pravděpodobně vnímány jako kapitulace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v minulosti podobné požadavky označil za naprosto nepřijatelné. Podmínky zahrnují také omezení americké vojenské pomoci a zbraňových kategorií, které by mohly ukrajinské ozbrojené síly používat.
Zprávu o existenci osmadvacetibodového plánu, který je údajně inspirován podobným návrhem Trumpovy administrativy pro ukončení války v Gaze, jako první přinesl server Axios. Plán vypracovali zvláštní vyslanec Donalda Trumpa, Steve Witkoff, a kremelský poradce Kirill Dmitrijev, kteří vytvořili důležitý, avšak neoficiální komunikační kanál mezi Moskvou a Washingtonem. Zatím zůstává nejasné, zda Trumpova administrativa tento návrh formálně podpořila.
Washington opakovaně naznačoval, že je blízko k mírové dohodě mezi Ruskem a Ukrajinou. Předešlé návrhy ale ztroskotaly, protože by Moskvě zajistily většinu jejích požadavků výměnou za bolestivé ústupky ze strany Kyjeva. Americký ministr zahraničí Marco Rubio ve středu večer na zprávy o plánu reagoval s tím, že trvalý mír vyžaduje, aby obě strany souhlasily s obtížnými, ale nezbytnými ústupky. Uvedl, že proto budou pokračovat ve vyvíjení potenciálních nápadů pro ukončení války, založených na vstupech od obou stran konfliktu.
Zprávy o uniklém plánu se objevily v době, kdy Rusko provedlo masivní útok na západní Ukrajinu. Cílem byly vícepodlažní budovy v Ternopilu a energetická zařízení v Ivano-Frankivsku a Lvově, což je součást systematické kampaně k ničení civilní energetické infrastruktury před zimou. Obyvatel poškozeného bytového domu v Ternopilu, Oleg Hrytsyshyn, popsal, že ho hustý kouř uvěznil v bytě. Uvedl, že ho zachránili až záchranáři.
Ukrajinské ministerstvo vnitra potvrdilo, že při útoku bylo zabito pětadvacet lidí, včetně tří dětí. Zraněno bylo dalších sedmdesát tři osob, z toho patnáct dětí. Svědek uvedl, že k útoku došlo asi v 5:30 ráno, kdy většina lidí spala. Prezident Zelenskyj, který se ve středu setkal s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem, vyzval spojence k zintenzivnění tlaku na Rusko. Prohlásil, že každý drzý útok proti běžnému životu ukazuje, že tlak na Rusko není dostatečný.
Potenciální mírové rozhovory v posledních měsících převážně stagnovaly kvůli maximalistickým požadavkům Ruska. Prezident Zelenskyj má ve čtvrtek jednat s vysokou delegací amerických vojenských představitelů. Ministr armády USA, Daniel Driscoll, dorazil do Kyjeva ve středu, aby projednal snahy o ukončení války. Kyjev a Moskva nevedly přímá jednání od léta a pokusy o obnovení diplomatické cesty se prakticky zastavily od posledního setkání Trumpa a Vladimira Putina na Aljašce v srpnu.
I přes tvrzení Kremlu, že je otevřen jednáním o ukončení války, Moskva neprojevuje ochotu zmírnit své dalekosáhlé požadavky. Zelenskyj se doma i na bojišti ocitá ve stále obtížnější situaci. Ruské síly nedávno postoupily do strategicky významného města Pokrovsk. Zároveň se na Ukrajině rozhořel korupční skandál v energetickém sektoru, který představuje nejvážnější politickou krizi od začátku války. Mluvčí Kremlu, Dmitrij Peskov, ve středu odmítl zprávy o jakémkoli významném pokroku.
Ruské ministerstvo zahraničí také uvedlo, že nemá žádné informace o novém mírovém návrhu ze strany USA. Jeho mluvčí Maria Zakharova řekla, že Moskva neobdržela žádný návrh dohody o Ukrajině v takové úrovni od Washingtonu. Tvrdila, že pokud by americká strana s návrhy přišla, byly by sděleny skrze zavedené diplomatické kanály mezi oběma zeměmi.
Evropská komise se zavázala zmírnit byrokratické překážky s cílem zrychlit pohyb armád a tanků napříč kontinentem. Tento krok označuje za kritickou pojistku pro evropskou bezpečnost. Plán vojenské mobility, který Komise oznámila ve středu, je součástí úsilí o zajištění připravenosti Evropy na obranu do roku 2030, což reaguje na varování bezpečnostních služeb před možným útokem Ruska na členský stát EU do pěti let.
Turecko bude s největší pravděpodobností hostit klimatické rozhovory COP31 v roce 2026. K tomuto rozhodnutí se dospělo po překvapivém kompromisu s Austrálií, která stáhla svou kandidaturu na pořádání výroční události. Právo na hostování konference, která se koná pod záštitou OSN, náleží v roce 2026 regionální skupině zemí zahrnující západní Evropu, Austrálii a další státy, a vyžaduje konsensus.
Američtí a ruští představitelé tajně vypracovali nový plán pro ukončení války na Ukrajině, který by po Kyjevu požadoval územní ústupky a drastické snížení velikosti armády. Tyto informace se objevily ve středu, kdy ruské útoky drony a raketami zabily nejméně pětadvacet lidí ve městě Ternopil. Zpravodajský server The Guardian oznámil, že návrh by donutil Ukrajinu postoupit Rusku území, které kontroluje na východě země, a zmenšit svou armádu na polovinu.
Vysocí vojenští představitelé Pentagonu dorazili na Ukrajinu, aby projednali úsilí o ukončení války s Ruskem. Tým vede Dan Driscoll, tajemník americké armády, který má ve čtvrtek v Kyjevě jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským po jeho návratu z cesty do Turecka. Tato návštěva probíhá v době, kdy se objevují zprávy o novém mírovém plánu mezi USA a Ruskem, který údajně požaduje významné ústupky ze strany Ukrajiny. Ani Washington, ani Moskva však zatím zprávy o existenci tohoto plánu oficiálně nepotvrdily.
Vážná železniční nehoda se ve čtvrtek ráno stala na jihu Čech. Na Českobudějovicku se srazily rychlík a osobní vlak, podle dostupných informací se zranilo přes 40 lidí. Dvě osoby jsou zraněny těžce. Příčina nehody je předmětem vyšetřování.
Polsko uzavře poslední ruský konzulát v zemi, který se nachází v přímořském městě Gdaňsk. Jde o odvetné opatření za to, co vláda označuje za pokus o sabotáž důležité železniční trati s podporou Moskvy. Oznámil to ve středu ministr zahraničí Radosław Sikorski.
Spojené státy americké uvalily minulý měsíc sankce na ropné společnosti Rosněft a Lukoil a jejich dceřiné společnosti. Cílem bylo snížit příjmy, které Rusko využívá k financování války na Ukrajině, a donutit tak Moskvu k mírovým jednáním. Přesto americký diplomat Marco Rubio ve středu pozdě večer prohlásil, že Spojeným státům docházejí možnosti, jak dále sankcionovat Rusko.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí vážnému varování expertů, kteří tvrdí, že ztráta více než dvou tisíc pracovních míst povede k tomu, že svět bude „méně zdravý a méně bezpečný“. Organizace očekává, že do června 2026 přijde o 2 371 pozic, což je téměř čtvrtina jejího pracovního týmu, který v lednu čítal 9 401 zaměstnanců. Důvodem je rozpočtový škrt způsobený především odchodem Spojených států amerických z organizace v lednu.
Přední evropští ministři zamíří příští měsíc na Ukrajinu, aby veřejně podpořili její kandidaturu na členství v Evropské unii. Tento krok přichází v době, kdy spojenci intenzivně hledají způsoby, jak obejít blokování přístupového procesu ze strany Maďarska, informoval server Politico. Neformální summit ministrů pro evropské záležitosti se uskuteční v západoukrajinském Lvově ve dnech 10. a 11. prosince.
Pobřeží a vnitrozemí Jižní Ameriky se transformují v novou světovou ropnou hranici. Tři země – Brazílie, Argentina a Guyana – stojí v čele expanzivního růstu těžby ropy a zemního plynu mimo uskupení OPEC. Tyto státy tvrdí, že jde o nezbytný krok pro jejich ekonomický rozvoj. Tento energetický boom probíhá v době, kdy se dopady klimatické krize, která je fosilními palivy poháněna, projevují v regionu extrémními záplavami, suchy a požáry.
V novém televizním dokumentu s názvem „Breaking Ranks: Inside Israel’s War“ popsali vojáci Izraelských obranných sil (IDF) drastické uvolnění právních a etických norem v Pásmu Gazy. Podle jejich svědectví je rozhodování o zabíjení civilistů často ponecháno na libovůli jednotlivých velitelů. Někteří vojáci promluvili veřejně, jiní anonymně, a shodně potvrdili, že oficiální kodex chování vůči civilnímu obyvatelstvu se na místě zcela rozplynul.
Rusko vede proti Západu intenzivní a agresivní válku v takzvané šedé zóně, která se záměrně vyhýbá přímému vojenskému střetu. Hlavním cílem této skryté kampaně je finančně vyčerpat západní státy a podniky. Aktéři napojení na Kreml a státem podporovaní hackeři systematicky útočí na vládní úřady, města a soukromé společnosti, čímž jim způsobují obrovské finanční škody, píše magazín Politico. Tyto cílené akce dramaticky zvyšují náklady na provoz a pojištění, a prodražují tak podnikání v západních zemích.