Američtí a ruští představitelé tajně vypracovali nový plán pro ukončení války na Ukrajině, který by po Kyjevu požadoval územní ústupky a drastické snížení velikosti armády. Tyto informace se objevily ve středu, kdy ruské útoky drony a raketami zabily nejméně pětadvacet lidí ve městě Ternopil. Zpravodajský server The Guardian oznámil, že návrh by donutil Ukrajinu postoupit Rusku území, které kontroluje na východě země, a zmenšit svou armádu na polovinu.
Tyto podmínky, které by Ukrajině uložily drakonická opatření a poskytly Rusku nebývalou kontrolu nad vojenskou a politickou suverenitou, by byly v Kyjevě pravděpodobně vnímány jako kapitulace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v minulosti podobné požadavky označil za naprosto nepřijatelné. Podmínky zahrnují také omezení americké vojenské pomoci a zbraňových kategorií, které by mohly ukrajinské ozbrojené síly používat.
Zprávu o existenci osmadvacetibodového plánu, který je údajně inspirován podobným návrhem Trumpovy administrativy pro ukončení války v Gaze, jako první přinesl server Axios. Plán vypracovali zvláštní vyslanec Donalda Trumpa, Steve Witkoff, a kremelský poradce Kirill Dmitrijev, kteří vytvořili důležitý, avšak neoficiální komunikační kanál mezi Moskvou a Washingtonem. Zatím zůstává nejasné, zda Trumpova administrativa tento návrh formálně podpořila.
Washington opakovaně naznačoval, že je blízko k mírové dohodě mezi Ruskem a Ukrajinou. Předešlé návrhy ale ztroskotaly, protože by Moskvě zajistily většinu jejích požadavků výměnou za bolestivé ústupky ze strany Kyjeva. Americký ministr zahraničí Marco Rubio ve středu večer na zprávy o plánu reagoval s tím, že trvalý mír vyžaduje, aby obě strany souhlasily s obtížnými, ale nezbytnými ústupky. Uvedl, že proto budou pokračovat ve vyvíjení potenciálních nápadů pro ukončení války, založených na vstupech od obou stran konfliktu.
Zprávy o uniklém plánu se objevily v době, kdy Rusko provedlo masivní útok na západní Ukrajinu. Cílem byly vícepodlažní budovy v Ternopilu a energetická zařízení v Ivano-Frankivsku a Lvově, což je součást systematické kampaně k ničení civilní energetické infrastruktury před zimou. Obyvatel poškozeného bytového domu v Ternopilu, Oleg Hrytsyshyn, popsal, že ho hustý kouř uvěznil v bytě. Uvedl, že ho zachránili až záchranáři.
Ukrajinské ministerstvo vnitra potvrdilo, že při útoku bylo zabito pětadvacet lidí, včetně tří dětí. Zraněno bylo dalších sedmdesát tři osob, z toho patnáct dětí. Svědek uvedl, že k útoku došlo asi v 5:30 ráno, kdy většina lidí spala. Prezident Zelenskyj, který se ve středu setkal s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem, vyzval spojence k zintenzivnění tlaku na Rusko. Prohlásil, že každý drzý útok proti běžnému životu ukazuje, že tlak na Rusko není dostatečný.
Potenciální mírové rozhovory v posledních měsících převážně stagnovaly kvůli maximalistickým požadavkům Ruska. Prezident Zelenskyj má ve čtvrtek jednat s vysokou delegací amerických vojenských představitelů. Ministr armády USA, Daniel Driscoll, dorazil do Kyjeva ve středu, aby projednal snahy o ukončení války. Kyjev a Moskva nevedly přímá jednání od léta a pokusy o obnovení diplomatické cesty se prakticky zastavily od posledního setkání Trumpa a Vladimira Putina na Aljašce v srpnu.
I přes tvrzení Kremlu, že je otevřen jednáním o ukončení války, Moskva neprojevuje ochotu zmírnit své dalekosáhlé požadavky. Zelenskyj se doma i na bojišti ocitá ve stále obtížnější situaci. Ruské síly nedávno postoupily do strategicky významného města Pokrovsk. Zároveň se na Ukrajině rozhořel korupční skandál v energetickém sektoru, který představuje nejvážnější politickou krizi od začátku války. Mluvčí Kremlu, Dmitrij Peskov, ve středu odmítl zprávy o jakémkoli významném pokroku.
Ruské ministerstvo zahraničí také uvedlo, že nemá žádné informace o novém mírovém návrhu ze strany USA. Jeho mluvčí Maria Zakharova řekla, že Moskva neobdržela žádný návrh dohody o Ukrajině v takové úrovni od Washingtonu. Tvrdila, že pokud by americká strana s návrhy přišla, byly by sděleny skrze zavedené diplomatické kanály mezi oběma zeměmi.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.
Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu pontifikátu varoval, že kontrola nad umělou inteligencí nesmí zůstat v rukou pouhé hrstky vyvolených. Zároveň upozornil na to, že tato nová technologie podněcuje globální konflikty a přispívá k jejich eskalaci. Hlava katolické církve proto představila soubor vlastních návrhů, které mají za cíl chránit výjimečnou lidskou velikost a důstojnost v době překotných technologických změn. Papež naléhavě požaduje, aby vojenské využití umělé inteligence podléhalo těm nejpřísnějším etickým omezením.
Tropické počasí má na začátku nového týdne ještě zesílit. Meteorologové proto vydali varování, v němž upozorňují na fakt, že úterní maxima mohou podle předpovědi dosáhnout až 33 °C. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Svět netrpělivě očekává, zda konečně dojde k uzavření mírové dohody mezi USA a Íránem. Americký prezident Donald Trump na to však nespěchá. Podle jeho slov bude případná dohoda dobrá a pořádná, napsal to na sociální síti.