Američtí a ruští představitelé tajně vypracovali nový plán pro ukončení války na Ukrajině, který by po Kyjevu požadoval územní ústupky a drastické snížení velikosti armády. Tyto informace se objevily ve středu, kdy ruské útoky drony a raketami zabily nejméně pětadvacet lidí ve městě Ternopil. Zpravodajský server The Guardian oznámil, že návrh by donutil Ukrajinu postoupit Rusku území, které kontroluje na východě země, a zmenšit svou armádu na polovinu.
Tyto podmínky, které by Ukrajině uložily drakonická opatření a poskytly Rusku nebývalou kontrolu nad vojenskou a politickou suverenitou, by byly v Kyjevě pravděpodobně vnímány jako kapitulace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v minulosti podobné požadavky označil za naprosto nepřijatelné. Podmínky zahrnují také omezení americké vojenské pomoci a zbraňových kategorií, které by mohly ukrajinské ozbrojené síly používat.
Zprávu o existenci osmadvacetibodového plánu, který je údajně inspirován podobným návrhem Trumpovy administrativy pro ukončení války v Gaze, jako první přinesl server Axios. Plán vypracovali zvláštní vyslanec Donalda Trumpa, Steve Witkoff, a kremelský poradce Kirill Dmitrijev, kteří vytvořili důležitý, avšak neoficiální komunikační kanál mezi Moskvou a Washingtonem. Zatím zůstává nejasné, zda Trumpova administrativa tento návrh formálně podpořila.
Washington opakovaně naznačoval, že je blízko k mírové dohodě mezi Ruskem a Ukrajinou. Předešlé návrhy ale ztroskotaly, protože by Moskvě zajistily většinu jejích požadavků výměnou za bolestivé ústupky ze strany Kyjeva. Americký ministr zahraničí Marco Rubio ve středu večer na zprávy o plánu reagoval s tím, že trvalý mír vyžaduje, aby obě strany souhlasily s obtížnými, ale nezbytnými ústupky. Uvedl, že proto budou pokračovat ve vyvíjení potenciálních nápadů pro ukončení války, založených na vstupech od obou stran konfliktu.
Zprávy o uniklém plánu se objevily v době, kdy Rusko provedlo masivní útok na západní Ukrajinu. Cílem byly vícepodlažní budovy v Ternopilu a energetická zařízení v Ivano-Frankivsku a Lvově, což je součást systematické kampaně k ničení civilní energetické infrastruktury před zimou. Obyvatel poškozeného bytového domu v Ternopilu, Oleg Hrytsyshyn, popsal, že ho hustý kouř uvěznil v bytě. Uvedl, že ho zachránili až záchranáři.
Ukrajinské ministerstvo vnitra potvrdilo, že při útoku bylo zabito pětadvacet lidí, včetně tří dětí. Zraněno bylo dalších sedmdesát tři osob, z toho patnáct dětí. Svědek uvedl, že k útoku došlo asi v 5:30 ráno, kdy většina lidí spala. Prezident Zelenskyj, který se ve středu setkal s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem, vyzval spojence k zintenzivnění tlaku na Rusko. Prohlásil, že každý drzý útok proti běžnému životu ukazuje, že tlak na Rusko není dostatečný.
Potenciální mírové rozhovory v posledních měsících převážně stagnovaly kvůli maximalistickým požadavkům Ruska. Prezident Zelenskyj má ve čtvrtek jednat s vysokou delegací amerických vojenských představitelů. Ministr armády USA, Daniel Driscoll, dorazil do Kyjeva ve středu, aby projednal snahy o ukončení války. Kyjev a Moskva nevedly přímá jednání od léta a pokusy o obnovení diplomatické cesty se prakticky zastavily od posledního setkání Trumpa a Vladimira Putina na Aljašce v srpnu.
I přes tvrzení Kremlu, že je otevřen jednáním o ukončení války, Moskva neprojevuje ochotu zmírnit své dalekosáhlé požadavky. Zelenskyj se doma i na bojišti ocitá ve stále obtížnější situaci. Ruské síly nedávno postoupily do strategicky významného města Pokrovsk. Zároveň se na Ukrajině rozhořel korupční skandál v energetickém sektoru, který představuje nejvážnější politickou krizi od začátku války. Mluvčí Kremlu, Dmitrij Peskov, ve středu odmítl zprávy o jakémkoli významném pokroku.
Ruské ministerstvo zahraničí také uvedlo, že nemá žádné informace o novém mírovém návrhu ze strany USA. Jeho mluvčí Maria Zakharova řekla, že Moskva neobdržela žádný návrh dohody o Ukrajině v takové úrovni od Washingtonu. Tvrdila, že pokud by americká strana s návrhy přišla, byly by sděleny skrze zavedené diplomatické kanály mezi oběma zeměmi.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.