Výkonný ředitel společnosti Netflix Ted Sarandos se v úterý vydává do Bruselu, aby jednal s představiteli Evropské unie o budoucí podobě regulace streamovacích služeb. Jeho návštěva přichází v době, kdy se Komise chystá revidovat směrnici o audiovizuálních mediálních službách. Sarandos v rozhovoru pro Politico varoval, že přílišná složitost a roztříštěnost pravidel mezi jednotlivé členské státy by mohla vážně poškodit jednotný trh a zdravé podnikatelské prostředí v Evropě.
Podle Sarandose je pro Netflix zásadní, aby pravidla zůstala jednoduchá, předvídatelná a konzistentní. Upozornil, že pro produkční firmy není ideální, pokud se podmínky mění uprostřed rozpracovaných projektů. Netflix za poslední desetiletí investoval do evropského obsahu přes 13 miliard dolarů a spolupracuje se stovkami nezávislých producentů. Sarandos zdůraznil, že země s vysokými pobídkami, jako jsou Španělsko nebo Velká Británie, jsou pro investice mnohem atraktivnější než státy s přísnými mandáty.
Šéf Netflixu se domnívá, že evropští regulátoři často podceňují vliv platformy YouTube. Zatímco ji úředníci mnohdy vnímají spíše jako sociální síť plnou videí s kočkami, pro streamovací služby představuje přímého konkurenta v boji o čas diváků u televizních obrazovek. Sarandos podotkl, že více než polovina sledování YouTube dnes probíhá právě prostřednictvím televizních aplikací, což z něj dělá rivala ve hře o pozornost publika.
Rozhovor se stočil také k nedávnému neúspěšnému pokusu o fúzi s Warner Bros. Discovery. Sarandos popřel, že by za krachem transakce stály politické zásahy nebo tlaky ze strany americké administrativy. Přestože prezident Donald Trump na sociálních sítích požadoval odstranění Susan Riceové z představenstva Netflixu, Sarandos tyto výpady označil za pouhý šum, který sice komplikuje mediální obraz firmy, ale nemá vliv na skutečné obchodní výsledky nebo strategická rozhodnutí.
Z hlediska evropského trhu je nyní EU pro Netflix největším územím, přičemž příjmy v tomto regionu rostou dvouciferným tempem. Sarandos vyzdvihl, že společnost má v Evropě dvanáct poboček a tisíce zaměstnanců, takže se necítí být cizím elementem, ale pevnou součástí lokálního ekosystému. Příkladem pozitivního vlivu je podle něj seriál Emily v Paříži, který výrazně podpořil turistický ruch ve Francii, což ocenil i prezident Emmanuel Macron.
V otázce technologií se Netflix zaměřuje na umělou inteligenci, kterou Sarandos vnímá především jako nástroj pro tvůrce. Nedávná akvizice technologické společnosti Bena Afflecka má pomoci zlepšit efektivitu výroby a kvalitu výsledných děl. AI by podle něj měla umožnit filmařům věci, které dříve nebyly možné, například levnější a rychlejší dotáčky scén, ovšem za předpokladu, že výsledný produkt bude pro diváka skutečně lepší.
Navzdory pokroku v oblasti AI Sarandos věří, že lidský faktor zůstane nenahraditelný, zejména u dabingu. Testy firmy ukázaly, že diváci jsou velmi citliví na kvalitu hereckého výkonu, který AI zatím nedokáže plnohodnotně napodobit bez ztráty celkové úrovně produkce. Hlasoví herci tak budou mít i nadále klíčovou roli, ačkoliv se jejich práce s novými nástroji pravděpodobně promění a zefektivní.
Netflix se také pouští do světa video-podcastů, které Sarandos považuje za moderní evoluci tradičních talk show. Zatímco dříve sledovaly miliony lidí stejný pořad v televizi, dnes se publikum tříští do mnoha menších, ale věrnějších komunit. Úspěch slaví zejména formáty zaměřené na kriminální případy, sport a komedii, nebo doplňkové podcasty k populárním seriálům, jako je Bridgertonovi, které fanouškům umožňují proniknout hlouběji do oblíbeného světa.
Na závěr Sarandos zopakoval, že fúze s Warner Bros. byla pro Netflix vítanou příležitostí, nikoliv však nutností pro další růst. Firma se i nadále soustředí na organický vývoj a budování vztahů s partnery po celém světě, včetně provozovatelů kin. Klíčem k úspěchu v historicky nejkonkurenčnějším období médií je podle něj neustálé zlepšování obsahu, protože diváci nehledají to, co je nejlevnější, ale to, co je nejkvalitnější.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí po letošních parlamentních volbách další zkoušce své dlouhé politické kariéry, když po sečtení většiny hlasů středečního večera nevisí ve vzduchu jasný vítěz. Přestože jeho strana Likud zůstává nejsilnějším subjektem ve stodvacetičlenném Knesetu s odhadovaným ziskem 26 mandátů, pravicový blok ztratil většinu a dosáhl pouze na 53 křesel, což je výrazně pod hranicí potřebných 61 hlasů k řádnému vládnutí.
Současný postoj americké administrativy vůči Ukrajině, v jehož rámci Washington omezuje zpravodajskou spolupráci a tlačí na dřívější ukončení konfliktu, přehlíží hlubší strategické zájmy Spojených států. Zatímco prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické dohody s Moskvou a obviňuje Kyjev z růstu globálních problémů, odborníci oslovení webem Kyiv Post upozorňují, že bezpečnostní osud Ukrajiny a Západu je vzájemně propojen a že opuštění napadené země se může Washingtonu v budoucnu vymstít.
Filmař Adam McKay a ekologický aktivista Philip Eubanks upozornili ve svém nedávném komentáři pro The Guardian na hrozby, kterým lidstvo čelí v podobě nekontrolovaného rozvoje umělé inteligence a prohlubující se klimatické krize. Podle jejich názoru mají obě tato nebezpečí společného jmenovatele v podobě soukromých entit a korporací usilujících o maximální zisk. Současná společnost tak podle autorů stojí před otázkou, která z těchto krizí lidstvo ohrožuje více.
Při tragické srážce vysokorychlostních vlaků nedaleko španělského Toleda zemřelo nejméně 686 lidí. K nehodě došlo ve středu 28. října 2026 a tato událost vážně ohrožuje předvolební kampaň premiéra Pedra Sáncheze před nadcházejícími předčasnými volbami. Katastrofa totiž podkopává jeho ústřední argument, že vláda zajišťuje efektivní fungování veřejných služeb a zlepšuje každodenní život občanů.
Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.
Izraelské parlamentní volby přinesly nejednoznačný výsledek, v němž úřadující premiér Benjamin Netanjahu ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Ejzenkot nezískali potřebnou většinu jedenašedesáti křesel v stodvacetičlenném Knesetu. Co bude nyní následovat?
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.