Teroristické skupiny stále častěji využívají umělou inteligenci (AI) k posílení své propagandy, náboru nových členů, šíření návodů na výrobu zbraní a zajišťování financí, čímž značně komplikují práci bezpečnostních složek. Podle expertů zpravodajské agentury po celém světě čelí situaci, kdy AI přestává být jen potenciální hrozbou budoucnosti – už nyní se stává mocným nástrojem v rukou extremistů.
Již dříve využívaly skupiny jako Islámský stát (IS), al-Káida nebo krajně pravicová organizace The Base digitální platformy k náboru, šifrované komunikaci či financování přes kryptoměny. Teď se k jejich arzenálu přidává i generativní umělá inteligence – a bezpečnostní služby se obávají, že tím získávají ještě větší efektivitu.
„Naše výzkumy předpověděly to, co teď pozorujeme: teroristé využívají AI k urychlení stávajících aktivit,“ říká Adam Hadley z iniciativy Tech Against Terrorism, podporované OSN. Dodává, že největší hrozbou není vznik nových způsobů útoků, ale posílení propagandy, komunikace a dostupnosti nebezpečných informací.
Například stoupenci IS již podle expertů používají ChatGPT k převodu textových prohlášení na audioverze či k tvorbě profesionálně vypadajících obrázkových sad propagandy. Ve své poslední digitální publikaci IS popisuje AI jako „sílu, která formuje válku“, a vyzývá své příznivce, aby její potenciál plně využili.
„AI není jen technologie. Je to síla, která mění charakter konfliktu,“ stojí v jednom z článků jejich online časopisu. Umělá inteligence má podle nich sloužit jako „digitální poradce“ či „výzkumný asistent“.
Na šifrovaných komunikačních kanálech, které IS využívá, probíhají diskuse o možnostech použití AI například pro tvorbu plánů výbušnin. Jeden z uživatelů se například ptal, zda je bezpečné požádat ChatGPT o návod na výrobu bomby. Jiný navrhl „bezpečnější“ cestu – získat plán na dálkově ovládané vozidlo, přičemž jako zdroj uvedl právě ChatGPT. Právě útoky vozidly patří k oblíbeným metodám IS v posledních letech.
V březnu také jeden z účtů napojených na IS sdílel video s návodem na výrobu bomby s pomocí AI – včetně avatara, který vysvětloval, jak použít běžné domácí potřeby.
Podobné využití AI ale není výlučně doménou džihádistů. Krajně pravicové skupiny využívají AI k výrobě dezinformačních memů, grafiky s Adolfem Hitlerem nebo zefektivnění propagandy. Některé nástroje, jako hlasové modulátory nebo šifrovací aplikace, pak napomáhají ke zlepšení tzv. „operational security“, tedy bezpečnosti komunikace a operací.
Využívání digitálních nástrojů není pro IS žádnou novinkou. V roce 2014 organizace během útoku na Mosul šokovala svět tím, že na Twitteru v reálném čase sdílela fotografie a zprávy z masových poprav více než 1 000 mužů. Následovalo rozsáhlé digitální tažení západních vlád i technologických gigantů za likvidaci účtů IS na sociálních sítích.
Od té doby se pozornost přesunula na kryptoměny, šifrované chaty a weby s návody na 3D tisk zbraní. Dnes je centrem zájmu právě umělá inteligence.
„AI posiluje jejich schopnosti, především v oblasti propagandy, šíření obsahu a maskování,“ říká Moustafa Ayad z Institutu pro strategický dialog. „Je to další fáze digitalizace jejich činnosti.“
Současně s růstem hrozby dochází ke snižování prostředků na boj proti terorismu. Například ve Spojených státech byly nedávno oznámeny škrty ve financování protiteroristických programů, což podle expertů výrazně oslabuje reakceschopnost.
„Naší největší zranitelností není AI jako taková, ale úpadek schopností bránit se stávajícím hrozbám,“ varuje Hadley. Kritizuje také technologické platformy a vlády za to, že se přestaly soustředit na boj proti terorismu v online prostoru.
Hadley vyzývá společnosti jako Meta nebo OpenAI, aby zesílily stávající mechanismy – jako je sdílení dat o škodlivém obsahu nebo tradiční formy detekce – a vytvořily nové způsoby moderace obsahu generovaného AI.
Tato nová fáze digitálního terorismu ukazuje, že technologický pokrok nemusí být vždy spojencem bezpečnosti – v rukou radikalizovaných skupin může být i hrozbou s globálním dopadem.
Modžtaba Chameneí, který nedávno stanul v čele Íránu, přerušil mlčení svým premiérovým oficiálním projevem. K veřejnosti však nepromluvil osobně; jeho slova přednesl hlasatel státní televize za doprovodu statických snímků. Tento neobvyklý formát jen přiživil dohady o tom, že nový vůdce mohl utrpět vážná zranění během úvodních fází současného válečného konfliktu.
Válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, který trvá již dva týdny, vystavuje íránské obyvatelstvo extrémnímu tlaku. Poté, co americké nálety stály život nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, vyzval prezident Donald Trump Íránce k převzetí moci do vlastních rukou. Podle jeho slov jde o jedinečnou příležitost pro celé generace, jak změnit směřování země. Reakce režimu v Teheránu na sebe však nenechala dlouho čekat a v ulicích měst se množí ozbrojené hlídky i přímé hrozby likvidací.
Írán v posledních dnech výrazně stupňuje napětí na Blízkém východě cílenými útoky na námořní dopravu v oblasti Perského zálivu. Přestože Spojené státy a Izrael mají nad Teheránem vojenskou i finanční převahu, Islámská republika využívá svou největší strategickou výhodu – kontrolu nad Hormuzským průlivem. Touto úzkou vodní cestou přitom protéká přibližně pětina veškerých světových dodávek ropy.
Evropská unie se chystá k ráznému kroku proti zneužívání umělé inteligence. Podle návrhů, které získal server Politico, hodlá Brusel zakázat aplikace a systémy schopné generovat sexuálně explicitní deepfaky reálných osob. Tato legislativní iniciativa reaguje na nedávný skandál kolem nástroje Grok na sociální síti X, který uživatelům umožnil vytvářet miliony kompromitujících snímků bez souhlasu dotčených lidí.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupila do svého třináctého dne a intenzita bojů napříč celým regionem nadále narůstá. Izraelská armáda oficiálně oznámila zahájení rozsáhlé vlny útoků přímo na území Íránu. Podle prohlášení izraelských ozbrojených sil se tyto údery zaměřují na infrastrukturu tamního režimu po celé zemi.
Situace na Blízkém východě se v dopoledních hodinách íránského času prudce vyostřila a konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem nabývá na intenzitě. Poslední zprávy potvrzují, že Írán v iráckých vodách zapálil dva ropné tankery, přičemž o život přišel jeden člen posádky. Útoky na dopravní a energetickou infrastrukturu v celém regionu se tak stávají čím dál častějšími.
Vědci potvrdili, že obavy z možné srážky obřího asteroidu s Měsícem byly liché. Podle nových pozorování se těleso s označením 2024 YR4, které bylo dříve považováno za hrozbu, neocitne na kolizním kurzu. Tým planetární obrany Evropské vesmírné agentury (ESA) tak rozptýlil obavy, že by náraz mohl ohrozit satelity obíhající kolem Země.
Globální ceny ropy sice v posledních dnech zaznamenaly pokles ze svých maxim, ale řidiči u čerpacích stanic by neměli v nejbližší době očekávat výraznou úlevu. Válka v Íránu prakticky uzavřela Hormuzský průliv, kterým protéká přibližně pětina světové produkce ropy, což vyvolalo značnou nejistotu. Přestože ceny ropy klesly poté, co prezident Donald Trump předpověděl brzký konec konfliktu, středeční obchodování přineslo opět mírný nárůst.
Britové dali opět jasně najevo, že chtějí odpovědi nejen od bývalého prince Andrewa. Mnozí lidé se totiž domnívají, že členové královské rodiny o jeho chování zkrátka museli vědět. Kauzu dokonce využívají občané, kteří orodují za ukončení činnosti monarchie.
Dvě nejdiskutovanější politické persony v Česku se příští týden sejdou z očí do očí. Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO) budou jednat o státním rozpočtu, aktuální bezpečnostní situaci či zahraničních cestách.
Skoro až za měsíc přijdou na řadu Velikonoce, ale tuzemští meteorologové už začínají tušit, jak během nich bude. A spoustu lidí to zajímá. V Česku mají do začátku dubna nadále panovat průměrné či dokonce nadprůměrné teploty. Vyplývá to z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Členské státy Mezinárodní energetické agentury (IEA) ve středu jednomyslně schválily krok, který nemá v historii obdoby. Aby zmírnily dopady eskalujícího konfliktu na Blízkém východě a zastavily prudký růst cen energií, uvolní na globální trh rekordních 400 milionů barelů ropy ze svých nouzových rezerv. Výkonný ředitel IEA Fatih Birol potvrdil, že jde o největší akci v dějinách agentury, která má kompenzovat výpadek způsobený faktickým uzavřením strategického Hormuzského průlivu. 400 milionů barelů ropy je zhruba tolik, kolik svět spotřebuje během čtyř dnů, nebo kolik za normálních okolností proteče Hormuzským průlivem za 20 dní.