Teroristické skupiny stále častěji využívají umělou inteligenci (AI) k posílení své propagandy, náboru nových členů, šíření návodů na výrobu zbraní a zajišťování financí, čímž značně komplikují práci bezpečnostních složek. Podle expertů zpravodajské agentury po celém světě čelí situaci, kdy AI přestává být jen potenciální hrozbou budoucnosti – už nyní se stává mocným nástrojem v rukou extremistů.
Již dříve využívaly skupiny jako Islámský stát (IS), al-Káida nebo krajně pravicová organizace The Base digitální platformy k náboru, šifrované komunikaci či financování přes kryptoměny. Teď se k jejich arzenálu přidává i generativní umělá inteligence – a bezpečnostní služby se obávají, že tím získávají ještě větší efektivitu.
„Naše výzkumy předpověděly to, co teď pozorujeme: teroristé využívají AI k urychlení stávajících aktivit,“ říká Adam Hadley z iniciativy Tech Against Terrorism, podporované OSN. Dodává, že největší hrozbou není vznik nových způsobů útoků, ale posílení propagandy, komunikace a dostupnosti nebezpečných informací.
Například stoupenci IS již podle expertů používají ChatGPT k převodu textových prohlášení na audioverze či k tvorbě profesionálně vypadajících obrázkových sad propagandy. Ve své poslední digitální publikaci IS popisuje AI jako „sílu, která formuje válku“, a vyzývá své příznivce, aby její potenciál plně využili.
„AI není jen technologie. Je to síla, která mění charakter konfliktu,“ stojí v jednom z článků jejich online časopisu. Umělá inteligence má podle nich sloužit jako „digitální poradce“ či „výzkumný asistent“.
Na šifrovaných komunikačních kanálech, které IS využívá, probíhají diskuse o možnostech použití AI například pro tvorbu plánů výbušnin. Jeden z uživatelů se například ptal, zda je bezpečné požádat ChatGPT o návod na výrobu bomby. Jiný navrhl „bezpečnější“ cestu – získat plán na dálkově ovládané vozidlo, přičemž jako zdroj uvedl právě ChatGPT. Právě útoky vozidly patří k oblíbeným metodám IS v posledních letech.
V březnu také jeden z účtů napojených na IS sdílel video s návodem na výrobu bomby s pomocí AI – včetně avatara, který vysvětloval, jak použít běžné domácí potřeby.
Podobné využití AI ale není výlučně doménou džihádistů. Krajně pravicové skupiny využívají AI k výrobě dezinformačních memů, grafiky s Adolfem Hitlerem nebo zefektivnění propagandy. Některé nástroje, jako hlasové modulátory nebo šifrovací aplikace, pak napomáhají ke zlepšení tzv. „operational security“, tedy bezpečnosti komunikace a operací.
Využívání digitálních nástrojů není pro IS žádnou novinkou. V roce 2014 organizace během útoku na Mosul šokovala svět tím, že na Twitteru v reálném čase sdílela fotografie a zprávy z masových poprav více než 1 000 mužů. Následovalo rozsáhlé digitální tažení západních vlád i technologických gigantů za likvidaci účtů IS na sociálních sítích.
Od té doby se pozornost přesunula na kryptoměny, šifrované chaty a weby s návody na 3D tisk zbraní. Dnes je centrem zájmu právě umělá inteligence.
„AI posiluje jejich schopnosti, především v oblasti propagandy, šíření obsahu a maskování,“ říká Moustafa Ayad z Institutu pro strategický dialog. „Je to další fáze digitalizace jejich činnosti.“
Současně s růstem hrozby dochází ke snižování prostředků na boj proti terorismu. Například ve Spojených státech byly nedávno oznámeny škrty ve financování protiteroristických programů, což podle expertů výrazně oslabuje reakceschopnost.
„Naší největší zranitelností není AI jako taková, ale úpadek schopností bránit se stávajícím hrozbám,“ varuje Hadley. Kritizuje také technologické platformy a vlády za to, že se přestaly soustředit na boj proti terorismu v online prostoru.
Hadley vyzývá společnosti jako Meta nebo OpenAI, aby zesílily stávající mechanismy – jako je sdílení dat o škodlivém obsahu nebo tradiční formy detekce – a vytvořily nové způsoby moderace obsahu generovaného AI.
Tato nová fáze digitálního terorismu ukazuje, že technologický pokrok nemusí být vždy spojencem bezpečnosti – v rukou radikalizovaných skupin může být i hrozbou s globálním dopadem.
Slavnou rodinu Slováčkových čekají zřejmě ty nejsmutnější Vánoce. Poprvé se totiž sejdou u stromečku s vědomím, že nadaná herečka a zpěvačka Anna Slováčková už není mezi námi. Alespoň zbytek rodiny by měl být pohromadě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přiznal, že tlačil na poslance Filipa Turka (Motoristé), aby se zúčastnil pondělního rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem. Turek se z jednání ze zdravotních důvodů omluvil, jistě tak nebude v pondělí jmenován členem vlády. Pavel má navíc k jeho osobě dlouhodobé a trvající výhrady.
V pátek, tedy na den přesně týden po jeho odchodu, se Česko rozloučí s Patrikem Hezuckým. Osudným se mu stalo nádorové onemocnění, se kterou se moderátor snažil do poslední chvíle bojovat. Naděje prý existovala ještě několik dní před jeho úmrtím.
Po nadcházejícím víkendu už začne předvánoční týden. S návratem zimy, která je alespoň v očích meteorologů již v plném proudu, ale nepočítejte. Do Česka bude i nadále proudit teplý vzduch, přes den má být nad nulou. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.