Teroristické skupiny stále častěji využívají umělou inteligenci (AI) k posílení své propagandy, náboru nových členů, šíření návodů na výrobu zbraní a zajišťování financí, čímž značně komplikují práci bezpečnostních složek. Podle expertů zpravodajské agentury po celém světě čelí situaci, kdy AI přestává být jen potenciální hrozbou budoucnosti – už nyní se stává mocným nástrojem v rukou extremistů.
Již dříve využívaly skupiny jako Islámský stát (IS), al-Káida nebo krajně pravicová organizace The Base digitální platformy k náboru, šifrované komunikaci či financování přes kryptoměny. Teď se k jejich arzenálu přidává i generativní umělá inteligence – a bezpečnostní služby se obávají, že tím získávají ještě větší efektivitu.
„Naše výzkumy předpověděly to, co teď pozorujeme: teroristé využívají AI k urychlení stávajících aktivit,“ říká Adam Hadley z iniciativy Tech Against Terrorism, podporované OSN. Dodává, že největší hrozbou není vznik nových způsobů útoků, ale posílení propagandy, komunikace a dostupnosti nebezpečných informací.
Například stoupenci IS již podle expertů používají ChatGPT k převodu textových prohlášení na audioverze či k tvorbě profesionálně vypadajících obrázkových sad propagandy. Ve své poslední digitální publikaci IS popisuje AI jako „sílu, která formuje válku“, a vyzývá své příznivce, aby její potenciál plně využili.
„AI není jen technologie. Je to síla, která mění charakter konfliktu,“ stojí v jednom z článků jejich online časopisu. Umělá inteligence má podle nich sloužit jako „digitální poradce“ či „výzkumný asistent“.
Na šifrovaných komunikačních kanálech, které IS využívá, probíhají diskuse o možnostech použití AI například pro tvorbu plánů výbušnin. Jeden z uživatelů se například ptal, zda je bezpečné požádat ChatGPT o návod na výrobu bomby. Jiný navrhl „bezpečnější“ cestu – získat plán na dálkově ovládané vozidlo, přičemž jako zdroj uvedl právě ChatGPT. Právě útoky vozidly patří k oblíbeným metodám IS v posledních letech.
V březnu také jeden z účtů napojených na IS sdílel video s návodem na výrobu bomby s pomocí AI – včetně avatara, který vysvětloval, jak použít běžné domácí potřeby.
Podobné využití AI ale není výlučně doménou džihádistů. Krajně pravicové skupiny využívají AI k výrobě dezinformačních memů, grafiky s Adolfem Hitlerem nebo zefektivnění propagandy. Některé nástroje, jako hlasové modulátory nebo šifrovací aplikace, pak napomáhají ke zlepšení tzv. „operational security“, tedy bezpečnosti komunikace a operací.
Využívání digitálních nástrojů není pro IS žádnou novinkou. V roce 2014 organizace během útoku na Mosul šokovala svět tím, že na Twitteru v reálném čase sdílela fotografie a zprávy z masových poprav více než 1 000 mužů. Následovalo rozsáhlé digitální tažení západních vlád i technologických gigantů za likvidaci účtů IS na sociálních sítích.
Od té doby se pozornost přesunula na kryptoměny, šifrované chaty a weby s návody na 3D tisk zbraní. Dnes je centrem zájmu právě umělá inteligence.
„AI posiluje jejich schopnosti, především v oblasti propagandy, šíření obsahu a maskování,“ říká Moustafa Ayad z Institutu pro strategický dialog. „Je to další fáze digitalizace jejich činnosti.“
Současně s růstem hrozby dochází ke snižování prostředků na boj proti terorismu. Například ve Spojených státech byly nedávno oznámeny škrty ve financování protiteroristických programů, což podle expertů výrazně oslabuje reakceschopnost.
„Naší největší zranitelností není AI jako taková, ale úpadek schopností bránit se stávajícím hrozbám,“ varuje Hadley. Kritizuje také technologické platformy a vlády za to, že se přestaly soustředit na boj proti terorismu v online prostoru.
Hadley vyzývá společnosti jako Meta nebo OpenAI, aby zesílily stávající mechanismy – jako je sdílení dat o škodlivém obsahu nebo tradiční formy detekce – a vytvořily nové způsoby moderace obsahu generovaného AI.
Tato nová fáze digitálního terorismu ukazuje, že technologický pokrok nemusí být vždy spojencem bezpečnosti – v rukou radikalizovaných skupin může být i hrozbou s globálním dopadem.
Špičky čínských ozbrojených sil čelí zásadním změnám v důsledku vyšetřování prvního místopředsedy Ústřední vojenské komise Čang Jou-siaa. Tento generál, který byl dlouhodobě pokládán za nejbližšího vojenského důvěrníka prezidenta Si Ťin-pchinga, je podezřelý z vážného porušení zákona a vnitřní disciplíny. Spolu s ním je prověřován také Liou Čen-li, jenž zastává post náčelníka generálního štábu této komise.
Íránské úřady v neděli odhalily na centrálním teheránském náměstí Enghelab obří billboard s přímým varováním určeným Spojeným státům. Nová nástěnná malba se objevila v době, kdy k regionu míří americká letadlová loď USS Abraham Lincoln v doprovodu dalších válečných plavidel.
Tisíce uniklých dokumentů z mezinárodní policejní organizace Interpol odhalují rozsah, v jakém Rusko zneužívá globální zatykače k pronásledování svých kritiků, opozičních politiků a novinářů v zahraničí. Data, která získala redakce BBC a francouzský investigativní portál Disclose, ukazují, že Moskva využívá systém tzv. červených oznámení (Red Notices) a zatykačů k žádostem o zatčení osob pod záminkou běžné kriminality, ačkoliv jde o politicky motivované případy.
V souvislosti se sobotním úmrtím sedmatřicetiletého zdravotního bratra Alexe Prettiho v Minneapolisu začala administrativa Donalda Trumpa prověřovat veškeré okolnosti zásahu. K tragické střelbě došlo během operace imigračních agentů a jde o druhý podobný případ v krátké době, kdy při střetu s federálními složkami zemřel občan USA. Prezident v rozhovoru pro Wall Street Journal připustil možnost budoucího stažení agentů z města, zatímco ministerstvo vnitřní bezpečnosti nadále trvá na tom, že šlo o nutnou sebeobranu.
V roce 416 př. n. l. se Athény, tehdejší středomořská velmoc, rozhodly ovládnout ostrov Mélos. Athéňané tehdy věřili, že jejich síla jim dává právo ignorovat tradice a spravedlnost. Slavný „Mélijský dialog“, popsaný historikem Thúkydidem, obsahuje mrazivou větu: „Silní dělají, co mohou, a slabí trpí, co musí.“ Athény Mélos dobyly, ale tato ukázka hrubé síly podkopala důvěru jejich spojenců a do deseti let vedla k pádu celé athénské říše.
V hlavním městě Spojených arabských emirátů, Abú Dhabí, proběhla během pátku a soboty historicky první trojstranná jednání mezi zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států od začátku invaze v roce 2022. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli vyzdvihl pokrok, kterého vyjednavači dosáhli, a označil rozhovory za konstruktivní. Hlavním tématem diskusí byly parametry možného ukončení válečného konfliktu, přestože konkrétní cesta k míru zůstává stále nejasná.
Americký prezident Donald Trump pod tíhou kritiky ocenil hrdinství britských vojáků během války v Afghánistánu. Dříve přitom roli spojeneckých vojsk při konfliktu umenšil. Vysloužil si za to kritiku, opřel se do něj i princ Harry.
Leoš Mareš je okolnostmi donucen začít novou éru v rádiu, protože přišel o dlouholetého parťáka. S Patrikem Hezuckým ale netvořil moderátorskou dvojici od začátku. Jak jeden z našich nejslavnějších moderátorů vzpomíná na své začátky?
Jedna z největších porevolučních kriminálních kauz nebude už oficiálně nikdy objasněna. O půlnoci na pondělí dojde k promlčení nájemné vraždy podnikatele Františka Mrázka, která se stala v lednu 2006. Policisté přitom tuší, kdo střílel. Mají i docela jasno o tom, proč někdo nechal Mrázka zprovodit ze světa.
Veronika Žilková si v lednu vyrazila do společnosti s dceřiným manželem, aby utužila rodinné vztahy. Mirka Dopitu pak veřejně pochválila. To se ale v minulosti stalo i s jiným Agátiným partnerem, s nímž influencerka následně vedla dlouhý soudní spor.
Slovensko se také dočkalo od Američanů pozvánky do nově zřízené Rady míru, kterou vytvořil americký prezident Donald Trump. Ficova vláda zatím nemá jasno, zda se připojí. Bratislava ale vítá jakoukoliv mírovou iniciativu.
Jméno Felixe Slováčka je v médiích skloňováno často, přičemž hudebníkovi se to zvlášť v některých případech nepozdává. Co jej ale nyní přinutilo k tomu, aby se obrátil na právníka?