Teroristické skupiny stále častěji využívají umělou inteligenci (AI) k posílení své propagandy, náboru nových členů, šíření návodů na výrobu zbraní a zajišťování financí, čímž značně komplikují práci bezpečnostních složek. Podle expertů zpravodajské agentury po celém světě čelí situaci, kdy AI přestává být jen potenciální hrozbou budoucnosti – už nyní se stává mocným nástrojem v rukou extremistů.
Již dříve využívaly skupiny jako Islámský stát (IS), al-Káida nebo krajně pravicová organizace The Base digitální platformy k náboru, šifrované komunikaci či financování přes kryptoměny. Teď se k jejich arzenálu přidává i generativní umělá inteligence – a bezpečnostní služby se obávají, že tím získávají ještě větší efektivitu.
„Naše výzkumy předpověděly to, co teď pozorujeme: teroristé využívají AI k urychlení stávajících aktivit,“ říká Adam Hadley z iniciativy Tech Against Terrorism, podporované OSN. Dodává, že největší hrozbou není vznik nových způsobů útoků, ale posílení propagandy, komunikace a dostupnosti nebezpečných informací.
Například stoupenci IS již podle expertů používají ChatGPT k převodu textových prohlášení na audioverze či k tvorbě profesionálně vypadajících obrázkových sad propagandy. Ve své poslední digitální publikaci IS popisuje AI jako „sílu, která formuje válku“, a vyzývá své příznivce, aby její potenciál plně využili.
„AI není jen technologie. Je to síla, která mění charakter konfliktu,“ stojí v jednom z článků jejich online časopisu. Umělá inteligence má podle nich sloužit jako „digitální poradce“ či „výzkumný asistent“.
Na šifrovaných komunikačních kanálech, které IS využívá, probíhají diskuse o možnostech použití AI například pro tvorbu plánů výbušnin. Jeden z uživatelů se například ptal, zda je bezpečné požádat ChatGPT o návod na výrobu bomby. Jiný navrhl „bezpečnější“ cestu – získat plán na dálkově ovládané vozidlo, přičemž jako zdroj uvedl právě ChatGPT. Právě útoky vozidly patří k oblíbeným metodám IS v posledních letech.
V březnu také jeden z účtů napojených na IS sdílel video s návodem na výrobu bomby s pomocí AI – včetně avatara, který vysvětloval, jak použít běžné domácí potřeby.
Podobné využití AI ale není výlučně doménou džihádistů. Krajně pravicové skupiny využívají AI k výrobě dezinformačních memů, grafiky s Adolfem Hitlerem nebo zefektivnění propagandy. Některé nástroje, jako hlasové modulátory nebo šifrovací aplikace, pak napomáhají ke zlepšení tzv. „operational security“, tedy bezpečnosti komunikace a operací.
Využívání digitálních nástrojů není pro IS žádnou novinkou. V roce 2014 organizace během útoku na Mosul šokovala svět tím, že na Twitteru v reálném čase sdílela fotografie a zprávy z masových poprav více než 1 000 mužů. Následovalo rozsáhlé digitální tažení západních vlád i technologických gigantů za likvidaci účtů IS na sociálních sítích.
Od té doby se pozornost přesunula na kryptoměny, šifrované chaty a weby s návody na 3D tisk zbraní. Dnes je centrem zájmu právě umělá inteligence.
„AI posiluje jejich schopnosti, především v oblasti propagandy, šíření obsahu a maskování,“ říká Moustafa Ayad z Institutu pro strategický dialog. „Je to další fáze digitalizace jejich činnosti.“
Současně s růstem hrozby dochází ke snižování prostředků na boj proti terorismu. Například ve Spojených státech byly nedávno oznámeny škrty ve financování protiteroristických programů, což podle expertů výrazně oslabuje reakceschopnost.
„Naší největší zranitelností není AI jako taková, ale úpadek schopností bránit se stávajícím hrozbám,“ varuje Hadley. Kritizuje také technologické platformy a vlády za to, že se přestaly soustředit na boj proti terorismu v online prostoru.
Hadley vyzývá společnosti jako Meta nebo OpenAI, aby zesílily stávající mechanismy – jako je sdílení dat o škodlivém obsahu nebo tradiční formy detekce – a vytvořily nové způsoby moderace obsahu generovaného AI.
Tato nová fáze digitálního terorismu ukazuje, že technologický pokrok nemusí být vždy spojencem bezpečnosti – v rukou radikalizovaných skupin může být i hrozbou s globálním dopadem.
Počasí se nezmění k lepšímu ani zítra, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Tentokrát mohou dokonce udeřit i bouřky, ojediněle spadne až 20 milimetrů srážek. Deštník se tedy nepochybně bude hodit.
Výpověď Sarah Kellenové, ženy zneužívané americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffrey Epsteinem, před vyšetřovací komisí americké Sněmovny reprezentantů je velkým tématem ve Velké Británii. Kellenová totiž uvedla, že byla na večeři v apartmánech bývalého prince Andrewa v Buckinghamském paláci. Informovala o tom BBC.
Česko zasáhla ve středu odpoledne velmi smutná zpráva. Ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. O úmrtí Mašínové informoval historik Petr Blažek.
Přijetí eura by v Česku ještě výrazněji zdražilo bydlení, dále by mohlo snížit porodnost, ukazuje mezinárodní výzkum. Koruna nyní funguje jako pojistka před dražším bydlením, tvrdí ekonom Lukáš Kovanda.
Bilance padlých ruských vojáků od začátku invaze na Ukrajinu před více než čtyřmi lety dosáhla podle nových dat britské zpravodajské služby GCHQ téměř půl milionu. Ředitelka úřadu Anne Keast-Butlerová ve svém premiérovém projevu v čele instituce upozornila, že okupační armáda poprvé od závěru roku 2022 vykazuje na frontě zřetelný ústup. Tyto vládní údaje jsou znatelně vyšší než statistiky nezávislých exilových titulů Mediazona a Meduza, které na základě analýz dědických spisů dosud uváděly 352 tisíc mrtvých. Podle šéfky britské rozvědky však nejnovější poznatky potvrzují, že realita už atakuje půlmilionovou hranici.
Evropská unie zvažuje, že by novým členským státům po jejich vstupu na několik let odepřela právo veta. Cílem tohoto kroku je učinit rozšiřování unijního bloku politicky průchodnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových členů ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle návrhů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské země po integraci automaticky nezískaly možnost blokovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti vyžadující jednomyslný souhlas, jako jsou například daňové otázky. Opatření by se týkalo Moldavska nebo států západního Balkánu.
Belgie odmítla požadavek Spojených států amerických na zavedení zákazu vstupu pro cestující z Demokratické republiky Kongo. Washington toto opatření požadoval v souvislosti se snahou zabránit šíření eboly během nadcházejícího mistrovství světa ve fotbale. Tento krok vyvolal transatlantický střet ohledně zdravotních opatření před startem šampionátu.
Vědecký výzkum zaměřený na zpomalení stárnutí a prodloužení lidského věku se stal jednou z hlavních priorit moskevského Kremlu pod vedením prezidenta Vladimira Putina. Stát hodlá do ambiciózního projektu s názvem Nové technologie pro zachování zdraví vzkázat v přepočtu kolem 26 miliard dolarů. Pozornost k tomuto tématu přitáhl loňský incident z vojenské přehlídky v Pekingu, kde mikrofony zaznamenaly Putinovu debatu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Podle deníku The Wall Street Journal tehdy ruský vůdce zmiňoval možnost dosažení nesmrtelnosti pomocí nahrazování lidských orgánů.
Umělá inteligence nachází stále větší uplatnění v klimatických vědách a nově nabízí efektivní řešení pro ochranu pobřežních měst před stoupající hladinou moří a extrémními výkyvy počasí. Nově vyvinutý model umělé inteligence dokáže s vysokou přesností předpovídat extrémní bouřlivé přívaly vody, a to i v podmínkách budoucích klimatických změn. Vzhledem k tomu, že tento inovativní model pracuje nesrovnatelně rychleji než dosavadní systémy, umožňuje vědcům i úřadům mnohem lépe vyhodnocovat rizika pobřežních záplav a efektivněji plánovat adaptační opatření v ohrožených oblastech.
Australští fotbaloví fanoušci moc dobře vědí, co znamená spánková deprivace. Sledování zápasů evropských soutěží i světových šampionátů pro ně kvůli časovému posunu odjakživa představuje bezesné noci, unavené víkendy a pondělky zachraňované litry kávy. Frustrace z bezbrankové remízy se prohlubuje, když víte, že vás stála drahocenný spánek a následujících 24 hodin budete v práci sotva fungovat. Zatímco letos jsou Australané díky mistrovství světa v Severní Americe v relativně pohodlné situaci, fanoušci ve Velké Británii a Evropě se ocitají v opačné roli a musí se připravit na noční maratony.
Evropská unie v době rostoucího globálního neklidu intenzivně vyhledává spolehlivé mezinárodní partnery, přičemž Jižní Korea do této strategie ideálně zapadá. Obě strany plánují posílit své technologické, obranné a průmyslové vazby na nadcházejícím setkání na nejvyšší úrovni v Bruselu. Jihokorejský prezident I Če-mjong se sejde s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Podle analytiků představuje tento summit, který se koná po tříleté odmlce, zásadní příležitost pro prohloubení spolupráce v oblasti ekonomické bezpečnosti, kde Jižní Korea funguje jako klíčový spojenec pro snižování rizik.
Írán varoval, že v případě pokračujících úderů ze strany americké armády přistoupí k ještě tvrdším a rozsáhlejším útokům. Teherán takto reagoval na odvetné kroky Washingtonu, které následovaly po údajném sestřelení amerického vrtulníku. Íránská armáda ve svém prohlášení uvedla, že pokud se bude agrese vůči islámské republice opakovat, zasáhne další určené cíle v regionu. Varování přišlo ve chvíli, kdy teheránské síly vypálily nejméně čtyři balistické rakety a několik bezpilotních letounů na americké základny v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.