Ukrajina zatím nevyslovila souhlas s ruským návrhem velikonočního příměří. Ministr zahraničí Andrij Sybiha sice reagoval jako první, ale neřekl, zdali Kyjev kývne na zastavení bojů. Zdůraznil však, že slovům ruského prezidenta Vladimira Putina se nedá věřit. Zmínil také, že Moskva nadále může kdykoliv dát souhlas s bezpodmínečným třicetidenním příměřím.
Sybiha v té souvislosti připomněl, že Ukrajina v březnu vyslovila souhlas s americkým návrhem na třicetidenní příměří. "Putin učinil výroky o údajné připravenosti na příměří. 30 hodin místo 30 dní," komentoval ukrajinský ministr zahraničí aktuální návrh Kremlu.
"Bohužel máme dlouhou historii, kdy jeho výroky nekorespondovaly s jeho činy," řekl vrchní diplomat na adresu ruského prezidenta. "Chceme vidět, jak ruské jednotky opravdu zastaví palbu ve všech směrech. Také nabádáme všechny naše partnery a mezinárodní komunitu k ostražitosti," dodal.
České stanovisko poskytl ministr zahraničí Jan Lipavský. "To, že jen pár minut po ohlášení údajného velikonočního příměří zní po Ukrajině letecké poplachy, ukazuje, jak vážně to Putin myslí. Nenechme se oklamat jeho propagandou. Realita je, že Ukrajina návrh na příměří přijala už před měsícem, zatímco Putin sabotuje každý krok k míru," napsal na sociální síti X.
Ruský prezident Vladimir Putin podle tamních médií vyhlásil velikonoční příměří na Ukrajině, informovala BBC. Příměří mělo začít dnes v 18 hodin místního času a má skončit o půlnoci z Velikonočního pondělí na úterý. Kreml vzkázal, že od Kyjeva očekává, že bude Rusko následovat a také pozastaví boje. Podle BBC nic nenasvědčuje tomu, že by velikonoční klid zbraní měl vést k jednáním o delším příměří.
Putin nařídil pozastavení všech vojenských akcí na Ukrajině během příměří a podotkl, že čeká to samé od Ukrajinců. Ruský prezident zdůraznil, že ruské jednotky budou připraveny reagovat na jakékoliv provokace či porušení příměří.
Ruské ministerstvo obrany následně zveřejnilo prohlášení, jehož text potvrzuje, že Rusové zastaví všechny vojenské operace během stanoveného časového období. Zároveň vyjádřilo připravenost reagovat na případné provokace. Podle úřadu bylo rozhodnutí učiněno z humanitárních důvodů.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
Administrativa Donalda Trumpa oznámila úspěšné zajištění a odvoz zásob vysoce obohaceného uranu, ovšem nikoliv z Íránu, jak se původně očekávalo, nýbrž z Venezuely. Americké ministerstvo energetiky v pátek uvedlo, že díky „rozhodnému vedení prezidenta Trumpa“ bylo z výzkumného reaktoru nedaleko Caracasu odstraněno 13,5 kilogramu této nebezpečné látky.
Evakuace výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem, čelí dramatickému závodu s časem. Úřady na Kanárských ostrovech v pátek varovaly, že celá operace musí proběhnout během extrémně krátkého okna v neděli dopoledne. Pokud se nepodaří cestující evakuovat do 24 hodin od připlutí plavidla k Tenerife, hrozí kvůli zhoršujícímu se počasí průtahy v řádu dnů až týdnů.
Britská politická scéna prochází zásadním posunem, který zcela překresluje mapu moci ve Spojeném království. Podle aktuálních prognóz stanice BBC i výsledků z jednotlivých regionů utrpěla Labouristická strana ve volbách do místních samospráv drtivou porážku, zatímco nacionalistické síly ve Walesu a Skotsku, spolu s hnutím Reform UK v Anglii, slaví historické úspěchy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a národní zdravotní úřady pozorně sledují výskyt hantaviru na výletní lodi MV Hondius, která před měsícem vyplula z Argentiny. Situace si dosud vyžádala tři oběti a čtyři další osoby musely být ze lodi evakuovány k hospitalizaci. Navzdory tragickým úmrtím však odborníci uklidňují veřejnost, že riziko plošného šíření zůstává velmi nízké.
Zatímco domácnosti po celém světě pociťují drtivé dopady konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem, skupina nadnárodních korporací hlásí rekordní zisky. Nejistota na trzích a efektivní uzavření Hormuzského průlivu sice zvyšují životní náklady běžných rodin, pro určité sektory však válečný stav představuje nevídanou obchodní příležitost.
Zatímco na Ukrajině zuří válka, jedna z nejdůležitějších bitev o národní identitu a budoucí vliv se odehrává v mrazivé pustině Antarktidy. Výzkumná stanice Vernadskyj, zářící svou mátově zelenou barvou na pozadí ledovců, se stala nepravděpodobným pilířem ukrajinské státnosti. Tým čtrnácti vědců zde udržuje ukrajinskou vlajku navzdory tisícům kilometrů, které je dělí od domova pod palbou.
Snaha prezidenta Donalda Trumpa o zavedení plošných desetiprocentních cel narazila u federálního soudu. Senát amerického soudu pro mezinárodní obchod ve čtvrtek rozhodl, že tato cla jsou nezákonná, což představuje již druhý zásadní úder pro prezidentovu stěžejní hospodářskou politiku v tomto roce.
Světové zdravotnické úřady zahájily rozsáhlou operaci s cílem vypátrat desítky cestujících, kteří opustili výletní loď MV Hondius ještě předtím, než byla potvrzena smrtící nákaza hantavirem. Ukázalo se, že 24. dubna, po prvním úmrtí na palubě, vystoupilo na britském území Svatá Helena nejméně 29 pasažérů dvanácti různých národností. V té době však byly zdravotní komplikace mylně připisovány přirozeným příčinám.
Americký prezident Donald Trump čelí rostoucí kritice za to, že se mu v konfliktu s Íránem nedaří dosahovat cílů, které si na začátku války předsevzal. Navzdory čtvrteční přestřelce v Hormuzském průlivu sice prezident nadále mluví o trvajícím příměří a blízké dohodě, analytici pro CNN však upozorňují, že jeho současné požadavky jsou jen zlomkem toho, co prosazoval před dvěma měsíci. Trumpova snaha o rychlé ukončení bojů je podle odborníků motivována především propadem jeho volebních preferencí na historická minima.
Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.
Poslední hodiny zbývají do druhého z dvojice květnových prodloužených víkendů. Zítra někde maximální teploty jen sotva překročí 10 stupňů, ale dobrou zprávou je, že se očekává postupné oteplování. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).