Ukrajinská vláda schválila částečné obnovení vývozu zemního plynu a zrušila tak zákaz, který platil od počátku plnohodnotné ruské invaze. Soukromí těžaři budou moci prodávat zahraničním odběratelům část své produkce z předchozího měsíce prostřednictvím specializovaných burzovních aukcí.
Rozhodnutí kabinetu reaguje na vzniklý přebytek suroviny na domácím trhu i na potřebu zajistit finanční prostředky pro obnovu energetické infrastruktury. Nové opatření se přitom vztahuje výhradně na soukromý sektor a zcela vynechává státem ovládané energetické giganty.
Diskuze o obnovení exportu se intenzivně vedly od letních měsíců, přičemž vláda se k tomuto tématu vrátila po předchozím odložení. Hlavním impulsem k uvolnění restrikcí byl výrazný rozpor mezi domácími a evropskými cenami zemního plynu. Zatímco v Evropě ceny v důsledku mezinárodních konfliktů vzrostly, na ukrajinském trhu zůstávaly dlouhodobě stabilní a výrazně nižší. Soukromé společnosti navíc nutně potřebují kapitál na opravy a fyzickou ochranu svých zařízení před opakovanými útoky.
Domácí spotřeba zemního plynu ze strany průmyslových odběratelů se po vypuknutí válečného konfliktu propadla téměř o polovinu. Těžba soukromých společností, které jsou hlavním dodavatelem plynu pro ukrajinský průmysl, si však udržela poměrně stabilní úroveň. V srpnu dosáhla produkce těchto soukromých firem více než tří set sedmdesáti milionů krychlových metrů suroviny. Na trhu tak vznikl přebytek, který domácí odběratelé nedokázali plně využít.
Rozdíly v cenách dosáhly v průběhu září kritické hranice, kdy byl plyn na ukrajinském trhu přibližně dvaapůlkrát levnější než v Evropě. Současně se podařilo naplnit podzemní zásobníky plynu na úroveň přesahující patnáct celých osmi desetin miliardy krychlových metrů. Tato zásoba převyšuje původní vládní plán pro začátek listopadu o více než jednu miliardu krychlových metrů. Dostatečný objem plynu v zásobnících tak vládě poskytl prostor k částečnému uvolnění vývozních pravidel.
Oficiální rámec pro obnovení exportu vytvořil vládní akční plán, který uložil ministerstvu energetiky připravit právní a organizační podmínky pro kontrolovaný vývoz suroviny. Tento dokument výslovně počítá s tím, že uvolnění patnáctiprocentního limitu pomůže přilákat do ukrajinského těžebního sektoru potřebné investice. Nová vývozní pravidla nabývají účinnosti dnem jejich zveřejnění a budou platit každoročně v období od prvního března do konce listopadu.
Podle schváleného mechanismu smí soukromí producenti vyvézt maximálně patnáct procent objemu, který vytěžili v předchozím kalendářním měsíci. Pravidla se nevztahují na plyn těžený na základě dohod o rozdělení produkce, které podléhají zvláštní legislativě. Z vývozního programu jsou rovněž vyjmuty státní společnosti Ukrgasvydobuvannia, Ukrnafta a Chornomornaftogaz, které plní vůči státu zvláštní povinnosti. Ministerstvo energetiky bude každý měsíc schvalovat přesný seznam způsobilých firem i konkrétní objemy k prodeji.
Podkladem pro stanovení vývozních kvót budou údaje provozovatele ukrajinské přepravní soustavy GTSOU o skutečném množství plynu dodaném do sítě v předešlém měsíci. Prodej suroviny bude probíhat na specializovaných aukcích komoditní burzy, přičemž se očekává využití Ukrajinské energetické burzy. Do aukcí se budou moci jako prodejci zapojit pouze subjekty z oficiálního seznamu ministerstva, zatímco kupujícími mohou být výhradně zahraniční společnosti. Vítězem aukce se stane zájemce, který nabídne nejvyšší cenu.
Prodejci budou muset při nabízení plynu jasně specifikovat objem, vyvolávací cenu v eurech za megawatthodinu a přesně určené dodací místo. Tímto místem musí být hraniční předávací bod na hranicích Ukrajiny se zeměmi Evropské unie nebo s Moldavskem. Nevyužitý měsíční limit vyvezeného plynu nebude možné převádět do dalších období. Plyn zakoupený na burze však bude možné fyzicky vyvézt buď v měsíci konání aukce, nebo během následujících dvou měsíců.
Vláda do nového systému zapracovala také přísné bezpečnostní pojistky pro případ nečekaných krizových situací na energetickém trhu. Pokud by došlo k ohrožení domácího zásobování, může Krizový výbor ministerstva energetiky vývoz dočasně pozastavit. Podnět k takovému kroku může podat přímo ministerstvo nebo společnosti Naftogaz a GTSOU. Rozhodnutí o pozastavení vývozu okamžitě zastaví obchodování na burze, přičemž dříve prodaný plyn bude možné vyvézt za dodržení stanoveného postupu.
Ukrajinská armáda podnikla překvapivý a vícestupňový útok na Krymský most, který spojuje Ruskem okupovaný polostrov s ruskou pevninou. Akce proběhla v noci na úterý a zanechala za sebou vážné škody na silniční i železniční části této monumentální stavby. Kyjev přitom operaci načasoval záměrně tak, aby demonstroval zranitelnost režimu ruského prezidenta Vladimira Putina před nadcházejícím mezinárodním summitem.
Globální klimatická konference COP31 v turecké Antalyi v neděli ztroskotala, protože se více než sto devadesáti zúčastněným zemím nepodařilo shodnout na zastřešující dohodě po více než dvou týdnech sporných jednání. Zlomovým bodem se stala samotná příčina změny klimatu, tedy fosilní paliva, kolem nichž se státy nedokázaly dohodnout na odklonu.
Mezinárodní výbor Červeného kříže a organizace na ochranu lidských práv varovaly, že brzy bude příliš pozdě na to, aby se podařilo vrátit džina zpět do láhve, protože vývoj autonomních zbraní podle nich předbíhá snahy o jejich regulaci. Výrazné varování zaznělo v neděli na závěr týdenní konference v Ženevě, které se zúčastnilo více než sto dvacet členských států Úmluvy OSN o některých konvenčních zbraních.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské síly během uplynulého týdne vypustily proti dvaceti ukrajinským regionům přibližně 2700 útočných dronů, téměř 1460 naváděných leteckých pum a 165 raket různých typů. Zároveň vyzval Spojené státy, aby schválily předání střel protivzdušné obrany Patriot již zaplacených spojenci v rámci programu PURL, a informoval, že po nočním útoku dronu na pětipatrový bytový dům v Dymeru v Kyjevské oblasti zůstává čtrnáct obyvatel nezvěstných.
Evropu čeká mezi koncem letošního listopadu a koncem příštího roku mimořádná série voleb, která může podle The Guardian otřást samotnými základy Evropské unie a narušit poválečný evropský konsenzus. Volební vlna se dotkne čtyř z pěti největších členských států unie podle počtu obyvatel i ekonomické síly, přičemž hlasování se uskuteční také v Estonsku, Finsku, Řecku či na Slovensku a regionální volby proběhnou v Německu. Posilování nacionalistických a euroskeptických stran v řadě velkých zemí unie může v nadcházejícím roce prověřit odolnost evropského společenství jako nikdy dříve.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu prohlásila, že hybridní hrozby ze strany Ruska jsou stále méně hybridní. Uvedla to poté co dánské úřady oznámily zmaření ruského plánu na zavraždění ukrajinského rappera v Dánsku ze září. Von der Leyenová na síti X uvedla, že šlo o útok na půdě Evropské unie, což je nepřijatelné.
Matematik a zaměstnanec společnosti zabývající se umělou inteligencí Anthropic Levent Alpöge oznámil, že pomocí velkého jazykového modelu dokázal nejslavnější dosud nevyřešený problém celé matematiky, Riemannovu hypotézu. Na svých webových stránkách uvedl, že ve spolupráci s modelem Claude pravděpodobně objevil důkaz této hypotézy, pouhý den po rekordním vstupu společnosti Anthropic na burzu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že systémy řízení letového provozu spravující lety po celých Spojených státech jsou prastaré, ale bezpečné, a vyzval Kongres, aby uvolnil nákladné prostředky na jejich modernizaci. Jeho slova zazněla týden po rozsáhlém pozastavení provozu, které na celé hodiny zastavilo lety napříč USA a bylo nejdelší takovou událostí od teroristických útoků z 11. září 2001.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.
Více než sto dvacet států se v sobotu v Ženevě dohodlo, že po vyčerpávajících jednáních v rámci Organizace spojených národů budou v příštích dvou letech pracovat na mezinárodním ujednání o autonomních zbraňových systémech. Krok přichází v době, kdy pokroky v umělé inteligenci proměňují způsob vedení válek, zatímco občanské iniciativy kritizují výsledek jako oslabený.
Klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi přetáhla svůj plánovaný páteční závěr a jednání pokračují v přesčasech bez dosažené konečné dohody. Nevládní a občanské organizace varují, že summit může skončit žalostně pod úrovní potřebných kroků a hrozí, že se zařadí mezi nejhorší klimatické konference v historii.