"Ukrajinci budou muset souhlasit." Trumpova administrativa využívá korupční skandál k prosazení mírové dohody

Donald Trump
Donald Trump, foto: Depositphotos
Klára Marková 22. listopadu 2025 13:43
Sdílej:

Administrativa Donalda Trumpa je přesvědčena, že nastala vhodná chvíle pro vyvíjení tlaku na Ukrajinu s cílem donutit ji k přijetí mírové dohody. Důvodem je výrazné oslabení pozice prezidenta Volodymyra Zelenského doma, kde čelí korupčnímu skandálu, který představuje největší hrozbu pro jeho vedení od začátku ruské invaze v roce 2022.

Jeden z vysoce postavených úředníků Bílého domu uvedl, že Ukrajinci budou muset dohodu přijmout vzhledem ke slabosti Zelenského současné pozice. Sám Donald Trump dal Zelenskému ultimátum do 24. listopadu k podepsání dohody. Pokud tak neučiní, hrozí riziko ztráty americké zpravodajské a vojenské podpory. Americký úředník potvrdil, že Ukrajincům bylo důrazně naznačeno, že Spojené státy očekávají jejich souhlas s mírovou dohodou.

Trumpův 28bodový mírový plán, o kterém se v různých podobách diskutuje již několik týdnů, by donutil Ukrajinu postoupit rozsáhlé územní celky Rusku a omezit velikost své armády. Na oplátku by získala jen nejasně definovanou bezpečnostní záruku. Plán byl předložen právě ve chvíli, kdy probíhající korupční skandál ohrožuje Zelenského blízké spojence a jeho kabinet, přestože sám Zelenskyj nebyl z ničeho obviněn.

Kvůli rozšířenému hněvu, který skandál vyvolal, a čtyřem rokům brutální války, jsou Trumpovi úředníci optimističtí, že ukrajinský prezident nebude schopen odolat nabídce. A to i přesto, že by podmínky dohody navždy Ukrajině zakázaly vstup do NATO a postoupily Rusku Krym, Donbas, Luhansk a části Chersonské a Záporožské oblasti. Moskva by na oplátku nemusela přistoupit na výrazné ústupky.

Ukrajina by sice získala souhlas k zahájení jednání o členství v Evropské unii a obdržela by 100 miliard dolarů na rekonstrukci od Ruska a dalších 100 miliard dolarů od evropských zemí, plus podíl na společném americko-ruském rekonstrukčním podniku. Ruské síly na bojišti získávají mírné úspěchy, i když za cenu ohromných denních ztrát, a průzkumy naznačují rostoucí nespokojenost se Zelenským. Trump tak využívá situace.

Jeden z vysoce postavených evropských úředníků uvedl, že Američané hovoří s Ukrajinou jazykem tlaku, kdy jedinou možností je podepsat. Zelenskyj se k této dynamice vyjádřil v pátečním projevu k národu slovy, že země čelí velmi obtížné volbě: buď ztratit důstojnost, nebo riskovat ztrátu klíčového partnera. Popsal situaci jako „buď těžkých 28 bodů, nebo extrémně drsná zima – nejtěžší, jakou jsme kdy zažili – s dalšími riziky“.

Ačkoli Bílý dům vidí příležitost, mnoho evropských úředníků a dalších spojenců Ukrajiny se domnívá, že oslabený politický kapitál Zelenského značně ztíží, ne-li znemožní, prodat americký návrh ukrajinské veřejnosti. Návrh plánu obsahuje „bezpečnostní záruku“ ze strany USA pro Ukrajinu, neřeší však, jak by Spojené státy pomohly v případě, že by Rusko porušilo příměří.

Trumpovi úředníci trvají na tom, že navzdory korupčnímu vyšetřování je toto nejlepší a nejrealističtější mírový návrh, jaký může Ukrajina očekávat. Zelenskyj v pátek na platformě X uvedl, že jednal s viceprezidentem JD Vancem a ministrem armády Danem Driscollem o návrhu s cílem zajistit, aby cesta vpřed byla „důstojná a skutečně účinná pro dosažení trvalého míru“.

Driscoll má strávit víkend setkáním se spojenci v NATO a Evropě, aby je informoval o rozhovorech. Ukrajina, Francie, Německo a Spojené království pracují na protinávrhu k Trumpovu plánu, který obsahuje několik ustanovení, jako je omezení náboru ukrajinské armády, jež byla pro Evropany „dříve nepřijatelná a taková zůstávají“, jak uvedl druhý evropský diplomat.

Stalo se
Novinky
NATO

Trumpa názory Američanů nezajímají. Ti si přejí v NATO zůstat

Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.

Novinky
Ilustrační fotografie.

BBC: V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka

V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.

Novinky
Singapur

Krize v Singapuru: Jak město závislé na klimatizaci zvládá energetickou krizi?

Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.

Novinky
Hormuzský průliv

Proč Írán zpoplatnil plavbu Hormuzským průlivem?

V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.