Administrativa Donalda Trumpa je přesvědčena, že nastala vhodná chvíle pro vyvíjení tlaku na Ukrajinu s cílem donutit ji k přijetí mírové dohody. Důvodem je výrazné oslabení pozice prezidenta Volodymyra Zelenského doma, kde čelí korupčnímu skandálu, který představuje největší hrozbu pro jeho vedení od začátku ruské invaze v roce 2022.
Jeden z vysoce postavených úředníků Bílého domu uvedl, že Ukrajinci budou muset dohodu přijmout vzhledem ke slabosti Zelenského současné pozice. Sám Donald Trump dal Zelenskému ultimátum do 24. listopadu k podepsání dohody. Pokud tak neučiní, hrozí riziko ztráty americké zpravodajské a vojenské podpory. Americký úředník potvrdil, že Ukrajincům bylo důrazně naznačeno, že Spojené státy očekávají jejich souhlas s mírovou dohodou.
Trumpův 28bodový mírový plán, o kterém se v různých podobách diskutuje již několik týdnů, by donutil Ukrajinu postoupit rozsáhlé územní celky Rusku a omezit velikost své armády. Na oplátku by získala jen nejasně definovanou bezpečnostní záruku. Plán byl předložen právě ve chvíli, kdy probíhající korupční skandál ohrožuje Zelenského blízké spojence a jeho kabinet, přestože sám Zelenskyj nebyl z ničeho obviněn.
Kvůli rozšířenému hněvu, který skandál vyvolal, a čtyřem rokům brutální války, jsou Trumpovi úředníci optimističtí, že ukrajinský prezident nebude schopen odolat nabídce. A to i přesto, že by podmínky dohody navždy Ukrajině zakázaly vstup do NATO a postoupily Rusku Krym, Donbas, Luhansk a části Chersonské a Záporožské oblasti. Moskva by na oplátku nemusela přistoupit na výrazné ústupky.
Ukrajina by sice získala souhlas k zahájení jednání o členství v Evropské unii a obdržela by 100 miliard dolarů na rekonstrukci od Ruska a dalších 100 miliard dolarů od evropských zemí, plus podíl na společném americko-ruském rekonstrukčním podniku. Ruské síly na bojišti získávají mírné úspěchy, i když za cenu ohromných denních ztrát, a průzkumy naznačují rostoucí nespokojenost se Zelenským. Trump tak využívá situace.
Jeden z vysoce postavených evropských úředníků uvedl, že Američané hovoří s Ukrajinou jazykem tlaku, kdy jedinou možností je podepsat. Zelenskyj se k této dynamice vyjádřil v pátečním projevu k národu slovy, že země čelí velmi obtížné volbě: buď ztratit důstojnost, nebo riskovat ztrátu klíčového partnera. Popsal situaci jako „buď těžkých 28 bodů, nebo extrémně drsná zima – nejtěžší, jakou jsme kdy zažili – s dalšími riziky“.
Ačkoli Bílý dům vidí příležitost, mnoho evropských úředníků a dalších spojenců Ukrajiny se domnívá, že oslabený politický kapitál Zelenského značně ztíží, ne-li znemožní, prodat americký návrh ukrajinské veřejnosti. Návrh plánu obsahuje „bezpečnostní záruku“ ze strany USA pro Ukrajinu, neřeší však, jak by Spojené státy pomohly v případě, že by Rusko porušilo příměří.
Trumpovi úředníci trvají na tom, že navzdory korupčnímu vyšetřování je toto nejlepší a nejrealističtější mírový návrh, jaký může Ukrajina očekávat. Zelenskyj v pátek na platformě X uvedl, že jednal s viceprezidentem JD Vancem a ministrem armády Danem Driscollem o návrhu s cílem zajistit, aby cesta vpřed byla „důstojná a skutečně účinná pro dosažení trvalého míru“.
Driscoll má strávit víkend setkáním se spojenci v NATO a Evropě, aby je informoval o rozhovorech. Ukrajina, Francie, Německo a Spojené království pracují na protinávrhu k Trumpovu plánu, který obsahuje několik ustanovení, jako je omezení náboru ukrajinské armády, jež byla pro Evropany „dříve nepřijatelná a taková zůstávají“, jak uvedl druhý evropský diplomat.
Donald Trump se pravděpodobně domnívá, že mu pokus o ovládnutí Grónska projde, i když jde o území jeho spojence v NATO. Americký prezident totiž velmi dobře ví, že žádná evropská země by se mu neodvážila postavit silou, protože by v přímém střetu neměla šanci uspět. Tato nebezpečná kalkulace vychází z prosté reality, že zbytek Severoatlantické aliance potřebuje Spojené státy mnohem více, než Trump potřebuje je.
Extrémní zimní počasí doprovázené sněžením a mrazy si v Evropě vyžádalo již nejméně šest lidských životů. Tragické zprávy přicházejí především z Francie, kde v jihozápadním departementu Landes zahynuli tři lidé při dopravních nehodách na namrzlých silnicích. Další dvě oběti hlásí okolí Paříže, přičemž v jednom případě řidič s vozem sjel do řeky Marny a v druhém došlo ke střetu s nákladním automobilem. Šestou obětí se stala žena v bosenském Sarajevu, na kterou spadla větev stromu pod tíhou čerstvého sněhu.
Severoatlantická aliance čelí dosud nepředstavitelné hrozbě, která nepochází zvenčí, ale zevnitř. Možnost, že by jeden členský stát napadl druhý, konkrétně americký pokus o ovládnutí Grónska, staví NATO před právní i existenční propast. Zakládající smlouva z roku 1949 totiž vůbec nepočítala se scénářem, kdy by se nejsilnější člen aliance obrátil proti jinému spojenci.
Soudní proces s bývalým venezuelským vůdcem Nicolásem Madurem, který v pondělí stanul před federálním soudem na Manhattanu, slibuje jednu z nejkomplexnějších právních bitev v historii USA. Přestože Maduro i jeho manželka Cilia Floresová vinu popírají, jejich právní tým již nyní připravuje sérii strategií, které by mohly proces zdržet o roky nebo jej zcela zastavit. Podle odborníků na mezinárodní právo bude obhajoba sázet především na procesní pochybení a diplomatickou imunitu.
Spojené státy znovu sází na osvědčený, ale hluboce problematický a systematicky neúspěšný recept. Po pokusech „stabilizovat“ Afghánistán a Irák nyní vstoupily do Venezuely, kde zadržely prezidenta Nicoláse Madura a oznámily, že zemi budou dočasně řídit. Vojenská správa cizího státu přitom zpochybňuje mezinárodní právo, posiluje antiamerikanismus a hrozí, že místo obnovy přinese regionu ještě hlubší chaos.
Donald Trump vystoupil před republikánskými zákonodárci ve Washingtonu a nešetřil chválou na adresu víkendové vojenské operace v Caracasu. Zásah, který vedl k dopadení Nicoláse Madura, označil za „úžasný“, „brilantní“ a takticky naprosto neuvěřitelný. Prezident vyzdvihl zejména to, že na straně USA nedošlo k žádným ztrátám na životech, zatímco na straně obránců režimu zahynulo mnoho lidí, zejména Kubánců, kteří Madura chránili. Podle Trumpa se ukázalo, že americká armáda je nejmocnější silou na planetě, které se nikdo nemůže rovnat.
Donald Trump přenesl své proslulé heslo „drill, baby, drill“ (těžte, miláčkové, těžte) na globální úroveň. Poté, co americké síly bleskově zajaly Nicoláse Madura, začal Bílý dům otevřeně plánovat masivní navýšení produkce venezuelské ropy. Podle odborníků však tento krok představuje „klimatickou katastrofu“, která by mohla definitivně pohřbít globální snahy o omezení oteplování planety, neboť Venezuela disponuje největšími známými zásobami ropy na světě, odhadovanými na 300 miliard barelů.
Venezuelská města se po bleskové operaci amerických speciálních sil, která vedla k zajetí Nicoláse Madura, ocitla v sevření strachu a nejistoty. Přestože byl oficiální stav nouze zrušen, obyvatelé Caracasu i dalších regionů zůstávají uvězněni ve svých domovech. Ulice hlavního města, které dříve tepaly životem, jsou nyní prakticky liduprázdné, lemované desítkami vojenských kontrolních stanovišť a hlídkami ozbrojených civilních skupin.
Svět, ve kterém žijeme, se dramaticky změnil. Pokud někdo pochyboval o tom, že druhý mandát Donalda Trumpa přinese fundamentální rozchod s poválečným uspořádáním, pondělní slova jeho klíčového poradce Stephena Millera ho musela vyvést z omylu. V rozhovoru pro CNN Miller popsal novou americkou misi s mrazivou upřímností: Spojené státy už nehodlají hrát roli laskavého ochránce mezinárodního práva, ale hodlají se chovat jako supervelmoc, která prosazuje svou vůli silou.
Pouhých 48 hodin poté, co americké speciální síly bleskovým úderem v Caracasu zajaly Nicoláse Madura, stanul svržený venezuelský vůdce před federálním soudem v New Yorku. V poutech a oranžových vězeňských pantoflích si vyslechl obžalobu čítající 25 stran, kterou americké ministerstvo spravedlnosti připravovalo více než deset let. Maduro, který se označil za „uneseného prezidenta“ a válečného zajatce, trvá na své nevině a legálnost celého procesu i svého únosu ostře zpochybňuje.
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva v čele s Volkerem Türkem vydal ostré prohlášení, ve kterém označil víkendovou americkou vojenskou operaci ve Venezuele za jasné porušení základních principů mezinárodního práva. Podle OSN tento jednostranný zásah, který vedl k dopadení Nicoláse Madura a jeho manželky, podkopává suverenitu států a vytváří nebezpečný precedens, jenž činí všechny země světa méně bezpečnými.
V Bruselu roste nervozita. Pondělní zásah amerických speciálních sil ve Venezuele a dopadení Nicoláse Madura oživilo téma, které si evropští diplomaté přáli nechat minulosti: hrozbu anexe Grónska.