Administrativa Donalda Trumpa je přesvědčena, že nastala vhodná chvíle pro vyvíjení tlaku na Ukrajinu s cílem donutit ji k přijetí mírové dohody. Důvodem je výrazné oslabení pozice prezidenta Volodymyra Zelenského doma, kde čelí korupčnímu skandálu, který představuje největší hrozbu pro jeho vedení od začátku ruské invaze v roce 2022.
Jeden z vysoce postavených úředníků Bílého domu uvedl, že Ukrajinci budou muset dohodu přijmout vzhledem ke slabosti Zelenského současné pozice. Sám Donald Trump dal Zelenskému ultimátum do 24. listopadu k podepsání dohody. Pokud tak neučiní, hrozí riziko ztráty americké zpravodajské a vojenské podpory. Americký úředník potvrdil, že Ukrajincům bylo důrazně naznačeno, že Spojené státy očekávají jejich souhlas s mírovou dohodou.
Trumpův 28bodový mírový plán, o kterém se v různých podobách diskutuje již několik týdnů, by donutil Ukrajinu postoupit rozsáhlé územní celky Rusku a omezit velikost své armády. Na oplátku by získala jen nejasně definovanou bezpečnostní záruku. Plán byl předložen právě ve chvíli, kdy probíhající korupční skandál ohrožuje Zelenského blízké spojence a jeho kabinet, přestože sám Zelenskyj nebyl z ničeho obviněn.
Kvůli rozšířenému hněvu, který skandál vyvolal, a čtyřem rokům brutální války, jsou Trumpovi úředníci optimističtí, že ukrajinský prezident nebude schopen odolat nabídce. A to i přesto, že by podmínky dohody navždy Ukrajině zakázaly vstup do NATO a postoupily Rusku Krym, Donbas, Luhansk a části Chersonské a Záporožské oblasti. Moskva by na oplátku nemusela přistoupit na výrazné ústupky.
Ukrajina by sice získala souhlas k zahájení jednání o členství v Evropské unii a obdržela by 100 miliard dolarů na rekonstrukci od Ruska a dalších 100 miliard dolarů od evropských zemí, plus podíl na společném americko-ruském rekonstrukčním podniku. Ruské síly na bojišti získávají mírné úspěchy, i když za cenu ohromných denních ztrát, a průzkumy naznačují rostoucí nespokojenost se Zelenským. Trump tak využívá situace.
Jeden z vysoce postavených evropských úředníků uvedl, že Američané hovoří s Ukrajinou jazykem tlaku, kdy jedinou možností je podepsat. Zelenskyj se k této dynamice vyjádřil v pátečním projevu k národu slovy, že země čelí velmi obtížné volbě: buď ztratit důstojnost, nebo riskovat ztrátu klíčového partnera. Popsal situaci jako „buď těžkých 28 bodů, nebo extrémně drsná zima – nejtěžší, jakou jsme kdy zažili – s dalšími riziky“.
Ačkoli Bílý dům vidí příležitost, mnoho evropských úředníků a dalších spojenců Ukrajiny se domnívá, že oslabený politický kapitál Zelenského značně ztíží, ne-li znemožní, prodat americký návrh ukrajinské veřejnosti. Návrh plánu obsahuje „bezpečnostní záruku“ ze strany USA pro Ukrajinu, neřeší však, jak by Spojené státy pomohly v případě, že by Rusko porušilo příměří.
Trumpovi úředníci trvají na tom, že navzdory korupčnímu vyšetřování je toto nejlepší a nejrealističtější mírový návrh, jaký může Ukrajina očekávat. Zelenskyj v pátek na platformě X uvedl, že jednal s viceprezidentem JD Vancem a ministrem armády Danem Driscollem o návrhu s cílem zajistit, aby cesta vpřed byla „důstojná a skutečně účinná pro dosažení trvalého míru“.
Driscoll má strávit víkend setkáním se spojenci v NATO a Evropě, aby je informoval o rozhovorech. Ukrajina, Francie, Německo a Spojené království pracují na protinávrhu k Trumpovu plánu, který obsahuje několik ustanovení, jako je omezení náboru ukrajinské armády, jež byla pro Evropany „dříve nepřijatelná a taková zůstávají“, jak uvedl druhý evropský diplomat.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.
Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu pontifikátu varoval, že kontrola nad umělou inteligencí nesmí zůstat v rukou pouhé hrstky vyvolených. Zároveň upozornil na to, že tato nová technologie podněcuje globální konflikty a přispívá k jejich eskalaci. Hlava katolické církve proto představila soubor vlastních návrhů, které mají za cíl chránit výjimečnou lidskou velikost a důstojnost v době překotných technologických změn. Papež naléhavě požaduje, aby vojenské využití umělé inteligence podléhalo těm nejpřísnějším etickým omezením.
Tropické počasí má na začátku nového týdne ještě zesílit. Meteorologové proto vydali varování, v němž upozorňují na fakt, že úterní maxima mohou podle předpovědi dosáhnout až 33 °C. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Svět netrpělivě očekává, zda konečně dojde k uzavření mírové dohody mezi USA a Íránem. Americký prezident Donald Trump na to však nespěchá. Podle jeho slov bude případná dohoda dobrá a pořádná, napsal to na sociální síti.