Americký prezident Donald Trump podle webu The Independent vyzval evropské státy, aby zastavily finanční podporu Ukrajiny. Stalo se tak ve čtvrtek jen několik hodin poté, co v čínském městě Šen-čen vřele přivítal ruského prezidenta Vladimira Putina na historickém summitu za účasti čínského vůdce Si Ťin-pchinga. Zatímco lídři Spojených států, Ruska a Číny uzavřeli devadesátiminutová jednání čtyřbodovým plánem na přetvoření světového řádu, evropští představitelé se sešli na paralelním summitu v Berlíně, aby vyjádřili solidaritu s Kyjevem.
Donald Trump na začátku schůzky v Číně přivítal šéfa Kremlu slovy, že jde o jeho přítele, a poté společně zasedli k jednacímu stolu se Si Ťin-pchingem. Následně se americký prezident telefonicky připojil k berlínskému zasedání takzvané koalice ochotných, kterého se zúčastnili mimo jiné britský premiér Andy Burnham či ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Trump během hovoru podle dostupných informací vyjádřil znepokojení nad miliardami, které Evropa posílá Ukrajině, a zdůraznil, že by jednotlivé země mohly ušetřit peníze, pokud by válka skončila.
Schůzka v Šen-čenu vyústila ve společnou mírovou deklaraci Trumpa, Putina a Si Ťin-pchinga. Trojice lídrů se v ní zavázala k prosazování reforem Organizace spojených národů, navýšení dodávek fosilních paliv, ochraně imunity státních představitelů před mezinárodními soudy a k zahájení rozhovorů o zabránění šíření jaderných zbraní. Trump při zahájení rozhovorů prohlásil, že lídři píší historii a že míru nelze nikdy dosáhnout odmítáním příležitostí k vzájemnému dialogu.
Vstřícný tón amerického prezidenta vůči Moskvě však vyvolal v Evropě značné znepokojení. Evropské špičky Trumpa varovaly, že Vladimir Putin není a nikdy nebude jejich přítelem. Dánská premiérka Mette Frederiksenová přímo na setkání v Berlíně uvedla, že ruský prezident bude po jednání v Číně ještě více povzbuzen. Podle jejích slov Putin vypadal spokojeně, což není dobré znamení pro světový mír ani pro Ukrajinu, a Evropa proto může očekávat ještě tvrdší ruské údery.
Obavy evropských státníků vzápětí potvrdila ostrá prohlášení samotného Vladimira Putina po skončení třístranného summitu. Ruský prezident sice tvrdil, že požádal svou bezpečnostní radu o zvážení zastavení útoků na moři a na energetická zařízení, ale zároveň pohrozil tvrdou odvetou za údery na Krymský most. Uvedl, že po těchto útocích nebudou uzavřeny žádné dohody a ruská reakce bude mnohem bolestivější než kroky Kyjeva. Ukrajinská armáda přitom potvrdila, že tento silniční a železniční most, který je nejdelší v Evropě, zasáhla v tomto týdnu již potřetí.
Putin dále vyjádřil znepokojení nad přítomností evropských vojáků na Ukrajině a obvinil Evropu i Kyjev z toho, že odmítají přijmout ústupky nutné k ukončení konfliktu. Ruský lídr, na kterého Mezinárodní trestní soud vydal zatykač kvůli podezření z válečných zločinů na Ukrajině, se po dřívějším soukromém jednání s Trumpem o stavu pět let trvající války usmíval. Poradce Kremlu Jurij Ušakov potvrdil, že válka na Ukrajině byla hlavním tématem jejich zhruba čtyřicetiminutového rozhovoru mezi čtyřma očima a že oba státníci diskutovali také o oteplování vzájemných vztahů.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov však upřesnil, že Ukrajina nebyla ústředním tématem následného třístranného summitu a nedostala se ani do výsledného čtyřbodového plánu. Čínský prezident Si Ťin-pching se dlouhodobě vyhýbá přímému zapojení do řešení tohoto konfliktu a označuje jej za evropský problém. Samotné setkání v Šen-čenu nicméně vyvolalo přirovnání k jaltské konferenci z roku 1945, na níž si Spojené státy, Velká Británie a Sovětský svaz rozdělily sféry vlivu nad hlavami menších zemí.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha tato historická přirovnání odmítl s poukazem na poškozený Krymský most. Na sociálních sítích uvedl, že Šen-čen není Jaltou z Putinových snů a že Rusko prakticky přišlo o svůj most na skutečnou Jaltu na okupovaném ukrajinském Krymu. Dodal, že nastal čas, aby se ruský prezident probudil do reality a ukončil válku, kterou nemůže vyhrát.
Trojice lídrů v Číně se ve společném prohlášení shodla také na tom, že Mezinárodní trestní soud a podobné instituce nesmějí zneužívat svou pravomoc. Donald Trump označil tento soud za instituci vymykající se kontrole a kritizoval jeho údajné překračování pravomocí. Spojené státy ani Čína nejsou signatáři Římského statutu, a nemají tak povinnost vykonávat zatykače tohoto tribunálu, který stíhá kromě Putina například i izraelského premiéra Benjamina Netanjahua za údajné válečné zločiny v Pásmu Gazy.
V oblasti energetiky se státníci v Šen-čenu vyslovili pro zajištění stabilních dodávek energií a navýšení výroby rafinovaných ropných produktů, což navazuje na rekordní ceny ropy vyvolané Trumpovou válkou v Íránu a Putinovou invazí na Ukrajinu. Jednání se uskutečnila v době, kdy v únoru vypršela platnost poslední právně závazné smlouvy o omezení jaderných zbraní mezi Spojenými státy a Ruskem, a Putin nedávno pohrozil použitím jaderného arzenálu v případě, že by se Západ pokusil odříznout Kaliningradskou oblast od zbytku Ruska. Podle analytičky Lindsay Newmanové z institutu Chatham House byl summit historický spíše svou formou než skutečným obsahem, neboť se vyhnul klíčovým otázkám války na Ukrajině, konfliktu v Íránu i globálním ekonomickým tlakům.
Americký prezident Donald Trump podle webu The Independent vyzval evropské státy, aby zastavily finanční podporu Ukrajiny. Stalo se tak ve čtvrtek jen několik hodin poté, co v čínském městě Šen-čen vřele přivítal ruského prezidenta Vladimira Putina na historickém summitu za účasti čínského vůdce Si Ťin-pchinga. Zatímco lídři Spojených států, Ruska a Číny uzavřeli devadesátiminutová jednání čtyřbodovým plánem na přetvoření světového řádu, evropští představitelé se sešli na paralelním summitu v Berlíně, aby vyjádřili solidaritu s Kyjevem.
Evropští státníci oznámili, že jsou připraveni jednat s Ruskem o ukončení války na Ukrajině, a poskytli tak Kyjevu výraznou podporu. Britský premiér Andy Burnham uvedl, že Evropa má jasný, konzistentní a jednotný vyjednávací postoj, zatímco německý kancléř Friedrich Merz zdůraznil, že maximalistické požadavky Moskvy nejsou reálné.
Evropská komise ve čtvrtek potvrdila, že se stala terčem kybernetického útoku. Informoval o tom web DW, podle kterého Evropská unie historicky poprvé čelila kyberútoku, při němž útočníkům asistovala umělá inteligence.
Umělá inteligence se vyvíjí rychleji, než naše schopnost ji kontrolovat. Rizika sahají od masivního zneužití přes destabilizaci společnosti až po možnost vzniku superinteligence, kterou lidstvo nebude schopné ovládat. Extrémní rizika AI nejsou bohužel vzdálená desítky let, ale mohou ohrozit lidstvo již během velmi krátké doby.
V Česku utíkají poslední dny meteorologického podzimu, ale během nadcházejícího víkendu není vyloučena další sněhová nadílka, kterou většinou očekáváme až v zimě. Sněžit by tentokrát nemuselo jen v nejvyšších horských polohách.
Skupina GasNet, největší distributor plynu v České republice, od pondělí 23. listopadu do pátku 27. listopadu 2026 dočasně zdvojnásobí dávku látky, která dodává zemnímu plynu charakteristický zápach. Proč se tak stane?
Kauza, která v posledních letech dopadla i na britskou královskou rodinu, může dostat novou zápletku. Forenzní expert pro britskou BBC uvedl, že se domnívá, že se finančník a sexuální delikvent Jeffrey Epstein stal ve vězení obětí vraždy. Podle uznávané oficiální verze spáchal Epstein sebevraždu.
Američtí zákonodárci zpochybnili úspěch čtvrtečního setkání prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v čínském Šen-čenu, přičemž se objevila i ostrá kritika ze strany bývalého britského ministra zahraničí. Zatímco Trump v Šen-čenu vystupoval vstřícně a vřele vůči oběma státníkům, řada politiků doma i v Evropě vyjádřila obavy z průběhu a dopadů jednání.
Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching se ve čtvrtek sešli na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v čínském technologickém centru Šen-čen na historickém jednání, během něhož Trump vyzval ke kontrole jaderných zbraní.
Americký prezident Donald Trump, čínský vůdce Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek sešli ve vile Kylin na okraji čínského města Šen-čen na bezprecedentním trojstranném jednání na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Představitelé předem otevřeně uváděli, že od schůzky nelze čekat zásadní dohody, přičemž samotné setkání představovalo hlavní výsledek jednání.
Ruský prezident Vladimir Putin po svém trojstranném jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, a zároveň vyzval evropské představitele do Moskvy k ujasnění jejich postojů. Putin uvedl, že Moskva poslala diplomatickými kanály pozvánky do evropských hlavních měst, aby si vysvětlila stanoviska Evropy ke konfliktu.
Německo od příštího roku výrazně sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na opatřeních se dohodla vládní koalice kancléře Friedricha Merze. Německé domácnosti a podniky si tak mají polepšit, a to za cenu miliardových výpadků daňových příjmů. Berlín tudíž současně riskuje další prohloubení svých rozpočtových problémů. Změny mohou citelně zasáhnout také českou ekonomiku, zejména její průmysl a exportéry.