Putin nikdy přítelem nebude, jsme ale připraveni jednat s Ruskem o konci války, vzkazují evropští lídři

Donald Tusk
Donald Tusk, foto: Fb/Donald Tusk
Klára Marková DNES 08:47
Sdílej:

Evropští státníci oznámili, že jsou připraveni jednat s Ruskem o ukončení války na Ukrajině, a poskytli tak Kyjevu výraznou podporu. Britský premiér Andy Burnham uvedl, že Evropa má jasný, konzistentní a jednotný vyjednávací postoj, zatímco německý kancléř Friedrich Merz zdůraznil, že maximalistické požadavky Moskvy nejsou reálné.

Oba představitelé vystoupili na berlínském summitu spojenců Ukrajiny známém jako Koalice ochotných. Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeden ze dvou amerických vyslanců přítomných v Berlíně, uvedl, že šéf Bílého domu chce uzavřít dohodu s Moskvou po boku Evropy, ačkoli ruský prezident Vladimir Putin dosud jakoukoli roli Evropy v amerických mírových rozhovorech odmítal.

Trump se předtím zúčastnil historického třístranného jednání v čínském městě Šen-čen s Putinem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a později se k berlínskému summitu připojil telefonicky z paluby letounu Air Force One. Putin na dlouhé tiskové konferenci po rozhovorech s Trumpem a Si Ťin-pchingem reagoval na otázku mnohostranných mírových jednání a prohlásil, že Američané naléhavě žádají Rusko, aby umožnilo účast Evropanů.

Ruský prezident tvrdil, že Moskva není proti této myšlence, ale chce si ujasnit, co Evropané do rozhovorů přinesou. Proto Rusko podle jeho slov diplomatickými kanály pozvalo Evropany do Moskvy, aby si ujasnilo jejich postoje, a teprve poté rozhodne, v jakém formátu bude pokračovat v dialogu s Ukrajinou.

Putin zároveň řekl, že Rusko každý den slyší evropské státníky mluvit o válce v roce 2030, ačkoli Moskva podle jeho tvrzení nikoho napadnout neplánuje, a dodal, že Rusko chápe, že jednat o otázkách spojených s evropskou bezpečností bez Evropanů nemá smysl.

Jared Kushner novinářům řekl, že americký prezident odjel ze Šen-čenu s přesvědčením, že mír je dosažitelný. Zároveň optimisticky uvedl, že Rusové jsou ochotni svěřit se do úsudku amerických vyslanců ohledně účasti Evropanů u jednacího stolu a že Moskva je nyní smířena s bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu vycházejícími z principu pátého článku Severoatlantické aliance o kolektivní obraně.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který byl rovněž přítomen na summitu v německém hlavním městě, usiluje o záruky odpovídající článku pět Severoatlantické aliance již dlouho, přičemž existuje jen málo náznaků, že by Putin takovou podmínku přijal. Rusko členství Ukrajiny v alianci naprosto odmítá, zatímco podle zpráv američtí vyjednávači zvažovali poskytnout Kyjevu záruky podobné článku pět mimo alianci výměnou za bolestivé územní ústupky.

Zelenskyj i tři evropští lídři, tedy Merz, Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron, nebyli tak optimističtí jako Kushner, přičemž ukrajinský prezident jasně řekl, že ruský vůdce dosud odmítl každý návrh slovy, že Putin vždy řekl ne. Německý kancléř byl stejně skeptický, i když uvedl, že se zapojením Spojených států roste šance na mír, a vysvětlil, že Evropa je ochotna vstoupit do vážných rozhovorů o evropské bezpečnosti s Ruskem, pokud půjde o vážnou debatu a až po mírové dohodě s Ukrajinou.

Merz prohlásil, že tato jednání musejí začít a Evropa je přijme, budou-li podmínky přijatelné pro Evropu a Ukrajinu. Odmítl také jakékoli pokusy rozdělit Evropu na sféry vlivu řízené velmocemi a s odkazem na poválečnou dohodu z roku 1945 dodal, že formát Jalty mír nepřinese a že jednání v Šen-čenu bylo především příležitostí k pořízení fotografií, přičemž se zapojením Spojených států rostou vyhlídky na mír.

Polský premiér Donald Tusk se rovněž ohradil proti tomu, že Trump označil Putina na summitu v Šen-čenu za přítele, a řekl, že Putin není jejich přítelem a nikdy nebude. Macron mezitím vyzval spojence Ukrajiny, aby udělali maximum pro dodávky potřebných systémů protivzdušné obrany, a žádal je, aby znovu otevřely otázku ukrajinského členství v Severoatlantické alianci.

Z Moskvy přicházely smíšené signály ohledně účasti Evropy na jednáních, kdy minulý týden po návštěvě Moskvy američtí vyslanci Steve Witkoff a Kushner působili jistě, že Evropa brzy získá místo u stolu, zatímco Rusko bylo zdrženlivější a tento týden Putinův poradce Jurij Ušakov uvedl, že před rozšířením formátu bude třeba udělat mnoho práce a absolvovat několik dalších kol jednání.

Ačkoli se Rusko v uplynulém roce zapojilo do několika kol jednání, jen málo z rétoriky či kroků Moskvy naznačuje, že by Kreml zvažoval omezení války, kterou v plném rozsahu zahájil v únoru roku 2022. Rusko nadále těžce zasahuje kyjevskou energetickou infrastrukturu před zimou, v zemi roste počet civilních obětí a představitelé Kremlu neustupují z požadavků na ukrajinské svrchované území.

Ve čtvrtek, kdy delegace jednaly v Číně a Německu, čelilo několik budov v historickém centru Kyjeva útokům dronů, při zásahu obytného domu v Podilském rajónu zahynul jeden člověk a škody hlásila nizozemská a rakouská ambasáda i katedrála svatého Vladimíra. Putin také pohrozil, že reakce Moskvy na ukrajinský útok na Krymský most spojující Rusko s okupovaným Krymem bude mnohem bolestivější, a uvedl, že zvažoval místní příměří, ale po útoku na most se rozhodl jinak.

Putin nicméně tvrdil, že má zájem na ukončení války a je připraven ke kompromisům, zatímco Ukrajina a Evropa nikoli, a prohlásil, že nemá žádné přání v ozbrojeném konfliktu pokračovat, přestože Rusko v posledních měsících s blížící se zimou stupňuje útoky na klíčovou ukrajinskou infrastrukturu. Kyjev a jeho evropští spojenci uvádějí, že vůdce Kremlu se bez výraznějšího úspěchu na rozsáhlé frontové linii snaží zlomit ukrajinský odpor tím, že miliony civilistů připravuje o dodávky elektřiny a vody.

Stalo se
Novinky
Budova Kapitolu

Ťin-pching a Putin jsou lháři, s Trumpem si jen hrají... Američtí zákonodárci nejsou z jednání lídrů nadšení

Američtí zákonodárci zpochybnili úspěch čtvrtečního setkání prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v čínském Šen-čenu, přičemž se objevila i ostrá kritika ze strany bývalého britského ministra zahraničí. Zatímco Trump v Šen-čenu vystupoval vstřícně a vřele vůči oběma státníkům, řada politiků doma i v Evropě vyjádřila obavy z průběhu a dopadů jednání.

Novinky
Donald Trump mluví během jednání s lídry Ruska a Číny. (19.11.2026)

Trump na setkání lídrů vyzval ke kontrole jaderných zbraní. Přimět k ní Čínu podle expertů nebude lehké

Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching se ve čtvrtek sešli na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v čínském technologickém centru Šen-čen na historickém jednání, během něhož Trump vyzval ke kontrole jaderných zbraní. 

Novinky
Donald Trump a Si Ťin-pching

Trump jednal s lídry 81 minut. Od schůzky si nikdo z nich nic nesliboval

Americký prezident Donald Trump, čínský vůdce Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek sešli ve vile Kylin na okraji čínského města Šen-čen na bezprecedentním trojstranném jednání na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Představitelé předem otevřeně uváděli, že od schůzky nelze čekat zásadní dohody, přičemž samotné setkání představovalo hlavní výsledek jednání.

Novinky
Trump dorazil do Číny na summit APEC

Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, prohlásil po jednání Putin

Ruský prezident Vladimir Putin po svém trojstranném jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, a zároveň vyzval evropské představitele do Moskvy k ujasnění jejich postojů. Putin uvedl, že Moskva poslala diplomatickými kanály pozvánky do evropských hlavních měst, aby si vysvětlila stanoviska Evropy ke konfliktu.