Ukrajinské nerostné bohatství se stalo klíčovým faktorem v jednáních mezi Ukrajinou a Spojenými státy o příměří s Ruskem. Po komplikovaném začátku jednání oznámily obě strany 11. března 2025 dohodu, v jejímž rámci USA obnoví podporu a sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou. Zároveň se obě země zavázaly k rozvoji ukrajinských ložisek strategických surovin, což by mělo posílit tamní ekonomiku a přispět k její bezpečnosti a dlouhodobé prosperitě.
V původním oznámení ukrajinské vlády stálo, že právě příjmy z těžby surovin by mohly částečně kompenzovat náklady na americkou pomoc. Tato formulace však byla následně z oficiálního prohlášení odstraněna. Přesto se očekává, že ekonomický potenciál ukrajinských ložisek bude hrát klíčovou roli nejen v poválečné obnově země, ale i v dalším průběhu vyjednávání o příměří s Ruskem.
Ukrajina patří mezi země s největšími zásobami strategických surovin na světě, uvedl The Conversation. Nejvýznamnější ložiska se nacházejí ve dvou hlavních geologických oblastech – v takzvaném Ukrajinském štítu, který se táhne od severozápadu k jihovýchodu, a v Dněpersko-doněcké pánvi na východě země, kde se nacházejí rozsáhlá ložiska uhlí, ropy a zemního plynu.
Ještě za dob Sovětského svazu patřila Ukrajina mezi klíčové dodavatele surovin pro sovětský průmysl a armádu. Právě v jihovýchodní části země vzniklo rozsáhlé centrum ocelářského průmyslu, které zpracovávalo místní železnou rudu, mangan a uhlí. Kromě toho Ukrajina těží i uran, který je využíván v jaderné energetice.
V minulosti byla v zemi objevena i významná ložiska lithia a vzácných zemin, jejich těžba však dosud nebyla zahájena. Část těchto ložisek se navíc nachází v oblastech, které jsou momentálně pod kontrolou ruské armády, což komplikuje jejich budoucí využití.
Strategické suroviny jsou klíčové nejen pro průmysl, ale i pro národní bezpečnost. Využívají se v armádních technologiích, polovodičích, bateriích a dalších odvětvích. Podle seznamu 50 kritických surovin, který sestavil americký geologický úřad, je Ukrajina bohatá na více než tucet z nich.
Mezi nejvýznamnější patří mangan, grafit a titan. Ukrajina disponuje největšími světovými zásobami manganu, jehož celkové množství se odhaduje na 2,4 miliardy tun. Přestože ložiska obsahují poměrně nízký podíl čistého manganu, což zvyšuje náklady na jeho zpracování, představují pro světový průmysl obrovský potenciál.
Podobně významná jsou i ukrajinská ložiska grafitu. S celkovým odhadovaným objemem 18,6 milionu tun se jedná o největší zdroj grafitu v Evropě a pátý největší na světě. Tento minerál je klíčový pro výrobu baterií a elektrod.
Titan, který se využívá především v leteckém a vojenském průmyslu, se vyskytuje na přibližně 28 nalezištích po celé Ukrajině. Přesné údaje o celkovém objemu jeho zásob jsou utajovány, ale předpokládá se, že se pohybují v řádu stovek milionů tun.
Kromě těchto surovin se v menším množství vyskytují i další strategické prvky, jako jsou zinek, gallium, germanium, nikl a kobalt, které jsou nezbytné pro výrobu baterií a polovodičů.
Zatímco některé strategické suroviny jsou na Ukrajině již těženy, jiné dosud čekají na komerční využití. Mezi nimi vyniká především lithium, vzácné zeminy a skandium.
Největší ložiska lithia se nacházejí v jižní a jihovýchodní části země. Odhady hovoří o 1,6 až 3 milionech tun lithného oxidu, což by v případě úspěšného zahájení těžby mohlo Ukrajinu zařadit mezi pět největších světových producentů tohoto prvku. Lithium je přitom klíčovou surovinou pro výrobu baterií do elektromobilů a spotřební elektroniky.
Ukrajina také disponuje nalezišti vzácných zemin, které se využívají v magnetech, elektronice a optických zařízeních. Zejména neodym, praseodym, terbium a dysprosium patří mezi suroviny, po kterých je na světovém trhu vysoká poptávka.
Skandium, které se přidává do hliníkových slitin pro letecký průmysl, se na Ukrajině vyskytuje jako vedlejší produkt těžby titanu. Jeho zásoby však dosud nebyly dostatečně prozkoumány.
Přestože Ukrajina disponuje obrovským nerostným bohatstvím, jeho těžba a zpracování naráží na řadu překážek. Největším problémem je stále probíhající válka, která znemožňuje přístup k některým ložiskům a ničí infrastrukturu nutnou k jejich využití.
Dalším problémem je zastaralé technologické vybavení. Mnohé ukrajinské doly fungují na starších technologiích, které snižují efektivitu těžby a zvyšují náklady na zpracování. Nedostatek investic a technického know-how pak znamená, že řada ložisek zůstává nevyužita.
V neposlední řadě je nutné brát v úvahu i environmentální dopady těžby. Získávání některých surovin, zejména lithia, je spojeno s vysokou ekologickou zátěží, a bude proto nezbytné zavést přísná opatření pro ochranu životního prostředí.
Navzdory těmto výzvám má Ukrajina šanci stát se jedním z nejvýznamnějších světových dodavatelů strategických surovin. Dohoda s USA může pomoci přilákat zahraniční investice, modernizovat těžební sektor a posílit ekonomickou soběstačnost země. Klíčovou podmínkou však zůstává ukončení války a zajištění stability v regionu.
Mezinárodní fotbalová federace FIFA podle všeho odmítla možnost, že by se zápasy íránské reprezentace na nadcházejícím mistrovství světa přesunuly ze Spojených států do Mexika. Reagovala tak na vyjádření íránské strany, která o změnu dějiště usilovala s odkazem na bezpečnost svých hráčů. Celá situace je důsledkem probíhajícího válečného konfliktu, v němž proti sobě stojí USA, Izrael a Írán.
Šéf íránské diplomacie Abbás Arákčí v nedávném rozhovoru otevřeně přiznal, že Teherán se v nynějším střetu s USA a Izraelem opírá o vojenskou kooperaci s Ruskem a Čínou. Obě země nazval klíčovými spojenci a potvrdil, že jejich spolupráce dalece přesahuje běžnou politiku či obchod a zahrnuje i přímé vazby mezi ozbrojenými složkami.
Mezi Maltou a italskými ostrovy Linosa a Lampedusa se nekontrolovaně unáší ruský tanker Arctic Metagaz, který námořní úřady označují za „tikající časovanou bombu“. Plavidlo o délce 277 metrů se stalo 3. března terčem útoku námořních a vzdušných dronů v mezinárodních vodách Středozemního moře. Podle ruského ministerstva zahraničí nesou za tento čin odpovědnost ukrajinské síly, Kyjev se však k incidentu nevyjádřil. Třicetičlenná posádka loď po vypuknutí požáru opustila a byla zachráněna libyjskou pobřežní stráží.
Řady administrativy Donalda Trumpa opustil jeden z klíčových bezpečnostních představitelů. Joe Kent, ředitel Národního protiteroristického centra (NCTC), v úterý rezignoval na svou funkci na protest proti probíhající válce v Íránu. Pětačtyřicetiletý veterán speciálních sil a CIA své rozhodnutí oznámil v otevřeném dopise zveřejněném na sociální síti X, ve kterém prezidenta vyzval k okamžité změně kurzu a ukončení konfliktu.
Výkonný ředitel společnosti Netflix Ted Sarandos se v úterý vydává do Bruselu, aby jednal s představiteli Evropské unie o budoucí podobě regulace streamovacích služeb. Jeho návštěva přichází v době, kdy se Komise chystá revidovat směrnici o audiovizuálních mediálních službách. Sarandos v rozhovoru pro Politico varoval, že přílišná složitost a roztříštěnost pravidel mezi jednotlivé členské státy by mohla vážně poškodit jednotný trh a zdravé podnikatelské prostředí v Evropě.
Tři týdny po vypuknutí války v Íránu čelí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zásadnímu dilematu, které může ovlivnit politickou budoucnost jeho hnutí i důvěryhodnost země v zahraničí. Turecký vzdušný prostor již dvakrát narušily íránské rakety, které musela zneškodnit protivzdušná obrana NATO.
Donald Trump se při obvinění Íránu z tragického útoku na základní školu opíral o neověřené a následně vyvrácené zpravodajské informace. Podle zdrojů webu The Guardian obeznámených se situací CIA původně prezidentovi sdělila, že raketa pravděpodobně není americké výroby, protože podle prvních záběrů neodpovídala konstrukci střel Tomahawk. Během pouhých 24 hodin však tajné služby po analýze dalších videí toto hodnocení přehodnotily a dospěly k závěru, že školu skutečně zasáhl americký Tomahawk.
Vedení nejvýznamnějších amerických ropných společností varovalo administrativu prezidenta Donalda Trumpa před dalším zhoršováním energetické krize. Šéfové gigantů jako Exxon Mobil, Chevron a ConocoPhillips se podle webu Wall Street Journal minulou středu sešli v Bílém domě s ministrem pro energetiku Chrisem Wrightem a ministrem vnitra Dougem Burgumem. Podle nich konflikt s Íránem a zablokování strategického Hormuzského průlivu povedou k pokračující nestabilitě a vysoké volatilitě na světových trzích.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?