Ukrajinské nerostné bohatství se stalo klíčovým faktorem v jednáních mezi Ukrajinou a Spojenými státy o příměří s Ruskem. Po komplikovaném začátku jednání oznámily obě strany 11. března 2025 dohodu, v jejímž rámci USA obnoví podporu a sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou. Zároveň se obě země zavázaly k rozvoji ukrajinských ložisek strategických surovin, což by mělo posílit tamní ekonomiku a přispět k její bezpečnosti a dlouhodobé prosperitě.
V původním oznámení ukrajinské vlády stálo, že právě příjmy z těžby surovin by mohly částečně kompenzovat náklady na americkou pomoc. Tato formulace však byla následně z oficiálního prohlášení odstraněna. Přesto se očekává, že ekonomický potenciál ukrajinských ložisek bude hrát klíčovou roli nejen v poválečné obnově země, ale i v dalším průběhu vyjednávání o příměří s Ruskem.
Ukrajina patří mezi země s největšími zásobami strategických surovin na světě, uvedl The Conversation. Nejvýznamnější ložiska se nacházejí ve dvou hlavních geologických oblastech – v takzvaném Ukrajinském štítu, který se táhne od severozápadu k jihovýchodu, a v Dněpersko-doněcké pánvi na východě země, kde se nacházejí rozsáhlá ložiska uhlí, ropy a zemního plynu.
Ještě za dob Sovětského svazu patřila Ukrajina mezi klíčové dodavatele surovin pro sovětský průmysl a armádu. Právě v jihovýchodní části země vzniklo rozsáhlé centrum ocelářského průmyslu, které zpracovávalo místní železnou rudu, mangan a uhlí. Kromě toho Ukrajina těží i uran, který je využíván v jaderné energetice.
V minulosti byla v zemi objevena i významná ložiska lithia a vzácných zemin, jejich těžba však dosud nebyla zahájena. Část těchto ložisek se navíc nachází v oblastech, které jsou momentálně pod kontrolou ruské armády, což komplikuje jejich budoucí využití.
Strategické suroviny jsou klíčové nejen pro průmysl, ale i pro národní bezpečnost. Využívají se v armádních technologiích, polovodičích, bateriích a dalších odvětvích. Podle seznamu 50 kritických surovin, který sestavil americký geologický úřad, je Ukrajina bohatá na více než tucet z nich.
Mezi nejvýznamnější patří mangan, grafit a titan. Ukrajina disponuje největšími světovými zásobami manganu, jehož celkové množství se odhaduje na 2,4 miliardy tun. Přestože ložiska obsahují poměrně nízký podíl čistého manganu, což zvyšuje náklady na jeho zpracování, představují pro světový průmysl obrovský potenciál.
Podobně významná jsou i ukrajinská ložiska grafitu. S celkovým odhadovaným objemem 18,6 milionu tun se jedná o největší zdroj grafitu v Evropě a pátý největší na světě. Tento minerál je klíčový pro výrobu baterií a elektrod.
Titan, který se využívá především v leteckém a vojenském průmyslu, se vyskytuje na přibližně 28 nalezištích po celé Ukrajině. Přesné údaje o celkovém objemu jeho zásob jsou utajovány, ale předpokládá se, že se pohybují v řádu stovek milionů tun.
Kromě těchto surovin se v menším množství vyskytují i další strategické prvky, jako jsou zinek, gallium, germanium, nikl a kobalt, které jsou nezbytné pro výrobu baterií a polovodičů.
Zatímco některé strategické suroviny jsou na Ukrajině již těženy, jiné dosud čekají na komerční využití. Mezi nimi vyniká především lithium, vzácné zeminy a skandium.
Největší ložiska lithia se nacházejí v jižní a jihovýchodní části země. Odhady hovoří o 1,6 až 3 milionech tun lithného oxidu, což by v případě úspěšného zahájení těžby mohlo Ukrajinu zařadit mezi pět největších světových producentů tohoto prvku. Lithium je přitom klíčovou surovinou pro výrobu baterií do elektromobilů a spotřební elektroniky.
Ukrajina také disponuje nalezišti vzácných zemin, které se využívají v magnetech, elektronice a optických zařízeních. Zejména neodym, praseodym, terbium a dysprosium patří mezi suroviny, po kterých je na světovém trhu vysoká poptávka.
Skandium, které se přidává do hliníkových slitin pro letecký průmysl, se na Ukrajině vyskytuje jako vedlejší produkt těžby titanu. Jeho zásoby však dosud nebyly dostatečně prozkoumány.
Přestože Ukrajina disponuje obrovským nerostným bohatstvím, jeho těžba a zpracování naráží na řadu překážek. Největším problémem je stále probíhající válka, která znemožňuje přístup k některým ložiskům a ničí infrastrukturu nutnou k jejich využití.
Dalším problémem je zastaralé technologické vybavení. Mnohé ukrajinské doly fungují na starších technologiích, které snižují efektivitu těžby a zvyšují náklady na zpracování. Nedostatek investic a technického know-how pak znamená, že řada ložisek zůstává nevyužita.
V neposlední řadě je nutné brát v úvahu i environmentální dopady těžby. Získávání některých surovin, zejména lithia, je spojeno s vysokou ekologickou zátěží, a bude proto nezbytné zavést přísná opatření pro ochranu životního prostředí.
Navzdory těmto výzvám má Ukrajina šanci stát se jedním z nejvýznamnějších světových dodavatelů strategických surovin. Dohoda s USA může pomoci přilákat zahraniční investice, modernizovat těžební sektor a posílit ekonomickou soběstačnost země. Klíčovou podmínkou však zůstává ukončení války a zajištění stability v regionu.
Americké letectvo se rozhodlo vzkřísit svůj ambiciózní program hypersonických střel AGM-183A ARRW (Air-Launched Rapid Response Weapon), který byl původně spuštěn v roce 2018, ale kvůli neuspokojivým výsledkům v testování a upřednostnění jiných projektů byl později opuštěn.
Ve Washingtonu D.C. probíhá jedna z největších světových oslav hrdosti LGBT+ komunity – World Pride. Přestože se jedná o svátek diverzity a přijetí, letošní ročník je poznamenán hlubokým strachem. Mnozí účastníci, zejména z řad trans komunity, přiznávají, že je návrat Donalda Trumpa do Bílého domu naplňuje obavami o vlastní bezpečí i budoucnost.
Přibližně 300 příslušníků Kalifornské národní gardy bylo v noci na neděli nasazeno na třech místech v okolí Los Angeles, oznámila mluvčí guvernéra Gavina Newsoma Izzy Gardonová. Nasazení přišlo krátce poté, co prezident Donald Trump podepsal prezidentské memorandum o mobilizaci až 2 000 příslušníků Národní gardy kvůli pokračujícím protestům proti imigračním raziím v Kalifornii.
Interní e-mailová komunikace z ministerstva spravedlnosti znovu rozvířila kauzu kolem daru kryptoměn, které měl stát obdržet od odsouzeného drogového dealera. Podle místopředsedkyně hnutí ANO Aleny Schillerové a kandidátky na ministryni spravedlnosti Evy Decroix (ODS) existuje důkaz, že náměstek Karel Dvořák byl o celé nabídce informován už na konci loňského roku.
Uplynulo už dvanáct let od chvíle, kdy legenda formule 1 Michael Schumacher utrpěl vážný úraz hlavy při lyžování ve francouzských Alpách. Přestože o jeho zdravotním stavu panuje od nehody velké mlčení, nedávný rozhovor jeho bývalého týmového šéfa Flavia Briatoreho pro italský deník Corriere della Sera přinesl další střípky do obrazu Schumacherova současného života – a nejsou příliš povzbudivé.
Íránské úřady výrazně zpřísnily pravidla pro venčení psů na veřejnosti. Podle tamních médií se zákaz, který původně platil pouze v Teheránu, nově rozšířil do mnoha dalších měst včetně Ílamu, Isfahánu nebo Kermánu. Celkem se má jednat minimálně o 17 měst, kde byly podobné restrikce zavedeny v posledních dnech.
Prezident Donald Trump v neděli uvedl, že federálně nasazená Národní garda úspěšně zasáhla proti imigračním protestům v Los Angeles. Jenže starostka města Karen Bassová jeho slova ihned vyvrátila a zdůraznila, že v ulicích žádní vojáci nejsou.
Ruská armáda oznámila, že její jednotky postoupily až k západní hranici Doněcké oblasti a zahájily útoky na sousední Dněpropetrovskou oblast. Tento vývoj přichází uprostřed otevřeného sporu mezi Moskvou a Kyjevem o mírových jednáních a výměně padlých vojáků, jejichž těla se podle Ruska hromadí.
Výstup na athénskou Akropoli, symbol antické slávy a kolébku západní civilizace, se z kdysi duchovního zážitku mění v boj o přežití. V letních měsících, kdy teploty ve městě stoupají nad čtyřicet stupňů Celsia, musejí řecké úřady kvůli bezpečnosti pravidelně uzavírat nejslavnější turistické místo země. Svatyně pod širým nebem, zapsaná na seznam světového dědictví UNESCO, totiž nabízí jen minimum stínu – a slunce nemilosrdně pálí do mramoru i návštěvníků.
V neděli ráno došlo k dočasnému uzavření dvou hlavních moskevských letišť – Domodědova a Vnukova – kvůli sérii ukrajinských dronových útoků, které mířily na ruskou metropoli a přilehlé oblasti. O události informoval moskevský starosta Sergej Sobjanin na Telegramu.
Dnes nás čeká převážně zatažená obloha s přeháňkami a místy i bouřkami, zejména v Čechách. Na východě území budou srážky spíše slabší a rovnoměrné, zatímco v Čechách se už od dopoledne objeví četnější přeháňky, které budou odpoledne doprovázet i bouřky.
Boxerský galavečer organizace Clash nabídl atraktivní souboj dvou výrazně odlišných postav – mediálního podnikatele Jaromíra Soukupa (56) a o 29 let mladšího influencera Marka Valáška (27), známého pod přezdívkou Datel. Zápas, který se konal v sobotu 7. června, skončil už ve třetím kole technickým knokautem. Soukup nedokázal čelit tlaku mladého soupeře a po tvrdém úderu padl na zem, což rozhodčí vyhodnotil jako důvod k okamžnému ukončení zápasu.