Ukrajinské nerostné bohatství se stalo klíčovým faktorem v jednáních mezi Ukrajinou a Spojenými státy o příměří s Ruskem. Po komplikovaném začátku jednání oznámily obě strany 11. března 2025 dohodu, v jejímž rámci USA obnoví podporu a sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou. Zároveň se obě země zavázaly k rozvoji ukrajinských ložisek strategických surovin, což by mělo posílit tamní ekonomiku a přispět k její bezpečnosti a dlouhodobé prosperitě.
V původním oznámení ukrajinské vlády stálo, že právě příjmy z těžby surovin by mohly částečně kompenzovat náklady na americkou pomoc. Tato formulace však byla následně z oficiálního prohlášení odstraněna. Přesto se očekává, že ekonomický potenciál ukrajinských ložisek bude hrát klíčovou roli nejen v poválečné obnově země, ale i v dalším průběhu vyjednávání o příměří s Ruskem.
Ukrajina patří mezi země s největšími zásobami strategických surovin na světě, uvedl The Conversation. Nejvýznamnější ložiska se nacházejí ve dvou hlavních geologických oblastech – v takzvaném Ukrajinském štítu, který se táhne od severozápadu k jihovýchodu, a v Dněpersko-doněcké pánvi na východě země, kde se nacházejí rozsáhlá ložiska uhlí, ropy a zemního plynu.
Ještě za dob Sovětského svazu patřila Ukrajina mezi klíčové dodavatele surovin pro sovětský průmysl a armádu. Právě v jihovýchodní části země vzniklo rozsáhlé centrum ocelářského průmyslu, které zpracovávalo místní železnou rudu, mangan a uhlí. Kromě toho Ukrajina těží i uran, který je využíván v jaderné energetice.
V minulosti byla v zemi objevena i významná ložiska lithia a vzácných zemin, jejich těžba však dosud nebyla zahájena. Část těchto ložisek se navíc nachází v oblastech, které jsou momentálně pod kontrolou ruské armády, což komplikuje jejich budoucí využití.
Strategické suroviny jsou klíčové nejen pro průmysl, ale i pro národní bezpečnost. Využívají se v armádních technologiích, polovodičích, bateriích a dalších odvětvích. Podle seznamu 50 kritických surovin, který sestavil americký geologický úřad, je Ukrajina bohatá na více než tucet z nich.
Mezi nejvýznamnější patří mangan, grafit a titan. Ukrajina disponuje největšími světovými zásobami manganu, jehož celkové množství se odhaduje na 2,4 miliardy tun. Přestože ložiska obsahují poměrně nízký podíl čistého manganu, což zvyšuje náklady na jeho zpracování, představují pro světový průmysl obrovský potenciál.
Podobně významná jsou i ukrajinská ložiska grafitu. S celkovým odhadovaným objemem 18,6 milionu tun se jedná o největší zdroj grafitu v Evropě a pátý největší na světě. Tento minerál je klíčový pro výrobu baterií a elektrod.
Titan, který se využívá především v leteckém a vojenském průmyslu, se vyskytuje na přibližně 28 nalezištích po celé Ukrajině. Přesné údaje o celkovém objemu jeho zásob jsou utajovány, ale předpokládá se, že se pohybují v řádu stovek milionů tun.
Kromě těchto surovin se v menším množství vyskytují i další strategické prvky, jako jsou zinek, gallium, germanium, nikl a kobalt, které jsou nezbytné pro výrobu baterií a polovodičů.
Zatímco některé strategické suroviny jsou na Ukrajině již těženy, jiné dosud čekají na komerční využití. Mezi nimi vyniká především lithium, vzácné zeminy a skandium.
Největší ložiska lithia se nacházejí v jižní a jihovýchodní části země. Odhady hovoří o 1,6 až 3 milionech tun lithného oxidu, což by v případě úspěšného zahájení těžby mohlo Ukrajinu zařadit mezi pět největších světových producentů tohoto prvku. Lithium je přitom klíčovou surovinou pro výrobu baterií do elektromobilů a spotřební elektroniky.
Ukrajina také disponuje nalezišti vzácných zemin, které se využívají v magnetech, elektronice a optických zařízeních. Zejména neodym, praseodym, terbium a dysprosium patří mezi suroviny, po kterých je na světovém trhu vysoká poptávka.
Skandium, které se přidává do hliníkových slitin pro letecký průmysl, se na Ukrajině vyskytuje jako vedlejší produkt těžby titanu. Jeho zásoby však dosud nebyly dostatečně prozkoumány.
Přestože Ukrajina disponuje obrovským nerostným bohatstvím, jeho těžba a zpracování naráží na řadu překážek. Největším problémem je stále probíhající válka, která znemožňuje přístup k některým ložiskům a ničí infrastrukturu nutnou k jejich využití.
Dalším problémem je zastaralé technologické vybavení. Mnohé ukrajinské doly fungují na starších technologiích, které snižují efektivitu těžby a zvyšují náklady na zpracování. Nedostatek investic a technického know-how pak znamená, že řada ložisek zůstává nevyužita.
V neposlední řadě je nutné brát v úvahu i environmentální dopady těžby. Získávání některých surovin, zejména lithia, je spojeno s vysokou ekologickou zátěží, a bude proto nezbytné zavést přísná opatření pro ochranu životního prostředí.
Navzdory těmto výzvám má Ukrajina šanci stát se jedním z nejvýznamnějších světových dodavatelů strategických surovin. Dohoda s USA může pomoci přilákat zahraniční investice, modernizovat těžební sektor a posílit ekonomickou soběstačnost země. Klíčovou podmínkou však zůstává ukončení války a zajištění stability v regionu.
Pardubice si ve finále hokejové extraligy připisují důležité vítězství. Na brněnském ledě porazily Kometu 4:1 a ujímají se vedení v sérii 2:1. Výraznou postavou utkání byl kapitán Lukáš Sedlák, který po ošetření tržné rány nejen pokračoval, ale navíc skóroval a asistoval. Série pokračuje v Brně už v úterý večer.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen vzkázala technologickým gigantům, že Evropská unie bude nekompromisně prosazovat svá digitální pravidla – bez ohledu na to, kdo tyto společnosti vede nebo odkud pocházejí. Prohlášení přichází v době rostoucího tlaku ze strany americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa, která evropská opatření kritizuje jako překážku svobody slova a inovací.
Podle oficiálního vyjádření Vatikánu byla příčinou smrti papeže Františka mrtvice, po níž následovalo nezvratné selhání srdce. Krátce po zveřejnění smutné zprávy byla publikována i jeho poslední vůle, která přináší osobní svědectví o papežově vztahu k víře i jeho přání být pohřben mimo tradiční pohřební místa římských biskupů.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil, že tento týden by mohla být uzavřena dohoda mezi Ukrajinou a Ruskem, která by ukončila více než tříletý ozbrojený konflikt. Zároveň však dal jasně najevo, že pokud nedojde k posunu, USA se mohou z procesu úplně stáhnout. V příspěvku na své sociální síti Truth Social naznačil, že uzavření dohody by otevřelo dveře k „významné obchodní spolupráci“ s USA.
Po oznámení úmrtí papeže Františka, které přišlo na Velikonoční pondělí, se celý svět zahalil do smutku. A výjimkou nebyla ani fotbalová komunita, k níž měl argentinský pontifik vždy blízko. Mezi prvními, kdo veřejně vyjádřil svůj zármutek, byl Lionel Messi, pro něhož byl František nejen hlavou katolické církve, ale i krajanem a symbolem skromnosti.
Smrt papeže Františka zasáhla nejen katolíky po celém světě, ale také mnoho celebrit, které mu vzdaly hold na sociálních sítích. Papež, který zemřel v pondělí ráno ve věku 88 let, pouhý den po Velikonoční neděli, zanechal hluboký otisk nejen v náboženském světě, ale i v srdcích lidí mimo církevní kruhy.
Letoun Boeing 737 MAX, původně určený pro čínskou leteckou společnost Xiamen Airlines, přistál v neděli zpět ve Spojených státech, konkrétně v seattleském závodě Boeing Field. Tento krok je přímým důsledkem zhoršujících se obchodních vztahů mezi USA a Čínou, které eskalovaly po rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa dramaticky zvýšit cla na čínské dovozy.
Osmé kolo populární slovenské taneční soutěže Let's Dance přineslo jeden z dosud největších šoků letošní sezony. Soutěž musela opustit herečka a zpěvačka Eva Burešová, která patřila k nejoblíbenějším a nejvýraznějším osobnostem celé show.
V neděli ráno svět obletěla zpráva o smrti papeže Františka, 266. nástupce svatého Petra a první hlavy katolické církve pocházející z Latinské Ameriky. Zemřel ve věku 88 let a podle sdělení zdravotníků papež „odešel pokojně“, bez známek utrpení, přestože zdravotní komplikace, které jej v posledních měsících sužovaly, byly vážné.
Po smrti papeže Františka ve věku 88 let se oči katolického světa upírají k Sixtinské kapli ve Vatikánu. Právě zde, v prostorách zdobených Michelangelovými freskami, začne tajemný a hluboce symbolický proces volby nového papeže – konkláve. Až se z kaple začne valit bílý dým, bude to znamení, že 1,4 miliardy katolíků na celém světě má nového duchovního vůdce.
Vatikán oznámil úmrtí papeže Františka, který dnes v ranních hodinách ve svém sídle zemřel ve věku 88 let. Sdělení přišlo přibližně v 9:45 SELČ, přičemž smrt nastala v 7:35. Pontifik, jenž v posledních týdnech bojoval s vleklými zdravotními problémy, se ještě včera objevil na veřejnosti a udělil velikonoční požehnání věřícím shromážděným na Svatopetrském náměstí. Krátce poté se také osobně setkal s americkým viceprezidentem JD Vancem, který dnes ráno veřejně vyjádřil svou soustrast.
Papež František, hlava katolické církve respektovaná daleko za hranicemi náboženské komunity, zemřel ve věku 88 let. Vatikán podle webu The Guardian oznámil jeho smrt v pondělí 21. dubna 2025 v 7:35 ráno, kdy se podle slov kardinála Kevina Farrella „biskup Říma, František, navrátil do Otcova domu“. Jeho úmrtím začíná období celosvětového smutku a příprav na konkláve, které rozhodne o jeho nástupci.