Ukrajinské nerostné bohatství se stalo klíčovým faktorem v jednáních mezi Ukrajinou a Spojenými státy o příměří s Ruskem. Po komplikovaném začátku jednání oznámily obě strany 11. března 2025 dohodu, v jejímž rámci USA obnoví podporu a sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou. Zároveň se obě země zavázaly k rozvoji ukrajinských ložisek strategických surovin, což by mělo posílit tamní ekonomiku a přispět k její bezpečnosti a dlouhodobé prosperitě.
V původním oznámení ukrajinské vlády stálo, že právě příjmy z těžby surovin by mohly částečně kompenzovat náklady na americkou pomoc. Tato formulace však byla následně z oficiálního prohlášení odstraněna. Přesto se očekává, že ekonomický potenciál ukrajinských ložisek bude hrát klíčovou roli nejen v poválečné obnově země, ale i v dalším průběhu vyjednávání o příměří s Ruskem.
Ukrajina patří mezi země s největšími zásobami strategických surovin na světě, uvedl The Conversation. Nejvýznamnější ložiska se nacházejí ve dvou hlavních geologických oblastech – v takzvaném Ukrajinském štítu, který se táhne od severozápadu k jihovýchodu, a v Dněpersko-doněcké pánvi na východě země, kde se nacházejí rozsáhlá ložiska uhlí, ropy a zemního plynu.
Ještě za dob Sovětského svazu patřila Ukrajina mezi klíčové dodavatele surovin pro sovětský průmysl a armádu. Právě v jihovýchodní části země vzniklo rozsáhlé centrum ocelářského průmyslu, které zpracovávalo místní železnou rudu, mangan a uhlí. Kromě toho Ukrajina těží i uran, který je využíván v jaderné energetice.
V minulosti byla v zemi objevena i významná ložiska lithia a vzácných zemin, jejich těžba však dosud nebyla zahájena. Část těchto ložisek se navíc nachází v oblastech, které jsou momentálně pod kontrolou ruské armády, což komplikuje jejich budoucí využití.
Strategické suroviny jsou klíčové nejen pro průmysl, ale i pro národní bezpečnost. Využívají se v armádních technologiích, polovodičích, bateriích a dalších odvětvích. Podle seznamu 50 kritických surovin, který sestavil americký geologický úřad, je Ukrajina bohatá na více než tucet z nich.
Mezi nejvýznamnější patří mangan, grafit a titan. Ukrajina disponuje největšími světovými zásobami manganu, jehož celkové množství se odhaduje na 2,4 miliardy tun. Přestože ložiska obsahují poměrně nízký podíl čistého manganu, což zvyšuje náklady na jeho zpracování, představují pro světový průmysl obrovský potenciál.
Podobně významná jsou i ukrajinská ložiska grafitu. S celkovým odhadovaným objemem 18,6 milionu tun se jedná o největší zdroj grafitu v Evropě a pátý největší na světě. Tento minerál je klíčový pro výrobu baterií a elektrod.
Titan, který se využívá především v leteckém a vojenském průmyslu, se vyskytuje na přibližně 28 nalezištích po celé Ukrajině. Přesné údaje o celkovém objemu jeho zásob jsou utajovány, ale předpokládá se, že se pohybují v řádu stovek milionů tun.
Kromě těchto surovin se v menším množství vyskytují i další strategické prvky, jako jsou zinek, gallium, germanium, nikl a kobalt, které jsou nezbytné pro výrobu baterií a polovodičů.
Zatímco některé strategické suroviny jsou na Ukrajině již těženy, jiné dosud čekají na komerční využití. Mezi nimi vyniká především lithium, vzácné zeminy a skandium.
Největší ložiska lithia se nacházejí v jižní a jihovýchodní části země. Odhady hovoří o 1,6 až 3 milionech tun lithného oxidu, což by v případě úspěšného zahájení těžby mohlo Ukrajinu zařadit mezi pět největších světových producentů tohoto prvku. Lithium je přitom klíčovou surovinou pro výrobu baterií do elektromobilů a spotřební elektroniky.
Ukrajina také disponuje nalezišti vzácných zemin, které se využívají v magnetech, elektronice a optických zařízeních. Zejména neodym, praseodym, terbium a dysprosium patří mezi suroviny, po kterých je na světovém trhu vysoká poptávka.
Skandium, které se přidává do hliníkových slitin pro letecký průmysl, se na Ukrajině vyskytuje jako vedlejší produkt těžby titanu. Jeho zásoby však dosud nebyly dostatečně prozkoumány.
Přestože Ukrajina disponuje obrovským nerostným bohatstvím, jeho těžba a zpracování naráží na řadu překážek. Největším problémem je stále probíhající válka, která znemožňuje přístup k některým ložiskům a ničí infrastrukturu nutnou k jejich využití.
Dalším problémem je zastaralé technologické vybavení. Mnohé ukrajinské doly fungují na starších technologiích, které snižují efektivitu těžby a zvyšují náklady na zpracování. Nedostatek investic a technického know-how pak znamená, že řada ložisek zůstává nevyužita.
V neposlední řadě je nutné brát v úvahu i environmentální dopady těžby. Získávání některých surovin, zejména lithia, je spojeno s vysokou ekologickou zátěží, a bude proto nezbytné zavést přísná opatření pro ochranu životního prostředí.
Navzdory těmto výzvám má Ukrajina šanci stát se jedním z nejvýznamnějších světových dodavatelů strategických surovin. Dohoda s USA může pomoci přilákat zahraniční investice, modernizovat těžební sektor a posílit ekonomickou soběstačnost země. Klíčovou podmínkou však zůstává ukončení války a zajištění stability v regionu.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.