Ukrajinské nerostné bohatství se stalo klíčovým faktorem v jednáních mezi Ukrajinou a Spojenými státy o příměří s Ruskem. Po komplikovaném začátku jednání oznámily obě strany 11. března 2025 dohodu, v jejímž rámci USA obnoví podporu a sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou. Zároveň se obě země zavázaly k rozvoji ukrajinských ložisek strategických surovin, což by mělo posílit tamní ekonomiku a přispět k její bezpečnosti a dlouhodobé prosperitě.
V původním oznámení ukrajinské vlády stálo, že právě příjmy z těžby surovin by mohly částečně kompenzovat náklady na americkou pomoc. Tato formulace však byla následně z oficiálního prohlášení odstraněna. Přesto se očekává, že ekonomický potenciál ukrajinských ložisek bude hrát klíčovou roli nejen v poválečné obnově země, ale i v dalším průběhu vyjednávání o příměří s Ruskem.
Ukrajina patří mezi země s největšími zásobami strategických surovin na světě, uvedl The Conversation. Nejvýznamnější ložiska se nacházejí ve dvou hlavních geologických oblastech – v takzvaném Ukrajinském štítu, který se táhne od severozápadu k jihovýchodu, a v Dněpersko-doněcké pánvi na východě země, kde se nacházejí rozsáhlá ložiska uhlí, ropy a zemního plynu.
Ještě za dob Sovětského svazu patřila Ukrajina mezi klíčové dodavatele surovin pro sovětský průmysl a armádu. Právě v jihovýchodní části země vzniklo rozsáhlé centrum ocelářského průmyslu, které zpracovávalo místní železnou rudu, mangan a uhlí. Kromě toho Ukrajina těží i uran, který je využíván v jaderné energetice.
V minulosti byla v zemi objevena i významná ložiska lithia a vzácných zemin, jejich těžba však dosud nebyla zahájena. Část těchto ložisek se navíc nachází v oblastech, které jsou momentálně pod kontrolou ruské armády, což komplikuje jejich budoucí využití.
Strategické suroviny jsou klíčové nejen pro průmysl, ale i pro národní bezpečnost. Využívají se v armádních technologiích, polovodičích, bateriích a dalších odvětvích. Podle seznamu 50 kritických surovin, který sestavil americký geologický úřad, je Ukrajina bohatá na více než tucet z nich.
Mezi nejvýznamnější patří mangan, grafit a titan. Ukrajina disponuje největšími světovými zásobami manganu, jehož celkové množství se odhaduje na 2,4 miliardy tun. Přestože ložiska obsahují poměrně nízký podíl čistého manganu, což zvyšuje náklady na jeho zpracování, představují pro světový průmysl obrovský potenciál.
Podobně významná jsou i ukrajinská ložiska grafitu. S celkovým odhadovaným objemem 18,6 milionu tun se jedná o největší zdroj grafitu v Evropě a pátý největší na světě. Tento minerál je klíčový pro výrobu baterií a elektrod.
Titan, který se využívá především v leteckém a vojenském průmyslu, se vyskytuje na přibližně 28 nalezištích po celé Ukrajině. Přesné údaje o celkovém objemu jeho zásob jsou utajovány, ale předpokládá se, že se pohybují v řádu stovek milionů tun.
Kromě těchto surovin se v menším množství vyskytují i další strategické prvky, jako jsou zinek, gallium, germanium, nikl a kobalt, které jsou nezbytné pro výrobu baterií a polovodičů.
Zatímco některé strategické suroviny jsou na Ukrajině již těženy, jiné dosud čekají na komerční využití. Mezi nimi vyniká především lithium, vzácné zeminy a skandium.
Největší ložiska lithia se nacházejí v jižní a jihovýchodní části země. Odhady hovoří o 1,6 až 3 milionech tun lithného oxidu, což by v případě úspěšného zahájení těžby mohlo Ukrajinu zařadit mezi pět největších světových producentů tohoto prvku. Lithium je přitom klíčovou surovinou pro výrobu baterií do elektromobilů a spotřební elektroniky.
Ukrajina také disponuje nalezišti vzácných zemin, které se využívají v magnetech, elektronice a optických zařízeních. Zejména neodym, praseodym, terbium a dysprosium patří mezi suroviny, po kterých je na světovém trhu vysoká poptávka.
Skandium, které se přidává do hliníkových slitin pro letecký průmysl, se na Ukrajině vyskytuje jako vedlejší produkt těžby titanu. Jeho zásoby však dosud nebyly dostatečně prozkoumány.
Přestože Ukrajina disponuje obrovským nerostným bohatstvím, jeho těžba a zpracování naráží na řadu překážek. Největším problémem je stále probíhající válka, která znemožňuje přístup k některým ložiskům a ničí infrastrukturu nutnou k jejich využití.
Dalším problémem je zastaralé technologické vybavení. Mnohé ukrajinské doly fungují na starších technologiích, které snižují efektivitu těžby a zvyšují náklady na zpracování. Nedostatek investic a technického know-how pak znamená, že řada ložisek zůstává nevyužita.
V neposlední řadě je nutné brát v úvahu i environmentální dopady těžby. Získávání některých surovin, zejména lithia, je spojeno s vysokou ekologickou zátěží, a bude proto nezbytné zavést přísná opatření pro ochranu životního prostředí.
Navzdory těmto výzvám má Ukrajina šanci stát se jedním z nejvýznamnějších světových dodavatelů strategických surovin. Dohoda s USA může pomoci přilákat zahraniční investice, modernizovat těžební sektor a posílit ekonomickou soběstačnost země. Klíčovou podmínkou však zůstává ukončení války a zajištění stability v regionu.
Ve Spojených státech se opět rozhořela debata o tom, kdo byl nejhorším prezidentem v historii země. V nově zveřejněném přehledu pěti nejhorších hlav státu, který zveřejnil portál The National Interest, překvapivě nefigurují žádní současní nebo nedávní prezidenti, jako Donald Trump nebo Joe Biden. Místo toho odborníci varují, že skutečné historické selhání lze najít u jiných mužů, jejichž rozhodnutí přispěla k občanské válce, úpadku ekonomiky nebo rozkladu ústavních principů.
Zatímco svět dál předstírá normalitu a diplomaté pečlivě váží slova, realita je možná mnohem temnější. Konflikty dnes zuří na všech kontinentech kromě Antarktidy, starý řád se rozpadá a nové mocnosti si bez ostychu nárokují svůj prostor. Mluvíme o tom, co přijde, ale možná už jsme uprostřed toho, čeho se nejvíc obáváme. Třetí světová válka se možná už dávno vede, jen v roztříštěné, nepřiznané a hybridní podobě.
Nejnovější vědecký výzkum přináší znepokojivé zprávy o budoucnosti ikonických obyvatel Antarktidy – císařských tučňáků. Tito majestátní ptáci, kteří si své životy už milion let přizpůsobovali extrémním podmínkám nejchladnějšího kontinentu světa, se nyní kvůli změně klimatu ocitají na pokraji existenční krize.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu ostře obvinil některé západní firmy, že i přes platný sankční režim nadále dodávají Rusku zařízení a technologie, které Kreml využívá při výrobě vojenské techniky. Podle jeho slov má Ukrajina k dispozici konkrétní důkazy o těchto dodávkách a již je předala partnerským státům. Vyzval rovněž k přijetí tvrdých sankcí vůči firmám, které se na těchto aktivitách podílejí.
Ruská armáda úmyslně manipuluje s těly padlých vojáků, aby skryla skutečný rozsah svých ztrát. Tvrdí to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během tiskové konference v Kyjevě obvinil Moskvu z toho, že některá těla vrací Ukrajině s tím, že jde o padlé Ukrajince – přestože jde ve skutečnosti o ruské vojáky.
Ruský prezident Vladimir Putin opět vyvolal mezinárodní rozruch, když během vystoupení na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru pronesl zatím nejválečnější komentáře za dlouhou dobu. Navzdory tomu, že šlo o ekonomické fórum, Putin se věnoval hlavně válce na Ukrajině – a jeho slova byla jednoznačná.
Pákistán oznámil, že plánuje nominovat amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu za mír za jeho roli při urovnání nedávného ozbrojeného střetu s Indií. Podle oficiálního prohlášení Trump sehrál klíčovou roli při deeskalaci situace, která hrozila přerůst v otevřený válečný konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl odložit rozhodnutí o případném útoku na Írán o dva týdny a doufá, že se v tomto časovém okně otevře prostor pro diplomatické řešení. Jeho zdrženlivost přichází v době, kdy Izrael pokračuje v leteckých úderech proti íránským cílům, včetně údajného útoku na jaderné zařízení Fordo, a kdy se napětí v regionu vyhrocuje.
Nová data z NASA ukazují dramatické zhoršení extrémních klimatických jevů, jako jsou záplavy a sucha, za posledních pět let. Tyto události jsou nejen častější, ale také trvají déle a mají výrazně ničivější dopad. Loňské hodnoty byly podle výzkumníků dokonce dvojnásobné oproti průměru z let 2003 až 2020.
Herečka Jiřina Bohdalová (94) dokazuje, že věk pro ni není překážkou. Navzdory tomu, že se mnozí lidé i o desítky let mladší takovým zákrokům vyhýbají, ona se s odvahou rozhodla pro operaci srdeční chlopně metodou katetrizace. Zákrok byl úspěšný a podle lékařů se známá herečka zotavuje velmi dobře.
V roce 2026 má začít fungovat nový mezinárodní zvláštní tribunál, jehož cílem bude vyšetřování a případné potrestání ruské agrese vůči Ukrajině z roku 2022. Jeho zřízení letos potvrdily Evropská unie, Rada Evropy, Ukrajina a další státy tvořící mezinárodní koalici. Vznik tohoto orgánu je vnímán jako historický krok směrem k mezinárodní spravedlnosti, otázkou však zůstává, zda bude skutečně účinný.
Italský ministr obrany Guido Crosetto vzbudil pozornost mezinárodního společenství svými ostrými výroky na adresu Severoatlantické aliance (NATO), kterou označil za organizaci, jež „v současné podobě nemá důvod k existenci“. Jeho komentáře přicházejí jen několik dní před očekávaným summitem NATO v Haagu, který se uskuteční příští týden.