Ukrajina by mohla již letos na podzim podniknout první údery na moskevské cíle za použití balistických raket vlastní výroby. V rozhovoru pro ukrajinského novináře Dmytra Hordona to uvedl Denys Štilerman, majitel a hlavní konstruktér zbrojařské společnosti Fire Point. Vývojářský tým podle webu Kyiv Post v současnosti dokončuje závěrečné zkoušky nového raketového systému, jehož nasazení proti objektům hluboko na ruském území se výrazně přiblížilo.
Přesné termíny ostrého nasazení závisí především na výsledcích nadcházejících prověrek pohonných jednotek. Konstruktéry čeká mimo jiné klíčové testování motoru na zkušebním stavu, které má prověřit jeho funkčnost v zátěžových podmínkách. Štilerman zdůraznil, že případné technické nedostatky je společnost schopna řešit ve velmi krátkém čase. O konkrétních cílech na ruském území pak rozhodne armádní velení, lze však očekávat zásahy strategicky významných objektů.
Příprava sériové výroby probíhá současně s probíhajícími testovacími odpaly. Společnost plánuje v první fázi vyprodukovat deset až dvacet kusů raket určených pro zkušební účely. Jakmile nová zbraň získá oficiální kodifikaci a schválení pro státní nákupy, má se měsíční produkce rozšířit na desítky jednotek.
Společnost Fire Point patří k největším soukromým dodavatelům ukrajinského obranného průmyslu. Do povědomí vstoupila především díky vývoji dálkových útočných dronů FP-1 a střel s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo. Projekty vývoje vlastních balistických raket pod označením FP-7 a FP-9 zbrojovka oficiálně představila na podzim roku 2025.
Méně rozměrná střela FP-7 prošla svými prvními testovacími odpaly na počátku letošního roku a její dolet se odhaduje na 250 až 300 kilometrů. Větší model FP-9 má podle konstruktérů dosahovat doletu až 850 kilometrů, což ukrajinské armádě dává teoretickou schopnost zasáhnout ruskou metropoli i další vzdálené cíle.
Pokrok v oblasti vývoje autonomních balistických zbraní nedávno potvrdil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V červnu oznámil, že země dokončuje vývoj vlastní balistické střely schopné zasahovat cíle v Ruské federaci. Zdůraznil přitom, že předchozí úspěšné údery ukrajinskými drony a raketami ukazují odhodlání státu aktivně se bránit a nenechat útoky bez odvetných kroků.
Vývoj ukrajinského balistického programu navazuje na předchozí úspěšné testy zbraní nové generace z roku 2024, jejichž přesné parametry tehdejší úřady utajovaly. Vedle projektů soukromé společnosti Fire Point navíc Kyjev dlouhodobě pracoval na státním raketovém systému Sapsan, známém též pod označením Hrim-2, jehož plánovaný dolet činí přibližně 500 kilometrů.
Sériová výroba systému Sapsan byla podle oficiálních informací zahájena v polovině roku 2025. Prezident Zelenskyj na konci minulého roku potvrdil, že tato raketa již prošla svým prvním bojovým nasazením. Nové projekty tak potvrzují snahu Kyjeva o dosažení soběstačnosti v oblasti zbraní dlouhého dosahu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.