Polský premiér Donald Tusk varoval, že vyhlídky na mír nebo alespoň na uzavření příměří na Ukrajině zůstávají i nadále v nedohlednu. Reagoval tak na rozsáhlou vlnu ruských útoků, které v noci otřásly napadenou zemí. Podle Tuska je současný svět zmítán znepokojivými událostmi, přičemž ruská agrese proti ukrajinskému sousedovi stojí v samotném centru tohoto globálního napětí.
Tuskův pesimistický odhad přichází i přes nedávná intenzivní diplomatická jednání v Paříži, kde evropští lídři diskutovali o bezpečnostních zárukách pro Kyjev ze strany Evropské unie a Spojených států.
Ruská odpověď v podobě masivních úderů však podle polského předsedy vlády ukazuje, že Moskva zatím o skutečný konec bojů nestojí. Situaci dále vyostřilo nasazení nové ruské balistické rakety Orešník, která zasáhla západoukrajinský Lvov.
Nová šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová označila použití této zbraně za jasnou eskalaci a přímé varování adresované Evropě a USA. Podle ní musí členské státy Evropské unie urychleně prohledat své sklady a poskytnout Ukrajině další systémy protivzdušné obrany. Kallasová také vyzvala k dalšímu zvyšování nákladů, které Moskva za válku platí, a to prostřednictvím ještě tvrdších sankcí.
Podobně ostře se vyjádřil i estonský premiér Kristen Michal, který ruské údery uprostřed zimy označil za čirý teror. Zdůraznil, že útoky na civilní infrastrukturu, které nechávají tisíce lidí bez tepla a vody, nejsou krokem k vyjednávání, ale k záměrnému prodlužování konfliktu. Rusko podle jeho slov nereaguje na projevy dobré vůle, ale slyší pouze na hrubou sílu, což vyžaduje jednotný a pevný postoj Západu.
O koordinaci dalšího postupu dnes telefonicky jednali klíčoví evropští státníci – britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Lídři se shodli, že ruské stupňování agrese je naprosto nepřijatelné. Kancléř Merz v této souvislosti prohlásil, že zastrašující gesta Kremlu mají za cíl vyvolat v Evropě strach, ale tento záměr podle něj nebude fungovat.
Kromě samotné situace na Ukrajině se státníci věnovali také širším bezpečnostním hrozbám. Keir Starmer zdůraznil, že Severoatlantická aliance musí posílit svou přítomnost v arktické oblasti, zejména v okolí Grónska, aby odradila Rusko od případných provokací.
Trojice politiků rovněž projednávala dramatický vývoj v Íránu, kde je podle nich nezbytné, aby Evropa na tamní vlnu nepokojů a násilí reagovala naprosto jednotně.
Donald Trump prohlásil, že Spojené státy Grónsko „prostě musí mít“ pro svou národní bezpečnost. Aby své odhodlání zdůraznil, zveřejnil na sociálních sítích soukromé zprávy od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona i šéfa NATO Marka Rutteho.
Španělsko se od úterý zahalí do třídenního státního smutku za oběti tragické srážky dvou rychlovlaků v Andalusii. Neštěstí, ke kterému došlo v neděli večer u obce Adamuz, si vyžádalo nejméně 40 lidských životů. Záchranáři stále prohledávají trosky zdemolovaných vagonů a úřady varují, že konečná bilance obětí může být ještě vyšší.
Čas letí, už několik dní tady máme nový kalendářní rok, v němž legendární Jiřina Bohdalová oslaví již 95. narozeniny. Navzdory požehnanému věku, kdy by si už mnoho let mohla užívat zaslouženého důchodu, je nadále aktivní v šoubyznyse. A kolegové ji za to obdivují.
Rodina někdejšího řeporyjského starosty a bývalého novináře Pavla Novotného se ocitla v nezáviděníhodné situaci. Syn legendárního baviče má podle dostupných informací dlužit poměrně vysokou částku. Co jemu a jeho blízkým hrozí?
Ve zbytku ledna a do poloviny února se očekává typicky zimní počasí, které může být i teplotně podprůměrné. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Už tento týden se může vyskytnout další sněžení.
Spekulace z posledních dní se ukázaly jako pravdivé. Karlos Vémola se dočkal propuštění z vazby po zaplacení kauce. Podle dostupných informací bylo nutné zaplatit částku přesahující 10 milionů korun.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.
Východní křídlo Bílého domu, které od roku 1942 ukrývalo jedno z nejstřeženějších tajemství americké bezpečnosti, přestalo v říjnu 2025 existovat. Demoliční čety srovnaly historickou budovu se zemí, aby uvolnily místo pro nový projekt prezidenta Donalda Trumpa – monumentální taneční sál. Spolu s nadzemní částí však z mapy zmizely i legendární podzemní prostory, včetně bunkru známého jako Prezidentské operační středisko (PEOC).