Polský premiér Donald Tusk varoval, že vyhlídky na mír nebo alespoň na uzavření příměří na Ukrajině zůstávají i nadále v nedohlednu. Reagoval tak na rozsáhlou vlnu ruských útoků, které v noci otřásly napadenou zemí. Podle Tuska je současný svět zmítán znepokojivými událostmi, přičemž ruská agrese proti ukrajinskému sousedovi stojí v samotném centru tohoto globálního napětí.
Tuskův pesimistický odhad přichází i přes nedávná intenzivní diplomatická jednání v Paříži, kde evropští lídři diskutovali o bezpečnostních zárukách pro Kyjev ze strany Evropské unie a Spojených států.
Ruská odpověď v podobě masivních úderů však podle polského předsedy vlády ukazuje, že Moskva zatím o skutečný konec bojů nestojí. Situaci dále vyostřilo nasazení nové ruské balistické rakety Orešník, která zasáhla západoukrajinský Lvov.
Nová šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová označila použití této zbraně za jasnou eskalaci a přímé varování adresované Evropě a USA. Podle ní musí členské státy Evropské unie urychleně prohledat své sklady a poskytnout Ukrajině další systémy protivzdušné obrany. Kallasová také vyzvala k dalšímu zvyšování nákladů, které Moskva za válku platí, a to prostřednictvím ještě tvrdších sankcí.
Podobně ostře se vyjádřil i estonský premiér Kristen Michal, který ruské údery uprostřed zimy označil za čirý teror. Zdůraznil, že útoky na civilní infrastrukturu, které nechávají tisíce lidí bez tepla a vody, nejsou krokem k vyjednávání, ale k záměrnému prodlužování konfliktu. Rusko podle jeho slov nereaguje na projevy dobré vůle, ale slyší pouze na hrubou sílu, což vyžaduje jednotný a pevný postoj Západu.
O koordinaci dalšího postupu dnes telefonicky jednali klíčoví evropští státníci – britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Lídři se shodli, že ruské stupňování agrese je naprosto nepřijatelné. Kancléř Merz v této souvislosti prohlásil, že zastrašující gesta Kremlu mají za cíl vyvolat v Evropě strach, ale tento záměr podle něj nebude fungovat.
Kromě samotné situace na Ukrajině se státníci věnovali také širším bezpečnostním hrozbám. Keir Starmer zdůraznil, že Severoatlantická aliance musí posílit svou přítomnost v arktické oblasti, zejména v okolí Grónska, aby odradila Rusko od případných provokací.
Trojice politiků rovněž projednávala dramatický vývoj v Íránu, kde je podle nich nezbytné, aby Evropa na tamní vlnu nepokojů a násilí reagovala naprosto jednotně.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.
Kim Jo-čong, sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una, nemá informace o tom, že by se chystalo jednání mezi jejím bratrem a nejvyšší představitelem Spojených států amerických. Podle amerických médií se setkání snaží iniciovat americký prezident Donald Trump.
Ebola již v Demokratické republice Kongo připravila o život více než 2500 lidí. Podle zástupců OSN se epidemie nadále šíří na další území a hrozí tak, že nemoc pronikne z Konga i do sousedních zemí. Pomoci zastavit šíření viru by mohla vakcína.