Polský premiér Donald Tusk varoval, že vyhlídky na mír nebo alespoň na uzavření příměří na Ukrajině zůstávají i nadále v nedohlednu. Reagoval tak na rozsáhlou vlnu ruských útoků, které v noci otřásly napadenou zemí. Podle Tuska je současný svět zmítán znepokojivými událostmi, přičemž ruská agrese proti ukrajinskému sousedovi stojí v samotném centru tohoto globálního napětí.
Tuskův pesimistický odhad přichází i přes nedávná intenzivní diplomatická jednání v Paříži, kde evropští lídři diskutovali o bezpečnostních zárukách pro Kyjev ze strany Evropské unie a Spojených států.
Ruská odpověď v podobě masivních úderů však podle polského předsedy vlády ukazuje, že Moskva zatím o skutečný konec bojů nestojí. Situaci dále vyostřilo nasazení nové ruské balistické rakety Orešník, která zasáhla západoukrajinský Lvov.
Nová šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová označila použití této zbraně za jasnou eskalaci a přímé varování adresované Evropě a USA. Podle ní musí členské státy Evropské unie urychleně prohledat své sklady a poskytnout Ukrajině další systémy protivzdušné obrany. Kallasová také vyzvala k dalšímu zvyšování nákladů, které Moskva za válku platí, a to prostřednictvím ještě tvrdších sankcí.
Podobně ostře se vyjádřil i estonský premiér Kristen Michal, který ruské údery uprostřed zimy označil za čirý teror. Zdůraznil, že útoky na civilní infrastrukturu, které nechávají tisíce lidí bez tepla a vody, nejsou krokem k vyjednávání, ale k záměrnému prodlužování konfliktu. Rusko podle jeho slov nereaguje na projevy dobré vůle, ale slyší pouze na hrubou sílu, což vyžaduje jednotný a pevný postoj Západu.
O koordinaci dalšího postupu dnes telefonicky jednali klíčoví evropští státníci – britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Lídři se shodli, že ruské stupňování agrese je naprosto nepřijatelné. Kancléř Merz v této souvislosti prohlásil, že zastrašující gesta Kremlu mají za cíl vyvolat v Evropě strach, ale tento záměr podle něj nebude fungovat.
Kromě samotné situace na Ukrajině se státníci věnovali také širším bezpečnostním hrozbám. Keir Starmer zdůraznil, že Severoatlantická aliance musí posílit svou přítomnost v arktické oblasti, zejména v okolí Grónska, aby odradila Rusko od případných provokací.
Trojice politiků rovněž projednávala dramatický vývoj v Íránu, kde je podle nich nezbytné, aby Evropa na tamní vlnu nepokojů a násilí reagovala naprosto jednotně.
Evropská unie v pátek definitivně prolomila mnohaleté váhání a dala zelenou „historické“ obchodní dohodě s jihoamerickým blokem Mercosur. Přestože se Francie do poslední chvíle snažila proces zablokovat, většina sedmadvacítky se na schůzce velvyslanců v Bruselu postavila za pakt, který se rodil dlouhých 25 let. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen vyjádřila velké nadšení a potvrdila, že se brzy vydá do Paraguaye, aby smlouvu oficiálně stvrdila svým podpisem.
Ruská armáda čelí bezprecedentní krizi velení, která nemá v moderních dějinách obdoby. Od zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v roce 2022 ztratil Vladimir Putin prokazatelně nejméně 19 generálů. Tento šokující počet mrtvých vysokých důstojníků odhaluje brutální realitu války, která decimuje špičky ruského armádního sboru a nutí Kreml k neustálým personálním rošádám.
Rozhodnutí Donalda Trumpa stáhnout Spojené státy z klíčových klimatických smluv OSN označují odborníci za „kolosální vlastní gól“. Podle nich tento krok sice otřese mezinárodní diplomacií, ale faktický dopad na zbytek světa bude minimální. Zatímco vědecká fakta o oteplování planety a stoupající hladině moří zůstávají neměnná, globální ekonomika se již vydala cestou nízkouhlíkových technologií, která USA pod novým vedením začíná unikat.
I přesto, že se v souvislosti s válkou na Ukrajině začíná skloňovat slovo mír, pro sousední Kazachstán může toto období představovat začátek nové existenční hrozby. Prezident Kasym-Žomart Tokajev velmi pozorně sleduje politickou a ideologickou realitu v Kremlu a uvědomuje si, že argumenty, které Vladimir Putin použil pro invazi na Ukrajinu, lze téměř identicky aplikovat i na jeho zemi. Kazachstán se tak v očích Moskvy stává dalším logickým cílem v rámci snahy o obnovu imperiální slávy.
Ruský poslanec Alexej Žuravljov, který zastává funkci prvního místopředsedy výboru pro obranu ve Státní dumě, ostře zareagoval na nedávné zadržení ruského tankeru Marinera americkým námořnictvem.
Polský premiér Donald Tusk varoval, že vyhlídky na mír nebo alespoň na uzavření příměří na Ukrajině zůstávají i nadále v nedohlednu. Reagoval tak na rozsáhlou vlnu ruských útoků, které v noci otřásly napadenou zemí. Podle Tuska je současný svět zmítán znepokojivými událostmi, přičemž ruská agrese proti ukrajinskému sousedovi stojí v samotném centru tohoto globálního napětí.
Írán v současnosti prožívá nejbouřlivější období za poslední tři roky. Vlna lidového hněvu, která zasáhla všech 31 provincií, vyvrcholila v noci na čtvrtek úplným odříznutím země od internetu. Teheránský režim se tímto informačním blokem snaží zastavit koordinaci protestů a zabránit tomu, aby svět viděl záběry brutálních zásahů proti demonstrantům, kteří v ulicích čelí stále agresivnějším bezpečnostním složkám.
Dopadení Nicoláse Madura americkými silami vyvolalo po celém světě vlnu spekulací o tom, co tento krok udělá s trhem s ropou. Přestože je politická situace ve Venezuele stále velmi nepřehledná, jedna věc je jistá: události jsou pupeční šňůrou spojeny s obrovským nerostným bohatstvím země. Venezuela se totiž pyšní největšími prokázanými zásobami ropy na světě, které se odhadují na zhruba 300 miliard barelů.
Americký prezident Donald Trump v rozsáhlém rozhovoru pro deník The New York Times poodhalil svůj pohled na hranice prezidentské moci. Na přímou otázku, zda existuje něco, co by mohlo omezit jeho globální vliv, odpověděl, že jedinou skutečnou brzdou je jeho vlastní úsudek a morální nastavení. Mezinárodní právo jako takové podle svých slov k výkonu funkce nepotřebuje, ačkoli vzápětí připustil, že jeho administrativa se jím formálně řídí.
Americký prezident Donald Trump v pátek brzy ráno na své sociální síti Truth Social oznámil, že zrušil plánovanou druhou vlnu útoků na Venezuelu. Jako hlavní důvod uvedl výrazné zlepšení spolupráce ze strany tamní prozatímní vlády se Spojenými státy. Trumpův příspěvek byl prvním oficiálním potvrzením, že Washington vůbec o další vojenské ofenzivě v jihoamerické zemi uvažoval.
Francie se rozhodla posunout termín konání letošního summitu G7, aby předešla termínové kolizi s neobvyklou událostí v Bílém domě. Původně se měli světoví lídři sejít v lázeňském městě Évian-les-Bains u Ženevského jezera již 14. června. Na tento den však americký prezident Donald Trump naplánoval velký turnaj v zápasech MMA přímo v sídle amerických prezidentů.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu nejistoty mezi evropskými spojenci prohlášením, že Spojené státy možná budou muset volit mezi ovládnutím Grónska a zachováním aliance NATO. V rozsáhlém rozhovoru pro deník New York Times potvrdil, že získání tohoto strategického dánského území je pro něj prioritou, která může převážit i nad šestasedmdesátiletou historií vojenského spojenectví.