Polský premiér Donald Tusk oznámil, že Polsko neváhá sestřelit létající objekty, které jednoznačně naruší jeho vzdušný prostor a představují hrozbu. V méně jasných situacích je však Polsko podle jeho slov opatrnější. Tusk to uvedl v souvislosti s nedávnými incidenty, kdy ruská letadla a drony narušily vzdušný prostor členských států NATO.
Rusko obvinění odmítá, ale napětí v Evropě roste. V pátek Estonsko obvinilo tři ruské stíhačky z narušení svého vzdušného prostoru. Následovat má setkání Rady bezpečnosti OSN, kde se bude incident projednávat.
Předchozí incident se odehrál v noci z 9. na 10. září, kdy do polského vzdušného prostoru vniklo více než dvacet ruských dronů. Podle Tuska šlo o první případ, kdy byly na území NATO drony sestřeleny, což "mění politickou situaci". V pátek Polsko také uvedlo, že dvě ruské stíhačky narušily bezpečnostní zónu ropné plošiny Petrobaltic v Baltském moři.
Donald Tusk uvedl, že v případě, kdy létající objekt naruší polské území a letí nad Polskem, nebude o jeho sestřelení pochyb. Zároveň ale zdůraznil, že v méně jasných případech je třeba přemýšlet dvakrát, než se učiní jakákoliv akce, která by mohla spustit akutní fázi konfliktu.
Jako příklad uvedl let ruských stíhaček nad ropnou plošinou, protože se nejedná o polské teritoriální vody. Premiér dále dodal, že před případnou eskalací konfliktu si musí být "naprosto jistý", že "všichni spojenci budou k situaci přistupovat úplně stejně jako my."
Zatímco vláda Petra Fialy sází na silnou zahraničněpolitickou rétoriku a důraz na ukotvení Česka v EU a NATO, voliči čím dál častěji žádají odpovědi na otázky každodenní reality. Vysoké náklady na život, nejistota ohledně důchodů i dostupného bydlení přehlušují abstraktní pojmy jako „společná bezpečnost“. Politika bez konkrétní domácí agendy přestává být srozumitelná a důvěryhodná. Fialovi a spol. to v nadcházejících volbách může srazit vaz.
I když stromy ve městech poskytují cenné benefity, jako je stín, čistý vzduch a estetickou hodnotu, někdy je nutné je pokácet, aby se zajistila veřejná bezpečnost. Stromy, stejně jako všechny živé organismy, mají omezený životní cyklus, který zahrnuje mládí, zralost a stáří. S přibývajícím věkem se stávají náchylnějšími k vnitřní hnilobě, houbovým a bakteriálním infekcím, což zvyšuje riziko jejich pádu.
Vlna mezinárodního uznání palestinského státu vyvolala v Izraeli hořké a téměř jednomyslné odsouzení napříč celým politickým spektrem, což podle analytiků stmelilo politické odpůrce a potenciálně posílilo pozici vládnoucí koalice.
Polský premiér Donald Tusk oznámil, že Polsko neváhá sestřelit létající objekty, které jednoznačně naruší jeho vzdušný prostor a představují hrozbu. V méně jasných situacích je však Polsko podle jeho slov opatrnější. Tusk to uvedl v souvislosti s nedávnými incidenty, kdy ruská letadla a drony narušily vzdušný prostor členských států NATO.
Prezident Donald Trump vystoupí tento týden na Valném shromáždění OSN, což je jeho pátý projev v této organizaci. Jeho předchozí projevy vždy naznačovaly důležité politické změny, a ani letos se neočekává nic jiného. V roce 2017 například předznamenal odstoupení od íránské jaderné dohody. Jeho aktuální řeč by mohla vyjasnit nejednoznačný vztah USA k OSN, a to v době, kdy se provádí revize americké angažovanosti v mezinárodních organizacích.
Jihokorejský prezident I Če-mjong by souhlasil s dohodou mezi Donaldem Trumpem a Kim Čong-unem o zmrazení severokorejského jaderného programu, i kdyby se Pchjongjang nevzdal svých jaderných zbraní. Prezident to uvedl pro BBC před svou pondělní cestou na Valné shromáždění OSN.
Plány vlád na zvyšování těžby uhlí, ropy a zemního plynu podle nových údajů ohrozí globální klimatické cíle. Namísto snižování závislosti na fosilních palivech státy plánují v nadcházejících desetiletích ještě vyšší produkci, než v roce 2023. Tento trend je v rozporu se závazky, které země přijaly na klimatických summitech OSN, kde se dohodly na „přechodu od fosilních paliv“ a postupném omezování těžby, zejména uhlí.
Uznání palestinského státu ze strany Velké Británie, Kanady a Austrálie pravděpodobně vyvolá sérii globálních diplomatických událostí. Izrael v reakci zvažuje anexi Západního břehu, což by prohloubilo jeho spory s Evropou a rozšířilo propast mezi ním a arabskými státy. Tento krok by také dále vzdálil Spojené státy od jejich spojenců, zatímco Trumpova administrativa bude nadále podporovat premiéra Netanjahua a Izrael v jejich válce v Gaze.
Americký prezident Donald Trump dal během pohřební tryzny za Charlieho Kirka, známého konzervativního komentátora, jasně najevo, že jeho smrt ho nijak neobměkčí a ani ho nepřiměje k tomu, aby se pokusil o sjednocení národa. Podle prezidenta byla Kirkova vražda důvodem k tomu, aby se ještě razantněji a bezohledněji pokoušel o posílení své moci. Tento šokující čin tak okamžitě vyústil v další politické rozdělení.
Úřady ve Spojených státech by měly v nejbližší době oznámit, že užívání oblíbeného léku na bolest Tylenol v těhotenství je spojeno s rizikem autismu.
Rozhodnutí Velké Británie, Kanady a Austrálie uznat palestinský stát vyvolalo naděje na oživení takzvaného dvoustátního řešení. Podle diplomata Husama Zomlota je tento krok jedním z posledních pokusů o dosažení míru v regionu.
Dva německé stíhací letouny Eurofighter v neděli vzlétly, aby zachytily a sledovaly ruský vojenský letoun. Jednalo se o špionážní letoun Il-20M, který se pohyboval v mezinárodním vzdušném prostoru nad Baltským mořem, ale bez letového plánu a rádiového spojení.