Turecko bude s největší pravděpodobností hostit klimatické rozhovory COP31 v roce 2026. K tomuto rozhodnutí se dospělo po překvapivém kompromisu s Austrálií, která stáhla svou kandidaturu na pořádání výroční události. Právo na hostování konference, která se koná pod záštitou OSN, náleží v roce 2026 regionální skupině zemí zahrnující západní Evropu, Austrálii a další státy, a vyžaduje konsensus.
Austrálie nyní souhlasila s podporou turecké nabídky, a to výměnou za to, že australský ministr bude předsedat jednáním. K tomuto neobvyklému uspořádání došlo po jednáních na probíhající konferenci COP30 v brazilském Belému a pro pozorovatele je překvapením. Obvykle bývá totiž prezidentem konference COP ministr z hostitelské země. Turecko navrhovalo hostit COP31 ve městě Antalya.
Australský premiér Anthony Albanese označil kompromis za vynikající výsledek a zdůraznil, že problémy tichomořských ostrovů budou středem pozornosti. Potvrdil, že o dohodě mluvil s premiéry Papuy-Nové Guineje a Fidži. Zprávy ale vyvolaly nespokojenost u některých tichomořských ostrovních států. Ministr zahraničí Papuy-Nové Guineje, Justin Tkatchenko, vyjádřil zklamání nad tím, jak situace dopadla. Lídr Šalamounových ostrovů Jeremiah Manele dříve řekl, že by byl zklamaný, kdyby Austrálie událost nezískala.
Dosažení dohody je úlevou pro země shromážděné na COP30, protože nedostatek shody na místě konání se stával pro OSN nepříjemností. Austrálie vehementně usilovala o pořádání summitu v Adelaide, argumentujíc společným hostitelstvím s tichomořskými ostrovními státy. Tyto státy jsou považovány za jedny z nejzranitelnějších vůči dopadům klimatické změny a stoupající hladině moře.
Turecko se cítilo být oprávněným hostitelem, protože v roce 2021 ustoupilo ve prospěch Spojeného království, které tehdy pořádalo setkání v Glasgowě. Kdyby se obě země nedokázaly dohodnout, konference by se musela uskutečnit v německém Bonnu, kde sídlí sekretariát OSN pro změnu klimatu.
Dohoda obsahuje klauzuli, že předběžné setkání Pre-COP se uskuteční na tichomořském ostrově. Hlavní událost se pak bude konat v Turecku. Australský ministr pro změnu klimatu Chris Bowen bude prezidentem konference. Ten prohlásil, že by bylo skvělé, kdyby Austrálie získala vše, ale konsensus znamená, že pokud by kdokoliv vznesl námitku, jednání by se přesunula do Bonnu. To by znamenalo dvanáct měsíců bez vedení a bez plánu, což označil za nezodpovědné v současném náročném prostředí multilateralismu.
Bowen vyjádřil přesvědčení, že model, kdy prezident pochází z jiné země než hostitelské, bude fungovat. Potvrdil, že bude mít veškeré pravomoci pro řízení jednání, jmenování facilitátorů, přípravu návrhů textů a vydání závěrečného rozhodnutí. Turecko zároveň jmenuje prezidenta, který bude mít na starosti provoz místa konání, organizaci schůzek a harmonogramů. Ústupek ze strany Austrálie může být pro vládu premiéra Albaneseho poněkud trapný, jelikož o podporu v regionální skupině dlouho usilovala. Kompromis musí být nyní ratifikován více než 190 zeměmi shromážděnými na COP30, ale vzhledem k obtížnosti dosažení dohody se neočekávají žádné námitky.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.
Kim Jo-čong, sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una, nemá informace o tom, že by se chystalo jednání mezi jejím bratrem a nejvyšší představitelem Spojených států amerických. Podle amerických médií se setkání snaží iniciovat americký prezident Donald Trump.