Turecko bude s největší pravděpodobností hostit klimatické rozhovory COP31 v roce 2026. K tomuto rozhodnutí se dospělo po překvapivém kompromisu s Austrálií, která stáhla svou kandidaturu na pořádání výroční události. Právo na hostování konference, která se koná pod záštitou OSN, náleží v roce 2026 regionální skupině zemí zahrnující západní Evropu, Austrálii a další státy, a vyžaduje konsensus.
Austrálie nyní souhlasila s podporou turecké nabídky, a to výměnou za to, že australský ministr bude předsedat jednáním. K tomuto neobvyklému uspořádání došlo po jednáních na probíhající konferenci COP30 v brazilském Belému a pro pozorovatele je překvapením. Obvykle bývá totiž prezidentem konference COP ministr z hostitelské země. Turecko navrhovalo hostit COP31 ve městě Antalya.
Australský premiér Anthony Albanese označil kompromis za vynikající výsledek a zdůraznil, že problémy tichomořských ostrovů budou středem pozornosti. Potvrdil, že o dohodě mluvil s premiéry Papuy-Nové Guineje a Fidži. Zprávy ale vyvolaly nespokojenost u některých tichomořských ostrovních států. Ministr zahraničí Papuy-Nové Guineje, Justin Tkatchenko, vyjádřil zklamání nad tím, jak situace dopadla. Lídr Šalamounových ostrovů Jeremiah Manele dříve řekl, že by byl zklamaný, kdyby Austrálie událost nezískala.
Dosažení dohody je úlevou pro země shromážděné na COP30, protože nedostatek shody na místě konání se stával pro OSN nepříjemností. Austrálie vehementně usilovala o pořádání summitu v Adelaide, argumentujíc společným hostitelstvím s tichomořskými ostrovními státy. Tyto státy jsou považovány za jedny z nejzranitelnějších vůči dopadům klimatické změny a stoupající hladině moře.
Turecko se cítilo být oprávněným hostitelem, protože v roce 2021 ustoupilo ve prospěch Spojeného království, které tehdy pořádalo setkání v Glasgowě. Kdyby se obě země nedokázaly dohodnout, konference by se musela uskutečnit v německém Bonnu, kde sídlí sekretariát OSN pro změnu klimatu.
Dohoda obsahuje klauzuli, že předběžné setkání Pre-COP se uskuteční na tichomořském ostrově. Hlavní událost se pak bude konat v Turecku. Australský ministr pro změnu klimatu Chris Bowen bude prezidentem konference. Ten prohlásil, že by bylo skvělé, kdyby Austrálie získala vše, ale konsensus znamená, že pokud by kdokoliv vznesl námitku, jednání by se přesunula do Bonnu. To by znamenalo dvanáct měsíců bez vedení a bez plánu, což označil za nezodpovědné v současném náročném prostředí multilateralismu.
Bowen vyjádřil přesvědčení, že model, kdy prezident pochází z jiné země než hostitelské, bude fungovat. Potvrdil, že bude mít veškeré pravomoci pro řízení jednání, jmenování facilitátorů, přípravu návrhů textů a vydání závěrečného rozhodnutí. Turecko zároveň jmenuje prezidenta, který bude mít na starosti provoz místa konání, organizaci schůzek a harmonogramů. Ústupek ze strany Austrálie může být pro vládu premiéra Albaneseho poněkud trapný, jelikož o podporu v regionální skupině dlouho usilovala. Kompromis musí být nyní ratifikován více než 190 zeměmi shromážděnými na COP30, ale vzhledem k obtížnosti dosažení dohody se neočekávají žádné námitky.
Slovenský premiér Robert Fico vyzval k odstranění satirické sochy amerického prezidenta Donalda Trumpa z budovy Evropského parlamentu ve Štrasburku. Instalaci veřejně označil za jasný projev úpadku celé Evropské unie. Přestože slovenský předseda vlády podle svých slov nesouhlasí se všemi kroky amerického lídra, urážení partnerů na oficiální půdě považuje za hluboké selhání v chápání současné politické reality.
Pákistán oficiálně potvrdil přítomnost svých vojenských jednotek v Saúdské Arábii v reakci na stoupající napětí a sílící útoky jemenských povstalců Húthíů. Krok navazuje na nedávno uzavřenou obrannou pakt mezi Saúdskou Arábií, Tureckem a Pákistánem, jejímž cílem je společná obrana území před vnějšími hrozbami. Pákistánské síly již v saúdskoarabském království působí, ačkoliv přesné počty vojáků a jejich konkrétní kapacity zůstávají z bezpečnostních důvodů utajeny.
Ceny ropy na světových komoditních trzích zaznamenaly prudký skok, když se mezinárodní benchmark Brent během jediného dne vyšplhal o pět procent na hodnotu přesahující sto pět dolarů za barel. Za tímto dramatickým cenovým růstem stojí kombinace dvou závažných faktorů, kterými jsou eskalující geopolitické napětí na Blízkém východě a narušení těžebních kapacit v důsledku blížícího se hurikánu v Mexickém zálivu. Prudké zdražení energetických surovin okamžitě vyvolalo nervozitu mezi investory a spustilo vlnu výprodejů na globálních finančních trzích.
Ukrajinská vláda schválila částečné obnovení vývozu zemního plynu a zrušila tak zákaz, který platil od počátku plnohodnotné ruské invaze. Soukromí těžaři budou moci prodávat zahraničním odběratelům část své produkce z předchozího měsíce prostřednictvím specializovaných burzovních aukcí.
Spojené státy čelí sérii zásadních politických a právních událostí, které formují tamní domácí i zahraniční scénu. Federální soud ve Washingtonu zahájil klíčové jednání ve věci snahy prezidenta Donalda Trumpa odebrat tiskové akreditace redakcím stanic CNN, MS Now a serveru Politico. Současně se vyostřuje souboj o křesla v americkém Senátu, zatímco šéf americké diplomacie Marco Rubio během své cesty po Evropě varoval před nekontrolovanou eskalací konfliktu na Ukrajině a předzvěstí hluboké hospodářské krize v Íránu.
Britská policie v hrabství Thames Valley před soudem v Londýně přiznala, že domovní prohlídky v sídlech Andrewa Mountbatten-Windsora byly nezákonné. Vyšetřovatelé uznali, že soudu Old Bailey poskytli nesprávné podklady, na jejichž základě soudce prohlídky nemovitostí v Sandringhamu a sídla Royal Lodge ve Windsoru povolil. Právní zástupci bývalého prince napadli postup policejního ředitelství i ústředního trestního soudu prostřednictvím soudního přezkumu.
Indonéská vláda čelí hromadné žalobě za hrubou nedbalost při zvládání rozsáhlých lesních požárů, které zahalily velkou část jihovýchodní Asie do toxického dýmu. Žaloba, kterou podaly organizace domorodých obyvatel a občanské spolky v indonéské části ostrova Borneo, míří na deset vysoce postavených představitelů státu včetně prezidenta Prabowa Subianta a guvernéra provincie Západní Kalimantan. Obyvatelé regionu se potýkají s prudkým nárůstem dýchacích potíží, uzavíráním škol i výrazným omezením běžného života.
Ve věku sedmaosmdesáti let zemřela v nemocnici Španělka María del Carmen Abascalová, známa pod lidovým jménem Maricarmen, jejíž nedávné nedobrovolné vystěhování z madridského bytu vyvolalo masové protesty a hlubokou politickou krizi po celé zemi. Seniorka skonala v hospitalizaci jen několik týdnů poté, co ji policie na nosítkách vynosila z domova, v němž prožila více než sedmdesát let. Zpráva o jejím úmrtí okamžitě vyhrotila již tak napjatou atmosféru na španělské politické scéně i v ulicích hlavního města.
Hurikán Isaias, který se stal prvním hurikánem letošní atlantické sezóny, rychle zesílil v Mexickém zálivu a postupuje směrem k severnímu pobřeží Spojených států. Meteorologové varují před nebezpečnými příbojovými vlnami, ničivým větrem a přívalovými dešti. Zásah pevniny se očekává v pásu od pobřeží státu Mississippi až po západní část Floridy.
Jihokorejská vláda oznámila, že podnikne právní kroky, pokud se potvrdí, že zásilky paliva směřující z tamních přístavů do Ruska porušily vnitrostátní zákony. Reagovala tak na investigativní zjištění britského deníku The Guardian, podle něhož bylo během letních měsíců do ruských přístavů přepraveno přes 176 tisíc tun ropných produktů, zejména nafty. Soul v oficiálním prohlášení potvrdil, že případ prověřuje a v případě zjištění protiprávního jednání bude postupovat striktně podle platné legislativy.
Předvolební shromáždění amerického prezidenta Donalda Trumpa v texaském San Antoniu narušila série protestů a incidentů v hledišti. Prezident přicestoval do státu, aby podpořil republikánského kandidáta do Senátu Kena Paxtona v době, kdy se republikáni potýkají s nečekaně silným tlakem ze strany demokratů před nadcházejícími volbami v polovině prezidentského mandátu. Nejméně půltucet demonstrantů přerušil prezidentův projev, přičemž některé z nich musela z arény vyvést policie a v jednom případě došlo přímo mezi diváky k fyzickému napadení.
Obyvatelé Pásma Gazy čelí téměř každodenním izraelským úderům, přestože v enklávě platí příměří. Ačkoli dohoda přinesla zastavení masivního bombardování a umožnila zvýšení dodávek humanitární i zdravotnické pomoci, od jejího počátku zahynulo podle místního ministerstva zdravotnictví více než čtrnáct set lidí. Celkový počet obětí od vypuknutí konfliktu před třemi lety tak podle stejného zdroje přesáhl hranici sedmdesáti čtyř tisíc.