Turecko bude s největší pravděpodobností hostit klimatické rozhovory COP31 v roce 2026. K tomuto rozhodnutí se dospělo po překvapivém kompromisu s Austrálií, která stáhla svou kandidaturu na pořádání výroční události. Právo na hostování konference, která se koná pod záštitou OSN, náleží v roce 2026 regionální skupině zemí zahrnující západní Evropu, Austrálii a další státy, a vyžaduje konsensus.
Austrálie nyní souhlasila s podporou turecké nabídky, a to výměnou za to, že australský ministr bude předsedat jednáním. K tomuto neobvyklému uspořádání došlo po jednáních na probíhající konferenci COP30 v brazilském Belému a pro pozorovatele je překvapením. Obvykle bývá totiž prezidentem konference COP ministr z hostitelské země. Turecko navrhovalo hostit COP31 ve městě Antalya.
Australský premiér Anthony Albanese označil kompromis za vynikající výsledek a zdůraznil, že problémy tichomořských ostrovů budou středem pozornosti. Potvrdil, že o dohodě mluvil s premiéry Papuy-Nové Guineje a Fidži. Zprávy ale vyvolaly nespokojenost u některých tichomořských ostrovních států. Ministr zahraničí Papuy-Nové Guineje, Justin Tkatchenko, vyjádřil zklamání nad tím, jak situace dopadla. Lídr Šalamounových ostrovů Jeremiah Manele dříve řekl, že by byl zklamaný, kdyby Austrálie událost nezískala.
Dosažení dohody je úlevou pro země shromážděné na COP30, protože nedostatek shody na místě konání se stával pro OSN nepříjemností. Austrálie vehementně usilovala o pořádání summitu v Adelaide, argumentujíc společným hostitelstvím s tichomořskými ostrovními státy. Tyto státy jsou považovány za jedny z nejzranitelnějších vůči dopadům klimatické změny a stoupající hladině moře.
Turecko se cítilo být oprávněným hostitelem, protože v roce 2021 ustoupilo ve prospěch Spojeného království, které tehdy pořádalo setkání v Glasgowě. Kdyby se obě země nedokázaly dohodnout, konference by se musela uskutečnit v německém Bonnu, kde sídlí sekretariát OSN pro změnu klimatu.
Dohoda obsahuje klauzuli, že předběžné setkání Pre-COP se uskuteční na tichomořském ostrově. Hlavní událost se pak bude konat v Turecku. Australský ministr pro změnu klimatu Chris Bowen bude prezidentem konference. Ten prohlásil, že by bylo skvělé, kdyby Austrálie získala vše, ale konsensus znamená, že pokud by kdokoliv vznesl námitku, jednání by se přesunula do Bonnu. To by znamenalo dvanáct měsíců bez vedení a bez plánu, což označil za nezodpovědné v současném náročném prostředí multilateralismu.
Bowen vyjádřil přesvědčení, že model, kdy prezident pochází z jiné země než hostitelské, bude fungovat. Potvrdil, že bude mít veškeré pravomoci pro řízení jednání, jmenování facilitátorů, přípravu návrhů textů a vydání závěrečného rozhodnutí. Turecko zároveň jmenuje prezidenta, který bude mít na starosti provoz místa konání, organizaci schůzek a harmonogramů. Ústupek ze strany Austrálie může být pro vládu premiéra Albaneseho poněkud trapný, jelikož o podporu v regionální skupině dlouho usilovala. Kompromis musí být nyní ratifikován více než 190 zeměmi shromážděnými na COP30, ale vzhledem k obtížnosti dosažení dohody se neočekávají žádné námitky.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.