Turecko bude s největší pravděpodobností hostit klimatické rozhovory COP31 v roce 2026. K tomuto rozhodnutí se dospělo po překvapivém kompromisu s Austrálií, která stáhla svou kandidaturu na pořádání výroční události. Právo na hostování konference, která se koná pod záštitou OSN, náleží v roce 2026 regionální skupině zemí zahrnující západní Evropu, Austrálii a další státy, a vyžaduje konsensus.
Austrálie nyní souhlasila s podporou turecké nabídky, a to výměnou za to, že australský ministr bude předsedat jednáním. K tomuto neobvyklému uspořádání došlo po jednáních na probíhající konferenci COP30 v brazilském Belému a pro pozorovatele je překvapením. Obvykle bývá totiž prezidentem konference COP ministr z hostitelské země. Turecko navrhovalo hostit COP31 ve městě Antalya.
Australský premiér Anthony Albanese označil kompromis za vynikající výsledek a zdůraznil, že problémy tichomořských ostrovů budou středem pozornosti. Potvrdil, že o dohodě mluvil s premiéry Papuy-Nové Guineje a Fidži. Zprávy ale vyvolaly nespokojenost u některých tichomořských ostrovních států. Ministr zahraničí Papuy-Nové Guineje, Justin Tkatchenko, vyjádřil zklamání nad tím, jak situace dopadla. Lídr Šalamounových ostrovů Jeremiah Manele dříve řekl, že by byl zklamaný, kdyby Austrálie událost nezískala.
Dosažení dohody je úlevou pro země shromážděné na COP30, protože nedostatek shody na místě konání se stával pro OSN nepříjemností. Austrálie vehementně usilovala o pořádání summitu v Adelaide, argumentujíc společným hostitelstvím s tichomořskými ostrovními státy. Tyto státy jsou považovány za jedny z nejzranitelnějších vůči dopadům klimatické změny a stoupající hladině moře.
Turecko se cítilo být oprávněným hostitelem, protože v roce 2021 ustoupilo ve prospěch Spojeného království, které tehdy pořádalo setkání v Glasgowě. Kdyby se obě země nedokázaly dohodnout, konference by se musela uskutečnit v německém Bonnu, kde sídlí sekretariát OSN pro změnu klimatu.
Dohoda obsahuje klauzuli, že předběžné setkání Pre-COP se uskuteční na tichomořském ostrově. Hlavní událost se pak bude konat v Turecku. Australský ministr pro změnu klimatu Chris Bowen bude prezidentem konference. Ten prohlásil, že by bylo skvělé, kdyby Austrálie získala vše, ale konsensus znamená, že pokud by kdokoliv vznesl námitku, jednání by se přesunula do Bonnu. To by znamenalo dvanáct měsíců bez vedení a bez plánu, což označil za nezodpovědné v současném náročném prostředí multilateralismu.
Bowen vyjádřil přesvědčení, že model, kdy prezident pochází z jiné země než hostitelské, bude fungovat. Potvrdil, že bude mít veškeré pravomoci pro řízení jednání, jmenování facilitátorů, přípravu návrhů textů a vydání závěrečného rozhodnutí. Turecko zároveň jmenuje prezidenta, který bude mít na starosti provoz místa konání, organizaci schůzek a harmonogramů. Ústupek ze strany Austrálie může být pro vládu premiéra Albaneseho poněkud trapný, jelikož o podporu v regionální skupině dlouho usilovala. Kompromis musí být nyní ratifikován více než 190 zeměmi shromážděnými na COP30, ale vzhledem k obtížnosti dosažení dohody se neočekávají žádné námitky.
Severské země nemohou nést nepřiměřeně velkou část zátěže podpory Ukrajiny, varovala švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergardová v rozhovoru pro Politico. Podle ní je neudržitelné, že jen několik zemí přebírá téměř veškerou tíhu pomoci Kyjevu. Ministryně uvedla, že to není spravedlivé a z dlouhodobého hlediska ani udržitelné.
Evropská komise se zavázala zmírnit byrokratické překážky s cílem zrychlit pohyb armád a tanků napříč kontinentem. Tento krok označuje za kritickou pojistku pro evropskou bezpečnost. Plán vojenské mobility, který Komise oznámila ve středu, je součástí úsilí o zajištění připravenosti Evropy na obranu do roku 2030, což reaguje na varování bezpečnostních služeb před možným útokem Ruska na členský stát EU do pěti let.
Turecko bude s největší pravděpodobností hostit klimatické rozhovory COP31 v roce 2026. K tomuto rozhodnutí se dospělo po překvapivém kompromisu s Austrálií, která stáhla svou kandidaturu na pořádání výroční události. Právo na hostování konference, která se koná pod záštitou OSN, náleží v roce 2026 regionální skupině zemí zahrnující západní Evropu, Austrálii a další státy, a vyžaduje konsensus.
Američtí a ruští představitelé tajně vypracovali nový plán pro ukončení války na Ukrajině, který by po Kyjevu požadoval územní ústupky a drastické snížení velikosti armády. Tyto informace se objevily ve středu, kdy ruské útoky drony a raketami zabily nejméně pětadvacet lidí ve městě Ternopil. Zpravodajský server The Guardian oznámil, že návrh by donutil Ukrajinu postoupit Rusku území, které kontroluje na východě země, a zmenšit svou armádu na polovinu.
Vysocí vojenští představitelé Pentagonu dorazili na Ukrajinu, aby projednali úsilí o ukončení války s Ruskem. Tým vede Dan Driscoll, tajemník americké armády, který má ve čtvrtek v Kyjevě jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským po jeho návratu z cesty do Turecka. Tato návštěva probíhá v době, kdy se objevují zprávy o novém mírovém plánu mezi USA a Ruskem, který údajně požaduje významné ústupky ze strany Ukrajiny. Ani Washington, ani Moskva však zatím zprávy o existenci tohoto plánu oficiálně nepotvrdily.
Vážná železniční nehoda se ve čtvrtek ráno stala na jihu Čech. Na Českobudějovicku se srazily rychlík a osobní vlak, podle dostupných informací se zranilo přes 40 lidí. Dvě osoby jsou zraněny těžce. Příčina nehody je předmětem vyšetřování.
Polsko uzavře poslední ruský konzulát v zemi, který se nachází v přímořském městě Gdaňsk. Jde o odvetné opatření za to, co vláda označuje za pokus o sabotáž důležité železniční trati s podporou Moskvy. Oznámil to ve středu ministr zahraničí Radosław Sikorski.
Spojené státy americké uvalily minulý měsíc sankce na ropné společnosti Rosněft a Lukoil a jejich dceřiné společnosti. Cílem bylo snížit příjmy, které Rusko využívá k financování války na Ukrajině, a donutit tak Moskvu k mírovým jednáním. Přesto americký diplomat Marco Rubio ve středu pozdě večer prohlásil, že Spojeným státům docházejí možnosti, jak dále sankcionovat Rusko.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí vážnému varování expertů, kteří tvrdí, že ztráta více než dvou tisíc pracovních míst povede k tomu, že svět bude „méně zdravý a méně bezpečný“. Organizace očekává, že do června 2026 přijde o 2 371 pozic, což je téměř čtvrtina jejího pracovního týmu, který v lednu čítal 9 401 zaměstnanců. Důvodem je rozpočtový škrt způsobený především odchodem Spojených států amerických z organizace v lednu.
Přední evropští ministři zamíří příští měsíc na Ukrajinu, aby veřejně podpořili její kandidaturu na členství v Evropské unii. Tento krok přichází v době, kdy spojenci intenzivně hledají způsoby, jak obejít blokování přístupového procesu ze strany Maďarska, informoval server Politico. Neformální summit ministrů pro evropské záležitosti se uskuteční v západoukrajinském Lvově ve dnech 10. a 11. prosince.
Pobřeží a vnitrozemí Jižní Ameriky se transformují v novou světovou ropnou hranici. Tři země – Brazílie, Argentina a Guyana – stojí v čele expanzivního růstu těžby ropy a zemního plynu mimo uskupení OPEC. Tyto státy tvrdí, že jde o nezbytný krok pro jejich ekonomický rozvoj. Tento energetický boom probíhá v době, kdy se dopady klimatické krize, která je fosilními palivy poháněna, projevují v regionu extrémními záplavami, suchy a požáry.
V novém televizním dokumentu s názvem „Breaking Ranks: Inside Israel’s War“ popsali vojáci Izraelských obranných sil (IDF) drastické uvolnění právních a etických norem v Pásmu Gazy. Podle jejich svědectví je rozhodování o zabíjení civilistů často ponecháno na libovůli jednotlivých velitelů. Někteří vojáci promluvili veřejně, jiní anonymně, a shodně potvrdili, že oficiální kodex chování vůči civilnímu obyvatelstvu se na místě zcela rozplynul.